Spálená (Praha)

ulice v Praze

Spálená je ulice v centrální části města Prahy, na Novém Městě.[1] Tvoří spojnici mezi Národní a Myslíkovou, respektive Karlovým náměstím.

Spálená
Spálená ulice (od jihu)
Spálená ulice (od jihu)
Umístění
Město Praha
Městská část Nové Město
Obvod Praha 1
Praha 2
Čtvrť Nové Město
Poloha
Začíná na Myslíkova
Končí na Národní
Historie
Denominace 1518
Starší názvy Kovářská
Flašnéřská
Další údaje
Typ ulice
Délka 480 metrů
Počet adres 42
PSČ 110 00
120 00
Kód ulice 469921
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svůj název komunikace dostala podle požáru, který vypukl 3. června 1506 (dle jiných zdrojů k požáru došlo až 17. června[2]) a zničil dvacet domů stojících v této ulici. Prvně se označení ulice objevuje roku 1518 a od té doby se beze změny používá.[1]

HistorieEditovat

 
Spálená ulice na mapě stabilního katastru z roku 1852

Ulice vznikla v místech někdejší středověké spojnice Vyšehradu a Pražského hradu, která tudy procházela. V oblasti Perštýna stávala Zderazská brána (někdy nazývaná také bránou svatého Martina Na Perštýně). Ve středověku měli v ulici své dílny kováři, kotláři, zámečníci, zbrojíři nebo nožíři, které nechal panovník Karel IV. pro jejich hlučnost vystěhovat ze Starého Města. Protože v ulici existovalo několik kovářských dílen, začalo se jí říkat Kovářská. Posléze též Flašnéřská, podle flašnéřů, jež pracovali s plechem podobně jako pozdější klempíři.[1]

Firmy a instituceEditovat

PamětihodnostiEditovat

  • kostel Nejsvětější Trojice, jenž na přání trinitářů vybudoval Ignátz Putz z Adlerthurnu podle návrhu Octavia Broggia. Za kostelem stával také klášter, jenž byl však za reforem císaře Josefa II. zrušen a roku 1899 zbořen[3] a nahrazen novostavbou školy
  • Spálená 4/82 - obchodní a nájemní dům Diamant, Matěj Blecha, 1912-1913
  • Spálená 8/80-81 - bývalá fara kostela Nejsv. Trojice s domkem kostelníka, klasicistní svojkřídlý dům, Pavel Wiedhoff, 1784 na starších základech
  • Spálená 12/78 - obchodní a nájemní dům, původně Akademický dům lékařů a studentů, Oldřich Tyl, 1928-1930
  • Spálená 14/76 - kancelářský a nájemní dům, Osvald Polívka, 1907-1909 (budova První vzájemné české pojišťovny)
  • Spálená 16/75 - obchodní a nájemní dům Olympic s kinem, Jaromír Krejcar, 1925-1928
  • Spálená 18/74 - kancelářský a obchodní palác Dunaj, 1927-1928, Adolf Foehr
  • Spálená 17/90 a 19/91 - nájemní dům, klasicistní přestavby Ignác Palliardi 1806 a Heinrich Hausknecht, 1821-1823
  • Spálená 39/102 - nárožní dům do Ostrovní ulice U zlaté kotvy, středověké jádro, klasicistní přestavba 1800-1801 a 1843
  • Spálená 41/103 - nárožní dům do Ostrovní ulice U Panny Marie Hromničné(U Šupů), dva středověké objekty spojeny a přestaveny v baroku
  • Spálená 51/108 - kancelářský dům, Bedřich Bendelmayer, 1927-1929
  • Spálená 57/113 - obchodní a nájemní dům, Bohumír Kozák, 1931-1932
  • Mezi ulicemi Spálená, Purkyňova, Jungmannova a Lazarská v atriu budov je umístěn památník na židovský hřbitov ve formě betonových vlnovek

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství. 1. vyd. Díl 2 (O–Ž). Praha: Libri, 1998. 725 s. ISBN 80-85983-25-7. Heslo Spálená, s. 202. [Dále jen Lašťovka]. 
  2. MÍKA, Zdeněk, a kol. Dějiny Prahy v datech. 2., dopl. a upr. vyd. Praha: Mladá fronta, 1999. 363 s. ISBN 80-204-0789-8. 
  3. Lašťovka, s. 203.

LiteraturaEditovat

  • EDERER, Antonín. Ulice a uličky Nového Města pražského a Vyšehradu. Praha: Milpo Media, 2007. 152 s. ISBN 978-80-87040-05-8. S. 95–97. 
  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903–1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Spálená, s. 972–980. 
  • ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu: proměny pražské architektury první poloviny dvacátého století. Praha: Victoria Publishing, 1995. 590 s. ISBN 80-85605-84-8. 
  • BAŤKOVÁ, Růžena a kol. Umělecké památky Prahy - Nové Město, Vyšehrad. 1. vyd. Praha: Academia, 1998, s. 209-224; ISBN 80-200-0627-3

Externí odkazyEditovat