Ciudad de México
Ciudad de México, česky Mexiko, (anglicky Mexico City, španělsky Ciudad de México, dříve také México DF (distrito federal), zkratka CDMX) je hlavní a největší město Mexika a nejlidnatější město Severní Ameriky.[3] Ciudad de México je jedním z nejdůležitějších kulturních a finančních center na světě.[4] Vedle 31 států je jednou ze 32 státotvorných územně-správních jednotek Spojených států mexických. Nachází se v Údolí Mexika (Valle de México), velkém údolí na náhorních plošinách ve středu Mexika, v nadmořské výšce 2240 metrů.
Mexiko | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 19°25′58″ s. š., 99°8′0″ z. d. |
Nadmořská výška | 2250 m n. m. |
Časové pásmo | UTC –6 h |
Stát | Mexiko |
Ciudad de México | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 1 495[1] km² |
Počet obyvatel | 9 209 944 (2020[2]) |
Hustota zalidnění | 6163 obyv./km² |
Světové dědictví UNESCO | |
Název lokality | historické centrum Méxica a Xochimilco |
Typ | kulturní dědictví |
Kritérium | ii, iii, iv, v |
Odkaz | 412 (anglicky) |
Zařazení | 1987 (11. zasedání) |
Správa | |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V roce 2020 byla populace samotného města 9 209 944 obyvatel[5][6] s rozlohou 1 485 kilometrů čtverečních. Podle nejnovější definice, na níž se dohodly federální a státní vlády, je populace metropolitní oblasti Valle de México 21 804 515 obyvatel, což z ní činí druhou největší metropolitní oblast na západní polokouli (za brazilským São Paulo), jedenáctou největší aglomeraci (2017) a největší španělsky mluvící město na světě.
Ciudad de México patří mezi města s největšími sociálními rozdíly mezi obyvateli jednotlivých čtvrtí. Ve východní části města se lidé potýkají s chudobou, nezaměstnaností a nedostatkem jídla a pitné vody. Mezi největší chudinské čtvrtě patří například Nezahualcóyotl s 1,5 milionu obyvatel. Západní část města naopak oplývá blahobytem. Nejdůležitější tepnou je reprezentativní Paseo de la Reforma, což je 15 km dlouhá a 60 m široká třída lemovaná stromy. V centru města se nachází náměstí Plaza de la Constitución, zvané Zócalo, a Náměstí Tří kultur. Od roku 1987 figuruje historické centrum města (zahrnující mimo jiné budovy Metropolitní katedrály, Paláce umění a Národního paláce) společně s kulturní krajinou Xochimilco na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Ve městě se nachází mnoho dalších kulturních památek; na seznamu UNESCO jsou dům a ateliér Luise Barragána a univerzitní kampus Mexické národní autonomní univerzity. Jsou zde také známá muzea jako Muzeum Fridy Kahlo, Muzeum Soumaya a Muzeum Anahuacalli.
V blízkosti města (72 km východně směrem na město Puebla) se nalézá aktivní sopka Popocatépetl, která je zároveň druhým nejvyšším vrcholem Mexika. Za dobré viditelnosti je možno ji z města spatřit pouhým okem.
Po část 20. století bylo Ciudad de Mexico co do počtu obyvatel největším městem světa. Ve třetím tisíciletí však bylo překonáno jinými světovými velkoměsty.
Historie
editovat- Město bylo založeno v roce 1521 na ruinách bývalého hlavního města Aztéků, Tenochtitlánu, které dobyli španělští conquistadoři v čele s Hernánem Cortésem.
- Od roku 1525 do vypuknutí války o nezávislost v roce 1810 bylo hlavním městem Nového Španělska.
- V roce 1956 tu byl postaven první mrakodrap Torre Latinoamericana.
- Roku 1957 poničilo město zemětřesení.
- V roce 1968 se zde pořádaly letní olympijské hry.
- V roce 1968 došlo na náměstí Tří kultur k masakru. Mexická armáda zabila 200–300 demonstrantů.
- V roce 1985 zasáhlo Ciudad de México zemětřesení o síle 8,1 Richterovy stupnice; vyžádalo si 5 000 až 20 000 obětí.
- V roce 1970 a 1986 zde proběhlo Mistrovství světa ve fotbale.
Obyvatelstvo
editovatPodle výsledků sčítání obyvatelstva, které v Mexiku proběhlo v roce 2020, žilo na území města 9 209 944 osob.[2] Souvislá městská zástavba ale fyzicky překračuje administrativní hranice Ciudad de México a zasahuje do sousedního státu México. Mexický statistický úřad pro své potřeby definoval tzv. Metropolitní oblast Valle de México, která kromě samotného Ciudad de México zahrnuje i 60 okolních urbanistických celků ve státech México a Hidalgo. V roce 2020 v této metropolitní oblasti žilo více než 21 milionů lidí.
Problémy města
editovatCiudad de México jako jedno z největších měst na světě trpí podobnými problémy jako mnohá jiná světová velkoměsta. Hlavními problémy jsou znečištění vzduchu a vody, k tomu přistupuje nedostatek pitné vody. Ten je spojen s propadáním se města o 50 cm za rok.[7] Dopravní infrastruktura je stále ještě poddimenzovaná. Nižší ekonomická výkonnost způsobená mj. vysokou nezaměstnaností má za následek nižší životní úroveň poměrně značné části obyvatelstva města, což zmíněné problémy ještě umocňuje. V Ciudad de México žijí tisíce dětí na ulicích. Chudoba vzrůstajícího počtu obyvatel vede k rozšiřování nedostatečně vybavených předměstských čtvrtí se slumy a s vysokou zločinností, která je do značné míry spojena s nelegálním obchodováním s drogami. V roce 2003 bylo v hlavním městě uneseno zhruba 3 000 dětí, což městu přineslo ve světovém srovnání druhé místo. Došlo také k mnoha případům únosů neregistrovanými taxikáři. V metru i v jiných dopravních prostředcích působí mnoho kapsářů.
Doprava
editovatMěstskou dopravu zajišťují autobusy, trolejbusy a metro. V rámci města a blízkého okolí zajišťují osobní železniční přepravu příměstské vlaky. Meziměstská přeprava osob po železnici byla po privatizaci v devadesátých letech v celém státě prakticky zrušena, ale do budoucna se již počítá s jejím obnovením. Je zde letiště Beníta Juaréze a železnici nahrazují meziměstské autobusy.
Sport
editovatV Mexiku se roku 1968 konaly letní olympijské hry.
Ve městě sídlí 3 větší fotbalové kluby: América, Cruz Azul a UNAM. Dlouho zde hrály i Necaxa a Atlante, které se však přestěhovaly do jiných měst. V letech 1970 a 1986 se na Aztéckém stadionu hrálo finále Mistrovství světa ve fotbale.
Na Autódromo Hermanos Rodríguez se jezdí Formule 1.
Slavní rodáci
editovat- Frida Kahlo (1907–1954), mexická malířka
- Cantinflas (1911–1993), mexický herec a komik
- Octavio Paz (1914–1998), mexický básník a esejista, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1990
- Ricardo Montalbán (1920–2009), mexicko-americký rozhlasový, televizní, divadelní a filmový herec
- Carlos Slim Helú (* 1940), mexický podnikatel, miliardář, magnát a investor
- Vicente Fox (* 1942), mexický ekonom a politik, prezident Mexica v letech 2000–2006
- Alejandro González Iñárritu (* 1963), mexický filmový režisér, producent, scenárista a hudební skladatel
- Lupita Nyong'o (* 1983), keňsko-mexická herečka, držitelka Oscara
Partnerská města
editovatOdkazy
editovatReference
editovat- ↑ Sčítání lidu 2020: Panorama sociodemográfico de México (poznámka: informace obsažené v dokumentu formátu XLS, který stránka umožňuje stáhnout) [online]. Mexický statistický úřad [cit. 2021-01-30]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ a b Hodnoty se vztahují striktně jen na území Ciudad de México, souvislá městská zástavba však přesahuje jeho hranice. Censo de Población y Vivienda 2020 [online]. Mexický statistický úřad [cit. 2021-01-30]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Mexico City officially changes its name to – Mexico City. the Guardian [online]. 2016-01-29 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Foreign Policy: The 2008 Global Cities Index. web.archive.org [online]. 2010-01-10 [cit. 2021-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-01-10.
- ↑ Censo Población y Vivienda 2020. www.inegi.org.mx [online]. [cit. 2021-05-04]. Dostupné online.
- ↑ Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2011-07-22 [cit. 2021-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-07-22.
- ↑ Mexico City se pomalu potápí, může dojít k humanitární katastrofě. zoom.iprima.cz [online]. Dostupné online.
Související články
editovat- Administrativní dělení Ciudad de México
- Avenida Presidente Masaryk
- Metro v Ciudad de México
- Paseo de la Reforma
- Plaza de la Constitución
- Torre Latinoamericana
- Torre Mayor
- Texcoco
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ciudad de México na Wikimedia Commons
- Galerie Ciudad de México na Wikimedia Commons