Velkoměsto

město s počtem obyvatel vyšším než 100 000

Za velkoměsto se považuje město, které má více než 100 000 obyvatel. Termín byl takto definován na Mezinárodní statistické konferenci v roce 1887.[1][2] Velkoměsta jsou zpravidla kulturními, ekonomickými i politickými centry zemí a regionů.

Londýn, město, které mělo 1 000 000 obyvatel již v 19. století
New York, největší velkoměsto Spojených států amerických
Šanghaj, největší čínské velkoměsto

VýskytEditovat

V ČeskuEditovat

V českých velkoměstech žije asi jedna pětina obyvatelstva.[2] Dlouhodobě je výrazně největším českým velkoměstem Praha, která má 1,3 milionu obyvatel. S odstupem následuje Brno (380 tisíc) a Ostrava (290 tisíc), pak Plzeň (170 tisíc). Kolem stotisícové hranice se pohybují města Liberec (104 tisíce v letech 1990[3] a poté 2020[4]) a Olomouc (107 tisíc v roce 1990[5]), dříve ji dosáhly i Ústí nad Labem (107 tisíc v roce 1990[6]) a Hradec Králové (101 tisíc v roce 1990[7]). Nejvíce se k ní přiblížily České Budějovice (99 872 v roce 1995[8]) a Pardubice (96 036 v roce 1989[9]).

Podle věkové struktury obyvatel byla v roce 2001 nejstarším velkoměstem Praha a nejmladším Ostrava.[10]

V EvropěEditovat

Evropská velkoměsta vznikala v době průmyslové revoluce v 19. století a rychle se rozrůstala až do poloviny století minulého, od této doby již k nárůstu nedochází. V mnoha městech západní Evropy od poloviny 20. století existují národnostní menšiny, většinou přistěhovalců z rozvojových zemí.

V AmericeEditovat

V USA existuje asi 15 měst, která mají přes 1 milion obyvatel, přesto samy nejsou ani hlavními městy států, ke kterým náležejí. Protože na rozdíl od Evropy tam populace přibývá, tato města se tak neustále rozšiřují a propojují se dohromady, vzniká tak souvislá městská krajina (východní pobřeží USA, okolí Los Angeles). Obdobná situace je i v Jižní Americe, tam se města rozrůstají ale hlavně díky přistěhovalectví venkovanů, vznikají tak ještě větší celky než v USA.

V AsiiEditovat

Ve východní Asii dochází od začátku 90. let minulého století k ohromnému rozvoji velkoměst, města jako např. Šanghaj nebo Tokio mají desítky milionů obyvatel a mnoho nových budov, staví se zde nejvyšší mrakodrapy na světě (Taipei 101, Petronas Towers). Přistěhovalectví z venkova zde hraje hlavní roli, nejvíce pak v Číně, Indii, Indonésii a Malajsii.

Naproti tomu v západní Asii, v Indii a Íránu je životní úroveň nízká, města trpí velkým přelidněním, kolem nich vznikají chudá předměstí, kde žijí hlavně přistěhovalci z venkova. Tato města nedostávají tolik investic, jako ta na východě, navíc díky vysokému přírůstku obyvatel a vidinou práce u venkovanů se enormně rozrůstají (Bombaj, Dillí, Isfahán, Teherán), čímž se špatné podmínky ještě zhoršují.

Na Blízkém východěEditovat

Objev ropy v 30. letech minulého století, založení OPECu v 70. letech minulého století a následné zbohatnutí zemí Arabského poloostrova vedlo k přeměně měst, jako např. Dubaje či Rijádu v moderní milionová velkoměsta s vysokou životní a kulturní úrovní. Naproti tomu blíže ke Středozemnímu moři existují velkoměsta chudší (Káhira, Gíza), která mají ohromné problémy se znečištěním a hlukem.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Propositions pour arriver à une comparabilité internationale des ouvrages de recensement, M. Körösi, Bulletin de l'Institut international de statistique, 1887, sv. 2, č. 1, s 212, navštíveno 10. května 2014
  2. a b Velikostní struktura obcí [online]. Praha: Český statistický úřad, 2004-06-03 [cit. 2014-07-05]. Dostupné online. 
  3. Liberec 1949–2004 [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2014-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-02. 
  4. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2020 [online]. Praha: Český statistický úřad. Dostupné online. 
  5. Olomouc 1949–2004 [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2014-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-02. 
  6. Pohyb obyvatelstva ve městě Ústí nad Labem 1960–2006 [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2014-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-02. 
  7. Hradec Králové 1949–2005 [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2014-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-02. 
  8. Pohyb obyvatelstva města České Budějovice 1919–2012 [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2021-03-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-02. 
  9. Pardubice 1949–2005 [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2014-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-02. 
  10. Vývoj obyvatelstva ve městech v letech 1961-2001 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2004-06-03 [cit. 2014-07-05]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]

LiteraturaEditovat

  • HORSKÁ, Pavla; MAUR, Eduard; MUSIL, Jiří. Zrod velkoměsta: urbanizace českých zemí a Evropa. Praha: Paseka, 2002. 352 s. ISBN 80-7185-409-3. 
  • JANATA, Michal. Velkoměsta v 19. a 20. století - křižovatky změn: urbanistické strategie v komparativní perspektivě. Zlín: Archa, 2016. ISBN 978-80-87545-47-8. 
  • Václav Ledvinka: Evropská velkoměsta za druhé světové války a Evropská velkoměsta (…) 1945-1989, Praha 2007, 2011
  • PEŠEK, Jiří. Od aglomerace k velkoměstu. Praha a středoevropské metropole 1850-1920. Praha: Scriptorium, 1999. 319 s. ISBN 80-86197-09-3. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat