Tchaj-pej 101

(přesměrováno z Taipei 101)

Tchaj-pej 101 (čínsky: 台北101, pchin-jin: Táiběi yī líng yī, anglicky: Taipei 101), původně známý jako Finanční centrum Tcha-pej (čínsky: 臺北國際金融中心), je postmoderní mrakodrap, který se nachází se ve městě Tchaj-pej, hlavním městě Čínské republiky na Tchaj-wanu. Má celkem 101 pater a tyčí se do výšky 509,2 m (nejvyšší bod a zároveň i architektonická výška). Té dosáhl 1. července 2003, čímž se stal nejvyšším na Zemi, když překonal výšku věží Petronas (452 m) v Kuala Lumpuru. Stal se vůbec prvním mrakodrapem, který prolomil půlkilometrovou hranici. Slavnostně otevřen byl na silvestra roku 2004. Budovu navrhli čínští architekti C. Y. Lee a C. P. Wang (C. Y. Lee & Partners).

Tchaj-pej 101
Tchaj-pej 101 v roce 2018
Tchaj-pej 101 v roce 2018
Účel stavby

obchody, fitness centrum, kanceláře, vyhlídky

Základní informace
Sloh Postmoderna, orientální
Architekti C. Y. Lee, C. P. Wang
(C. Y. Lee & Partners)
Výstavba 19992004
Cena 1,5–2 miliardy $
Materiály sklo, ocel, beton (železobeton)
Stavitel Společný podnik KTRT:
Samsung C&T
Ta-Yo-Wei
RSEA
Taiwan Kumagai
Kumagai Gumi
Další majitelé Vláda města Tchaj-pej (pronajímatel)
Současný majitel Taipei Financial Center Corporation (TFCC)
Technické parametry
Nejvyšší bod 509,2 m
Výška střechy 449,2 m
Architektonická 509,2 m
Počet podlaží 101 + 5 v podzemí
Podlahová plocha 412 500 m2
Počet výtahů 61 od společnosti Toshiba (TELC), motory KONE (včetně dvoupatrových a ultra-rychlých, které jezdí na vyhlídku)
Výškový rekord
Nejvyšší budova světa
20042009
Předchůdce Petronas Twin Towers
Nástupce Burdž Chalífa (2009)
Poloha
Adresa Tchaj-pej, Tchaj-wanTchaj-wan Tchaj-wan
Ulice čtvrť Xinyi (Sinyi/Šinji)
Souřadnice
Další informace
Web www.taipei-101.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mrakodrap Taipei 101 byl vybudován v tchajwanské metropoli, která patří kvůli častým zemětřesením a pravidelným tajfunům mezi nejrizikovější oblasti světa. Design budovy je inspirován tradiční čínskou architekturou. Stavba je horizontálně rozdělena do osmi hlavních částí, které vytvářejí vzhled podobný pagodám (buddhistická věžová stavba) a pro samotný oceloví skelet se stal inspirací pevný a zároveň pružný stonek bambusu. Každá sekce složité konstrukce působí jako samostatný celek a díky tomu je celá budova pevnější, pružnější a lehčí. Stavba, překonávající množství technických prvenství, posunula malý ostrovní stát na špičku světového stavebnictví. Jedná se o nejbezpečnější budovu na Tchaj-wanu při zemětřesení či tajfunu. Tchajwanci věří, že pokud při zemětřesení spadne Tchaj-pej 101, nezůstane stát žádná jiná budova ve městě.

HistorieEditovat

V roce 1997 tchajwanká společnost Taipei Financial Center Corporation (TFCC) získala práva na pronájem areálu a výstavbu budovy po dobu 70 let (do roku 2067), s cílem vytvořit hlavní multifunkční zónu v Tchaj-wanu. Plánovaní se rozběhlo v červenci 1997, během funkčního období starosty Tchaj-peje Čchen Šuej-piena. Jedním z prvotních návrhů byla jen 66patrová věž s výškou 273 metrů obklopená nižšími 20podlažními budovami. Tento návrh se příliš neujal – mnozí je přirovnávali ke dvěma malým psům stojícím na stráži vedle svého pána. V dalších konceptech už dominovala jediná, avšak mnohem vyšší stavba. Nakonec se vlastník rozhodl postavit tak ambiciózní budovu, která vyroste do více než půlkilometrové výšky, aby se stala největší na světě, zvýraznila profil Tchaj-wanu a posílila postavení tohoto státu na globální scéně. Na realizaci takového formátu získala společnost stavební povolení až v létě roku 2001, zatímco výstavba započala již v roce 2000. Jelikož měla být postavena v oblasti často zasahované tajfuny a v těsné blízkosti aktivního tektonického zlomu, kvůli bezpečnosti majitelé požadovali, aby byla schopná ustát i nejsilnější zemětřesení, které město zasáhne jednou za 2500 let. Náklady na výstavbu činily 1,5 až 2 mld. USD. Budovu navrhli čínští architekti C. Y. Lee a C. P. Wang ve spolupráci s řadou dalších inženýrů z prestižní architektonické kanceláře C. Y. Lee & Partners. Mrakodrap Tchaj-pej 101 symbolizuje růst a ekonomickou prosperitu Tchaj-wanu.[1]

Zemětřesení během výstavbyEditovat

Dne 31. března 2002 byla budova vystavena první těžké zkoušce, přičemž byla stále ve výstavbě. Na Tchaj-wanu došlo k ničivému zemětřesení o síle 6,8 stupně. Následkem silných otřesů bylo poškozeno více než 100 budov a dalších 5 se jich zřítilo. Rozestavěný mrakodrap se sice nebezpečně kymácel, ale prakticky bez úhony pohromu ustál. Pozdější inspekce nenalezla žádné závady a konstrukce budovy nebyla vážně poškozena. Zřítily se však dva stavební jeřáby stojící na úrovni 56. podlaží, z výšky 240 metrů. Pády jeřábů rozdrtily několik vozidel a vyžádaly si pět lidských životů – usmrtily pět dělníků nacházejících se poblíž stavby. Stavební práce byly za týden obnoveny.[2][3]

Čerpání betonuEditovat

Každé poschodí je odlito z betonu. V srpnu roku 2003 padl v případě Tchaj-pej 101 světový rekord, když bylo betonem zalito poslední 101. poschodí – tehdy nejvyšší místo, kam byl kdy čerpán. Do tak vysokého patra musel beton dopravit mimořádně silný stroj s 12válcovým motorem o výkonu 420 kW (kilowatt) s tlakem až 200 baru (2000 kg na 1 cm2). Přeprava musela být plynulá a nepřetržitá, aby směs neztuhla. Obří čerpadlo značky Schwing mělo dva písty, jeden nasával, zatímco druhý vytlačoval – podtlak vtáhl tekutý beton dovnitř a silný diesolový agregát vytvořil hydraulický tlak, který ho vytlačil ven.[4][5]

Slavnostní otevřeníEditovat

Budova dosáhla svého vrcholu 1. července 2003 a tyčila se do výšky 509,2 metrů.[6] Na stavbě byl během důležitého milníku přítomen i nově zvolený starosta Ma Jing-ťiou. Uvedena do provozu byla na silvestra roku 2004. Zahájen byl slavnostním přestřižením pásky, kterého se společně účastnili prezident Čchen Šuej-pien, starosta Tchaj-peje Ma Jing-ťiou a předseda zákonodárného výboru Wang Jin-pyng. Následoval koncert pod širým nebem, během něhož vystoupila řada známých interpretů, včetně zpěvaček A-Mei a Stefanie Sun. První návštěvníci se mohli svézt výtahy do nejvyšších pater, kde byly pro veřejnost otevřené observatoře (vyhlídkové terasy). O několik hodin později předznamenal příchod nového roku první ohňostroj na novém majestátním mrakodrapu Tchaj-pej 101.[6]

V celosvětovém měřítkuEditovat

Ve chvíli, kdy byla dokončena konstrukce mrakodrapu Tcha-pej 101, jednalo se o nejvyšší budovu na světě s výškou 509,2 metry (nejvyšší bod a zároveň i architektonická výška), když o 57 metrů překonala výšku věží Petronas v Kuala Lumpuru (452 metrů). Kromě toho se jednalo o vůbec první budovu, která prolomila půlkilometrovou hranici.[6] Nejvyšší na světě byla do roku 2009, než byl postaven mrakodrap Budrž Chalífa (828 m) v Dubaji.[7]

Od roku 2003 do roku 2013 byla Tchaj-pej 101 také nejvyšší kancelářskou budovou na světě, než by postaven mrakodrap One World Trade Center (541,3 m) v New Yorku.[pozn. 1]

Destruktivní tíha stavbyEditovat

Krátce po otevření došlo v Tchaj-peji ke dvěma menším zemětřesením o síle 3,2 a 3,8 stupně, za které může být zodpovědná samotná stavba. Před výstavbou byla oblast ve které se mrakodrap nachází velmi stabilní zónou, kde nebyly známy žádné významnější seismické aktivity. Když však Tchaj-pej 101 začal růst, situace se změnila. Počet zemětřesení se během let 1997 až 2003 zvýšil o dvě mikro zemětřesení ročně. Mrakodrap Tchaj-pei 101 dosahuje vyšší hmotnosti, protože byla použita hybridní konstrukce z betonu a oceli, aby mu poskytla dodatečnou ochranu před zemětřeseními nebo požáry (viz konstrukce). Základy tak čelí silnému vertikálnímu zatížení. Geolog Čcheng-Horng Lin z tchajwanské univerzity provedl výzkum, který ukázal, že více než 700 000 tun těžká budova, jejíž hmotnost je rozložena na ploše 15 081 m2, vytváří na povrch pod sebou vertikální tlak o síle nejméně 4,7 baru (4,7 kg na 1 cm2). V budoucnu tak může způsobit další seismické otřesy.[8]

Mimořádné událostiEditovat

 
Vyobrazený vzorec „E = mc2

Dne 25. prosince 2004 známý francouzský horolezec Alain Robert vyšplhal po fasádě mrakodrapu až na vrchol. Výstup mu trval čtyři hodiny.[9][10]

Dne 28. února 2005 navštívil mrakodrap bývalý prezident Spojených států amerických Bill Clinton a podepsal zde kopie své autobiografie.[11]

Dne 19. dubna 2005 byla věž speciálně osvětlena k oslavě 100. výročí Einsteinovy teorie relativity a 50 let od úmrtí Alberta Einsteina, přičemž vyobrazila vzorec „E = mc2“. K jeho zobrazení bylo zapotřebí rozsvítit 30 000 světel a byl viditelný kilometry daleko.[12]

Dne 20. listopadu 2005 se uskutečnil první běh po schodech mrakodrapu do 91. patra (celkem 2 046 schodů). Z mužů nejrychleji vyběhl Paul Crake z Austrálie s časem 10 minut, 29 sekund, z žen Andrea Mair z Rakouska v čase 12 minut, 38 sekund.[13]

Dne 20. října 2006 byla budova osvícena růžovou „stuhou“ na podporu povědomí o rakovině prsu. Desetidenní kampaň byla sponzorována vlastníkem Tchaj-pej 101 a americkým nadnárodním výrobcem prestižní kosmetiky Estée Lauder.

Dne 12. prosince 2007 rakouský parašutista Felix Baumgartner provedl nepovolený seskok padákem z 90. patra věže.[14][15]

Dne 3. ledna 2020 byl mrakodrap speciálně osvětlen „vyvěšenou kondolencí“ na památku vládním obětem, kteří o den dříve zahynuli pří pádu vrtulníku na cestě z Tchaj-peje do vojenského tábora v okrese Yilan.[16]

Covid-19Editovat

V reakci na koronavirovou pandemii došlo od 1. dubna 2020 v Tchaj-pej 101 k několika opatřením. Kvůli snížené poptávce uprostřed pandemie covidu-19 zkrátila pracovní dobu nákupního centra, jako vůbec první v zemi. Aby se zabránilo šíření viru, kontrolovaly se teploty nakupujících a odepřen byl vstup těm, kterým byla naměřena tělesná teplota 37,5 °C nebo vyšší. Zaměstnanci pravidelně dezinfikovali výtahy, eskalátory nebo toalety. Výsledky těchto opatření se projevily už v červnu téhož roku, kdy země účinně omezila šíření covidu-19 a byla obnovena běžná pracovní doba.[17][18]

Parametry budovyEditovat

 
Tchaj-pej 101 z úrovně ulice

Tchaj-pej 101 se tyčí do výšky 509,2 m, což je nejvyšší bod budovy a zároveň i její uznávaná architektonická výška. Na úrovni střechy (pod venkovní vyhlídkou) je vysoká 390 m, po střechu užší nástavby 449,2 m. Nad ní se tyčí úzká kuželovitá konstrukce o délce 60 m, včetně „misky“ a podstavce.[7][19] Nejvyšší patro leží ve výšce 439,2 m nad zemí. Podlaha nejnižšího patra se nachází v hloubce 31,4 m pod zemí.[3][6] Základ budovy tvoří 50 x 50 m velký čtverec.[20] Mrakodrap dosahuje hmotnosti přes 700 000 tun (přesně asi 705 130 tun[3]).[8]

Některé zdroje, stejně tak stěžejní organizace CTBUH (Council on Tall Buildings and Urban Habitat – mezinárodní rada pro vysoké budovy) i samotní vlastníci budovy udávají výšku 508 m, výšku střechy 438 m a nejvyššího patra 438 m, protože k mrakodrapu nezapočítávají vyvýšený 1,2 metrů vysoký základ, na kterém budova stojí.[1][3][21][22] Nicméně pro většinu dalších autorit, nebo i dle standardů samotné organizace CTBUH[23], je (nebo by měla být) tato uměle (člověkem) vytvořená plocha nedílnou součástí mrakodrapu, jelikož převyšuje okolní dlažbu.

Budova má celkem 101. nadzemních a 5 podzemních podlaží, a podlahovou plochu o výměře 412 500 m2 – z toho 198 347 m2 vyhrazených pro kanceláře, 77 033 m2 pro maloobchodní prostory a 83 000 m2 parkovacích míst pro více než 1 800 vozidel.[24]

Jedná se o jednu z nejbezpečnějších budov na světě při zemětřesení či tajfunu. Například proti teroristickým útokům je za jednu z nejodolnějších budov považován mrakodrap One World Trade Center.

 
Schéma budovy

RekordyEditovat

Když byl mrakodrap Tchaj-pej 101 postaven, vytvořil tyto rekordy:

  • První budova, která vyrostla do výšky 500 metrů nebo vyšší
  • První takto vysoká budova, která byla postavena v oblasti s častým výskytem zemětřesení a sužované tajfuny
  • Nejvyšší místo, kam kdy byl čerpán beton – 101. poschodí (cca 450 metrů). Nyní Burdž Chalífa.
  • Výška od země po vrchol celé konstrukce – 509 metrů. Držitelem předchozího rekordu byly Petronas Twin Towers se 452 metry. Nyní Burdž Chalífa (828 m).
  • Výška od země po střechu – 449 metrů. Držitelem předchozího rekordu byl Willis Tower se 442 metry. Nyní Burdž Chalífa.
  • Výška po nejvyšší používané podlaží – 439 metrů. Předchozí rekord držel Willis Tower. Nyní Burdž Chalífa.
  • Nejvyšší rychlost stoupání výtahu – 16,83 m/s (60,6 km/h), dle některých zdrojů údajně až 64 km/h. Dnes ještě rychlejšími výtahy disponují mrakodrapy CTF Finance Centre (76 km/h) nebo Shanghai Tower (74 km/h).
  • Nejvyšší kancelářská budova – 509 metrů, než byl postaven One World Trade Center v New Yorku (541 metrů).[pozn. 1]
  • Největší odpočítávající hodiny na Silvestra.
  • Největší a nejtěžší stabilizátor (navíc zpřístupněný veřejnosti)
 
Tchaj-pej 101 v porovnání s jinými stavbami

V současném žebříčkuEditovat

K březnu 2021 je Tchaj-pej 101 (509,2 m) 10. nejvyšší budovou na světě po mrakodrapech CITIC Tower (528 m), Tchien-ťin CTF Finance Centre (530 m), Guangzhou CTF Finance Centre (530 m), One World Trade Center (541,3 m,) Lotte World Tower (555,7 m), Goldin Finance 117 (596.6 m), Ping An International Finance Centre (599 m), Abrádž Al-Bajt (601 m,) Shanghai Tower, (632 m) a Burdž Chalífa (828 m).[25]

Rozvržení budovyEditovat

 
Logo

Tchaj-pej 101 je víceúčelový mrakodrap[3][20][26]:

Podlaží Funkce
B5–B2 parkoviště pro asi 1800 vozů (83 200 m2)
B1.–4. stanice metra a nákupní centrum
1.–2. lobby (vstupní hala)
5.–6. fitness centrum
7.–84. kanceláře ve spleti technických podlaží veřejnosti nepřístupných
35.–36. konferenční centrum, sky lobby
59.–60. sky lobby
85.–88. restaurace, bary
89.–90. vyhlídky
92.–100. technologická zařízení
101. vyhlídka (VIP)
 
Pohled dolů z úrovně observatoře (vnitřní)

Budova disponuje dvěma sky lobby – prvním mezi 35. a 36. podlažím a druhým mezi 59. a 60. podlažím, čímž je prakticky dělena do tří výškových zón (na tři části):

  • 1. část: nízká zóna (do výšky prvního sky lobby)
  • 2. část: střední zóna (úsek ležící mezi úrovněmi sky lobby)
  • 3. část: vysoká zóna (vrchní úsek budovy nad druhým sky lobby).[27]

Není bez zajímavosti, že sedm podlaží je určených pro burzu cenných papírů, což evokuje možný terorismus.[22][28][29][30] Cílem teroristů by se mohl také stát proto, že jde o dominantní a symbolickou stavbu.[31]

Kouření je v celém objektu přísně zakázáno, aby byla zachována kvalita vzduchu v uzavřeném prostoru. Jedinou výjimkou je malá kuřácká místnost ve 35. patře.[32]

Observatoř (vyhlídky)Editovat

Veřejnosti přístupná observatoř leží ve výšce 383,4 m (vnitřní; 88.–89. podlaží) a ve výšce 391,8 m (venkovní; 91. podlaží). Další soukromá (VIP) venkovní vyhlídka se nachází na střeše užší nástavbové části budovy ve výšce 449,2 m (101. podlaží).[7]

Konstrukce a bezpečnostní/technologické vybavení budovyEditovat

 
Tchaj-pej 101; nepřehlédnutelná dominanta Tchaj-peje

Tchaj-pej 101 je navržen tak, aby odolal tajfunu i silným seismickým otřesům, ke kterým na východě Tchaj-wanu dochází velmi často. Ve spolupráci se stavebním inženýry z tchajwanské společnosti Evergreen Consulting Engineering, Inc. (EGC) a amerického vědeckého institutu Thornton-Tomasetti Engineers se podařilo postavit budovu, která by měla odolat vichřici o rychlosti 216 km/h (též se uvádí až 250 km/h) a velmi silnému zemětřesení o síle 7., nebo údajně až 9. stupňů, tedy takovému, které se vyskytne jednou za 2500 let. Za normálních okolností se architekti výškových staveb soustředí zejména na problém s povětrnostními vlivy, který se stupňuje s rostoucí výškou stavby. Potom obvykle stačí, aby konstrukce mrakodrapu byla dodatečně vyztužená (zpevněná), ale pro Tchaj-pej 101 byl tento typ skeletu nevhodný. Musí totiž čelit hned dvěma protichůdným vlivům, tedy nejen silnému větru, ale i silnému zemětřesení. Pouze vyztužená budova by sice bez problému odolala tajfunu, ale silnější seismické otřesy by ji dokázaly srovnat se zemí. Aby byl mrakodrap Tchaj-pej 101 bezpečný, musel mít dostatečně pevnou, ale zároveň pružnou konstrukci.[1][4][24][27][33]

Omezit nepříznivé účinky větru lze především správným aerodynamickým tvarem budovy. Zužující se stavba, vyhlazené hrany věže, nakloněné segmenty nebo speciálně upravené „ukrojené“ hrany těchto modulů (viz exteriér) sice sníží účinky vzdušných proudů tvořících se kolem konstrukce, ale zhruba jen o 30–40 %, tedy ne dostatečně. Aby se se Tchaj-pej 101 pod náporem větru nehoupala, v útrobách mrakodrapu leží jedno z největších kyvadel na světě (viz stabilizační systém).[1][4][24][27]

KonstrukceEditovat

Aby se pod vlastní tíhou nezdeformovala konstrukce mrakodrapu, byl postaven z oceli (odolnost v tahu) a betonu (pevnost v tlaku). Volba železobetonu jako hlavního konstrukčního materiálu vedle výhod, jakou je větší odolnosti vůči výkyvům ve větrném počasí a vůči vibracím, přinesla i určité komplikace – hmotnost celé konstrukce je přibližně dvojnásobná. To si spolu s náročnými geologickými podmínkami vyžádalo speciální základovou konstrukci. Základy mrakodrapu tak sahají do hloubky 30–80 metrů. Ohromnou hmotnost budovy (705 130 t) nese 380 ocelových, betonem vyplněných pilot průměru 1,5 m, přičemž každý z nich unese zatížení 1 000 až 1 460 tun. Piloty jsou vázány do skalního podkladu a základová deska má tloušťku 3 až 5 metrů (na okrajích je silná 3 m a pod největšími sloupy až 5 m). Očekávaný pokles konstrukce byl 50 mm. Budování základů trvalo více než rok (15 měsíců) a bylo zapotřebí vyhrabat 700 000 tun zeminy.[3][20][34]

 
Tchaj-pej 101 pod rouškou tmy

Spodní 25patrová část budovy ve tvaru komolé pyramidy tvoří dostatečně širokou základnu (u země tvořící čtverec o rozměru 50 x 50 metrů), která zvyšuje celkovou boční tuhost a kvůli které by se budova neměla nikdy vyvrátit. Na úrovni 26. patra přechází budova z pyramidového tvaru základny do obrácených pyramidových modulů (celkem osm – viz exteriér). Tento přechod je výrazně ohraničen pásovou linií ozdobenou čtyřmi velkými kulatými ciferníky. Ty mají znázorňovat čínské starověké mince symbolizující bohatství.[27][34]

Nosnou kostru celé budovy tvoří ocelový skeletový systém z vysoce pevné, pružné a nehořlavé oceli (opatřené speciální ohnivzdornou pěnou), který je pomocí ocelových trnů spřažen s ocelo-železobetonovými stropy. Budova je podepřená celkem 36 sloupy (nad širší základnou pokračuje 24 z nich). Uvnitř budovy se nachází ztužující jádro o rozměru 22,5 x 22,5 m, které se sestává z 16 sloupů vzájemně sepnutých v obou směrech. Tyto sloupy jsou tvořeny čtvercovými (dutými) svařovanými průřezy, které jsou pro větší tuhost vyplněny betonem o nosnosti 10 000 psi (69 Mpa). Největší boční sloupy (tzv. mega-sloupy či super sloupy), kterých je celkem 8 (dva na každém ze čtyř rohů), mají půdorysný rozměr od 3 x 2,4 m do 2 x 1,8 m směrem k vrcholu a tloušťku 50–80 mm, a jsou betonem zalité do výše 62. podlaží (mix o 67 % pevnější než standardní směs běžně používaná v jiných výškových stavbách). Dále, až do 91poschodí, pokračují pouze jako duté průřezy. Od 91. podlaží až k vrcholu je půdorysný rozměr mnohem menší a tak se zatížení z těchto pater přenáší na jádrové sloupy.[4][20][27][34]

Tato konstrukce je ještě vyztužená příhradovými nosníky na každém osmém podlaží (tzv. vahadly) o výšce zhruba jednoho až tří pater, které spojují sloupy v jádru a na vnější straně budovy. Tyto traverzy zvyšují vodorovnou tuhost a uvolňují také prostor v blízkosti středových sloupů. Inženýři se nechali inspirovat kolénky bambusu, rostlinou neodmyslitelně spjatou s celým regionem, která symbolizuje sílu, pokoru a skromnost. Bambus není na první pohled příliš pevný, ale je přirozeně pružný. Lze ho ohýbat, aniž by praskl. Tyto vlastnosti vyplývají z jeho vnitřní stavby. Bambus má duté stéblo rozdělené na jednotlivé články oddělené plnými kolénky, která stonek zpevňují. Na mrakodrap byl použil stejný princip a v každém osmém patře jsou tak sloupy sepnuté ocelovými příhradovými nosníky.[20][34]

Stabilizační systémEditovat

 
Stabilizátor
 
Umístění stabilizačního tělesa vně budovy

Aby se pod náporem větru více než půl kilometru vysoká budova nekymácela, je vybavena největším a nejtěžším stabilizátorem svého druhu na světě (tzv. Tuned Mass Damper, zkráceně TMD) v hodnotě 132 milionů NT$ (4 mld. dolarů), založeným na principech fyziky. Nachází se na vrcholu mrakodrapu mezi 92. a 87. patrem, kde je zavěšený na 16 silných ocelových lanech délky 11,5 metru. Obrovské pozlacené těleso ve tvaru koule funguje jako kyvadlo, které svými pohyby působí proti výkyvům budovy. Pokud se následkem větru budova vychýlí, koule se zhoupne a zatlačí na mohutné válce či písty vyplněné olejem (tlumiče), čímž se energie výkyvu rozptýlí – vyvažovací těleso se sice začne pohybovat, ale pomaleji než samotný mrakodrap, tím pádem působí do protisměru. Rozpohybovanou budovu tak dokáže udržet ve stabilní pozici – zvládne absorbovat až 40 % lokomoce. Toto ohromné závaží o hmotnosti 660 tun[pozn. 2] měří 5,5 metru v průměru a skládá se ze 41 ocelových plátů tloušťky 125 mm. Těleso je otevřené veřejnosti, takže ho lze z bezpečné zóny sledovat při akci.[27][22][34][35][33][36][37][38] První vážné zkoušce bylo vystaveno už 3. října 2005 (pouhý rok od otevření), kdy Tchaj-wan zasáhl ničiví tajfun (vítr o síle hurikánu – 110 km/h).

Další dva menší oscilátory, každý o hmotnosti 4,5–6 tun, jsou umístěny na samém vrcholu věže v úzké 60 metrů vysoké konstrukci, aby změkčily nejsilnější údery větru na nejzazším vrcholu budovy a zabránily únavě materiálu.[27][34]

 
Damper Baby v červené variantě

Damper BabyEditovat

Vyvažovací těleso se stalo velmi populární atrakcí a má i své vlastní maskoty v několika barevných variantách (tzv. Damper Baby). Na ně lze narazit různě v budově nebo si lze zakoupit jejich zmenšeniny (figurky) jako suvenýr. Maskot Damper Baby se stal takovou místní ikonou, že má i vlastní komiks nebo webové stránky.[39]

Protipožární ochranaEditovat

Každé patro je vybaveno hasicími přístroji a hydranty na vodu, jakož i požárními senzory a automatickým hasícím systémem, a garáže jsou vybaveny pěnovými hasicími přístroji. Sprinklery jsou napojeny na nádrže s vodou a v případě požáru se spustí vlivem gravitace, budou tak funkční i při případném výpadku elektrického proudu (pro všechny případy má mrakodrap vlastní záložní generátory, které jsou schopny generovat až 70 % celkové poptávky po elektřině – poskytnou energii zejména klíčovým systémům). Na každém osmém patře je umístěna ohnivzdorná místnost, která je spojena s venkovním schodištěm a balkónem. Kancelářské podlahy a klíčové únikové cesty jsou chráněny systémem pro odvod kouře. Ochranné nehořlavé výplně rozdělují budovu do jednotlivých zón, aby se požár nemohl šířit mezi patry. Klimatizace se automaticky vypíná při zachycení kouře, aby oheň nebyl „živen“ a nemohl nabrat na síle. Výtahy pro hasiče jezdí až do nejvyššího patra.[1][40]

Výtahy a eskalátoryEditovat

Pro vertikální přepravu je v mrakodrapu k dispozici 61 (dle jiných zdrojů až 67) výtahů od společnosti Toshiba Elevator and Building Systems Corporation (TELC), které by měly vystačit pro deset tisíc lidí. Kvůli bezpečnosti a případnému neoprávněnému vniknutí si pasažér nemůže vybrat jakékoli patro, výtah ho přepraví pouze tam, kam má dotyčný člověk povolení vstoupit. Na návrhu složitého výtahového systémů se podílelo celkem pět odborníků a vývoj trval více než rok. Každý výtah vyšel na zhruba 80 milionů NT$ (2,4 miliony USD). Celkem 34 výtahů má dvě kabiny, které mohou přepravit až 62 osob najednou (zastaví se současně na dvou podlažích), z nichž 24 dvoupodlažních s nosností 1350 kg pro max. 20 osob (dohromady 2700 kg a 40 osob) a 10 dvoupodlažních o nosnosti 2040 kg pro max. 31 osob (dohromady 4080 kg a 62 osob).[6][3][27][41][42]

Dva jednopodlažní rychlovýtahy jezdící do nejvyšších pater dosahují rychlosti až 1010 m/min (60,6 km/h), ale dle jiných zdrojů i 64 km/h (v závislosti na zatížení) – z 5. podlaží na observatoř na úrovni 89. podlaží se člověk dostane za pouhých 37 sekund. Opačným směrem sestupují rychlostí 610 m/min (36,6 km/h). Mají nosnost 1600 kg pro max. 24 osob. Tehdy šlo o nejrychlejší výtahy na světě (dnes ještě rychlejšími disponují mrakodrapy CTF Finance Centre nebo Shanghai Tower). Jedná se o jedny z technicky nejdokonalejších výtahů, které jsou řízeny digitálně. Mají přetlakovou aerodynamickou kabinu se systémem redukce otřesu a senzory pro případ zemětřesení. V případě prasknutí lana se aktivují bezpečnostní brzdy a vodící kolejnici sevřou dvě kotoučové čelisti na bázi nitridu křemíku. Na rozdíl od ocelových jde o odolnější kompozit, který se méně zahřívá, ale při případně vyšší teplotě stoupá i jeho účinnost. Odolá teplotě téměř 1000 °C, tedy v porovnání takové, jakou má tekutá láva. Výtah o hmotnosti 20 tun, řítící se dolů rychlostí 21,1 m/s (76 km/h), dokáže tento bezpečnostní systém zastavit po pouhých 40 metrech.[6][3][27][41][42]

V budově se nachází také 50 eskalátorů.[6]

Exteriér (fasáda)Editovat

 
Jeden z dekorativních prvků budovy tzv. ruyi

Design budovy je inspirován tradiční čínskou architekturou a rostlinou neodmyslitelně spjatou s celým regionem, bambusem. Zvenčí je budova sestávající se z hlavních osmi segmentů po osmi podlažích s vnitřním sklonem 7° podobná architektonickému stylu pagod (posvátná stavba běžná ve východní a jihovýchodní Asie) a pro samotný oceloví skelet se stal inspirací pevný a zároveň ohebný stonek bambusu (viz konstrukce). Počet opakujících se výrazných na sebe kladených segmentů – osm – symbolizuje šťastné číslo „8“ (čínský znak hojnosti, štěstí a prosperity). Na spojitost s tímto číslem lze narazit i jinde.[1][30][43] Použité nakloněné úseky (v podstatě obrácené pyramidové moduly) mají také praktickou funkci – účinně vzdorují silnému větru dopadajícímu na budovu, a to i třeba díky stupňovitým „ukrojeným“ hranám na těchto segmentech. Toto konstrukční řešení bylo testováno ve větrném tunelu ve speciálním inženýrském středisku Rowan Williams Davies & Irwin, Inc. (RWDI Consulting Engineers and Scientists) v kanadském Ontariu. Tam se nicméně přišlo na to, že sice vzdoruje, ale nikoli dostatečně, proto je mrakodrap pro všechny případy vybaven ohromným tlumičem (viz stabilizační systém).[1][27]

Fasádu budovy zdobí několik dekorativních objektů, tolik typických pro asijskou kulturu – např. je vyzdoben osm metrů dlouhými talismany z dob starověku (tzv. ruyi), které symbolizují uzdravení, ochranu nebo naplnění, a na všech čtyřech rozích na vrcholu každé z celkem devíti sekcí jsou umístěny sošky dračích hlav (drak má v čínské mytologii důležité místo). Architekti se opírali též o tradiční čínské učení feng-šuej na jehož principech bylo třeba navrženo prostranství okolo budovy.[1][30][43]

Charakteristický zelený či modrozelený plášť budovy tvoří 17 000 oken, každé složené ze speciálních dvou vrstev skla – zejména odrážejí sluneční paprsky, čímž obyvatele chrání před UV zářením a vysokými teplotami (ulevují klimatizačnímu zařízení až o 50 %). Zelený odstín fasády odkazuje na barvu bambusových výhonků. Každé okno budovy dokáže odolat tlaku o síle 7 tun (8 amerických tzv. krátkých tun).[1][44]

Velké čtyři kulaté ciferníky na každé ze čtyř stran budovy znázorňují starověké čínské mince, které symbolizují bohatství.[1][30]

Na střeše a fasádě budovy je instalovaný systém, který zachycuje dešťovou vodu. Ta je zpracována a následně využita pro různé účely mrakodrapu (např. splachování toalet, chlazení budovy), čímž se ušetří až 30 % pitné vody (asi 28 000 000 litrů pitné vody ročně).[45][46]

Vrchol budovyEditovat

 
Vrchol budovy

Špička na samém vrcholu věže je při setmění speciálně osvětlena (zhruba do druhé poloviny kuželovité konstrukce) a symbolizuje pochodeň nebo hořící svíčku. Každý večer od 18:00 do 22:00 hodin místního času (od 10:00 do 14:00 hodin našeho času) je nasvícena jednou ze sedmi barev duhy v závislosti na dni v týdnu[44]:

pondělí úterý středa čtvrtek pátek sobota neděle
červená oranžová žlutá zelená modrá indigo fialová

OceněníEditovat

V roce 2011 získala budova prestižní certifikaci LEED Platinum (nejlepší možné ohodnocení – 80 a více bodů) za inovace v hodnotě 60 milionů NT$ (více než 2 miliony dolarů), díky nimž se Tchaj-pej 101 stala ekologickou a energeticky úspornou stavbou. Řadí se tak mezi nejvyšší a „nejchytřejší“ tzv. zelené budovy na světě.[6][46][47]

OdkazyEditovat

Související článkyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. a b Teoreticky byl převýšen už samotným mrakodrapem Burdž Chalífa (v roce 2009, 828 m), ale ten se nepovažuje za typickou kancelářskou budovu. Spíše než kancelářemi disponuje firemními apartmány, jinak je výlučně rezidenční (hotel, luxusní byty).
  2. 660 metrických tun (t/Mg) nebo 726–728 amerických tun (tzv. krátkých tun). Lze se setkat též s číslem 800 t (Binder, G.; 2006)

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g h i j BINDER, Georges. Taipei 101. Austrálie: The Images Publishing Group, 2008. 201 s. ISBN 978-1-86470-248-4. (anglicky) 
  2. Strong earthquake rocks Taiwan. news.bbc.co.uk. 2002-03-31. Dostupné online [cit. 2021-03-12]. (anglicky) 
  3. a b c d e f g h Taipei 101, Taipei - SkyscraperPage.com. skyscraperpage.com [online]. [cit. 2021-03-12]. Dostupné online. 
  4. a b c d WORLD RECORD PUMPING HEIGHT ACHIEVED ON TALLEST BUILDING | Schwing America Inc.. schwing.com [online]. [cit. 2021-03-13]. Dostupné online. 
  5. ROGERS, Abby. A Look Inside The World's Most Expensive Building. Business Insider [online]. [cit. 2021-03-13]. Dostupné online. 
  6. a b c d e f g h Taipei 101, Taipei | EMPORIS
  7. a b c Taipei 101 Facts: 8 Interesting Facts about Taipei 101 – The Tower Info. thetowerinfo.com [online]. [cit. 2021-03-12]. Dostupné online. 
  8. a b LIN, Cheng-Horng. Seismicity increase after the construction of the world's tallest building: An active blind fault beneath the Taipei 101. Geophysical Research Letters. 2005, roč. 32, čís. 22. Dostupné online [cit. 2021-03-12]. ISSN 1944-8007. DOI:10.1029/2005GL024223. (anglicky) 
  9. ‘Spiderman’ climbs world’s tallest building. NBC News [online]. 2004-12-25 [cit. 2021-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. 'Spiderman' climbs Taipei 101. Deseret News [online]. 2004-12-26 [cit. 2021-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Clinton praises Taiwan\'s leaders during brief visit - Taipei Times. www.taipeitimes.com [online]. 2005-03-01 [cit. 2021-03-12]. Dostupné online. 
  12. Taiwan skyscraper lights spell out E-mc2. The Age [online]. 2005-04-20 [cit. 2021-03-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. NEWS, Taiwan. Polish, Australian runners win Taipei 101 Run Up | Taiwan News | 2018/05/05. Taiwan News [online]. [cit. 2021-03-12]. Dostupné online. 
  14. Red Bull denies involvement with Taipei 101 jump stunt | News. Campaign Asia [online]. [cit. 2021-03-13]. Dostupné online. 
  15. AFP, Bernhard Spoettel:. Taiwan's 101 Tower. ABC News [online]. 2012-01-12 [cit. 2021-03-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. NEWS, Taiwan. Taipei 101 salutes generals who died in helicopter crash | Taiwan News | 2020/01/04. Taiwan News [online]. [cit. 2021-03-12]. Dostupné online. 
  17. Taipei 101 to cut business hours as demand declines - Taipei Times. www.taipeitimes.com [online]. 2020-04-01 [cit. 2021-03-12]. Dostupné online. 
  18. Taipei 101 to resume normal business hours in June - Focus Taiwan. focustaiwan.tw [online]. [cit. 2021-03-12]. Dostupné online. (zh-Hant-TW) 
  19. Taipei 101. www.phase-trans.msm.cam.ac.uk [online]. [cit. 2021-03-12]. Dostupné online. 
  20. a b c d e Taipei 101 - A case-study. Archinomy [online]. [cit. 2021-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. Building of Distinction: Taipei 101. www.ctbuh.org [online]. Council on Tall Buildings and Urban Habitat (CTBUH) [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. 
  22. a b c TAIPEI 101 - The Skyscraper Center. www.skyscrapercenter.com [online]. [cit. 2021-03-12]. Dostupné online. 
  23. Tall Building Criteria. www.ctbuh.org [online]. Council on Tall Buildings and Urban Habitat (CTBUH) [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. 
  24. a b c SHETH, Anal. Taipei 101, Taiwan | sedigest.in. archive.ph [online]. CEPT University, 2015-04-04 [cit. 2021-03-12]. Dostupné online. 
  25. 100 Tallest Completed Buildings in the World - The Skyscraper Center. www.skyscrapercenter.com [online]. [cit. 2021-03-13]. Dostupné online. 
  26. TAIPEI 101. Taipei 101 Floor. www.taipei-101.com.tw [online]. [cit. 2021-03-14]. Dostupné online. 
  27. a b c d e f g h i j IOANNIS, Kourakis. Structural systems and tuned mass dampers of super-tall buildings : case study of Taipei 101. , 2007 [cit. 2021-03-20]. Thesis. Massachusetts Institute of Technology. . s. 43.–66.. Dostupné online.
  28. TAIPEI 101 TOWER | Taipei Serviced Offices | MONDESTAY Worldwide. www.mondestay.com [online]. [cit. 2021-03-15]. Dostupné online. 
  29. Taiwan Stock Exchange [online]. Invest in Asia [cit. 2021-03-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. a b c d Taipei 101. World's Tallest Towers [online]. Museum The Skyscraper [cit. 2021-03-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. Taiwan gets unwanted recognition from IS. BBC News. 2015-11-26. Dostupné online [cit. 2021-03-15]. (anglicky) 
  32. Taipei 101 Building – China Tour Guide : World's Window To China — Travel E-Online [online]. TravelChinaGuide [cit. 2021-03-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. a b LIMER, Eric. Here's How a Skyscraper Stays Upright in a Typhoon. Popular Mechanics [online]. 2015-08-10 [cit. 2021-03-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. a b c d e f Structural Design of Taipei 101, the World's Tallest Building (PDF). global.ctbuh.org
  35. Terrestrial, Atmospheric and Oceanic Sciences (TAO) - Vibrations of the TAIPEI 101 Skyscraper Induced by Typhoon Fanapi in 2010. tao.cgu.org.tw [online]. [cit. 2021-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. WHITEHEAD, Rob. Structures by Design: Thinking, Making, Breaking. [s.l.]: Routledge 485 s. ISBN 978-1-315-40313-7. S. 417. (anglicky) 
  37. BARUH, Haim. Applied Dynamics. [s.l.]: CRC Press 862 s. ISBN 978-1-4822-5079-4. S. 356. (anglicky) 
  38. Taipei101 (PDF). structuremag.org
  39. TAIPEI 101. Damper Baby | Explore 101. Taipei 101 [online]. [cit. 2021-03-14]. Dostupné online. 
  40. BINDER, Georges. 101 of the World's Tallest Buildings – TAIPEI 101. Austrálie: The Images Publishing Group, 2006. 241 s. ISBN 978-1-86470-173-9. S. 26–29. (anglicky) 
  41. a b World’s fastest elevator: In Taiwan, skyscraper’s lift travels at 60 km/h. thestar.com [online]. 2013-01-23 [cit. 2021-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. a b Die schnellsten Aufzüge der Welt. www.spiegel.de [online]. [cit. 2021-03-12]. Dostupné online. (německy) 
  43. a b Taipei 101 | World Tower. www.great-towers.com [online]. [cit. 2021-03-12]. Dostupné online. 
  44. a b 6 Things You Didn’t Know about Taipei 101. Taiwan Scene | Taiwan Digital Travel Magazine [online]. 2020-09-26 [cit. 2021-03-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. NEWS, Taiwan. Taipei 101 to become world's tallest green building next year | Taiwan News | 2010/01/04. Taiwan News [online]. [cit. 2021-03-12]. Dostupné online. 
  46. a b TAIPEI 101 Tower | U.S. Green Building Council. www.usgbc.org [online]. [cit. 2021-03-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. TAIPEI 101. TAIPEI 101 Receives LEED v4 Certification from U.S. Green Building Council as All-Time Top Scorer. Taipei 101 [online]. [cit. 2021-03-15]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • BINDER, Georges. Taipei 101. Austrálie: The Images Publishing Group, 2008. 201 s. ISBN 978-1-86470-248-4. (anglicky)
  • BINDER, Georges. 101 of the World's Tallest Buildings – TAIPEI 101. Austrálie: The Images Publishing Group, 2006. 241 s. ISBN 978-1-86470-173-9. S. 26–29. (anglicky)

Externí odkazyEditovat