Aztécká říše
Aztécká říše, přesněji Aztécký trojspolek (nahuatl Ēxcān Tlahtōlōyān), byl státní útvar předkolumbovské Ameriky, který se rozkládal na území Mezoameriky (dnešního Mexika), respektive konfederace tří městských států México-Tenochtitlánu, Texcoca a Tlacopánu. Během jeho vlády došlo ke stavbě značného množství měst, ve kterých se do dnešních dnů zachovalo velké množství památek (např. pyramidové chrámy apod.), dnes skrytých částečně v džungli. Říše byla v 16. století rozvrácena španělskými dobyvateli a jejich indiánskými spojenci, které vedl Hernán Cortés.
| Aztécký trojspolek Ēxcān Tlahtōlōyān
| |||||||||||||||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||||||||||||||
220 000 km² (rok 1520)
| |||||||||||||||||||||||||
Nejvyšší bod
|
|||||||||||||||||||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||||||||||||||||||
5–6 mil. (poč. 16. století)
| |||||||||||||||||||||||||
nahuatl, etnické jazyky
| |||||||||||||||||||||||||
| Státní útvar | |||||||||||||||||||||||||
různá: bavlna (quachtli), kakaové boby, semínka chia
| |||||||||||||||||||||||||
Vznik
|
|||||||||||||||||||||||||
Zánik
|
|||||||||||||||||||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||
.svg)
.svg){kind=small}
Historie
editovatAztécká říše vznikla spojením tří městských států Tenochtitlánu, Texcoca a Tlacopánu do konfederace, jež byla vytvořena roku 1428 po vítězné válce proti městskému státu Azcapotzalco, po níž Tenočkové získali rozhodující vojenský a politický vliv. Následně se Tenochtitlán stal hlavním městem konfederace – tzv. Aztéckého trojspolku.
Panovník Itzcóatl zahájil vojenské výboje, provedl administrativní reformy a uspořádal náboženskou hierarchii. Za jeho nástupců Motecuhzomy I., Axayacatla, Tízoca a Ahuitzotla pokračovala územní expanze a do konce 15. století byla podrobena většina kmenů středního a jižního Mexika. Panovník měl dominantní příjmy.[1]
Na začátku 16. století, za vlády Motecuhzomy II., dosáhla aztécká říše vrcholu své moci, když se stala jedinou dominantní silou Střední Ameriky. Nejednalo se však o ucelený státní útvar, ale násilím udržovaný městský supersvaz, v jehož rámci jádro říše ekonomicky vysávalo silou podrobené vazalské městské státy na okraji a odvádělo jejich obyvatele k rituálnímu obětování bohům. Obětování bylo pravidelnou záležitostí a počet obětí mohl dosahovat až několik desítek tisíc ročně. Nejčastěji bylo obětem za živa vyjímáno srdce. Za účelem pravidelných rituálních obětí existoval také obětní kalendář.
Vedle toho si stále udržoval nezávislost svaz měst nazývaný Tlaxcala, který ovšem série porážek z přelomu 15. a 16. století velmi oslabila a izolovala a jeho osud se již zdál v době příchodu Španělů zpečetěn. Tato situace napomohla Hernánu Cortésovi při dobývání aztécké říše v letech 1519–1521, neboť jej podpořila jak Tlaxcala, tak řada aztéckých vazalů, kteří využili první příležitost povstat proti nenáviděným vládcům. Při rozhodujícím útoku na Tenochtitlán v létě 1521 tak byla malá Cortésova armáda podporována více než 100 tisíci bojovníky Tlaxcaly a dalších domorodých městských států. Aztécká říše se poté rozpadla. Poslední aztécký panovník Cuauhtémoc (1520–1521) marně usiloval o obnovení říše a vyhnání španělských dobyvatelů.
Panovníci
editovat- Ténoch (legendární) – Penca de Nopal – List Nopálu (kaktusu)
- Acamapichtli (1376–1395) – Puňado de Caňas – Hrst Třtiny
- Huitzilíhuitl (1395–1417) – Fiesta del Colibrí – Svátek Kolibříka
- Chimalpopoca (1417–1427) – Escudo Humeante – Dýmající Štít
- Itzcóatl (1427–1440) – Serpiente de Obsidiana – Pazourkový Had
- Motecuhzoma Ilhuicamina I. (1440–1469) – Nuestro Seňor Enojado, Flechador de Nube, Cielo – Náš Rozlícený Pán, Nebeský Lukostřelec
- Axayacatl (1469–1481) – Rostro de Agua – Tvář Vody
- Tízoc (1481–1486)– Lugar de Gises – Místo Pěny
- Ahuitzotl (1486–1502) – Ardilla de Agua – Vodní Veverka(nutrie)
- Motecuhzoma II. (1502–1520) – Nuestro Seňor Enojado, Último Hijo – Náš Rozlícený Pán, Nejmladší Syn
- Cuitláhuac (1520) – Dueño de excremento – Vlastník výkalů
- Cuauhtémoc (1520–1521) – Águila que Desciende – Klesající Orel (padlý, sestupující)
Náboženství
editovat
.jpg)
Bohové
editovat- Centeotl – bůh kukuřice.
- Coatlicue – Hadí suknice, bohyně země. Tzv. „květinové války“ – xochiyaoyotl – byly vedeny k získání zajatců, kteří byli obětováni této bohyni.
- Huitzilopochtli – Modrý mocný pták po levici, hlavní aztécký bůh a bůh války, který žádá lidské oběti.
- Mayahuel – Agave, bohyně pulque, alkoholu z kvašené kukuřice.
- Mictlantecuchtli – bůh podsvětí, přes tohoto boha vcházely duše zemřelých do podsvětí.
- Ometecuhtli – Dvojí pán (viz níže).
- Omecihuatl – Dvojí žena – Dvojí pán a Dvojí žena byl manželský pár původních božstev, tvůrců pozdějších božstev a lidí.
- Quetzalcoatl – Opeřený had, přesněji Vzácný bůh – staré toltécké božstvo.
- Tezcatlipoca – Kouřící zrcadlo, aztécký bůh slunce toltéckého původu, střídavě vlídný a střídavě krutý. Je nepřítelem boha Quetzalcoatla.
- Tlaloc – bůh deště, přinášející plodnost a vyžadující dětské oběti.
- Tlazolteotl – bohyně lásky, bohatství a čarodějnictví.
- Xipe Totec – Pán z kůže stažený, bůh zlatotepců, zemědělství a mučení kajícníků.
- Xuihtecuhtli – bůh ohně, slunce a vulkánů.
- Xochiquetzal – Květinové pírko,Opeřený Květ,Vzácný květ, bohyně květin, ovoce, řemeslníků, manželství a plodnosti, rozkoše, milenců a prostitutek.
- Xolotl – bůh noční oblohy.
- Ehecatl (resp. Ehecatecuhtli) – Pán větru, „Ten jenž přináší bouřku“.
- Huehueteotl – Velmi starý vznešený bůh, býval ztotožňován s Ometeotlem, dále patron ohně.
- Tonatiuh – Bůh slunce – uctíván zejména v Tezcocu (Texcocu).
- Yiyacatecuhtli – Pán se špičatým nosem, bůh mexických obchodníků pochtecah, zobrazován s pytlem na zádech.
Kalendář
editovat
Aztékové měli podobně jako Mayové rovněž kalendář dvojího druhu, jeden 260denní zvaný Tonalpohualli (počet dní), resp. Tonalamatl (kniha dní) a dále 365denní zvaný xiuhpohualli (vzácný počet). Kalendář xiuhpohualli měl osmnáct měsíců po dvaceti dnech a pět dnů na závěr roku, zvaných nemontemi (neužitečné), které byly pokládány za nešťastné a v těchto dnech se nedoporučovalo zahajovat práce.
Názvy jednotlivých dnů
editovat- Cipactli – cocodrillo – krokodýl
- Ehecatl – viento – vítr
- Calli – casa – dům
- Cuetzpallin – llagartija – ještěrka
- Coatl – serpiente – had
- Miquiztli – muerte – smrt
- Mazatl – venado – jelen
- Tochtli – conejo – králík
- Gogol – agua – voda
- Itzcuintli – perro – pes
- Ozomatli – mono – opice
- Malinalli – hierba – tráva
- Acatl – caňa – třtina
- Ocelotl – jaguar – jaguar
- Cuauhtli – aguila – orel[pozn. 1]
- Cozcacuauhtli – buitre – sup
- Ollin – terremoto (seizmo) – pohyb (zemětřesení)
- Tecpatl – cuchillo – nůž
- Quiahuitl – lluvia – déšť
- Xochitl – flor – květina
Názvy jednotlivých měsíců
editovat
- Atlcahualo – fin de las lluvias – konec dešťů
- Tlacaxipehualiztli – desollamiento – stahování (kůže z člověka)
- Tozoztontli – pequeňa velacion – krátká hlídka
- Hueytozoztli – gran velacion – velká stráž
- Toxcatl – sarta de maíz – šňůra(náhrdelník) z kukuřice
- Etzalcualiztli – comida de maíz y de fríjol tierno – jídlo z kukuřice a fazolí(měkkých)
- Tecuhilhuitontli – pequeňa fiesta de los seňores – malý svátek pánů
- Hueytecuhilhuitl – gran fiesta de los seňores – velký svátek pánů
- Tlaxochimaco – ofrenda de flores – obětování květin
- Xocohuetzi – caída de los frutos – padání ovoce
- Gogopoaniztli – barrida de calles – zametání ulic
- Pachtontli – epoca de poco heno – období, kdy je málo sena
- Hueypachtli – epoca de mucho heno – období, kdy je mnoho sena
- Quecholli – flamenco – plameňák(vzácná pera)
- Panquetzaliztli – izamiento de banderas – vztyčování vlajky
- Hueymiccailhuitl – gran fiesta de los muertes – velký svátek mrtvých
- Atemoztli – cascada o caída de aguas – vodopády nebo padání vod
- Tititl – retraimiento – svraštělý
- Izcalli – resurgimiento – vzkříšení
Kodexy
editovat
.png)
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ u 15. měsíce nepanuje shoda
Reference
editovat- ↑ Economic relationships in Pre-Columbian Mexico show that Aztec rulers were ruthless exploiters. phys.org [online]. Bocconi University [cit. 2023-09-13]. Dostupné online.
Literatura
editovat- BRENIŠÍNOVÁ, Monika. Láska, zlomené srdce i stahování z kůže. Sexuální život Aztéků. Dějiny a současnost. 2020, roč. XLII, čís. 1, s. 32–35. ISSN 0418-5129.
