Tonalpohualli (Tōnalpōhualli) je Aztécký kalendář používaný v předkolumbovské Mezoamerice. Jmenuje se podle knihy Tonalamatl, což je kniha dní.

strana 11 z Magliabechianiho kodexu zobrazující čtyři denní symboly
příklad kalendáře Tonalpōhualli

Popis editovat

Kalendář není ani lunární ani solární skládá se z dvaceti třináctidenních období. Tato období se označují termínem trecena. V každém období vládné jiný bůh. Není přesně známo, jak vznikl, existuje ale několik teorií. Mohlo se jednat o cyklus oběhu Venuše, období těhotenství u člověka nebo počet dní mezi dvěma zenitálními průchody Slunce. Někteří vědci včetně J. E. S. Thompsona se domnívají, že kalendář nebyl vůbec založen na přírodních jevech, ale na celých číslech 13 a 20. Tato čísla jsou totiž v Mezoamerice považována za důležitá.

Další rozšířený Aztécký kalendář xiuhpōhualli má rok trvající 365 dní. Tento rok je rozdělen do 18 měsíců po 20 dnech a zbylých 5 dní. Xiuhpōhualli a Tonalpohualli se shodují přibližně každých 50 let.

Denní symboly editovat

trecena český význam glyf Aztécká božstva světová strana
1 Cipactli kajman nebo vodní příšera   Tōnacātēcuhtli východ
2 Ehēcatl vítr   Quetzalcoatl sever
3 Calli dům   Tepēyōllōtl, Quetzalcoatl západ
4 Cuetzpalin ještěrka   Huēhuecoyōtl nebo Macuilxōchitl jih
5 Cōātl had   Chalchiuhtlicue a Tlazōlteōtl východ
6 Miquiztli smrt   Tōnatiuh a Tēcciztēcatl sever
7 Mazātl jelen   Tlāloc a Chicomecōātl nebo 4 Ehēcatl západ
8 Tōchtli králík   Mayahuel a Xōchipilli nebo Centeōtl jih
9 Ātl voda   Tlahuizcalpantecuhtli nebo Xiuhtecuhtli východ
10 Itzcuintli pes   Mictlāntēcutli sever
11 Ozomahtli opice   Patecatl a Cuāuhtliocēlōtl západ
12 Malīnalli tráva   Itztlacoliuhqui jih
13 Ācatl rákos nebo třtina   Tezcatlipōca nebo Uactli a Ixcuina nebo Tlazōlteōtl východ
14 Ocēlōtl ocelot nebo jaguár   Tlazōlteōtl sever
15 Cuāuhtli orel   Xīpe Totēuc a Quetzalcoatl západ
16 Cōzcacuāuhtli sup nebo kondor   Itzpapalotl jih
17 Ōlīn pohyb nebo zemětřesení   Xolotl a Tlālchitōnatiuh nebo 4 Ōlīn východ
18 Tecpatl pazourek nebo nůž   Chalchiuhtotolin sever
19 Quiyahuitl déšť   Tōnatiuh západ
20 Xōchitl květina   Xōchiquetzal and Tezcatlipōca jih

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tōnalpōhualli na anglické Wikipedii.