Nahuatl [ˈnaːwatɬ], psáno též „náhuatl“, nebo také aztéčtina, je označení pro jazyk, respektive soubor 28 nářečí aztécké jazykové skupiny, rozšířený v horských částech centrálního Mexika v okolí hlavního města Ciudad de México. Podle oficiálních zdrojů jím hovoří na 1,5 milionu obyvatel (sčítání lidu z roku 2000 udává 1 448 936 mluvčích [1]), tento údaj je však pravděpodobně podhodnocený. Velká část mluvčích, 86 %, je bilingvních a hovoří tedy i španělsky. Nahuatl patří spolu s mayskými jazyky k nejpočetnějším představitelům domorodých řečí Severní Ameriky.

Nahuatl (nāhuatl, mexìcatlàtōlli, mācēhuallàtōlli)
Mapa rozšíření jazyka
Mapa rozšíření jazyka
RozšířeníMexiko
Počet mluvčích1,379 milionů
Klasifikace
PísmoLatinka
Postavení
RegulátorINALI (Instituto Nacional de Lenguas Indígenas)
Úřední jazyknení úředním
Kódy
ISO 639-1není
ISO 639-2nah (B)
nah (T)
ISO 639-3není
Ethnologuerůzné
Wikipedie
nah.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Počty mluvčích v jednotlivých státech Mexika.

Historie editovat

Nahuatl je součástí širší juto-aztécké jazykové rodiny, která se postupně rozšířila v oblasti na pomezí dnešního jihozápadu USA a Mexika. Takovými příchozími ze severu byli Toltékové, kteří ovládali střední Mexiko od 10. do 12. století a když další vlna jejich příbuzných založila počátkem 14. století v oblasti dnešního města Mexika aztéckou říši, byl nahuatl i jejím hlavním jazykem s rozvinutou poezií. Jako básníci prosluli mnozí aztéčtí vládcové, zvláště Nezahualcoyotl, vládce Texcoca z lidu Acolhua. V tomto období existovaly i psané záznamy, které k zápisu jazyka používaly vlastní piktogramy, dodnes dochované v několika rozsáhlejších rukopisech ze 16. století (např. kodex Mendoza); šlo však více o prostředek uchovávání genealogií či astronomických pozorování než o plnohodnotné písmo jaké užívali Mayové.

Po podrobení aztécké říše Španěly začala být používána latinka; nejstarší tištěnou knihou je dvojjazyčný katechismus z roku 1539, první mluvnice pochází z roku 1547. V tomto období byla také zapsána řada děl staré předhispánské poezie, o což se zasloužili zejména Bernardino de Sahagún a Juan Bautista de Pomar. I když se nahuatl udržel jako prostředek veřejné komunikace, užívaný katolickou církví, postupem času se rozpadl na řadu nářečí, mnohdy navzájem obtížně srozumitelných.

Značný ústup ve prospěch španělštiny prodělal jazyk teprve v novém mexickém státě na sklonku 19. a v první polovině století 20. Až od 60. let začal být nahuatl v oblastech svého rozšíření péčí ministerstva školství znovu prosazován jako prostředek dvojjazyčné školní výuky. Podle posledního sčítání lidu hovoří nahuatlem přes 1.5 mil obyvatel Mexika. I tak někteří badatelé nahuatl označují za ohrožený jazyk.[1]

Výpujčky z nahuatlu v evropských jazycích editovat

Z nahuatlu pochází řada slov, přejatých prostřednictvím španělštiny do jiných světových jazyků. Většina z nich končí podobně jako jméno tohoto jazyka sufixem -tl jako pejotl, axolotl, čokolatlčokoláda, atlatl (tj. pomůcka k vrhání oštěpů, používaná Aztéky i jinými indiánskými válečníky), u jiných slov byl tento sufix při přejímání do evropských jazyků setřen, např. tomato, avokádo, chilli, kojot, kvesal, mazama, ocelot nebo hoacin. Z nahuatlu pochází také název Mexiko a mnoho dalších místních jmen v této oblasti, např. Popokatepetl, Oaxaca a mnohé další.

Příbuzné jazyky editovat

Nejbližší příbuzný nahuatlu je jazyk pipil v Salvadoru. Do širšího příbuzenstva patří juto-aztécké jazyky severního Mexika, např. jazyky jaqui, pima, papago, tarahumara, opate, huichol a některé další. K vzdáleným příbuzným patří jazyky hopi, šošonština, juteština, pajutština a komančština v USA.

Gramatika editovat

Jedná se o aglutinační jazyk, který tvoří slova a jejich tvary pomocí prefixů, sufixů a má sklon k vytváření kompozit, často velmi dlouhých. Jedno dlouhé kompozitum tak může mít platnost celé věty.

Výslovnost editovat

c = k (před a, o), s (před e, i)
h = ʔ
hu = w
qu = k
tz = c
x = š
y = j
z = s

Abeceda editovat

a, c, e, h, i, l, m, n, o, p, q (jen před u), t, u (jen po h, q a také c), x, y, z.

Příklady editovat

Číslovky editovat

Nahuatl Česky
ce jeden
ome dva
yei tři
nahui čtyři
macuilli pět
chicuace šest
chicome sedm
chicuei osm
chicnahui devět
mahtlactli deset

Vzorový text editovat

Otčenáš (modlitba Páně):

Toteco Totata tlen tiitztoc
nepa elhuicac. Nochi tlacame
ma quihueyichuaca motoca.
Xihuala, xitlanahatiqui nica.
Ma quichihuaca mopaquilis
nochi ipan ni tlaltepactli queja mochijtoc
nepa elhuicac. Xitechmaca nopa
tlacualistli tlen monequi mojmostla.
Xitechtlapojpolhui totlajtlacolhua,
queja tojuanti nojquiya
tiquintlapojpolhu'iaj tlen techixpanoj.
Axaca xijcahuili ma
techyoltilana ma titlajtlacolchihuase.
Xitechmanahui tlen yajaya tlen ax cuali.

Všeobecná deklarace lidských práv

nahuatl

Nochi tlācah īhuān cihuāh quipiyah māitl cualli tlācatizeh, nochi zan cē totlatēchpohuiltiliz īhuān titlatepanitalohqueh, yeh cah monequi cualli mā timohuicacah, mā timoīcnelicah, mā timotlazohtlācah īhuān mā timotlepanitacah.

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Zajímavosti editovat

V mexickém státě Coahuila bylo objeveno již několik druhů pozdně křídových dinosaurů, žijících zde asi před 72 miliony let. Někteří z nich dostali jména vycházející právě z jazyka nahuatl, příkladem je kachnozobý dinosaurus druhu Tlatolophus galorum (rodové jmémo znamená doslova "hřeben slova").[2]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Mexiko : 200 let nezávislosti. Červený Kostelec: Pavel Mervart 485 s., [8] s. obr. příl. s. Dostupné online. ISBN 978-80-87378-48-9, ISBN 80-87378-48-2. OCLC 707610227 
  2. SOCHA, Vladimír. Hřeben plný slov. OSEL.cz [online]. 20. května 2021. Dostupné online.  (česky)

Literatura editovat

V hieroglyfech se dochovalo několik kodexů. Literatura v latince se dělí na poezii (cuicatl) a prózu (tlahtolli). Poezie byla udržována zpěvem a obecně se rozlišuje 5 žánrů:

  1. TEŌCUĪCATL – písně oslavující božstva.
  2. YĀŌCUĪCATL, CUĀUHCUĪCATL, ŌCĒLŌCUĪCATL – válečné písně.
  3. XŌPANCUĪCATL – písně jara.
  4. ICNOCUĪCATL – písně odříkání a meditace.
  5. AHUILCUĪCATL, CUĒCUEXCUĪCATL – písně rozkoše, radosti a smutku.

Próza se pak dělí na:

  1. HUĒHUEHTLAHTŌLLI – stará slova o náboženství a morálce.
  2. TLAQUETZALLI – vyprávění:
    • TEŌTLAHTŌLLI – posvátné vyprávění.
    • IN YEH HUEHCAUH TLAHTŌLLI – etnogenetická a historická vyprávění.
    • ZĀZANILLI – legendární vyprávění.

Externí odkazy editovat