Mířkov
Obec Mířkov (německy Mirschikau) se nachází v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Žije v ní 325[1] obyvatel.
| Mířkov | |
|---|---|
 Mířkov | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Horšovský Týn |
| Obec s rozšířenou působností | Horšovský Týn (správní obvod) |
| Okres | Domažlice |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°35′22″ s. š., 12°52′51″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 325 (2024)[1] |
| Rozloha | 17,63 km²[2] |
| Nadmořská výška | 463 m n. m. |
| PSČ | 346 01 |
| Počet domů | 92 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Mířkov 59 346 01 Horšovský Týn oumirkov@tiscali.cz |
| Starostka | Lucie Komárková |
| Oficiální web: www | |
  Mířkov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 553956 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o obci pochází z roku 1158, kdy byl Mířkov uveden jako majetek Hartmana z Mířkova. V roce 1415 byla v držení Radslava a Aleše, bratří Kočovských z Kočova. Dále ji držel Nedrah z Nedražic. Od roku 1498 patřil Mířkov Přibíkovi ze Stropčic. Potomci Přibíka začali užívat přídomek Mířkovští ze Stropčic. (Užívá se i forma Miřkovští či z Tropčic.) V roce 1603 koupil Mířkov Vilém starší Popel z Lobkowicz, který obec připojil ke svému panství Horšovský Týn. Protože Vilém byl členem direktoria, byl mu po bitvě na Bílé hoře veškerý jeho majetek konfiskován. Lobkovický konfiskát zakoupil smlouvou z 30. března 1622 Maxmilián z Trauttmansdorffu. Touto štýrskou šlechtou byl Mířkov poněmčen a dosídlen německy mluvícím obyvatelstvem. Po mnichovské dohodě byla obec připojena k Německé říši. Po skončení 2. světové války byli němečtí obyvatelé Mířkova odsunuti.[4]
Název místa
editovatČeská podoba názvu obce „Mířkov“ se užívá od roku 1924. Původně byly užívány názvy Mirkov, Mirschigkau, Mirikau, Mirschigkau...
Pamětihodnosti
editovat- Kostel svatého Víta
- Pozůstatky tvrze: Tvrz se nacházela v areálu pozdějšího hospodářského dvora na jižní straně návsi. Byla obklopena příkopem, který byl ještě počátkem 19. století patrný. Ve dvoře bylo později postaveno nové sídlo tzv. panský dům. Ten byl v roce 1986 zbořen. Z tvrze je zachován suterén.[5]
- Venkovská usedlost čp. 23
- Na vrcholu Malého křakovského vrchu se v pozdní době halštatské nacházelo malé mířkovské hradiště.[6] Vrchol Racovského vrchu byl osídlen v eneolitu mladší fází chamské kultury. Podobné, ale nejspíše výrazně kratší dobu osídlené, sídliště bývalo na vrcholu Tříslovce. Další pozdně halštatské sídliště stávalo na vrchu Rozsocha, který byl nejspíše později osídlen také v mladší době hradištní i ve středověku.[7]
Osobnosti
editovatČásti obce
editovat- Mířkov
- Křakov
Reference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Mířkov - Živéobce.cz. www.ziveobce.cz [online]. [cit. 2023-02-05]. Dostupné online.
- ↑ PROCHÁZKA, Zdeněk. Mířkovské tvrze. Hláska. 2023, roč. XXXIV, čís. 1, s. 1–5. Dostupné online.
- ↑ ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Mířkov, s. 204.
- ↑ BAŠTA, Jaroslav; BAŠTOVÁ, Dara. Pravěké osídlení Sedmihoří. Archeologické rozhledy. 1988, roč. XL, čís. 4, s. 380–392. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mířkov na Wikimedia Commons - Mířkov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
