Otevřít hlavní menu

Luboměř pod Strážnou

obec v okrese Přerov v Olomouckém kraji

Luboměř pod Strážnou (německy Liebenthal[2]) je obec v okrese Přerov, která opětovně vznikla k 1. lednu 2016. Její území bylo do konce roku 2015 částí vojenského újezdu Libavá v okrese Olomouc; nacházelo se na východě újezdu. Žije zde 115[1] obyvatel.

Luboměř pod Strážnou
Luboměř pod Strážnou, 01.jpg
Znak obce Luboměř pod Strážnou
znak
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0714 500151
Kraj (NUTS 3) Olomoucký (CZ071)
Okres (LAU 1) Přerov (CZ0714)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Hranice
Historická země Morava
Katastrální území Luboměř u Potštátu
Katastrální výměra 9,564198 km²
Domů 48
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 115 (2019)[1]
Nadmořská výška 600 m n. m.
PSČ 753 62
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Luboměř pod Strážnou 1364
753 62 Potštát
Starosta Vladimír Kuchař
Oficiální web: www.lubomerps.cz
Luboměř pod Strážnou
Luboměř pod Strážnou
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Historický přehledEditovat

Do konce druhé světové válkyEditovat

První písemná zmínka o Luboměři pod Strážnou pochází z roku 1394.[3] Vesnice byla nazvána Lybomyrz[4] a náležela k panství Potštát. Již roku 1408 se zde zmiňuje farní úřad. Z roku 1749 je známá nepříliš zřetelná obecní pečeť s vyobrazením radlice. V letech 1792-1794[5] zde byl postaven pozdně barokní kostel Panny Marie Sněžné. O kostele se ví, že se v něm nacházel Mariánský obraz ze zrušeného prostějovského kláštera kapucínů. Nepřehlédnutelným prvek v koloritu obce představovaly dřevěné větrné mlýny beraního typu. V obci se nacházely před rokem 1945 tři takové mlýny, přičemž před první světovou válkou vyhořel čtvrtý. Kvůli velkému počtu větrných mlýnů se zdejší krajině přezdívalo Moravské Holandsko.[5] Katastrální území obce mělo rozlohu 1037,24 ha. V roce 1910 zde žilo 390 obyvatel,[6] v roce 1921 měla obec 93 domů a žilo zde 375 obyvatel, z toho 371 připadalo na Němce a 3 na Čechoslováky, 1 člověk měl jinou národnost.[7] V roce 1930 měla obec 100 domů a žilo zde 375 obyvatel, z nichž bylo 364 Němců a 11 Čechoslováků.[8] Zdejší obyvatelstvo se živilo především zemědělstvím, výrobou zemědělských strojů a hornictvím.[5] Po Mnichovské dohodě zabralo obec nacistické Německo a začlenilo ji zprvu do Sudetoněmeckých území, k 15. dubnu 1939 pak do Říšské župy Sudety. V roce 1944 žilo v obci 359 obyvatel.[4]

Od konce druhé světové válkyEditovat

Po osvobození a obnově Československa začali do obce přicházet noví obyvatelé neněmecké národnostní příslušnosti. Původní německé obyvatelstvo začalo být ze strany Československa, v rámci odvety za příkoří z doby druhé světové války, všemožně diskriminováno[9] a v roce 1946 byl proveden jeho odsun do Německa.[10] Téhož roku bylo rozhodnuto o začlenění obce do plánovaného vojenského výcvikového tábora Město Libavá a již v září 1946[11] se započalo s vysídlováním obce. Počátkem roku 1948 zde žilo 38 obyvatel.[12] Pro zájem armády však nakonec nedošlo ke zboření obce.[5] Roku 1950[5] byla obec úředně zrušena a začleněna do nově vyhlášeného vojenského újezdu Město Libavá (později přejmenovaného na vojenský újezd Libavá). Přestože jako sídlo nezanikla, došlo i zde k demolicím značného počtu domů, takže zde roku 1970 zůstalo jen 32 domů a žilo zde 153 obyvatel.[5] Vedle domů byly bohužel zničeny také všechny tři větrné mlýny[5] a ve druhé polovině 20. století došlo i k barbarskému zboření kostela Panny Marie Sněžné, který byl do té doby využíván zdejším statkem jako sklad materiálu.[4] Jindřich Machala[4] uvádí, že podle jeho pátrání byl kostel zbořen mezi lety 1960-1962. Jiří Glomek tvrdí, že k jeho zboření došlo údajně koncem 80. let 20. století a že za jeho destrukci je, dle sdělení od bývalého kronikáře obce Daskabát Jana Zatloukala, zodpovědný nejmenovaný funkcionář KSČ.[5]

Ke 20. prosinci 2002 bylo zrušeno katastrální území bývalé obce a téměř celé začleněno do katastrálního území Čermná u Města Libavá o výměře 64,97 km². Nevýrazná okrajová východní část, zpravidla v rozsahu západní poloviny Nečínského potoka, byla pro změnu začleněna do katastrálních území Lipná, Luboměř a Spálov. V roce 2009 zde bylo evidováno 48 adres[13] a v roce 2001 zde trvale žilo 154 obyvatel.[14]

Obnova samostatnostiEditovat

Ministerstvo obrany pod vedením Alexandra Vondry přišlo v dubnu 2011 s plánem optimalizace vojenských újezdů, podle kterého se měl vojenský újezd Libavá do roku 2015 zmenšit asi o 79,15 km², tedy necelou čtvrtinu, zejména o okrajové části, které jsou částečně turisticky zpřístupněné. Kromě úspor armády je cílem také vyčlenit z vojenského újezdu co nejvíce obyvatel.[15] V září 2011 představil ministr obrany plán starostům obcí z okolí vojenského újezdu. Přitom uvedl, že v závislosti na názoru místních obyvatel se odloučená území buď připojí k sousedním obcím, nebo vzniknou nové obce.[16] Na začátku ledna 2012 záměr schválila vláda.[17]

V pátek 10. února a v sobotu 11. února 2012 se ve vybraných osadách konala anketa, obdoba místního referenda, s otázkou, zda si obyvatelé přejí připojení k sousední obci, nebo vznik samostatné obce. Jednou z těchto osad byla i Luboměř pod Strážnou. K platnosti rozhodnutí byla třeba účast nejméně 35 % oprávněných osob, přičemž rozhodnutí mělo být považováno za závazné, pokud pro ně hlasovalo nejméně 50 % hlasujících a zároveň nejméně 25 % ze všech oprávněných osob.[18][19]. V Luboměři pod Strážnou byla účast 62,14 %, z nichž se pro vznik samostatné obce vyslovilo 84,38 %, proti bylo 14,06 %.

V rámci příprav na zmenšení vojenského újezdu Libavá vzniklo k 5. květnu 2014,[20] vyčleněním z katastrálního území Čermná u Města Libavá, i nové katastrální území Luboměř u Potštátu, zahrnující Luboměř pod Strážnou s přilehlým okolím. Součástí nového katastru, jehož rozloha činí 9,564198 km²[21] je většina území zrušeného k. ú. Luboměř pod Strážnou, nepatrná část původního katastru nedalekého Spálova, malá severní část původního k. ú. Kovářov u Potštátu a okrajová jižní část zrušeného k. ú. Olověná. K obnově samostatnosti obce s názvem Luboměř pod Strážnou, zahrnující tento nový katastr, došlo nakonec až k 1. lednu 2016.

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 624. 
  3. Luboměř pod Strážnou na webu www.libavsko.eu
  4. a b c d MACHALA, Jindřich. Kronika Libavska. [s.l.]: [s.n.], 2012. ISBN 978-80-260-2270-1. Kapitola Historie obcí, s. 16. (čeština) 
  5. a b c d e f g h GLOMEK, Jiří. Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá. Ostrava: Společnost přátel Poodří, 2007. ISBN 978-80-254-0628-1. Kapitola Luboměř pod Strážnou, s. 116. (čeština) 
  6. Luboměř pod Strážnou na webu www.libavsko.eu
  7. Statistický lexikon obcí na Moravě a ve Slezsku. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. Kapitola Místní obce, osady a části osad na Moravě., s. 56. (čeština) 
  8. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. Kapitola Místní obce, osady a jejich místní části v zemi Moravskoslezské., s. 2. (čeština) 
  9. GLOMEK, Jiří. Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá. Ostrava: Společnost přátel Poodří, 2007. ISBN 978-80-254-0628-1. Kapitola Poválečná situace v regionu, s. 40 + 41. (čeština) 
  10. GLOMEK, Jiří. Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá. Ostrava: Společnost přátel Poodří, 2007. ISBN 978-80-254-0628-1. Kapitola Poválečná situace v regionu, s. 42. (čeština) 
  11. GLOMEK, Jiří. Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá. Ostrava: Společnost přátel Poodří, 2007. ISBN 978-80-254-0628-1. Kapitola Formování VÚ (VVP) Libavá a zánik sídel, s. 46. (čeština) 
  12. Seznam obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Státní úřad statistický, 1948. Kapitola Seznam obcí podle okresů, s. 1. (čeština) 
  13. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  14. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-10-10 [cit. 2003-10-10]. Dostupné online. 
  15. Michal Poláček: Libavá má být podle plánu ministerstva do čtyř let o čtvrtinu menší, iDnes.cz, 19. 4. 2011
  16. Michal Šverdík: Armáda nastínila plán zmenšení Libavé, možná tam vzniknou nové vesnice, iDnes.cz, 26. 9. 2011
  17. Vláda zrušila vojenský újezd Brdy, další čtyři cvičiště se zmenší, idnes.cz, 4. 1. 2012, kop, alt, jis
  18. Lidé ve vojenských újezdech hlasovali, zda se chtějí osamostatnit, iDnes.cz, 11. 2. 2012, iDnes, ČTK
  19. Výnos č. 1/2012 přednosty újezdního úřadu vojenského újezdu Libavá k přípravě, průběhu a vyhodnocení ankety ke zjištění názorů obyvatel vojenského újezdu k budoucímu samosprávnímu uspořádání, přednosta podplukovník Mgr. Josef Dřímal, 27. leden 2012 (datováno jen u odkazu)
  20. ČÚZK - Změny názvů katastrálních území. www.cuzk.cz [online]. [cit. 2015-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-27. 
  21. Katastrální území Luboměř u Potštátu. regiony.kurzy.cz [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-16. 

Externí odkazyEditovat