Břvany

obec v okrese Louny v Ústeckém kraji
(přesměrováno z Kyselka Praga)

Obec Břvany (německy Weberschan) se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní 323[1] obyvatel.

Břvany
Náves se sochou svatého Rocha
Náves se sochou svatého Rocha
Znak obce BřvanyVlajka obce Břvany
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecLouny
Obec s rozšířenou působnostíLouny
(správní obvod)
OkresLouny
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel323 (2024)[1]
Rozloha9,38 km²[2]
Katastrální územíBřvany
Nadmořská výška209 m n. m.
PSČ440 01
Počet domů126 (2021)[3][4]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduDlouhá 41
Břvany
440 01 Louny 1
obec@brvany.cz
StarostkaJitka Spoustová
Oficiální web: www.brvany.cz
Břvany na mapě
Břvany
Břvany
Další údaje
Kód obce566063
Kód části obce15113
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název editovat

Název vesnice (lidově Břany) je odvozen ze slova břví (břevno, kláda, trám) ve významu ves Břvanů, tj. lidí bydlících u břví. V devatenáctém století se chybným čtením rozšířila varianta Brzevany a německý tvar Weberschan se vyvinul z českého spojení „ve Břvanech“. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: na Brzwany (1436), ze Břvan (1517), „brzwany… webrzwanech“ (1543), Weberschan a Wrbcžan (1787) a Brzvany nebo Weberschan (1854–1923).[5]

Historie editovat

Nejstarší dějiny Břvan jsou spojeny s postoloprtským klášterem Porta Apostolorum. August Sedláček bez udání pramene uvádí, že zde klášter založil proboštství (Cella Januae vitae).[6] První písemná zmínka o vesnici je ale pozdní: pochází z roku 1381, kdy se ve druhé nejstarší lounské soudní knize jmenuje Vacek ze Břvan.[7] V roce 1436 císař Zikmund Břvany zapsal Benešovi z Kolovrat. Vesnici však od roku 1420 spravovalo město Louny a vydalo ji až v roce 1454. Tehdy byla poprvé zmíněna břvanská tvrz, na které zřejmě už od roku 1444 sídlil Mikuláš Mnich z Kařeza a po něm do roku 1459 jakýsi Charvát. Ještě téhož roku se Břvany staly součástí panství hradu Most, u kterého zůstaly do roku 1514.[8] V období 1459–1514 vesnice patřila k postoloprskému panství pánů z Veitmile,[8] z nichž Šebestián z Veitmile roku 1535 dosáhl propuštění vsi do dědičného vlastnictví.[6]

 
Kostel svatého Martina

Posledním majitelem vsi z rodu Veitmilů byl Jan Lorenc z Veitmile. Po jeho smrti vdova Alžběta ze Žerotína vesnici prodala Janovi nejstaršímu Černínovi z Chudenic († 1594), který nechal obnovit břvanskou tvrz. Z jeho tří synů Břvany při dělení pozůstalosti připadly Davidu Vilémovi Černínovi. David zemřel před rokem 1613, protože tehdy se jeho syn Jan Petr Černín vyrovnal s dědickými nároky své matky Anny z Příchovic. Ta pro něj koupila Nemilkov, ale zadlužila se tím, takže jí Jan Petr postoupil Břvany. Anna je nedokázala udržet, a proto vesnici roku 1614 prodala Štěpánovi Jiřímu ze Šternberka.[6] Břvany od té doby patřily k postoloprtskému panství. Tvrz zanikla během třicetileté války, ale ještě v roce 1670 byly patrné její sklepy a komory. Nejspíše v osmnáctém století byla na jejím místě postavena fara.[8]

Pramení zde uhličitá minerální voda, stáčená pod obchodním názvem Praga. Od roku 2011 je provoz společnosti Praga ukončen.

Přírodní poměry editovat

Břvany stojí v oblasti hrásťové vyvýšeniny krušnohorského směru, která je na jihu ohraničená ranským a na severu liběchovským zlomem. Na další zlomy je vázán výskyt minerálních vod. Geologické podloží je tvořené permokarbonskými horninami. Nad nimi se v místech výskytu minerální vody nachází cenomanské pískovce, které fungují jako vodní kolektor. V okolí vesnice se lze také setkat s křídovými sedimenty: spodní část představují spodnoturonské jílovce s výskytem sádrovce, nad nimi se nachází písčité spongility a středněturonské pískovce s polohami glaukonitových vápenců. Poslední vrstvou křídových usazenin jsou svrchnoturonské pískovce a slínité jíly. Vše překrývají kvartérní sedimenty, ale třetihorní horniny na některých místech (např. u kostela) vystupují na povrch.[9]

Nad obcí se zdvihá Břvanský vrch (302 m, též Chlum), ze kterého je kruhový výhled.

Nedaleko obce jsou roztroušené čedičové skalky zvané Kamenné stádo.

Obyvatelstvo editovat

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[10][11][12]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 377 502 511 579 538 543 695 460 462 411 361 279 311 292 304
Domy 61 68 68 86 77 81 116 134 113 110 106 111 115 120 126

Obecní správa editovat

Mezi lety 1869–1980 Břvany byly obcí v okrese Žatec (1869–1930) a později v okrese Louny. Od 1. ledna 1981 do 30. června 1990 patřily jako část obceLenešicím a od 1. července 1990 jsou opět samostatnou obcí.[13]

Obecní symboly editovat

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 16. července 2014.[14]

Pamětihodnosti editovat

 
Socha svatého Rocha
  • V jižní části vesnice stojí kostel svatého Martina postavený roku 1501, jehož věž byla v roce 1720 barokně přestavěna.[15]
  • Socha svatého Jana Nepomuckého z 18. století
  • Socha svatého Rocha z roku 1932 od H. Kwapila na soklu datovaném 1811
  • Zemědělská usedlost čp. 22
  • Zemědělská usedlost čp. 34
  • Brána u čp. 4

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27].
  5. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Břvany, Weberschan, s. 214. 
  6. a b c SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Postoloprt, s. 416. 
  7. SKOPEC, Jaroslav a kol. Středověké venkovské kostely okresu Louny. Ústí nad Labem: Národní památkový ústav, 2022. 627 s. ISBN 978-80-85036-83-1. S. 191. 
  8. a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Břvany – tvrz, s. 55–56. 
  9. KAČURA, Georgij. Minerální vody Severočeského kraje. 1. vyd. Praha: Ústřední ústav geologický, 1980. 170 s. Kapitola Břvany, s. 57–58. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 396, 397. 
  11. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 303. 
  12. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  13. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-10]. S. 46. Dostupné online. 
  14. Udělené symboly – Břvany [online]. 2014-07-16 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  15. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Břvany, s. 142. 

Externí odkazy editovat