Križevci

město v Chorvatsku

Križevci (maďarsky Kőrös, latinsky Crisum) jsou město v centrální části Chorvatska, nacházející se 57 km severovýchodně od Záhřebu. Administrativně spadají pod Koprivnicko-križeveckou župu. V roce 2011 zde žilo celkem 11 231 obyvatel. V blízkosti města se nachází rovněž i hora Kalnik a hrad stejného názvu.

Križevci
Cathedral in Krizevci.jpg
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška140 m n. m.
StátChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
Križevci
Križevci
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha263,7 km²
Počet obyvatel11 231 (2011)
Hustota zalidnění42,6 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.krizevci.hr
PSČ48260
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PolohaEditovat

Město se rozkládá v regionu tzv. chorvatského Příhoří[zdroj?], na říčce Koruška, která se vlévá do potoka Glogovnica.

HistorieEditovat

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1209. V roce 1252 získaly Križevci statut svobodného královského města. Nejstarší jádro města se nacházelo v lokalitě dnešního Horního města (chorvatsky Gornji Grad).

V roce 1539 vypálili město při svém postupu Evropou Turci. V roce 1552 se město ocitlo na samé frontové linii křesťanského světa s Turky. V souvislosti s tím bylo modernizováno městské opevnění, postaveny nové brány. Z administrativního hlediska se Križevci staly sídlem tzv. kapetanie, jedné z mnoha na hranici Habsburské monarchie s tureckou říší.

V roce 1752 sloučila císařovna Marie Terezie svým rozhodnutím původní horní a dolní město do jedné obce. Od té doby nesou Križevci svůj současný název v množném čísle (sing. Križevec).

Roku 1838 zde byla otevřena tzv. Ilyrská čítárna (pojmenována nejspíše v souvislosti s ilyrským hnutím). Jednalo se o první větší kulturní instituci pro město.

V roce 1871 získalo město železniční spojení. Přes Križevce vede důležitá trasa z Budapešti do Rijeky. V posledním rakousko-uherském sčítání lidu z roku 1910 žilo v Križevcích přes 4,8 tisíce obyvatel. Přítomna zde byla i židovská komunita, ta zde měla i vlastní synagogu.

V bezprostřední blízkosti byl za 2. světové války koncentrační tábor Gornja Rijeka.

Po druhé světové válce bylo město centrem potravinářského průmyslu. V místních kasárnách Kalnik byla dislokována 411. dělostřelecká brigáda Jugoslávské lidové armády.

V souvislosti s transformací chorvatského hospodářství po roce 1991 však i místní potravinářská společnost Mlinar zanikla a zbořena byla i věž, která představovala jednen ze symbolů města. V roce 2008 zasáhla v souvislosti se světovou hospodářskou krizí město, které již tak patřilo v rámci Chorvatska k ekonomicky slabším, další rána, zvýšila se nezaměstnanost apod.

Na počátku 21. století byla také přemístěna ze středu města původní městské tržiště.

KulturaEditovat

 
Budova tzv. Chorvatského domu chorvatsky Hrvatski dom).

Hlavním katolickým svatostánkem v Križevcích je konkatedrála svatého Kříže. Nachází se zde také kaple svatého Floriána. Stojí zde také řeckokatolická katedrála.

Poblíž kostela sv. Anny v centru města stojí také Městské muzeum (chorvatsky Gradski muzej).

V Križevcích se nachází městská knihovna Franja Markoviće. Nedaleko od ní stojí observatoř, resp. kosmologické centrum.

Ve městě se nachází tzv. Chorvatský dům, který slouží pro potřeby Otevřené školy.

V roce 2022 byla v centru města otevřena vyhlídková věž.[1] V témže roce získalo město také titul "Město pro mladé".[2]

EkonomikaEditovat

V Križevcích sídlí stavební společnost Radnik, která již v časech existence socialistické Jugoslávie realizovala řadu staveb na území jednotlivých jejích republik, také v Chorvatsku a v západní Evropě. Do roku 1994 zde sídlila společnost Čelik, která se věnovala zpracování oceli, sídlila zde také již zmíněná firma Mlinar. Zkrachovala v souvislosti s nesnadnou transformací chorvatského hospodářství na nové poměry po roce 1991.

DopravaEditovat

Hlavní dopravní tah, který přes ně prochází, je železniční trať mezi městy Koprivnica a Vrbovec (a směrem dále do metropole Záhřebu). Město také představuje významnou železniční křižovatku. Hlavní nádraží se nachází ve značné vzdálenosti od samotného středu města.

K městu rovněž vede i přivaděč dálnice A2 (silnice č. D10).

Partnerská městaEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. U centru Križevaca otvoren vidikovac, do njega vode 102 stepenice, a pogled je prekrasan i besplatan. epodravina. Dostupné online [cit. 2022-06-08]. (chorvatština) 
  2. Grad Križevci dobitnik titule Grad za mlade, skate park krasi prigodni grafit. epodravina [online]. [cit. 2022-07-31]. Dostupné online. (chorvatsky) 

Externí odkazyEditovat