Križevci
Križevci (maďarsky Kőrös, latinsky Crisum) jsou město v centrální části Chorvatska, nacházející se 57 km severovýchodně od Záhřebu. Administrativně spadají pod Koprivnicko-križeveckou župu. V roce 2011 zde žilo celkem 11 231 obyvatel. V blízkosti města se nachází rovněž i hora Kalnik a hrad stejného názvu.
| Križevci | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°2′ s. š., 16°32′ v. d. |
| Nadmořská výška | 140 m n. m. |
| Stát |  Chorvatsko |
  Križevci | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 263,7 km² |
| Počet obyvatel | 11 231 (2011) |
| Hustota zalidnění | 42,6 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 48260 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
PolohaEditovat
Město se rozkládá v regionu tzv. chorvatského Příhoří[zdroj?], na říčce Koruška, která se vlévá do potoka Glogovnica.
HistorieEditovat
První písemná zmínka o městě pochází z roku 1209. V roce 1252 získaly Križevci statut svobodného královského města. Nejstarší jádro města se nacházelo v lokalitě dnešního Horního města (chorvatsky Gornji Grad).
V roce 1539 vypálili město při svém postupu Evropou Turci. V roce 1552 se město ocitlo na samé frontové linii křesťanského světa s Turky. V souvislosti s tím bylo modernizováno městské opevnění, postaveny nové brány. Z administrativního hlediska se Križevci staly sídlem tzv. kapetanie, jedné z mnoha na hranici Habsburské monarchie s tureckou říší.
V roce 1752 sloučila císařovna Marie Terezie svým rozhodnutím původní horní a dolní město do jedné obce. Od té doby nesou Križevci svůj současný název v množném čísle (sing. Križevec).
Roku 1838 zde byla otevřena tzv. Ilyrská čítárna (pojmenována nejspíše v souvislosti s ilyrským hnutím). Jednalo se o první větší kulturní instituci pro město.
V roce 1871 získalo město železniční spojení. Přes Križevce vede důležitá trasa z Budapešti do Rijeky. V posledním rakousko-uherském sčítání lidu z roku 1910 žilo v Križevcích přes 4,8 tisíce obyvatel. Přítomna zde byla i židovská komunita, ta zde měla i vlastní synagogu.
V bezprostřední blízkosti byl za 2. světové války koncentrační tábor Gornja Rijeka.
Po druhé světové válce bylo město centrem potravinářského průmyslu. V místních kasárnách Kalnik byla dislokována 411. dělostřelecká brigáda Jugoslávské lidové armády.
V souvislosti s transformací chorvatského hospodářství po roce 1991 však i místní potravinářská společnost Mlinar zanikla a zbořena byla i věž, která představovala jednen ze symbolů města. V roce 2008 zasáhla v souvislosti se světovou hospodářskou krizí město, které již tak patřilo v rámci Chorvatska k ekonomicky slabším, další rána, zvýšila se nezaměstnanost apod.
Na počátku 21. století byla také přemístěna ze středu města původní městské tržiště.
KulturaEditovat
Hlavním katolickým svatostánkem v Križevcích je konkatedrála svatého Kříže. Nachází se zde také kaple svatého Floriána. Stojí zde také řeckokatolická katedrála.
Poblíž kostela sv. Anny v centru města stojí také Městské muzeum (chorvatsky Gradski muzej).
V Križevcích se nachází městská knihovna Franja Markoviće. Nedaleko od ní stojí observatoř, resp. kosmologické centrum.
Ve městě se nachází tzv. Chorvatský dům, který slouží pro potřeby Otevřené školy.
V roce 2022 byla v centru města otevřena vyhlídková věž.[1] V témže roce získalo město také titul "Město pro mladé".[2]
EkonomikaEditovat
V Križevcích sídlí stavební společnost Radnik, která již v časech existence socialistické Jugoslávie realizovala řadu staveb na území jednotlivých jejích republik, také v Chorvatsku a v západní Evropě. Do roku 1994 zde sídlila společnost Čelik, která se věnovala zpracování oceli, sídlila zde také již zmíněná firma Mlinar. Zkrachovala v souvislosti s nesnadnou transformací chorvatského hospodářství na nové poměry po roce 1991.
DopravaEditovat
Hlavní dopravní tah, který přes ně prochází, je železniční trať mezi městy Koprivnica a Vrbovec (a směrem dále do metropole Záhřebu). Město také představuje významnou železniční křižovatku. Hlavní nádraží se nachází ve značné vzdálenosti od samotného středu města.
K městu rovněž vede i přivaděč dálnice A2 (silnice č. D10).
Partnerská městaEditovat
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ U centru Križevaca otvoren vidikovac, do njega vode 102 stepenice, a pogled je prekrasan i besplatan. epodravina. Dostupné online [cit. 2022-06-08]. (chorvatština)
- ↑ Grad Križevci dobitnik titule Grad za mlade, skate park krasi prigodni grafit. epodravina [online]. [cit. 2022-07-31]. Dostupné online. (chorvatsky)
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Križevci na Wikimedia Commons
