Križevci

město v Chorvatsku

Križevci (maďarsky Kőrös) jsou město v centrální části Chorvatska, nacházející se 57 km severovýchodně od Záhřebu. Administrativně spadají pod Koprivnicko-križeveckou župu. V roce 2011 zde žilo celkem 11 231 obyvatel. V blízkosti města se nachází rovněž i hora Kalnik a hrad stejného názvu.

Križevci
Cathedral in Krizevci.jpg
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška140 m n. m.
StátChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
Križevci
Križevci
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha263,7 km²
Počet obyvatel11 231 (2011)
Hustota zalidnění42,6 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.krizevci.hr
PSČ48260
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PolohaEditovat

Město se rozkládá v regionu tzv. chorvatského Příhoří[zdroj?], na řece Glogovnici.

HistorieEditovat

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1209. V roce 1252 získaly Križevci statut svobodného královského města. Nejstarší jádro města se nacházelo v lokalitě dnešního Horního města (chorvatsky Gornji Grad).

V roce 1539 vypálili město při svém postupu Evropou Turci. V roce 1552 se město ocitlo na samé frontové linii křesťanského světa s Turky. V souvislosti s tím bylo modernizováno městské opevnění, postaveny nové brány. Z administrativního hlediska se Križevci staly sídlem tzv. kapetanie, jedné z mnoha na hranici Habsburské monarchie s tureckou říší.

V roce 1752 sloučila císařovna Marie Terezie svým rozhodnutím původní horní a dolní město do jedné obce. Od té doby nesou Križevci svůj současný název v množném čísle (sing. Križevec).

Roku 1838 zde byla otevřena tzv. Ilyrská čítárna (pojmenována nejspíše v souvislosti s ilyrským hnutím). Jednalo se o první větší kulturní instituci pro město.

V roce 1871 získalo město železniční spojení. Přes Križevce vede důležitá trasa z Budapešti do Rijeky. V posledním rakousko-uherském sčítání lidu z roku 1910 žilo v Križevcích přes 4,8 tisíce obyvatel. Přítomna zde byla i židovská komunita, ta zde měla i vlastní synagogu.

V bezprostřední blízkosti byl za 2. světové války koncentrační tábor Gornja Rijeka.

KulturaEditovat

Hlavním katolickým svatostánkem v Križevcích je konkatedrála svatého Kříže. Nachází se zde také kaple svatého Floriána. Stojí zde také řeckokatolická katedrála.

V Križevcích se nachází městská knihovna Franja Markoviće.

Ve městě se nachází tzv. Chorvatský dům, který slouží pro potřeby Otevřené školy.

V roce 2022 byla v centru města otevřena vyhlídková věž.[1]

EkonomikaEditovat

V Križevcích sídlí stavební společnost Radnik, která již v časech existence socialistické Jugoslávie realizovala řadu staveb na území jednotlivých jejích republik, také v Chorvatsku a v západní Evropě. Do roku 1994 zde sídlila společnost Čelik, která se věnovala zpracování oceli. Zkrachovala v souvislosti s nesnadnou transformací chorvatského hospodářství na nové poměry po roce 1991.

DopravaEditovat

Hlavní dopravní tah, který přes ně prochází, je železniční trať mezi městy Koprivnica a Vrbovec (a směrem dále do metropole Záhřebu). Město také představuje významnou železniční křižovatku.

K městu rovněž vede i přivaděč dálnice A2 (silnice č. D10).

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. U centru Križevaca otvoren vidikovac, do njega vode 102 stepenice, a pogled je prekrasan i besplatan. epodravina. Dostupné online [cit. 2022-06-08]. (chorvatština) 

Externí odkazyEditovat