Križevci
Križevci (maďarsky Kőrös) jsou město v centrální části Chorvatska, nacházející se 57 km severovýchodně od Záhřebu. Administrativně spadají pod Koprivnicko-križeveckou župu. V roce 2011 zde žilo celkem 11 231 obyvatel. V blízkosti města se nachází rovněž i hora Kalnik a hrad stejného názvu.
| Križevci | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°2′ s. š., 16°32′ v. d. |
| Nadmořská výška | 140 m n. m. |
| Stát |  Chorvatsko |
  Križevci | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 263,7 km² |
| Počet obyvatel | 11 231 (2011) |
| Hustota zalidnění | 42,6 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 48260 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
PolohaEditovat
Město se rozkládá v regionu tzv. chorvatského Příhoří[zdroj?], na řece Glogovnici.
HistorieEditovat
První písemná zmínka o městě pochází z roku 1209. V roce 1252 získaly Križevci statut svobodného královského města. Nejstarší jádro města se nacházelo v lokalitě dnešního Horního města (chorvatsky Gornji Grad).
V roce 1539 vypálili město při svém postupu Evropou Turci. V roce 1552 se město ocitlo na samé frontové linii křesťanského světa s Turky. V souvislosti s tím bylo modernizováno městské opevnění, postaveny nové brány. Z administrativního hlediska se Križevci staly sídlem tzv. kapetanie, jedné z mnoha na hranici Habsburské monarchie s tureckou říší.
V roce 1752 sloučila císařovna Marie Terezie svým rozhodnutím původní horní a dolní město do jedné obce. Od té doby nesou Križevci svůj současný název v množném čísle (sing. Križevec).
Roku 1838 zde byla otevřena tzv. Ilyrská čítárna (pojmenována nejspíše v souvislosti s ilyrským hnutím). Jednalo se o první větší kulturní instituci pro město.
V roce 1871 získalo město železniční spojení. Přes Križevce vede důležitá trasa z Budapešti do Rijeky. V posledním rakousko-uherském sčítání lidu z roku 1910 žilo v Križevcích přes 4,8 tisíce obyvatel. Přítomna zde byla i židovská komunita, ta zde měla i vlastní synagogu.
V bezprostřední blízkosti byl za 2. světové války koncentrační tábor Gornja Rijeka.
KulturaEditovat
Hlavním katolickým svatostánkem v Križevcích je konkatedrála svatého Kříže. Nachází se zde také kaple svatého Floriána. Stojí zde také řeckokatolická katedrála.
V Križevcích se nachází městská knihovna Franja Markoviće.
Ve městě se nachází tzv. Chorvatský dům, který slouží pro potřeby Otevřené školy.
EkonomikaEditovat
V Križevcích sídlí stavební společnost Radnik, která již v časech existence socialistické Jugoslávie realizovala řadu staveb na území jednotlivých jejích republik, také v Chorvatsku a v západní Evropě. Do roku 1994 zde sídlila společnost Čelik, která se věnovala zpracování oceli. Zkrachovala v souvislosti s nesnadnou transformací chorvatského hospodářství na nové poměry po roce 1991.
DopravaEditovat
Hlavní dopravní tah, který přes ně prochází, je železniční trať mezi městy Koprivnica a Vrbovec (a směrem dále do metropole Záhřebu). Město také představuje významnou železniční křižovatku.
K městu rovněž vede i přivaděč dálnice A2 (silnice č. D10).
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ U centru Križevaca otvoren vidikovac, do njega vode 102 stepenice, a pogled je prekrasan i besplatan. epodravina. Dostupné online [cit. 2022-06-08]. (chorvatština)
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Križevci na Wikimedia Commons
