Slovenske Konjice

Slovenske Konjice nebo též pouze Konjice (německy Gonobitz) jsou město a středisko stejnojmenné občiny ve Slovinsku v Savinjském regionu. Nachází se asi 23 km severovýchodně od Celje. V roce 2011 zde žilo 5 094 obyvatel, v občině žilo k témuž roku 14 452 obyvatel. Městem protéká řeka Dravinja.

Slovenske Konjice
Pohled na Slovenske Konjice
Pohled na Slovenske Konjice
Slovenske Konjice – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška322 m n. m.
Časové pásmo+1
StátSlovinskoSlovinsko Slovinsko
RegionSavinjský
ObčinaSlovenske Konjice
Slovenske Konjice
Slovenske Konjice
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha97,8 km²
Počet obyvatel5 094 (2019)
Hustota zalidnění52,1 obyv./km²
Správa
StatusMěsto
ŽupanDarko Ratajc (2018)
Vznik1165/1175
ZakladatelLiupold Konjišský
Oficiální webwww.slovenskekonjice.si
PSČ3210 Slovenske Konjice
Označení vozidelCE
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
Hrad na vedutě z roku1680

Území bylo podle archeologických nálezů osídleno již před třemi tisíci lety, na významu nabylo po příchodu Keltů, jejichž kmen byl nazýván Tavriskové a koncem 2. století se usadili na návrší Brinjeva Gora, odkud pocházejí archeologické nálezy. Širší oblast byla součástí království Noricum, které bylo kolem roku 15 př. n. l. připojeno k římskému státu. Keltové pravděpodobně vstoupili do jejich služeb, přejímali jejich hospodářské a společenské principy a splynuli s nimi, jak dosvědčují nápisy s keltskými jmény (např. náhrobní deska z lokality Radana vas, Kovaški Vrh, Koritno, Skomarje a Hudinja). Císař Claudius (41–54 n. l.) pověřil vládou v provincii Noricum Celeia (Municipium Claudia Celeia) svého prefekta. Římané postavili silnice, spojující oblast s Itálií a Podunajím (Panonií). Slované přišli v 6. století, z roku 1146 pochází první písemná zpráva o kostele sv. Jiří, z listiny patriarchy Pelegrina. Hrad byl postaven během 12. století, aby chránil dálkovou cestu a stezku ke klášteru kartuziánů v Žiči (německy Seiz). Hrad patří k nejstarším ve Slovinsku, rytíři z Konjic se podle pramenů objevili roku 1165 nebo 1175, kdy byl Liupold Konjišský zástupcem markraběte Otakara III. Štýrského, který klášter založil jako první kartouzu ve Štýrské marce a na slovanském území. V roce 1234 je hrad nazýván castrum Gonuvviz. O církevní správě Akvilejského patriarchátu se v 15. století v souvislosti se zdejším kostelem sv. Jiří zmínil furlánský humanista Paolo Santonino.

V letech 1597–1671 vlastnil hrad štýrský hraběcí rod Tattenbachů, poslední Hans Erasmus von Tattenbach (1630-1671) patřil k vůdcům protihabsburského Wesselényiho spiknutí a skončil na popravišti. Při březnové revoluci roku 1848 se ve městě zorganizovali národní obrozenci.

Ve 2. světové válce nacisté v blízkosti města zřídili koncentrační tábor Sterntal (slovinsky Šterntal nebo Strnišče), ve kterém bylo vězněno osm až dvanáct tisíc osob, zaměstnaných v blízké továrně na zpracování hliníku. Tábor byl osvobozen teprve v říjnu roku 1945 po intervenci mezinárodního Červeného kříže. Od května do října 1945 tam zemřelo kolem čtyř tisíc vězňů na úplavici, přesné údaje chybí.

DopravaEditovat

Městem prochází silnice 430, kolem města prochází dálnice A1. Sousedními městy jsou Celje, Slovenska Bistrica, Šentjur a Velenje.

PamátkyEditovat

 
Hrad v roce 2004
 
Kartuziánský klášter Žiče
 
Kostel sv. Jiří
 
Mariánský morový sloup, Franc Zamlik (1767)
  • Hrad - ruiny románské stavby a obytná věž, přestavěná a upravená v 19. století, kdy byl majitelem kníže Alfred Windischgrätz a jeho potomci (1828–1945)
  • Nadžupní kostel sv. Jiří, gotická trojlodní bazilika z doby kolem roku 1300, Roženvenská barokní kaple, věž dostavěná po požárech v 19. století, farní budova barokní
  • staré město: Stari Trg s domy z 15.-19. století, urbanisticky zajímavá dispozice úzkého trhu s otevřeným tokem potoka uprostřed, nad ním dvě statue, domy jen po stranách ulice,
  • Morový sloup se sochou Panny Marie Immaculaty, od sochaře France Zamlika
  • Sloup se sv. Floriánem a patrony diecéze (sv. Jiří, sv. Jan Nepomucký, dva další), od sochaře France Zamlika (1737)
  • Hospodářský dvůr Trebnik - barokní stavba
  • Kartuziánský klášter Žiče (latinsky Domus in Valle Sancti Johannis Dům v údolí sv. Jana; německy Seiz) - založil Otakar III. Štýrský mezi léty 1155-1165, středověký stavební komplex opevněného kláštera se skládal z horní a dolní stavby a ze dvou kostelů, románský kostel je ruinou bez střechy, menší -nyní farní- kostel byl přestavěn v 18. století a stojí samostatně v katastru obce Špitalič.
  • Hřbitovní kostel sv. Anny v místní části Zgornja Pristava; renesanční stavba s figurálními epitafy rodiny Tattenbachů, barokní oltářní obraz
  • Okresní muzeum a galerie

SlavnostiEditovat

  • Jurjevanje – výroční slavnost patrona města sv. Jiří spojená s poutí a karnevalem
  • Maratón – každoročně v září
  • Grand prix Slovenske Konjice – mezinárodní mistrovství v boxu

OsobnostiEditovat

  • Hans Erasmus von Tattenbach (1630-1671) – hrabě, místodržitel Štýrska, jeden z vůdců protihabsburského povstání (Wesselényiho spiknutí), které skončilo popravou všech strůjců
  • Adelma Vay de Vaya (1840-1925) – rakouská hraběnka, spisovatelka, spiritistka a médium, žila a zemřela zde
  • Benno Milenkovič /von Millenkovich (1869-1946) – admirál rakousko-uherské flotily
  • Ivan Minatti (1924–2012) – slovinský básník, překladatel a editor
  • Tamara Zidanšeková – tenistka

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Slovenske Konjice na slovinské Wikipedii.

LiteraturaEditovat

  • Blaznik P.: Historična topografija jugoslovanskega dela Koroške do leta 1500. Založba Obzorja 1986, s. 351, 357.

Externí odkazyEditovat