Otevřít hlavní menu

Kounov (okres Rakovník)

obec v okrese Rakovník ve Středočeském kraji

Obec Kounov (něm. Kaunowa) se nachází v okrese Rakovník, kraj Středočeský, necelých 13 km ssz. od Rakovníka. Žije zde 574[1] obyvatel.

Kounov
Kounov, pohled od bývalého dolu Perun v Mutějovicích
Kounov, pohled od bývalého dolu Perun v Mutějovicích
Znak obce KounovVlajka obce Kounov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ020C 541907
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Rakovník (CZ020C)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Rakovník
Historická země Čechy
Katastrální území Kounov u Rakovníka
Katastrální výměra 8,58 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 574 (2019)[1]
Nadmořská výška 411 m n. m.
PSČ 270 06
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Kounov 44
27006 Kounov u Rakovníka
Starosta Ing. Antonín Ryska
Oficiální web: www.obec-kounov.cz
E-mail: kounov@poddzbansko.cz
Kounov v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Kounov
Kounov
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zajímavostí v okolí jsou kamenné řady Kounov – tisíce kamenů vyrovnaných do dlouhých řad sloužící nezjištěnému účelu.

HistorieEditovat

Vznik Kounova je datován mezi 11.12. stoletím, do období velké kolonizace, ve kterém vznikala téměř všechna sídla na Poddžbánsku. Název sídla (původně Kúnov → Kounov) se odvozuje od osobního jména Kúna, domácké podoby jména Konrád.[2] První písemná zmínka pochází z roku 1228, kdy se jako svědek na jedné z královských listin uvádí Kuna z Kounova (Cuno de Cunowe).

Od 14. století je v Kounově doložen farní kostel, jehož podací právo náleželo králům ke Křivoklátu, ve vsi byla také dvě manství, služebná k tomuto hradu. Od konce 15. století byla ves v držení rodu Cukrů z Tamfeldu, později Nosticů. Roku 1550 tak Kounov spolu se Lhotou koupil Burjan z Nostic na Rudě. Po tomto roku 1590 zdědil panství syn Jan Adam. Za účast ve stavovském povstání opakovaně hrozila Janu Adamovi z Nostic a jeho synovi Hanušovi konfiskace majetku, nakonec však byl císařskou milostí majetek Nosticům ponechán. Po Hanušov smrti přešlo kounovské panství na jeho vdovu Annu Markétu a posléze jejich syna Heřmana Jáchyma (1675).

V roce 1678 Kounov zakoupil hrabě Jiří Ludvík ze Sinzendorfu k panství Postoloprty. Hrabě Sinzendorf byl zdatným hospodářem, který řadou výhod (osvobození od robot, právo výhostu) lákal na své državy nové přistěhovalce, což v případě Kounova prakticky znamenalo příliv německojazyčných obyvatel. Od roku 1692 Kounov náležel knížatům Schwarzenbergům v rámci panství Mšec.

Polovina 19. století byla pro celé Čechy obdobím zásadních změn – roku 1848 bylo zrušeno poddanství a robotní povinnost vůči vrchnosti, jíž byli lidé sužováni celá staletí, v roce 1850 se pak obce staly samostatnými správními jednotkami. Tyto změny pak celé oblasti umožnily značný rozvoj. Zatímco hlavním zdrojem obživy obyvatel bylo v předchozích dobách zemědělství, případně dřevařství. Ke konci 19. století se v okolí Kounova rozvíjela též těžba kamenného uhlí a lupků, významnou úlohu hrálo též pěstování chmele.

Kounov byl obcí národnostně smíšenou, např. při sčítání lidu roku 1921 měl 177 domů s 980 obyvateli, z toho 509 Čechy a 460 Němci. Po Mnichovské dohodě na podzim 1938 došlo k záboru obce nacistickým Německem, mezi Kounovem a Mutějovicemi pak načas probíhala hranice mezi Říší a Protektorátem.

Územněsprávní začleněníEditovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Rakovník[3]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Rakovník
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Rakovník
  • 1878 země česká, politický i soudní okres Žatec[4]
  • 1939 Sudetenland, vládní obvod Karlovy Vary, politický i soudní okres Žatec[5]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Žatec[6]
  • 1949 Ústecký kraj, okres Žatec[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník

Rok 1932Editovat

 
Zástavba podél hlavní ulice

V obci Kounov (něm. Kaunowa, 980 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol.  kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8] lékař, bednář, cihelna, důl Adolfschaft, elektrárenské družstvo (Elektrizitätsgenossenschft für den Ort Kaunowa), 2 holiči, 6 hostinců, obchod s chmelem, kolář, 2 kováři, krejčí, 4 obuvníci, pekař, 11 rolníků, 3 řezníci, sedlář, 4 obchody se smíšeným zbožím, Spar- und Darlehenskassenverein für Kaunowa, obchod se střižním zbožím, 2 trafiky, 2 truhláři, velkostatek Polívka.

PamětihodnostiEditovat

 
Kounovská sokolovna

DopravaEditovat

 
Motorová jednotka řady 814/914 na železniční zastávce Kounov (2012)

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy.
  • Železnice – Obec Kounov leží na železniční trati 126 Rakovník – Louny – Most. Je to jednokolejná celostátní trať, doprava byla mezi Rakovníkem a Louny zahájena roku 1904. Zastávka Kounov je situována v západní části vesnice.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci zastavovaly autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Louny, Mutějovice, Rakovník, Žatec.
  • Železniční doprava – Po trati 126 mezi Rakovníkem a Louny jezdilo denně 10 párů osobních vlaků.

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Svazek II. Praha: Česká akademie věd a umění, 1949. S. 340. 
  3. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Nařízení ministeria práv č. 145/1878 Sb.
  5. Abecední seznam "sudetoněmeckých" obcí a částí obcí
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 616. (česky a německy)

Externí odkazyEditovat