Kostel svatého Prokopa (Letovice)

kostel v Letovicích

Kostel svatého Prokopa v Letovicích je gotická jednolodní stavba z poslední čtvrtiny 14. století, koncem 17. století barokně upravená. Kostel je jednou z dominant města, spolu s klášterem a zámkem.

Kostel svatého Prokopa
v Letovicích
pohled od jihu
pohled od jihu
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajJihomoravský
OkresBlansko
ObecLetovice
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
Diecézebrněnská
Děkanstvíboskovické
FarnostLetovice
Zasvěcenísvatý Prokop
Architektonický popis
Stavební slohgotický, barokní úpravy
Výstavba4. čtvrtina 14. stol., úpravy 1668–1685, 1847
Další informace
Kód památky17735/7-509 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Kostel v Letovicích stál pravděpodobně již ve 13. století, zmiňován je roku 1353. Nedochovaly se však po něm žádné stopy. Současný kostel svatého Prokopa byl vystavěn pravděpodobně v poslední čtvrtině 14. století, v gotickém slohu. Měl podobu jednolodní stavby s dlouhým kněžištěm, zakončeným pětibokým uzávěrem, mariánskou kaplí na jižní straně lodi a sakristií na severní straně. Zcela dokončeno bylo pouze kněžiště, kaple a sakristie. Klenba lodi zůstala nerealizována, nahradil ji plochý trámový strop. Během držení Letovic ostřihomským arcibiskupem Jiřím Pohroncem-Slepčianským proběhla v letech 1668–1685 barokní přestavba kostela. Při ní byla snesena klenba kněžiště a strop lodi, oba prostory dostaly jednotnou valenou klenbu. Došlo také k zazdění gotických oken a nahrazení za nová, s půlkruhovým záklenkem. V interiéru lodi přibyla hudební kruchta, západní průčelí získalo barokní štít a vstupní předsíň. Roku 1840 se zazdila spodní část oken. V roce 1847 kostel doplnila novogotická věž, v místech původní nízké gotické věžice. Tím došlo ke zrušení jižního vstupu do lodi, který nahradil nový portál na severní straně. V rámci úprav fasády roku 1934 došlo k obnažení špalet původních gotických oken.[1]

Ke kostelu vede směrem z města krytá chodba – „fortna“, která byla v roce 1920 opravena. Ke kostelu patří také fara ze 14. století.

Vnitřní zařízení i výzdoba kostela je převážně barokní. Jsou zde však také barevná mozaiková okna od malíře Karla Svolinského, křížová cesta od pana Vaňka z Brna, kropenka z roku 1642 a 7 oltářů – nejzajímavější je z historického hlediska oltář sv. Jana Nepomuckého, o němž je zmínka již v roce 1658. Dále kamenná sedilia (pevné sedadlo u oltáře), obrazy a sochy. V roce 1932 vymaloval vnitřek kostela Jan Daněk obrazy všech českých světců. Kostelní varhany byly roku 1858 opraveny, natřeny a pozlaceny. V chrámové kryptě se nacházejí náhrobky pánů z Hardeka, z Lomnice, z Vojenic a vladyků z okolí.

Původně byly kostelní zvony umístěny v malé věžičce před hlavním vchodem do kostela. Ta měla základy o půdorysu 8x8 m se zdmi širokými 2 m. Na tomto zděném základě byla umístěna dřevěná věž ukončená jehlanovou věžičkou. V roce 1847 byla přistavěna nynější věž a v roce 1859 se do ní zavěsily zvony.

  1. Největší a nejstarší je zvon Prokop, který pochází ještě z doby pánů z Boskovic. Byl ulit roku 1528, má průměr 158 cm, hmotnost 2 800 kg a je laděn v d. Na reliéfu je ukřižování Krista, pod křížem stojí P. Maria a sv. Jan se znaky pánů z Letovic a z Boskovic. Pod reliéfem je nápis: “Svolení se stalo vší obce městečka Letovic, aby žádný kněz nebral od toho zvonu jeho. Stává ten zvon, aby každému bylo zvoněno: chudému i bohatému.” Dále je na zvonu vlys s latinským nápisem: “HOC opus factum est ad gloria Dei et in honorem Asaumpcionis Mariae et sancti Procopii patroni.” (Toto dílo je zhotoveno k slávě Boží a k poctě nanebevzetí P. Marie a svatého ochránce Prokopa.)
  2. Zvon Jan Kapistrán byl ulit roku 1597. Měl na sobě znak Letovic, hmotnost 1062 kg a průměr 124 cm. Za první světové války byl zabaven pro válečné účely.
  3. Zvon Jan Nepomucký měl hmotnost 404 kg a průměr 80cm. Za první světové války byl zabaven pro válečné účely.
  4. Na malé kostelní věžičce byl zvon Sanctusník o hmotnosti 54 kg. Za druhé světové války byl v roce 1942 zabaven pro válečné účely.
  5. Zvon sv. Anna z roku 1729, průměru 23 cm a hmotnosti 20 kg sloužil do roku 1995 jako umíráček, kdy byl nahrazen novým zvonem o hmotnosti 60 kg, jenž byl laděn v A2.
  6. Zvon Maria byl ulit roku 1926, měl hmotnost 1 100 kg, průměr 126 cm a byl laděn v f´. Za druhé světové války byl v roce 1942 zabaven pro válečné účely.
  7. Zvon Jan Nepomuk byl ulit roku 1926, měl hmotnost 803 kg, průměr 108 cm a byl laděn v g´. Za druhé světové války byl v roce 1942 zabaven pro válečné účely.
  8. Zvon Maria byl opět ulit roku 1956, měl hmotnost 1 676 kg, průměr 132 cm a byl laděn v f´.
  9. Namísto zabaveného zvonu Jan Nepomuk, byl v roce 1956 ulit zvon Josef o hmotnosti 1196 kg, průměru 118 cm a tónině g´.

Pověst

editovat

V Bohuňově stával kostel, který se zřítil při povodni, když se protrhly tamní rybníky. Kostelní zvon se v troskách nepodařilo najít. Jednoho dne jej vyhrabal kohout a svině a našla jej kolemjdoucí dívka na louce u Letovic – až tam ho odnesla voda. Zvon byl zavěšen do kostela sv. Prokopa a při zvonění oznamoval své nalezení: „Kohout mě vyhrabal, svině mě vyryla, panna mě našla!“

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (J–N). Praha: Academia, 1999. 780 s. ISBN 80-200-0695-8. S. 337–342. 

Literatura

editovat
  • Milan Illa a Radek Jurnečka, Letovice Farní kostel sv. Prokopa. Martin Šmahel – Print, Letovice, 1999.
  • Milan Illa,Obrázky z Letovic Sešit č.2. Vlastním nákladem a tiskem, Letovice, 1998.
  • Milan Illa,Obrázky z Letovic Sešit č.3. Vlastním nákladem a tiskem, Letovice, 1998.
  • Emanuel Janoušek, Paměti města Letovic. Centa s.r.o., Brno, 1995.
  • František Krchňák, Zvony v Letovicích a okolí. JIH sazba a tisk, Brno, 1999.

Externí odkazy

editovat