Juraj Pohronec-Slepčiansky

slovenský biskup, filozof, právník a výtvarník

ThDr. Juraj Pohronec-Slepčiansky nebo Juraj Selepčéni (maďarsky též György Szelepcsényi-Pohronec, v latinské formě Georgius Pohroncius Szelepcseny, 24. dubna 1595, Slepčany14. ledna, podle jiného zdroje 9. března[1] 1685, Letovice) byl ostřihomský arcibiskup, uherský primas[2] a místokrál, filosof, právník, diplomat, grafik a mědirytec původem ze Slovenska.[3]

Jiří Pohronec-Slepčanský
Szelepcsényi György Widemann.jpg
Datum narození24. dubna 1595
Místo narozeníSlepčany
Datum úmrtí14. ledna 1685 (ve věku 89 let)
Místo úmrtíLetovice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

 
Podobizna Juraje Pohronce-Slepčianského
 
Osobní erb Juraje Pohronce-Slepčianského

Narodil se do obyčejné poddanské rodiny, jeho rodiče zavraždili Turci. Osvojili si ho příbuzní. Zásluhou kardinála Petra Pázmányho studoval v letech 16271634 v římském papežském Collegiu hungarico-germanicu.

Z vesnického pastýře se postupně vypracoval na nitranského biskupa (16481660), kaločského arcibiskupa (od 1657) a později na ostřihomského arcibiskupa a uherského primase (1666).

Angažoval se v ochraně země před Turky a osvobození okupovaných křesťanských území. Jako vyslanec císaře Ferdinanda II. se vícekrát zúčastnil jednání s Turky v Cařihradě. Jeho zásluhou se polský král Jan III. Sobieski zapojil do rozhodující bitvy s Turky u Vídně. Podporoval publikační činnost Trnavské univerzity a inicioval výstavbu nových kostelů a poutních míst.

V letech 1673–1674 se spolu s biskupem Leopoldem Karlem z Koloniče zúčastnil zvláštního soudu v Bratslavě, který soudil asi 278 protestantů, což vedlo k jejich odsouzení a vypovězení.[4]

Vedle církevní činnosti se věnoval i výtvarné tvorbě. Kreslil a vyřezával do dřeva titulní obrazy na knihy. Vynikal jako znamenitý portrétista. Je zachován i jeho autoportrét, na kterém, mimo jiné je vyryto: GEORGIUS SZELEPCHENY ARCHPP. STRIGON. PRIMAS HUNG. (ARCIEPPISCOPUS STRIGONIENSIS PRIMAS HUNGARIAE - arcibiskup ostřihomský primas Uherska).

Zemřel v Letovicích na Moravě, pohřben byl v mariánské bazilice Mariazell v Rakousku.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Juraj Pohronec-Slepčiansky na slovenské Wikipedii.

  1. Judák, str. 29.
  2. http://www.machulince.sk/index.php?p=historia/knazi
  3. http://www.pozitavie-sirocina.estranky.sk/clanky/tajna/tajna[nedostupný zdroj]
  4. Franz Krones, 'Kollonitsch, Leopold', in Allgemeine Deutsche Biographie vol. 16 (Leipzig: Duncker & Humblot, 1882), str. 481–484

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat