Otevřít hlavní menu

Kostel svatého Jakuba Staršího (Přepeře)

kostel v Přepeřích

Římskokatolický farní[1] kostel svatého Jakuba Staršího v Přepeřích je pozdně gotická sakrální stavba.[2] Od roku 1964 je kostel chráněn jako kulturní památka.[3]

Kostel svatého Jakuba Staršího
v Přepeřích
Kostel sv. Jakuba Staršího v Přepeřích
Kostel sv. Jakuba Staršího v Přepeřích
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Liberecký
Okres Semily
Obec Přepeře
Souřadnice
Kostel sv. Jakuba Staršího v Přepeřích
Kostel
sv. Jakuba Staršího
v Přepeřích
Poloha kostela na mapě České republiky
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát turnovský
Farnost Přepeře
Status farní kostel
Užívání pravidelné
Architektonický popis
Stavební sloh pozdní gotika
Výstavba 16. století
Specifikace
Stavební materiál zdivo
Odkazy
Kód památky 37579/6-2743 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
Kostel od závěru
 
Vchod do kostela
 
Klenba v lodi kostela

Kostel ve svém pozdně gotickém základu pochází z let 1545 a 1557.[2] O přestavbě roku 1545 svědčí deska s aliančním znakem Adama z Vartenberka a Sybily, rozené Šlikové, s datem, deska je dnes zazděná nad vchodem do sakristie. O dokončení přestavby roku 1557 svědčí deska uvnitř lodi na jižní stěně u svazku žeber vedle vchodového portálu. V letech 18711873 byl rozšířený.[4]

ArchitekturaEditovat

Kostel tvoří síňové dvoulodí, které vzbuzuje dojem nedostavěné trojlodní haly. Má obdélný, polygonálně uzavřený presbytář s obdélnou sakristí po severním boku. Na sakristii se nachází tesaný alianční znak Valdštejnů s letopočtem 1545. V západním průčelí kostela je hranolová věž. Kostel má severní předsíň. Kolem kostela jsou opěráky. Presbytáři jsou hrotitá okna s původními kružbami.[2]

Dvoulodí je rozděleno čtyřmi válcovými pilíři na širší jižní loď a severní užší loď. Obě lodě jsou sklenuty žebrovými kříži, které vybíhají bez podpěr. Na desce pod cípy žeber mezi okny jižní lodi je letopočet 1551. Kruchta je novogotická a spočívá na čtyřech sloupech. Triumfální oblouk je hrotitý. Presbytář má v klenbě jedno pole žebrové křížové klenby. Závěr je sklenut parsčitým žebrovím. Výběh žebra je proložen reliéfními deskami, které jsou polychromované a představují portréty. Do sakristie vede sedlový profilovaný portál. Sakristie a depozitář, a rovněž oratoř na ním, je otevřená obloukem do presbytáře. Tyto prostory jsou sklenuty valeně.[2]

ZařízeníEditovat

Zařízení kostela je ze 16.-19. století. Hlavní oltář je barokní, portálový a sloupkový s akantovými křídly. Pochází z počátku 18. století. Jsou na něm obrazy sv. Jakuba a sv. Kateřiny od L. F. Bernarda z roku 1872 a nové sochy, oproti vzniku oltáře, nacházející se na portálech s perspektivními špaletami. Boční oltáře jsou dva. Jedná se o barokní, sloupové, portálové, dvoupatrové oltáře, obtočené rozvilinami. Pocházejí z konce 17. století. Na levém oltáři je obraz sv. Barbory z roku 1879, který je rovněž dílem L. F. Bernarda. Na pravém oltáři je socha sv. Kryštofa. Renesanční kazatelna, která byla raně barokně upravená nese reliéfy emblémů čtyř evangelistů a sochu Dobrého pastýře. Křtitelnice je raně barokní z konce 17. století. Jsou na ní tesané andílčí hlavy a rozviliny. V kostele je také rozvilinový rám z období kolem roku 1700 s obrazem Čtrnácti sv. pomocníků. Dřevěný pozdně gotický krucifix pochází z počátku 16. století. Dveře severní předsíně jsou barokní. Mají řezané rozvilinové výplně z období kolem roku 1700.[2]

Ve věži je zachován jediný zvon sv. Barbora zřejmě ulitý roku 1566 (na zvonu datace M D VXVI, správně snad M D LXVI) s českými nápisy vyvedenými kapitálou od mistra Petra z Mladé Boleslavi. Zachovaný je i sanktusový zvon s nerozluštěným nápisem gotickou minuskulou, který J. V. Šimák pokládal za nejstarší zvon v celém Pojizeří a datoval ho do 14. století.[5]

Okolí kostelaEditovat

Na cestě k Příšovicím se nachází barokní socha sv. Agáty z 18. století. Socha má novou hlavu. Socha sv. Jana Nepomuckého je barokní z roku 1733. Na jejím soklu jsou reliéfy sv. Josefa, sv. Jiří, sv. Jana Křtitele a Madony. Na rozcestí silnice LiberecTurnov se nachází empírový pyrám datovaný do roku 1813.[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 160. 
  2. a b c d e f POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech P/Š, sv. III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Kapitola Přepeře (Semily), s. 171-172. 
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-01]. Identifikátor záznamu 149501 : Kostel sv. Jakuba Většího, Přepeře. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 181. 
  5. http://www.farnostprepere.estranky.cz/clanky/zvony.html

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat