Otevřít hlavní menu

Kostel Sedmi radostí Panny Marie (Malé Svatoňovice)

Kostel Sedmi radostí Panny Marie je římskokatolický poutní farní kostel v Malých Svatoňovicích. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Kostel Sedmi radostí Panny Marie
Kostel Sedmi radostí Panny Marie
Kostel Sedmi radostí Panny Marie
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Královéhradecký kraj
Obec Malé Svatoňovice
Souřadnice
Kostel Sedmi radostí Panny Marie
Kostel Sedmi radostí Panny Marie
Základní informace
Církev římskokatolická
Diecéze královéhradecká
Vikariát trutnovský
Farnost Malé Svatoňovice
Užívání Římskokatolická církev
Datum posvěcení 30. května 1734
Architektonický popis
Výstavba 1733
Odkazy
Ulice Nám. K. Čapka
Kód památky 16737/6-3615 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Budova situovaná na svahu poblíž pramene dobré vody je z roku 1733. Přestavba proběhla v letech 1830-1831, generální oprava fasády byla provedena v roce 1998.

ArchitekturaEditovat

Barokní stavba se sakristií, k níž na severu přiléhá kaple sv. Judy Tadeáše. Loď je klasicistní po empírové přestavbě z let 1830-1831. Nad portálem je slepé půlkruhové okno, nad kterým je letopočet 1830.

InteriérEditovat

V čele presbytáře stojí hlavní oltář Panny Marie Sedmiradostné z roku 1886. Autorem všech oltářů je polický truhlář Kajetán Pejskar, sochařskou výzdobu vytvořil Ferdinand Demetze ze Sankt Ulrichu v Tyrolsku. Uprostřed retabla za skleněnou výplní je plastika svatoňovické Madony od lidového řezbáře, chromého rolníka Jana Karáska z nedalekého Odolova, který ji vyřezal v roce 1715. Polychromie úpického malíře Václava Nývlta byla zmodernizována v polovině 20. století. Prvně byla vyvěšena 27. října 1715 v dřevěné skříňce na třešni – odtud název "Panna Maria na třešni". K vysvěcení kostela v roce 1734 přenesena na oltář v kostele. Zdobená kasička má na přední straně má oválné pouzdro s ostatky svatého Jana Nepomuckého, které se dávají poutníkům k líbání. Odívána bývá novodobým pláštíkem z textilií. Kolem rámu zasklené skříňky je figurální výzdoba soškami desíti andělů nesoucích různé hudební nástroje. Holubička nad nimi znázorňuje Ducha svatého.

V bočních nikách hlavního oltáře jsou sochy slovanských věrozvěstů vytvořené v roce 1886: na evangelní straně sv. Metoděje, biskupa, na epištolní straně sv. Cyrila, mnicha. Na svatostánku je soška ptáka pelikána pocházející z roku 1886. Dle pověsti si rozdírá vlastní hruď, aby nakrmil svá mláďata svou vlastní krví. Tato biologicky nepravdivá představa bývala v umění používána jako obraz vykupitelské smrti Božského Spasitele. Naznačuje tím Krista, který pro nás na kříži prolil svou vlastní krev. Z roku 1886 pochází i sošky klečících andělů umístěné v predelle hlavního oltáře, jedna na evangelní straně, druhá na straně epištolní.

Liturgická úprava v kněžišti je z roku 1975. Navrhl a zhotovil ji farář Václav Hartman z Hronova, který před kněžstvím vystudoval Vyšší umělecko-průmyslovou školu v Praze. Obětní stůl má vpředu tři mědirytiny, pohledově vlevo Panny Marie Bolestné, uprostřed je hlava Krista trním korunovaného a pohledově vpravo svatý Josef s lilií čistoty. Ambon má reliéf sv. apoštola a Jana evangelisty s atributem orla. Na podstavci v presbytáři čelem k oltáři je novodobá socha svatého Josefa, snoubence Panny Marie, z roku 1978. Na vítězném oblouku naproti kazatelně se sochou Krista dobrého pastýře (Ježíšem s ovečkou na rameni) na stříšce (z roku 1887) visí velký kříž s Ukřižovaným Kristem z roku 1899 a pod ním je ním socha Panny Marie Sedmibolestné z roku 1905. Vedle kazatelny je boční oltář sv. Jana Nepomuckého z roku 1887 se sochou světce v nice uprostřed. Boční oltář sv. Barbory, patronky horníků z roku je umístěn na epištolní straně lodi a v nice má soška patronky stojící nad uhelnou slojí se třemi figurkami havířů při dobývání uhlí ve štole.

Křížová cesta z roku 1903 od Trutnovského malíře Ignáce Russe je obdobná jako křížové cesty v kostelech v Batňovicích, Horních Vernéřovicích, Radvanicích, Janovicích a v Mariánském sadě.

Nástěnné malbyEditovat

Nástěnné malby sedmi radostí Panny Marie jsou mimo šesté radosti od Ludvíka Nejedlého z Nového Bydžova a byly vytvořeny v roce 1899.

  • 1. radost – Zvěstování Panně Marii – na vítězném oblouku v rohu lodi kostela vpředu na epištolní straně
  • 2. radost – Navštívení Panny Marie u Alžběty v Judských horách – uprostřed lodi na epištolní straně
  • 3. radost – Narození Páně v Betlémě – na epištolní straně vzadu nad zábradlím kůru
  • 4. radost – Obětování Páně (Pána Ježíše v chrámě) – na evangelijní straně vzadu nad zábradlím kůru
  • 5. radost – Nalezení dvanáctiletého Ježíše v chrámě – na evangelijní straně uprostřed lodi
  • 6. radost – na evangelijní straně vítězného oblouku by mohlo být znázorněno Nanebevzetí Panny Marie (k tomuto svátku se v Malých Svatoňovicích 15. srpna a v neděli po slavnosti drží pouť). Avšak na toto dosud prázdné místo (podle obrazů Sedmi radostí na faře) akademická malířka Iva Beščecová z Dobříše v dubnu roku 1982 zobrazila, jak se Vzkříšený Ježíš zjevuje své Matce jako první z lidí
  • 7. radost – Korunování Panny Marie – na klenbě presbytáře

V rozích klenby presbytáře kolem nástropní malby Korunování jsou čtyři evangelisté: sv. Matouš, sv. Marek, sv. Lukáš a sv. Jan.

Na stropě lodi je freska – Immaculata (Neposkvrněná Panna Maria) mezi dvěma anděly, stojící na zeměkouli, s měsícem pod nohama, s 12 hvězdami kolem hlavy, nohou šlapající na jedovatého hada.

BohoslužbyEditovat

Bohoslužby se konají v neděli v 10.30, ve čtvrtek v 18.00 a první sobotu v měsíci v 8.30.

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-10-30]. Identifikátor záznamu 127320 : Kostel sv. Bartoloměje. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Externí odkazyEditovat