Katie Boulterová

britská tenistka
(přesměrováno z Katie Boulter)

Katie Boulterová (* 1. srpna 1996 Leicester) je britská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála dva turnaje, když ovládla Rothesay Open Nottingham 2023 a San Diego Open 2024. V rámci okruhu ITF získala sedm titulů ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře.[2]

Katie Boulterová
Katie Boulterová na Nottingham Open 2021
Katie Boulterová na Nottingham Open 2021
StátSpojené královstvíSpojené království Spojené království
Datum narození1. srpna 1996 (27 let)
Místo narozeníLeicester, Spojené království[1]
Výška182 cm[1]
Profesionál od2011
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek2 161 754 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů297–185
Tituly2 WTA, 7 ITF
Nejvyšší umístění27. místo (4. března 2024)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2019, 2024)
French Open2. kolo kvalifikace (2023)
Wimbledon3. kolo (2022, 2023)
US Open3. kolo (2023)
Čtyřhra
Poměr zápasů39–33
Tituly0 WTA, 4 ITF
Nejvyšší umístění431. místo (31. prosince 2018)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2024)
Wimbledon1. kolo (2017, 2018)
US Open1. kolo (2023)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Wimbledon2. kolo (2023)
Týmové soutěže
Hopman Cupzákladní skupina (2019)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240307a7. března 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v březnu 2024 na 27. místě a ve čtyřhře v prosinci 2018 na 431. místě.[1] Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figurovala v březnu 2014 na 10. místě.[3] Připravuje se v Národním tenisovém centru britského tenisového svazu v Roehamptonu pod trenérským vedením Jeremy Batese, Nigela Searse a Marka Taylora.[4]

V juniorské kategorii odešla jako poražená finalistka ze čtyřhry Australian Open 2014, když se Srbkou Ivanou Jorovićovou podlehly v boji o titul ukrajinsko-ruskému páru Anhelina Kalininová a Jelizaveta Kuličkovová.[5][6][7]

V britském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2018 základním blokem 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Portugalsku, v němž vyhrála s Annou Smithovou čtyřhru. Britky zvítězily 3:0 na zápasy. Do dubna 2024 v soutěži nastoupila k jedenácti mezistátním utkáním s bilancí 9–3 ve dvouhře a 2–0 ve čtyřhře.[8]

Spolu s Cameronem Norriem vytvořila britský tým na Hopman Cupu 2019.[9]

Tenisová kariéra editovat

Tenistka pocházející z leicesterského Woodhouse Eaves[10][11] debutovala na okruhu ITF v dubnu 2011, když na turnaji v britském Bournemouthu s dotací 10 tisíc dolarů prošla kvalifikací. Ve čtvrtfinále dvouhry podlehla krajance Scarlett Wernerové.[2] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala během května 2014 v egyptském Šarm aš-Šajchu, akci s rozpočtem deset tisíc dolarů. Ve finále přehrála krajanku Eden Silvovou.[2]

V singlu okruhu WTA Tour debutovala na březnovém Miami Open 2018 z kategorie Premier Mandatory, kde prošla kvalifikačním sítem. V úvodní fázi dvouhry však podlehla Tchajwance Sie Šu-wej. Do prvního čtvrtfinále se probojovala na travnatém Nature Valley Open 2018 v Nottinghamu, kam obdržela divokou kartu. Po výhrách nad Belgičankou Yaninou Wickmayerovou a Australankou Samanthou Stosurovou skončila ve čtvrtfinále na raketě nejvýše nasazené a pozdější vítězky Ashleigh Bartyové.[1]

 
Na turnaji okruhu ITFSurbitonu, 2018

Průlom do elitní světové stovky žebříčku WTA dvouhry zaznamenala v jeho vydání z 15. října 2018, když se posunula ze 101. na 96. místo.[1]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie přišel v ženském deblu Wimbledonu 2017, do nějž získaly s krajankou Katie Swanovou divokou kartu. V prvním kole však nenašly recept na čtvrtou nasazenou dvojici Tímea BabosováAndrea Hlaváčková. Dvouhru majoru si, díky divoké kartě, premiérově zahrála ve Wimbledonu 2018. Po vítězství nad Paraguaykou Verónicou Cepedeovou Roygovou ji ve druhém kole vyřadila osmnáctá nasazená Japonka Naomi Ósakaová. Wimbledonské kvalifikace se poprvé zúčastnila již v roce 2014.[2][1]

Členku první světové desítky poprvé porazila na červnovém Rothesay International Eastbourne 2022, kde startovala na divokou kartu. Ve druhém kole vyřadila sedmou hráčku žebříčku Karolínu Plíškovou než ji vyřadila pozdější šampionka Petra Kvitová. O týden později ve druhé fázi Wimbledonu 2022 opět porazila Karolínu Plíškovou na centrálním dvorci.[12][13] Premiérově tak postoupila do třetího kola grandslamu, v němž získala jen dva gamy na Francouzku Harmony Tanovou.

 
Během French Open 2023

První titul na okruhu WTA získala na travnatém Rothesay Open Nottingham 2023 hraném v Nottinghamu, kde startovala díky divoké kartě pořadatelů. V semifinále porazila krajanku Heather Watsonovou ve finále pak další Britku Jodie Burrageovou ve třetím ryze britské finále na túře WTA a prvním od výhry Sue Barkerové nad Virginií Wadeovou v San Franciscu 1977.[14] Boulterová se po skončení posunula na nové kariérní maximum, do osmé desítky žebříčku WTA, a stala se tak novou britskou jedničkou. Druhou trofej vybojovala na kalifornském San Diego Open 2024. Ve druhém kole otočila průběh proti světové třináctce Beatriz Haddad Maiové. Dvousetové výhry pak zaznamenala nad osmadvacátou v pořadí Donnou Vekićovou i o dvě místa výše postavenou Emmou Navarrovou. Ve finále zdolala o šest let mladší Ukrajinku Martu Kosťukovou ze čtvrté světové desítky, přestože ztratila úvodní sadu. Po Kontaové se stala druhou britskou šampionkou v kategorii WTA 500 a po skončení debutovala v elitní světové třicítce, na 27. místě.[15][16]

Soukromý život editovat

Partnerský vztah s australským tenistou Alexem de Minaurem navázala v roce 2020.[17] Dvojice jej poprvé veřejně medializovala na Mezinárodní den žen 2021.[18] Jako spoluhráči poprvé nastoupili do smíšené čtyřhry ve Wimbledonu 2023.[19]

Finále na okruhu WTA Tour editovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0)
Premier / WTA 500 (1–0 D)
International / WTA 250 (1–0 D)

Dvouhra: 2 (2–0) editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 18. června 2023 Nottingham, Spojené království tráva   Jodie Burrageová 6–3, 6–3
Vítězka 2. 3. března 2024 San Diego, Spojené státy tvrdý   Marta Kosťuková 5–7, 6–2, 6–2

Finále na okruhu ITF editovat

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 16 (7–9) editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 27. dubna 2014 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý   Amy Bowtellová 7–6(7–5), 0–6, 6–7(6–8)
Finalistka 2. 4. května 2014 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý   Nina Stojanovićová 6–3, 4–6, 3–6
Vítězka 1. 11. května 2014 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý   Eden Silvová 4–6, 6–4, 7–5
Finalistka 3. 1. listopadu 2014 Phuket, Thajsko tvrdý (h)   Irina Ramialisonová 3–6, 0–6
Vítězka 2. 24. dubna 2016 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý   Anastasija Pribylovová 4–6, 6–3, 7–5
Finalistka 4. 12. března 2017 Mildura, Austrálie tráva   Viktória Kužmová 2–6, 4–6
Vítězka 3. 2. dubna 2017 Istanbul, Turecko tvrdý (h)   Ayla Aksuová 6–3, 3–6, 6–3
Finalistka 5. 21. května 2017 Kurume, Japonsko koberec   Laura Robsonová 3–6, 4–6
Finalistka 6. 29. října 2017 Óbidos, Portugalsko koberec   Katie Swanová 0–5skreč
Vítězka 4. 23. dubna 2018 Óbidos, Portugalsko koberec   Urszula Radwańská 4–6, 6–3, 6–3
Vítězka 5. 13. května 2018 Fukuoka, Japonsko koberec (h)   Xenija Lykinová 5–7, 6–4, 6–2
Finalistka 7. 1. července 2018 Southsea, Spojené království tráva   Kirsten Flipkensová 4–6, 7–5, 3–6
Finalistka 8. říjen 2020 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý   Joanna Garlandová 3–6, 6–3, 3–6
Vítězka 6. únor 2022 Grenoble, Francie tvrdý (h)   Anna Blinkovová 7–6(7–2), 6–7(6–8), 6–2
Vítězka 7. leden 2023 Canberra, Austrálie tvrdý   Jodie Burrageová 3–6, 6–3, 6–2
Finalistka 9. květen 2023 Fukuoka, Japonsko koberec   Nacumi Kawagučiová bez boje

Čtyřhra: 7 (4–3) editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 23. listopadu 2013 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý   Justine De Sutterová   Natela Dzalamidzeová
  Julija Hnatějková
6–4, 7–6(8–6)
Finalistka 1. 21. února 2014 Nonthaburi, Thajsko tvrdý   Sün Fang-jing   Chan Sin-jün
  Čang Kchaj-lin
3–6, 0–6
Vítězka 2. 3. května 2014 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý   Nina Stojanovićová   Tung Siao-žung
  Pia Königová
6–4, 6–2
Vítězka 3. 11. května 2014 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý   Nina Stojanovićová   Jekatěrina Kljujevová
  Sofja Smaginová
6–2, 6–3
Vítězka 4. 18. července 2014 Imola, Itálie koberec   Katy Dunneová   Anna Remondinová
  Lisa Sabinová
7–6(10–8), 6–3
Finalistka 2. 8. srpna 2014 Nottingham, Spojené království tvrdý   Freya Christieová   Alison Baiová
  Mari Tanaková
4–6, 3–6
Finalistka 3. 16. dubna 2016 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý   Oleksandra Korašviliová   Melanie Klaffnerová
  Julia Wachaczyková
4–6, 6–2, [11–13]

Finále na juniorce Grand Slamu editovat

Čtyřhra juniorek: 1 (0–1) editovat

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 2014 Australian Open tvrdý   Ivana Jorovićová   Anhelina Kalininová
  Jelizaveta Kuličkovová
4–6, 2–6

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Katie Boulter na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f Katie Boulterová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20240209a9. února 2024
  2. a b c d Katie Boulterová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240209a9. února 2024
  3. BLOOM, Ben. Rising Stars: Young British tennis players have been criticised for being soft and lazy - not Katie Boulter [online]. 01-05-2014 [cit. 2014-06-02]. Dostupné online. 
  4. Grantees [online]. Tennis First [cit. 2014-06-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-05-26. 
  5. Katie Boulter eyes Grand Slam crown after Australian Open loss [online]. 30-01-2014 [cit. 2014-06-02]. Dostupné online. 
  6. SHARPE, James. Tennis: Katie Boulter misses out in Australian Open doubles final [online]. 24-01-2014 [cit. 2014-06-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 26-05-2014. 
  7. WARRINGTON, Pete. Tennis ace reflects on reaching the junior doubles final at the Australian Open [online]. 1-2-2014 [cit. 2014-06-02]. Dostupné online. 
  8. Katie Boulterová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20240209a9. února 2024
  9. ČTK, iDNES.cz. Hopman Cup s hvězdami: do Perthu dorazí Federer i Williamsová. sport.idnes.cz [online]. 2018-10-03 [cit. 2018-12-22]. Roč. iDNES.cz. Dostupné online. 
  10. Woodhouse Eaves tennis player Katie Boulter in action at Loughborough University [online]. 5-11-2013 [cit. 2014-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-06-05. 
  11. SHARPE, James. Tennis: Loughborough's Katie Boulter reaches Australian Open final [online]. 23-01-2014 [cit. 2014-01-24]. Dostupné online. 
  12. Kvitová prošla na Wimbledonu do třetího kola, loňská finalistka Plíšková vypadla s Britkou Boulterovou. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-06-30 [cit. 2022-07-12]. Dostupné online. 
  13. BLEJŠTIL, Petr. Boulterová - Ka. Plíšková 3:6, 7:6 (7:4), 6:4, Krejčíková je ve třetím kole Wimbledonu, Kvitová také. Plíšková si finále nezopakuje. Sport.cz [online]. 2022-06-30 [cit. 2022-07-12]. Dostupné online. 
  14. Boulter wins all-British battle to capture first title in Nottingham. Women's Tennis Association [online]. 2023-06-18 [cit. 2023-06-18]. Dostupné online. 
  15. Boulter overcomes Kostyuk in San Diego, wins second career title. Women's Tennis Association [online]. 2024-03-04 [cit. 2024-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Katie Boulter beats Marta Kostyuk to win San Diego Open title. BBC Sport [online]. 2024-03-04 [cit. 2024-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. SONMALI, Nikhil. Katie Boulter teases boyfriend Alex de Minaur with a sassy comment after reaching the Queen's Club final. FirstSportz [online]. 2023-06-25 [cit. 2023-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. British tennis star Katie Boulter's boyfriend Alex De Minaur gives the sweetest shout-out after Wimbledon win. HELLO! [online]. 2022-07-01 [cit. 2023-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ANDERSON, Jess. Couple Boulter & De Minaur through in mixed doubles. BBC Sport [online]. 2023-07-07 [cit. 2023-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy editovat