Otevřít hlavní menu

Plk. v.v. MUDr. Karel Antonín Macháček (11. ledna 1916, Brandýs nad Labem4. července 2005, Canvey Island, Essex, Anglie) byl český vojenský lékař, plukovník ve výslužbě.

Karel Macháček
Narození 11. ledna 1916
Brandýs nad Labem
Úmrtí 4. července 2005 (ve věku 89 let)
Anglie
Ocenění Rytíř českého lékařského stavu (2001)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

V roce 1939 emigroval do Anglie, kde v roce 1943 dokončil svá studia medicíny v Oxfordu. Později sloužil v Československé vojenské nemocnici v Anglii. Po druhé světové válce se vrátil zpět do Československa, emigroval však podruhé po roce 1948 a v Anglii strávil již celý zbytek života.

Za rok 2002 byl pasován na hodnost Rytíře českého lékařského stavu.

ŽivotopisEditovat

Narodil se 11. ledna 1916 v Brandýse nad Labem. Své mládí však prožil ve Vlkoši u Kyjova, kde byl jeho otec přednostou stanice. Po ukončení kyjovského gymnázia odchází do Brna studovat Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity, angažuje se ve Svazu čs. studentstva a stává se jeho místopředsedou v Brně a předsedou Akademického spolku v Kyjově, také se aktivně účastní sokolských aktivit. Po nacistické okupaci a událostech 17. listopadu, kdy bylo v Praze popraveno devět studentských funkcionářů a obsazeny Kounicovy koleje, plánuje se svým kamarádem Janem Kudrnou riskantní útěk přes Slovensko, Balkán a Libanon do Francie, kde se formuje jednotka čs. dobrovolníků.

Odchází ještě před Vánocemi roku 1939 a po dlouhé pouti, se oba dostali do Agde na jižním pobřeží Francie, kde československé jednotky podstupovaly výcvik a čekaly na povolání na frontové linie. Roku 1940 po bitvě o Francii byla velká část čs. dobrovolníků evakuována do Anglie, a tak se Karel Macháček dostal do tábora Cholmondeley Park v Cheshire. Setkává se zde mj. se starostou brněnských mediků Přemyslem Sonnkem.

Se souhlasem vojenského velení zakládají studenti Ústřední svaz československého studentstva v zahraniční armádě a letectvu, jehož založení se váže s datem 17. listopadu 1940. Karel A. Macháček se stává místopředsedou a v této funkci setrvá až do konce války. Výbor ve složení Paleček, Šulc, Adamec, Kavan a Macháček vydává prohlášení, které je uveřejněno v britském tisku a přečteno rozhlasovou stanicí BBC. "Víme, že náš boj je bojem za právo a spravedlnost a nebude svobodné Evropy bez svobodného Československa..." Od dalších studentů uprchlých z protektorátu se svět dozvídá o nacistických koncentračních táborech a dalších zvěrstvech páchaných na našem národu. Cílem výboru je dosáhnout toho, aby 17. listopad byl uznán jako Mezinárodní den studentstva. Na pomoc k tomuto uskutečnění se přidávají i britské studentské organizace. Výbor získává za pomoci naší vlády souhlas 14 představitelů spojených národů a na slavnostním ceremoniálu 16. listopad 1941 v londýnském sále v Caxton Hall za přítomnosti zástupců spojených vlád, univerzitních klubů a studentských organizací je slavnostně vyhlášen 17. listopad za Mezinárodní den studentstva.

Uznání 17. listopadu nebyl jediný úspěch. Karel A. Macháček byl iniciátorem jednání o dostudování našich mediků (bylo jich v té době v armádě asi 40 v posledních semestrech studia) na britských univerzitách. S pomocí Edvarda Beneše bylo přijato 43 našich mediků na britské univerzity k dokončení svých studií.

Po slavnostní promoci v Oxfordu 24. července 1943, kde naši vládu zastupoval ministr zahraničí Jan Masaryk, nastupuje Karel A. Macháček k letectvu.

Po válce se major MUDr. Macháček vrátil se svou manželkou Betty do Československa a setkal se v Brně se svojí rodinou. Žil v Praze a nadále sloužil v leteckém zdravotnictví. Po komunistickém puči v únoru 1948, kdy docházelo k perzekuci západních důstojníků, se Macháček rozhodl znovu emigrovat. Nejprve poslal letadlem do Anglie svoji manželku, která měla britské občanství, a svého dvouapůlročního syna Jima. Sám překročil hranici na Šumavě do americké západní zóny a v Německu čekal několik týdnů na víza do Anglie.

Po dvou letech práce v sheffieldské nemocnici se usadil jako praktický lékař na ostrově Canvey Island se dvěma českými kolegy: Mudr. Jiřím Lintnerem z Kunovic a Mudr. Přemyslem Sonnkem z Brna. Hned od počátku si získal u svých budoucích pacientů oblibu, když organizoval záchranné akce při povodni, která ohrožovala 17500 obyvatel ostrova v ústí řeky Temže.

V roce 1983 odešel do důchodu a začal psát svůj životopis, který vychází v roce 1988 pod názvem Escape to England.

V listopadu 1989 vstupuje do styku s revolučním výborem pražských studentů a píše do Studentských listů. V roce 1990 je pozván k projevu na Václavském náměstí při návštěvě amerického prezidenta George Bushe seniora. V roce 1994 mluví v pražském Karolinu k 55. výročí 17. listopadu, v roce 1996 pronáší projev jménem vojenských lékařů při 70. výročí založení Lékařské akademie v Hradci Králové. Je iniciátorem pamětní desky generála Sergěje Jana Ingra ve Vlkoši u Kyjova a stává se čestným občanem této obce, se kterou ho spojuje jeho dětství a léta školou povinná. Následuje čestné občanství města Kyjova, kde studoval na reálném gymnáziu.

Česká lékařská společnost ho v roce 2002 pasovala na Rytíře českého lékařského stavu v Míčovně Pražského hradu. Této pocty se dostává jednomu lékaři za rok. I přes svůj vysoký věk pracoval jako místopředseda Svazu letců svobodného Československa a ve výboru Československé obce legionářské a staral se o zdravotní problémy svých spolubojovníků. V roce 2003 se dočkal českého vydání své knihy Univerzitou Karlovou a v lednu 2004 jejího křtu na kyjovské radnici.

V roce 2009 byla odhalena pamětní deska ve Vlkoši na nádražní budově, kde bydlel až do odchodu do zahraničí v roce 1939. MUDr. Karel Antonín Macháček má svoji stálou expozici v Military muzeum generála Sergěje Jana Ingra ve Vlkoši. Vlkošská škola nese od roku 2016 název Základní škola a Mateřská škola MUDr. K. A. Macháčka.[1]

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat