Otevřít hlavní menu

Agde

obec v departementu Hérault ve Francii

Agde je zhruba dvacetitisícové městečko v ústí řeky Hérault na pobřeží Středozemního moře. Kdysi zde stávala fénická a později řecká osada, dnes je to rybářský přístav s malebnou starou zástavbou a románskou katedrálou sv. Štěpána z tmavě šedého čediče, která bývala i sídlem biskupství.

Agde
Katedrála sv. Štěpána v Agde
Katedrála sv. Štěpána v Agde
Agde – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 0-110 m n. m.
Stát FrancieFrancie Francie
region Languedoc-Roussillon
departement Hérault
arrondissement Béziers
kanton Agde
Agde
Agde
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 50,81 km²
Počet obyvatel 21 104 (2007)
Hustota zalidnění 415,4 obyv./km²
Správa
Starosta Gilles d'Ettore
Oficiální web www.ville-agde.fr
PSČ 34300
INSEE 34003
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pro českou a slovenskou historii má význam jako místo formování československého zahraničního vojska v letech 1939–1940.

Obsah

HistorieEditovat

Před miliony let vymodelovala toto místo sopečná činnost. Řecké město Agathé (neboli Krásná), nejzápadnější starořecký přístav v Galii, bylo založeno Řeky z Fókaje roku 560 před n.l.[zdroj?] Mezi archeologické nálezy patří nálezy etruských, fénických, řeckých a italických nádob i lodních vraků v ústí řeky Hérault, nález Mladík z Agde - bronzová řecká socha ze 4. století př. n. l.

V 6. století zde již bylo biskupství; biskupský stolec neobsazený od konce 7. století do roku 788 svědčí o úpadku církve v době stěhování národů. Východofranský majordom Karel Martel při své neúspěšné výpravě proti Arabům roku 737 spálil Nîmes, Agde a Béziers, avšak teprve roku 739 obnovil královskou moc i v této oblasti.

V románském Francouzském království zde bylo jedno z četných kulturních středisek architektury, sochařství a mozaiky. Mezi další činnosti patřily loděnice, solivary, rybolov.

Město i přístaviště ožilo v souvislosti s dokončením plavebního kanálu du Midi v roce 1681. V roce 1925 mělo město 10 tisíc obyvatel.

Agde a formování československého zahraničního vojskaEditovat

 
Agde - pamětní deska československé armády

Čechoslováci, kteří po německé okupaci Československa chtěli proti nacistickému Německu bojovat, se převážně soustřeďovali ve Francii. Do vypuknutí války v září 1939 bylo jen z Polska do Francie přepraveno přes 1 200 mužů. Další přicházeli „balkánskou trasou“. V té době mohli českoslovenští vojáci pouze nastoupit službu v Cizinecké legii nebo ve francouzských koloniálních jednotkách s tím, že v případě války mají vzniknout československé jednotky. Od září 1939 vzniknul v Agde, na místě bývalého internačního tábora pro republikánské uprchlíky ze Španělska, tábor, kde byla československá vojska formována. Byli zde soustředěni Čechoslováci z Cizinecké legie a koloniálních vojsk, spolu s dalšími československými dobrovolníky.

První pěší pluk vzniknul v Agde 16. října 1939. Československé vojsko se dále rozvíjelo - v únoru 1940 mělo čs. vojsko ve Francii 8535 mužů. Po napadení Francie Německem bylo částečně zapojováno do bojů. Po porážce Francie byli českoslovenští vojáci vesměs evakuování do Anglie.[1]

Vybrané čsl. osobnosti, které prošly AgdeEditovat

  • Armádní generál Tomáš Sedláček (1918–2012), který se zde v polovině května 1940 hlásil k 1. československé pěší divizi a působí v hodnosti poručíka dělostřelectva až do porážky Francie, se stal čestným občanem tohoto města.[2]
  • Do zahraničního vojska zde byl odveden např. parašutista skupiny Zinc Viliam Gerik,[3] ve své době slavný boxer Vilda Jakš a mnoho dalších statečných mužů.

Stavební památkyEditovat

Kolem některých středověkých kostelů bylo vybudováno mohutné opevnění - které často obklopovalo i hřbitov - s hradebními ochozy a cimbuřím a také s přídavnými obrannými věžemi. Takové opevněné kostely poskytovaly ochranu obyvatelstva, v jižní Francii byly budovány zčásti i na ochranu proti pirátům. Agde má stavbu opevněné karolinské katedrály sv. Štěpána z počátku 9. století, vystavěné z černého čediče, je to valenou klenbou sklenutý jednolodní kostel. Katedrála byla obnovena v 17.-19. století.

OkolíEditovat

Na mořském břehu ležící sousední letovisko Cap d'Agde bylo postaveno jako napodobenina místní rybářské vesnice. Vlastní mys je čedičový výběžek do moře. Toto výjimečné místo slouží i jako rekreační přístav jachet. Je zde největší naturistické středisko v Evropě, které pojme 20 tisíc lidí. Je zde celkem sedm pláží, Aqualand, Fort de Brescou. Toto největší letovisko na koupání v regionu (tj. Cap d'Agde s okolím) má kapacitu 160 tisíc lůžek.

Etymologie názvuEditovat

Jméno města je odvozeno od názvu původní řecké osady Agathé Tyché (šťastná náhoda).

Vývoj počtu obyvatelEditovat

Počet obyvatel

 

Partnerská městaEditovat

ReferenceEditovat

  1. Vojenský historický ústav: Čs. exilová armáda v Agde
  2. Paměť národa:Armádní generál Tomáš Sedláček. www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2016-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-19. 
  3. Vojenský ústřední archiv: Záznam vojáka - Viliam Gerik

Externí odkazyEditovat