Agde
Agde je zhruba dvacetitisícové městečko v ústí řeky Hérault na pobřeží Středozemního moře. Kdysi zde stávala fénická a později řecká osada, dnes je to rybářský přístav s malebnou starou zástavbou a románskou katedrálou sv. Štěpána z tmavě šedého čediče, která bývala i sídlem biskupství.
| Agde | |
|---|---|
 | |
.svg) znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 43°18′39″ s. š., 3°28′33″ v. d. |
| Nadmořská výška | 0–110 m n. m. |
| Stát |  Francie |
| Region | Languedoc-Roussillon |
| Departement | Hérault |
| Arrondissement | Béziers |
| Kanton | Agde |
  Agde | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 50,81 km² |
| Počet obyvatel | 21 104 (2007) |
| Hustota zalidnění | 415,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Gilles d'Ettore |
| Oficiální web | www |
| contact | |
| PSČ | 34300 |
| INSEE | 34003 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pro českou a slovenskou historii má význam jako místo formování československého zahraničního vojska v letech 1939–1940.
Historie editovat
Před miliony let vymodelovala toto místo sopečná činnost. Řecké město Agathé (neboli Krásná), nejzápadnější starořecký přístav v Galii, bylo založeno Řeky z Fókaje roku 560 před n. l.[zdroj?] Mezi archeologické nálezy patří nálezy etruských, fénických, řeckých a italických nádob i lodních vraků v ústí řeky Hérault, nález Mladík z Agde – bronzová řecká socha ze 4. století př. n. l.
V 6. století zde již bylo biskupství; biskupský stolec neobsazený od konce 7. století do roku 788 svědčí o úpadku církve v době stěhování národů. Východofranský majordom Karel Martel při své neúspěšné výpravě proti Arabům roku 737 spálil Nîmes, Agde a Béziers, avšak teprve roku 739 obnovil královskou moc i v této oblasti.
V románském Francouzském království zde bylo jedno z četných kulturních středisek architektury, sochařství a mozaiky. Mezi další činnosti patřily loděnice, solivary, rybolov. Město i přístaviště ožilo v souvislosti s dokončením plavebního kanálu du Midi v roce 1681. V roce 1925 mělo město 10 tisíc obyvatel.
Agde a formování československého zahraničního vojska editovat
Čechoslováci, kteří po německé okupaci Československa chtěli proti nacistickému Německu bojovat, se převážně soustřeďovali ve Francii. Do vypuknutí války v září 1939 bylo jen z Polska do Francie přepraveno přes 1 200 mužů. Další přicházeli „balkánskou trasou“. V té době mohli českoslovenští vojáci pouze nastoupit službu v Cizinecké legii nebo ve francouzských koloniálních jednotkách s tím, že v případě války mají vzniknout československé jednotky. Od září 1939 vzniknul v Agde, na místě bývalého internačního tábora pro republikánské uprchlíky ze Španělska, tábor, kde byla československá vojska formována. Byli zde soustředěni Čechoslováci z Cizinecké legie a koloniálních vojsk, spolu s dalšími československými dobrovolníky.
První pěší pluk vznikl v Agde 16. října 1939. Československé vojsko se dále rozvíjelo - v únoru 1940 mělo čs. vojsko ve Francii 8535 mužů. Po napadení Francie Německem bylo částečně zapojováno do bojů. Po porážce Francie byli českoslovenští vojáci vesměs evakuování do Anglie.[1]
Vybrané čsl. osobnosti, které prošly Agde editovat
- Armádní generál Tomáš Sedláček (1918–2012), který se zde v polovině května 1940 hlásil k 1. československé pěší divizi a působí v hodnosti poručíka dělostřelectva až do porážky Francie, se stal čestným občanem tohoto města.[2]
- Do zahraničního vojska zde byl odveden např. parašutista skupiny Zinc Viliam Gerik,[3] ve své době slavný boxer Vilda Jakš, člen výsadku Benjamin Otmar Riedl a mnoho dalších statečných mužů.
Stavební památky editovat
Kolem některých středověkých kostelů bylo vybudováno mohutné opevnění - které často obklopovalo i hřbitov - s hradebními ochozy a cimbuřím a také s přídavnými obrannými věžemi. Takové opevněné kostely poskytovaly ochranu obyvatelstva, v jižní Francii byly budovány zčásti i na ochranu proti pirátům. Agde má stavbu opevněné karolinské katedrály sv. Štěpána z počátku 9. století, vystavěné z černého čediče, je to valenou klenbou sklenutý jednolodní kostel. Katedrála byla obnovena v 17.-19. století.
Okolí editovat
Na mořském břehu ležící sousední letovisko Cap d'Agde bylo postaveno jako napodobenina místní rybářské vesnice. Vlastní mys je čedičový výběžek do moře. Toto výjimečné místo slouží i jako rekreační přístav jachet. Je zde největší naturistické středisko v Evropě, které pojme 20 tisíc lidí. Je zde celkem sedm pláží, Aqualand, Fort de Brescou. Toto největší letovisko na koupání v regionu (tj. Cap d'Agde s okolím) má kapacitu 160 tisíc lůžek.
Etymologie názvu editovat
Jméno města je odvozeno od názvu původní řecké osady Agathé Tyché (šťastná náhoda).
Vývoj počtu obyvatel editovat
Počet obyvatel
Partnerská města editovat
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Vojenský historický ústav: Čs. exilová armáda v Agde
- ↑ Paměť národa:Armádní generál Tomáš Sedláček. www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2016-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-19.
- ↑ Vojenský ústřední archiv: Záznam vojáka - Viliam Gerik
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Agde na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Agde v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Galerie Agde na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky města Agde Archivováno 30. 4. 2009 na Wayback Machine.
- Oficiální turistické stránky Agde Archivováno 13. 5. 2008 na Wayback Machine.
- Oficiální turistické stránky Cap d'Agde
- Amis des orgues d'Agde
- Satelitní snímek Agde
