Otevřít hlavní menu

Operace Zinc byl krycí název pro paradesantní výsadek vyslaný během II. světové války z Anglie na území Protektorátu Čechy a Morava. Výsadek byl organizován zpravodajským odborem exilového Ministerstva národní obrany a byl řazen do první vlny výsadků.

Složení a úkolEditovat

Výsadek byl tvořen nadporučíkem Oldřichem Pechalem, rotným Arnoštem Mikšem a radistou svobodníkem Viliamem Gerikem. Jejich úkolem bylo s pomocí radiostanice s krycím názvem Lída zpravodajsky pokrývat Moravu.

ČinnostEditovat

Členové výsadku odstartovali letounem Halifax z 138. perutě RAF na druhý pokus při společném letu s členy Out Distance v noci 27. března 1942. Kvůli navigační chybě polského navigátora (Mariusz Wodzicky)[1] byli příslušníci desantu Zinc vysazeni 28. března 1942 v 1.15 u Gbel na Slovensku, místo na původně plánovaném Buchlovsku (asi 4 kilometry od Vřesovic).[1] Ukryli jednu radiostanici a vydali se k slovensko - moravské hranici. Gerik a Mikš se dostali do protektorátu, ale zjistili, že druhou vysílačku mají porouchanou. Gerik se ji pokoušel uvést do provozu, ale bezúspěšně. Poté Mikš s Gerikem odjeli do Brna, kde se rozešli. Mikš získal nové doklady s pomocí svého bratra četníka v Táboře. Poté se přesunul do Prahy, kde získal spojení na Valčíka, Opálku a Koubu. S Koubou[zdroj?] se pokusil vyzvednout materiál ukrytý desanty Bioscop a Bivouac u obce Požáry na Křivoklátsku. Spáchal sebevraždu poté, co byl při přestřelce s četníky střežícími prostor s materiálem těžce raněn. Ukrytý materiál gestapo našlo podle plánku, který měl Mikš u sebe a zároveň pozatýkalo pomocníky, jejichž seznam měl Mikš také u sebe.

Pechal byl při přechodu hranic ze Slovenska zadržen dvěma německými celníky, které zastřelil, ale omylem u nich zapomněl své doklady. Na Moravě potom narazil na konfidenta a byl 2. července 1942 zatčen. Při mučení nic neprozradil. Byl oběšen 22. září 1942 v koncentračním táboře Mauthausen.

Gerik se vydal do Prahy, kde se měl setkat u jedné známé s dalším parašutistou. Známá ale byla uvězněna. Selhal i další pokus, když se snažil uchytit u rodičů jednoho známého. Byl však považován za provokatéra. Hladový a nevyspalý se proto 4. dubna přihlásil na policii (domníval se, že ho jako příslušníka Slovenského státu deportují). Policisté ho ale předali gestapu. Tam Gerik prozradil vše, co věděl o výcviku a lidech. Posléze byl používán pro kompromitování svých známých. Kvůli neochotnému plnění úkolů se Němci rozhodli prověřit jeho spolehlivost a nasadili na něj konfidenta. Tomu Gerik prozradil, že se chce dostat na Slovensko a varovat Londýn. Byl proto zatčen a poslán do koncentračního tábora Dachau. Ten přežil a hned po osvobození se přihlásil československým úřadům. V roce 1947 byl odsouzen za zradu k trestu smrti a 29. dubna 1947 popraven.

ReferenceEditovat

  1. a b ŠMEJKAL, Pavel. Protektorátem po stopách parašutistů : vojáci - odbojáři - památníky. 1. vyd. Praha: Academia, 2016. 1127 s. ISBN 9788020026149, ISBN 8020026142. OCLC 971028154 

LiteraturaEditovat

  • PACNER, Karel. Československo ve zvláštních službách (1939-1945) díl II.. Praha: Themis, 2002. ISBN 80-7312-008-9. 
  • HANÁK, Vítězslav. Muži a radiostanice tajné války. Dvůr Králové nad Labem: ELLI print, 2002. ISBN 80-239-0322-5.