Otevřít hlavní menu
Wikipedie

Mezinárodní den studentstva

Je navrženo začlenění celého obsahu tohoto článku do článku Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva.
Odsud tam pak má vést přesměrování. K návrhu se můžete vyjádřit v diskusi.
Pamětní deska z Kounicových kolejí v Brně připomínající studenty, kteří zahynuli v Koncentračním táboře Sachsenhausen.

Mezinárodní den studentstva, někdy též Světový den studentstva, je připomínkou tragických událostí, k nimž došlo v období od 28. října do 17. listopadu 1939 v tehdejším Protektorátě Čechy a Morava. Byl vyhlášen v roce 1941 v Londýně při příležitosti druhého výročí těchto událostí. Stalo se tak na zasedání Mezinárodní studentské rady, jehož se zúčastnili delegáti z 26 zemí.

Mezinárodní den studentstva je jediným dnem mezinárodního významu, který má český původ.[1]

Novely zákona o státních svátcích[2] byl v únoru 2019 tento význam přidán také mezi vyjmenované státní svátky s pracovním klidem, ve znění "17. listopad - Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva".

HistorieEditovat

Vše začalo násilným potlačením poklidné demonstrace u příležitosti 21. výročí vzniku Československa 28. října 1939 v Praze, během níž byl těžce zraněn student Lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jan Opletal a zabit pekařský dělník Václav Sedláček. Na potlačování demonstrace, jež se konala na Václavském náměstí, se kromě sil pořádkové policie podílely i jednotky SS. Následovaly další střety na dalších místech v Praze, při nichž Němci stříleli nejen pro výstrahu, ale i do demonstrantů. Při jedné z těchto potyček byl postřelen právě Jan Opletal, který 11. listopadu svému zranění podlehl. Jeho pohřeb se konal 15. listopadu na Albertově, odkud byla rakev s ostatky převezena na nádraží a odeslána na Moravu. Následné demonstrace, jež se změnila v protest proti okupaci, se zúčastnily tisíce lidí. Opět došlo ke střetům mezi demonstranty a pořádkovými silami.

Hned následujícího dne se v Berlíně konala porada za účasti Adolfa Hitlera, jejímž výsledkem bylo rozhodnutí o uzavření českých[pozn. 1] vysokých škol na dobu tří let,[pozn. 2] zatčení a popravení 9 vedoucích představitelů studentské organizace (Josef Adamec, Jan Černý, Marek Frauwirth, Jaroslav Klíma, Bedřich Koula, Josef Matoušek, František Skorkovský, Václav Šaffránek a Jan Weinert) a internace stovek studentů v koncentračních táborech.[9] Ještě v noci ze 16. na 17. listopad došlo k rozsáhlému zatýkání českých studentů v Praze, v Brně a v Příbrami. Studenti zatčení gestapem a jednotkami SS v Praze byli dopraveni do ruzyňských kasáren, kde došlo i k popravě 9 představitelů studentských organizací. Celkem 1200 zatčených studentů bylo poté převezeno do koncentračního tábora Sachsenhausen-Oranienburg, odkud jich byla většina propuštěna koncem roku 1942, zbytek pak v lednu 1943. Z těchto 1200 studentů nepřežilo útrapy koncentračních táborů 35.[9]

Ústřední svaz československého studentstva vyvíjel po roce 1939 v zahraničí za pomoci naší exilové vlády aktivní činnost, jejímž vyvrcholením byla právě londýnská schůze Mezinárodní studentské rady v roce 1941, která přijala takzvané Prohlášení spojeneckých studentů k 17. listopadu, jež vyhlásilo tento den Mezinárodním dnem studentstva.

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. ↑ V protektorátě Čechy a Morava fungovaly po 17. listopadu 1939 čtyři německé vysoké školy: Německá universita Karlova v Praze,[3] Německá byla vysoká škola technická v Praze[4], Německá akademie výtvarných umění v Praze a Německá technika v Brně[5][6].
  2. ↑ České (českojazyčné) vysoké školy nebyly až do zániku protektorátu v květnu 1945 otevřeny. Mnozí čeští studenti dokončili studium v Bratislavě. Od roku 1941 mohli někteří čeští studenti studovat některé obory na univerzitách ve Velkoněmecké říši.[7][8].

ReferenceEditovat

  1. ↑ Archivovaná kopie. www.student.cvut.cz [online]. [cit. 2009-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-26. 
  2. ↑ 48/2019 Sb. - Zákon, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů. www.sbirka.cz [online]. [cit. 2019-04-18]. Dostupné online. 
  3. ↑ Historie UK
  4. ↑ Historie ČVUT v datech
  5. ↑ Historie VUT v Brně
  6. ↑ Historie německé techniky v Brně
  7. ↑ Čeští studenti na vysokých školách v Říši
  8. ↑ Čeští zájemci o studium v Říši to díky tlaku svých soukmenovců neměli lehké
  9. ↑ a b [1]

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mezinárodní_den_studentstva&oldid=17462947“