Kapucínský klášter v Mnichově Hradišti

kapucínský klášter v Mnichově Hradišti

Klášter kapucínů v Mnichově Hradišti je klášter s barokním kostelem svatých Tří králů a kaplí svaté Anny. Nachází se v těsném sousedství valdštejnského zámku Mnichovo Hradiště.

Klášter kapucínů
v Mnichově Hradišti
Klášter kapucínů v Mnichově Hradišti
Klášter kapucínů v Mnichově Hradišti
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský
MístoMnichovo Hradiště, okres Mladá Boleslav
Souřadnice
Základní informace
Řádřád menších bratří kapucínů
Založení1697
ZnakCoat of Arms of the Order of Friars Minor.svg
Odkazy
Kód památky29166/2-1677 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Vznik klášteraEditovat

 
lapidárium v kostele svatých Tří králů

Výstavba kostela svatých Tří králů započala v roce 1694 a trvala do roku 1699. Klášter byl založen v mezidobí, roku 1697, tedy ještě v době před rozsáhlou barokní přestavbou tehdy renesančního mnichovskohradišťského zámku, která byla dokončena v roce 1703.

Kapucíni zde vybudovali prostý, pro řád typický, komplex budov bez zdobných prvků. Klášter tvořený třemi křídly budov, které obklopují dvůr je napojen přímo na presbytář kostela. Kostel se začal stavět v roce 1694 podle stavebního projektu vypracovaného členem řádu P. Jiřím z Mnichova a dokončen byl v roce 1699.

Od roku 1966 je v kapucínském kostele instalováno lapidárium středočeské barokní plastiky. Celkem je zde vystaveno asi 50, hlavně pískovcových soch, zejména díla mistrů Matyáše Bernarda Brauna, Františka Ignáce Platzera, Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa a dalších, a především pak práce sochařské rodiny Jelínků z Kosmonos.

Kaple sv. Anny a Valdštejnská hrobkaEditovat

V letech 1723-1724 dala zbožná majitelka panství Marie Markéta z Valdštejna, rozená Černínová u kostela vystavět bohatě vyzdobenou barokní kapli sv. Anny. Kaple byla stavebně propojena s kostelem sv. Tří králů. O šedesát let později dal Vincenc z Valdštejna (1731–1797)[1] ke kapli sv. Anny přistavět edikulový výklenek se sloupy a erbem ve štítu a interiér upravit na hrobku[2], která rodinným příslušníkům sloužila až do roku 1923[3]. Uvnitř dal upravit hrob pro sebe a svou manželku. Dal tam převézt také ostatky frýdlantského vévody, císařského generalissima Albrechta z Valdštejna a jeho ženy Lukrécie, z kartuziánského kláštera ve Valdicích, zrušeného v rámci církevních reforem císaře Josefa II.. Při příležitosti oslav tří set let od smrti Albrechta z Valdštejna v roce 1934 na jeho hrob byl umístěn náhrobek z červenohnědého mramoru od libereckého sochaře Karla Kolaczka.

Před klášterem stojí barokní socha sv. Anny od sochaře Josefa J. Jelínka z roku 1713.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Průšková, Helena: Hrabě Vincenc z Valdštejna. In: Od Ještěda k Troskám (vlastivědný sborník), roč. 20 (36), č. 2, 2013, s. 137-141.
  2. Památkový katalog
  3. Průvodce po archivních fondech č.21-23, Státní ústřední archiv, Praha 1972, s. 97: Valdštejnská nadace, rodinná hrobka a pohřby příslušníků rodu

Externí odkazyEditovat