Wikipedie

Jitrocel vejčitý

druh rostliny

Jitrocel vejčitý (Plantago ovata) je jednoletá rostlina, druh rodu jitrocel. Je jedním z mála jitrocelů, který nepovažujeme za plevel, nýbrž za léčivku, a je pěstován pro léčivé účinky semen. V České republice neroste, jeho domovem jsou jihoevropské oblasti okolo Středozemního moře, severní Afrika, Arabský poloostrov, Írán, Pákistán a Indie. Zavlečen byl do jihovýchodní Číny i do Ameriky.

Jak číst taxoboxJitrocel vejčitý
alternativní popis obrázku chybí
Jitrocel vejčitý (Plantago ovata)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleďjitrocelovité (Plantaginaceae)
Rodjitrocel (Plantago)
Binomické jméno
Plantago ovata
Forssk., 1775
Synonyma
  • Psyllium plantago
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Semena jitrocele vejčitého

Ekologie

editovat

Roste nejčastěji na suchých písčitých nebo jílovitých půdách s dostatkem živin a hlavně dusíku, nejlépe mu vyhovují místa s často narušovaným travnatým drnem. Nesnáší zastínění a půdy špatně odvodněné, nevadí mu při vzcházení chlad a později sucho a teplo. Jeho vzhled, velikost i množství semen je ovlivněno množstvím dešťových srážek. Před sklizní semen je nutné slunné a suché počasí.[1][2]

Popis

editovat

Jednoletá nebo někdy krátce vytrvalá bylina dorůstající nejvýše do 15 cm. Má velmi krátký stonek s internodiemi mezi listy dlouhými jen několik milimetrů. Listy s řapíky 2 až 5 cm dlouhými vyrůstají ve spirále a vytvářejí zdánlivou listovou růžici, jsou jemné, čárkovité až kopinaté, 3 až 10 cm dlouhé a 2 až 6 mm široké. Na bázi přecházejí v řapík, vrchol mají ostře hrotitý, po obvodě jsou celokrajné nebo rozptýleně zubaté, mají tři podélné žilky a jsou hustě chlupaté.

Stvoly bývají kratší než listy, jsou lysé a v horní části mají hustá koncová klasnatá květenství která bývají vejčitého nebo krátce válcovitého tvaru a po odkvětu se prodlužují. Jsou složená z drobných čtyřčetných květů s brvitými vejčitými listeny. Nestejné eliptické nebo obvejčité kališní lístky jsou volné, obvykle lysé a bývají až 2,5 mm dlouhé. Okrouhlé laločnaté korunní lístky jsou bílé, lysé a vytvářejí trubku o délce až 3,5 mm. K vrcholu korunní trubky přirostly čtyři tyčinky nesoucí z květu čnící žlutavě hnědé prašníky.

Plody jsou 4 až 5 mm dlouhé tobolky s víčky otevírající se poblíž středu. Obsahují po dvou žlutohnědých semenech která jsou elipsoidní až vejčitá, 2,5 až 3 mm dlouhá a mají uprostřed podélnou rýhu.[1][3][4]

Pěstování

editovat

Jitrocel vejčitý se rozmnožuje výhradně generativně semeny, pro která se i pěstuje. Semena se vysévají, obvykle v listopadu a prosinci, kdy je dostatek vláhy, na pole do řádků širokých asi 20 cm. Vyklíčí asi za týden a v té době potřebují v půdě hodně vlhkosti, která se případně dodává závlahou. Pro získání větší úrody semen se rostliny přihnojují dusíkem a fosforem.

Rostliny rozkvétají asi do 60 dnů po vysetí, plody jsou zralé přibližně za 120 dnů. Po dozrání semen zhnědnou stvoly a rostliny se sklidí do pytlů a následně vymlátí a dále upravují. Z jednoho hektaru lze získat až tunu semen.[2][5]

Význam

editovat

Tento druh jitrocele se pro farmakologické účinky semen pěstuje na plantážích, např. v Indii, Brazílií, na Blízkém východě i na severu Afriky. Hlavní léčebnou látkou je rozpustná vláknina ve formě bezbarvého slizu, který po zvlhnutí bobtná. Získává se z osemení, které se ze suchých semen sdírá a mele na prášek, osemení tvoří asi čtvrtinu objemu semene. Je schopno absorbovat vodu a tím asi desetinásobně zvětšit svůj objem, nejčastěji se používá jako šetrné projímadlo.

Po požití vstřebá v gastrointestinálním traktu vodu, tím se zvýší objem stolice a podpoří peristaltika střev. Používá se také k léčbě následků úplavice, nemocí urogenitálního traktu a dehydratace způsobené akutními průjmovými onemocněními, pomáhá proti vzniku hemoroidů, vychlípeninám a rakovině tlustého střeva. Protože i semena v kontaktu s vodou zvětšují svůj objem, slouží při redukční dietě k omezení chuti k jídlu, po požití vytvářejí v žaludku pocit „plnosti“. Pomáhá také snižovat hladinu cholesterolu.

Osemení jitrocele vejčitého (uváděného někdy jako jitrocel indický) obsahují mnohé přírodní léčebné produkty, např. Psyllium. Vláknina získaná z osemení se používá také v potravinářství jako zahušťovadla nebo stabilizátory. Oloupaná semena, obsahující mj. olej, jsou vhodná i jako krmivo pro ptáky a zvířata.[1][5]

  •  
    Kvetoucí porost na plantáži
  •  
    Odkvetlý porost v přírodním prostředí
  •  
    Klas před kvetením
  •  
    Kvetoucí klas

Reference

editovat
  1. ↑ a b c GUTZEROVÁ, Naděžda. Plantago ovata Forssk. – jitrocel / skorocel [online]. Botany.cz, rev. 26.03.2012 [cit. 2014-11-25]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Horticulture: Cultivation of Plantago (Isabgol) [online]. Agriinfo.in, Road Town, VG [cit. 2014-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-14. (anglicky) 
  3. ↑ YUAN, Bao; CHE, Qian. Flora of China: Plantago ovata [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2014-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ KAZMI, S. M. A. Flora of Pakistan: Plantago ovata [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2014-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b HAMMOUDA, F. M.; ISMAIL, S. I.; ABDEL-AZIM, N. S. et al. Medicinal Plants in North Africa: Plantago ovata [online]. IUCN, Gland, CH [cit. 2014-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jitrocel_vejčitý&oldid=20332420“