Otevřít hlavní menu

Jenny Hladíková

česká grafička a výtvarnice

Jenny Hladíková, rozená Hršelová (* 9. června 1930 v Kolíně) je česká výtvarnice, grafička a autorka tapiserií.

Jenny Hladíková
Jenny-Hladíková.jpg
Narození 9. června 1930 (89 let)
Kolín
Vzdělání Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Povolání textilní výtvarnice, grafička
Příbuzní Jan Hladík
Ocenění Cena mecenášů, Vevey 1977
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

V letech 1941 - 1948 navštěvovala reálné gymnasium v Kolíně (prof. kreslení B. Kutil). Po přestěhování do Prahy maturovala r. 1949 na reálném gymnasiu Jana Masaryka v Praze.
V letech 1949 - 1954 studovala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru monumentální malby a textilu prof. Aloise Fišárka. V roce 1955 se provdala za svého spolužáka, výtvarníka Jana Hladíka.
Koncem padesátých let získali Hladíkovi hlubotiskový lis a Jenny Hladíková začala tvořit vlastní grafické listy, které pak Jan Hladík tiskl. Manželé vybudovali společný ateliér, kde Jan Hladík postavil originálně konstruované vertikální stavy pro tkaní tapiserií a Jenny byla zprvu odborným poradcem a později spolupracovníkem na rozměrném díle Modrá zahrada (190 x 430 cm, UPM).
Svou první tapiserii vystavila Jenny Hladíková roku 1966 na přehlídce Československé tapiserie v Jízdárně Pražského hradu při příležitosti zasedání mezinárodního kongresu kritiků AICA a jeden z jejích dalších gobelínů byl vybrán následujícího roku na 3. Mezinárodní bienále tapiserie v Lausanne.
Roku 1977 obdržela Prix de Mecénes za gobelin Gesto zeleně na mezinárodní výstavě La Vigne, le Vin, le Sacré ve Vevey.
Roku 1979 se stala zakládající členkou Asociace Pierre Pauli v Lausanne. Je členkou výtvarného odboru Umělecké besedy od roku 1993.
Jenny Hladíková žije a pracuje v Praze.

DíloEditovat

Grafika a malbaEditovat

 
Větvoví, (1972), strukturální grafika, 15,5 x 24 cm

Na počátku 60. let se Jenny Hladíková věnovala vícebarevnému linorytu (Park, 1963) a vytvořila sérii barevných monotypů. Tiskové matrice komponovala z vystřižených a barvených kousků voskovaného papíru papíru a tkanin sestavených jako abstraktní kompozice na podkladu pokrytém základní barvou. Výtvarného účinku dosahuje kombinací a vrstvením nepravidelných tvarů a tlumenými barevnými tóny s občasným výrazným barevným akcentem. Jednotlivé listy nejsou pojmenovány a interpretace díla je ponechána divákovi (Bez názvu, 1963-65). Monotypy byly předlohou pro první tapiserie (Čtyři příběhy, 1967).

Ve druhé polovině 60. let vznikla série černobílých abstraktních strukturálních grafik z útržků tkaniny, papíru a odstřižků bavlněného kordonetu. Uspořádání jednotlivých složek někdy vytváří lineární kresbu (Šňůrky, 1966), většinou však nesleduje žádný předem určený řád a pracuje i s prvkem náhody. Směřování linií v měkkých křivkách a jejich lokální zhuštění navozuje dojem pohybu (Růst, 1967, Proudění, 1968), jindy autorka využívá hrubé struktury tkaniny jako nepravidelného rastru, znázorňujícího živou tkáň (Setkání tkání, 1967, Dvě tkáně, 1972). V názvech dalších abstraktních kompozic odkazuje na přírodní jevy (Tmavá průrva, 1966, Horizontální vrstva, 1980) a živé organismy (Vegetace, 1968, Vegetativní gesto, 1975), jen výjimečně pojmenuje konkrétní symbol (Kříž, 1966, Velké T, 1968, Andělíci, 1970). Jednotlivé takto vytvořené maloformátové tisky se staly předlohou pro tapiserie (Tkáň, strukturální grafika, 1967, tapiserie, 1968).

Kromě grafiky se autorka po roce 2 000 věnuje také akvarelu a kombinaci akvarelu s kresbou. Námětem těchto prací jsou přírodní struktury a abstraktní krajiny.

TapiserieEditovat

 
Gesto zeleně (1976), 270 x 140 cm, autorská, ručně tkaná tapiserie

Jenny Hladíková je autorkou desítek rozměrných tapiserií dle vlastních námětů, zprvu abstraktních, později tapiserií inspirovaných výseky krajin a přírodními procesy, proměnami světel a barev. Patří k předním protagonistům autorsky tkaných tapiserií, které se poprvé objevily na výstavách vedle tradičních dílenských gobelínů v šedesátých letech 20. století a znamenaly převrat v pojetí tohoto oboru textilního výtvarnictví.

První gobelinové studie utkala již během studií, ale pak se soustavně věnovala grafice a znovu se k nim vrátila až roku 1965, kdy Janu Hladíkovi pomáhala při tvorbě monumentální tapiserie Modrá zahrada (1965).
V letech 1966-68 pak utkala pět vlastních autorských tapiserií, z nichž čtvrtá byla vybrána na prestižní mezinárodní přehlídku v Lausanne roku 1967.
V 60. letech převáděla Jenny Hladíková do tapiserií některé své monotypy a strukturální grafiky. V několika využívá kompozic skládaných plošných tvarů s nepravidelným obrysem a vetkáváním různobarevné příze navozuje plastičnost, narušuje lineární obrys (Čtyři příběhy (1967) nebo akcentuje určitý prvek (Tkáň, 1968).
Po roce 1968 vytváří novou techniku tkaní s vlněnou přízí o různé síle a ponechává v útku volná vlákna která pak přetahuje na lícové straně přes utkaný základ. To jí umožňuje vytvářet mnohem dynamičtější reliéfní kompozici a vyhovuje jejímu záměru zachytit pohyb (Proudění, 1970).
Autorka se již nedrží grafické předlohy a volně znázorňuje drama přírodních dějů v monumentálních kompozicích (Gesto zeleně, 270x160 cm, 1976, Paměť vřesu, 109 x 200 cm, 1977). V této době již v technice tkaní dosáhla suverenity, která jí dovolila zachytit optické jevy jako je odraz skalních útvarů na hladině vody (Lom, 172 x 290 cm, 1977). Sérii tapisérií volně inspirovaných pohybem, živly a přírodními úkazy ukončuje Barokní princip (300 x 180 cm, 1980, UPM).
Od konce 70. let se Jenny Hladíková vrací ke klasickému způsobu tkaní a ve větší míře využívá jako předlohu konkrétní krajiny (Strom, 1978). Soustřeďuje se na zachycení nálady, hry světel a stínů, prostorovou hloubku. Častým námětem je hladina a vlnění vody (Opatovický rybník, 1981, Listopadání, 1992). Zdánlivě jednoduchá předloha, jako je schodiště, v jejím zpracování nabízí rafinovaný posun perspektivy v pravoúhlém rámu osnovy spolu s dokonalou impresionistickou iluzi živých světelných skvrn a stínů (Schody (1984). Jestliže je námětem hra světel a imprese, přechází volně k abstrakci (Noc-stopy světla, 1987), jindy dramatickým zobrazením perspektivy (Cestou z Křivoklátu, 1996) a prostorové hloubky postihuje velebnost přírodních scenérií (Jarní hory (1998).

Samostatné výstavyEditovat

Skupinové výstavyEditovat

  • 1966 Československá tapiserie 1956-66, Jízdárna Pražského hradu
  • 1967 Biennale internationale de la tapiserie, Lausanne
  • 1968 Mezinárodní výstava soudobé tapiserie, Praha
  • 1969/70 Exposición internacional de experriencias artistico-textiles, Museo Espaňol de Arte Contemporáneo, Madrid + Tinell, Barcelona
  • 1971/72 La Tapisserie tchécoslovaque contemporaine, Amiens, Rennes, Macon, Angers, Mulhouse
  • 1972 Manufacture Nationale des Gobelins, Paris
  • 1971/72 Československá tapiserie 1966-71, Letohrádek královny Anny v Praze, Bratislavský hrad
  • 1973 Československé užité umění, Bruggy
  • 1975 Tapiserie v architektuře, Dům umění města Brna
  • 1976 Focus on Fiber, an International Tapestry Exhibition, Jacques Baruch Gallery, Chicago
  • 1977 Exposition Internationale de Tapisserie, La Vigne, le Vin, le Sacré, Musée Jenisch, Vevey (prix de Mécénes)
  • 1977/78 Hedendagse Wandtapijten Textielmuseum, Tilburg
  • 1978 Tapiseria i staklo u Čehoslovačkoj, Muzej primenjene umetnosti, Beograd, Sarajevo
  • 1981 Textilkunst 81, Stadtausstellung, Linz, Künstlerhaus Wien
  • 1982 Československá tapiserie 20. století, Klášter Emauzy, Praha
  • 1985 100 let UPM, Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze
  • 1986 Art Textile Contemporrain - La Collection de l'Assotiation Pierre Pauli, Musée des Arts Décoratifs de la Ville de Lausanne, Maison de la Culture du Plateau-Nord-Royal, Montréal
  • 1990 Výstava tapiserií, Sankturinovský dům, Kutná Hora
  • 1991 Alternativy české a slovenské tapiserie, Brno
  • 1993 2e Triennale internationale de Tournai – Tapisserie et Arts de Tissu de l'Autre Europe, Tournai
  • 1994 10 Jahre Textilkunst, Galerie in Fernmeldezentrum, Graz
  • 1995 110 let UPM, Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze
  • 1993/98 Výroční výstavy Umělecké besedy, Praha
  • 2000 Art Textile Contemporrain - La Collection de l'Assotiation Pierre Pauli,Lausanne
  • 2001 300 Years of Czech Decorative Art, Takasaki Museum of Art, Japonsko
  • 2007 Průzračný svět, Galerie moderního umění Roudnice nad Labem
  • 2007 Die Durchsichtige Welt, Landschloss, Pirna Zuschendorf
  • 2009 25 Jahre Internationale Textilkunst, Graz

OceněníEditovat

1977 Cena mecenášů na výstavě ve Vevey za tapiserii „Gesto zeleně“

Zastoupení ve sbírkách a realizaceEditovat

Tapiserie ve veřejných sbírkáchEditovat

Soukromé sbírkyEditovat

  • Baruch Gallery, USA
  • Reiffeisenhof Graz
  • Soukromé sbírky Itálie, Švýcarsko, Anglie, Praha

Realizace ve veřejném prostoruEditovat

Bibliografie (výběr)Editovat

  • M. Jarry: La Tapisserie – Art du XXe siécle, Fribourg 1974
  • V. Luxová, D. Tučná: Československá tapiséria 1945-75, Bratislava 1978
  • B. Mráz, M. Mrázová: Současná tapiserie, Praha 1980
  • F. P. Thomson: Tapestry – Mirror of History, London 1980 ISBN 978-0-7153-7686-7
  • Nová encyklopedie českého výtvarného umění, Praha 1995 ISBN 80-200-1209-5
  • Gavillet A, Art Textile Contemporain/Contemporary Textile Art: Collection of the Pierre Pauli Association, (2000), Benteli Verlag; 1st edition, ISBN 3-7165-1212-5

Odborné a zahraniční časopisy (výběr)Editovat

  • Projekt 1975, No.3, Polsko
  • A.Kuenzi, in: 24 Heures, Lausanne, 1.7.1977
  • Umění a řemesla 1967 (č.5), 1972 (č.2), 1981 (č.1), 1982 (č.3), 1985 (č.1), 1990 (č.1)
  • Ateliér 1994 (č.21, č.25), 1997 (č.19)

Externí odkazyEditovat