Otevřít hlavní menu

Jaroslav Špillar, zvaný Trávníček, (11. října 1869 Plzeň[1] - 30. listopadu 1917 Dobřany[2] u Plzně), byl český malíř především tvořící na Chodsku.

Jaroslav Špillar
. Jan Mulač: Jaroslav Špillar (1899)
. Jan Mulač: Jaroslav Špillar (1899)
Narození 11. října 1869
Plzeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 30. listopadu 1917 (ve věku 48 let)
Dobřany
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolání malíř
Podpis Jaroslav Špillar signatura.jpg
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
bratr Rudolf Vojtěch Špillar
bratr Karel Špillar

Obsah

ŽivotEditovat

Jaroslav Špillar se narodil v rodině finančního úředníka Antonína Špillara a jeho ženy Františky. Jeho mladší bratři Karel Špillar a Rudolf Vojtěch Špillar byli rovněž výtvarnými umělci. Jaroslav Špillar patřil mezi první žáky nově založené Umělecko-průmyslové školy v Praze. Zde v letech 1885-87 studoval u Františka Ženíška a Jakuba Schikanedera a následně pět let na Akademii výtvarných umění u Maxmiliána Pirnera. Následoval studijní pobyt v Itálii a další cesty do zahraničí. V roce 1888 se začal zajímat o Chodsko a v roce 1891 se sem přestěhoval. Nejprve do Postřekova, kde bydlel v části obce Na trávníkách a dostal tak od místních lidí přezdívku Trávníček. Později si v roce 1902 postavil vilu v Peci pod Čerchovem.

Jaroslav Špillar, to nebyl takový přelétavý malířský pták, který pomiloval a nechal tak. Špillar si zamiloval Chodsko opravdově. Té lásce přinesl velkou oběť. Zřekl se velkoměstského života, přepychu, pohodlí, kaváren. „Zahrabal“ se v chodské vsi a spokojil se s jejím prostým životem. Studoval Chodsko, pozoroval, maloval. Modely pro své obrazy hledal při každé příležitosti. Stýkal se s prostým lidem u muziky v hospodách, při slavnostech, o přástkách a dračkách, na poli, na pastvě a na těchto svých toulkách se naučil lidu rozumět, poznávat jeho duši a milovat jej.
— Jindřich Šimon Baar

Ve Špillarově vile pobývalo mnoho známých osobností, přátel bratrů Špillarů. V roce 1906 zde byl na své svatební cestě malíř Alfons Mucha s manželkou. Mezi dalšími návštěvníky byli malíři Mikoláš Aleš, Alois Kalvoda, spisovatelé Jan Vrba a Jindřich Šimon Baar, sochař Otakar Švec a další dnes již méně známé osobnosti.

Od roku 1904 se u Jaroslava Špillara začíná projevovat vážná duševní porucha, která se postupně zhoršovala a proto musel být umístěn do psychiatrické léčebny v Dobřanech, kde v listopadu 1917 zemřel. Je pohřben v rodinném hrobě ve Šťáhlavech

DíloEditovat

Na své první souborné výstavě v Topičově salonu (1899) představil 86 prací.

  • Volba Vladislava Jagellonského za krále v roce 1471, (1901), nástěnná malba, Vlašský dvůr - Kutná Hora (spolu s K. Špillarem)
  • Podepsání Dekretu kutnohorského roku 1409, (1901), nástěnná malba, Vlašský dvůr - Kutná Hora (spolu s K. Špillarem)

Většina obrazů s chodskými náměty, které jsou zároveň etnografickým materiálem, je soustředěna v Galerii bratří ŠpillarůDomažlicích

GalerieEditovat

SoučasnostEditovat

 
pojízdný ateliér Jaroslava Špillara v Peci

Vzpomínka na Jaroslava Špillara je na Chodsku stále živá. Připomínají jej zejména:

  • Galerie bratří Špillarů v Domažlicích
  • Pamětní deska bratrům Špillarům a Ludmile Jiřincové na Špillarově vile v Peci, odhalená v roce 2002[3]
  • Špillarova stezka v Peci, (obnovena v roce 2007),[4] vede místy, která měl malíř nejraději
  • Na zahradě bývalé školy v Peci zachovaný pojízdný ateliér, který si nechal Špillar postavit podle vlastního návrhu a objížděl s ním okolí.
  • Restaurace Špillarka v Peci
  • Folklorní pásmo písní a tanců Špillarovo vobrázky provedené Národopisným souborem Postřekov v roce 2011[5]
  • Reportáž ČT v pořadu Toulavá kamera o Špillarově vile v Peci[6]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. Špillarova vila v Peci. www.pecpodcerchovem.cz [online]. [cit. 2013-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-24. 
  4. Stezku krále chodských malířů už označují cedule, Domažlický deník 13.7.2007
  5. Postřekovští na Trávníčka neprozradili, zda si u nich ve vsi náhodou nevyrobil potomky, Domažlický deník 2.8.2011
  6. Reportáž ČT o Špillarově vile v Peci (video)

LiteraturaEditovat

  • BUCHA František X.: Jaroslav Špillar. Studie života a díla (edice Knihovna Baarovy společnosti. Sv. 7,). Baarova společnost, Domažlice 1946.
  • ČADÍK Jindřich: Průvodce výstavou obrazů Jaroslava a Karla Špillara:k výročí osmdesátých narozenin Jar. Špillara a k upomínce desetiletí od smrti Karla Špillara, Katalog výstavy v Západočeském muzeu v Plzni, říjen 1949, Plzeň 1949
  • Jaroslav Špillar : seznam prací na výstavě jeho r. 1903 v Domažlicích se životopisem, Katalog výstavy Musejní společnosti Domažlice, Domažlice 1903, 23 stran
  • Souborná výstava Jaroslava Špillara / Topičův salon v Praze 15.1.-15.2.1899, Katalog výstavy, Topičův salon, Praha 1899
  • WENIG Jan: Malíř chodského lidu Jaroslav Špillar. Krajské nakladatelství, Plzeň 1960.

Externí odkazyEditovat