Wikipedie

Karel Špillar

český malíř

Karel Špillar (21. listopadu 1871, Plzeň[1] – 6. dubna 1939, Praha[2]) byl český malíř a grafik období secese a optimistického vitalismu, profesor na Uměleckoprůmyslové škole v Praze.

Karel Špillar
malíř Karel Špillar
malíř Karel Špillar
Narození21. listopadu 1871
Plzeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí6. dubna 1939 (ve věku 67 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov
Povolánímalíř, grafik, učitel a kreslíř
PříbuzníJaroslav Špillar a Rudolf Vojtěch Špillar (sourozenci)
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hold Praze (1909),
mozaika na průčelí Obecního domu v Praze

Život a dílo

editovat

Karel Špillar se narodil v rodině plzeňského finančního úředníka Antonína Špillara a jeho ženy Františky. Rovněž jeho bratři Jaroslav Špillar a Rudolf Vojtěch Špillar se stali malíři. Po ukončení školní docházky v Plzni se Karel Špillar v letech 1885–1893 stal žákem pražské Uměleckoprůmyslové školy v ateliéru pro dekorativní malbu vedeném Františkem Ženíškem, který učil také jeho bratra Jaroslava. Od roku 1902 patřil k aktivním členům Spolku výtvarných umělců Mánes. Od roku 1913 působil na Uměleckoprůmyslové škole jako učitel kresby aktu, roku 1925 zde byl jmenován profesorem.

  • Oltářní obraz pro kapli v Ostravě (1893), první zakázka po ukončení studia
  • V následujících letech tvořil užitou grafiku a drobné zakázky.
  • Dekorativní panely pro pavilon Pražské obchodní a živnostenské komory na světové výstavě v Paříži – první velká realizace dekorativní malby ve stylu secesního symbolismu, provedl je v roce 1899 ve spolupráci s Janem Preislerem
  • Dekorativní výzdoba interiéru hotelu Central v Hybernské ulici v Praze, z roku 1900.
  • Dva historické obrazy pro zasedací síň Vlašského dvora v Kutné Hoře (1901), s bratrem Jaroslavem Špillarem
  • Plakát pro výstavu spolku Mánes ve Vídni v roce 1902: plakát s motivem ženy opřené o strom, zasněně hledící mimo obraz. V rukou drží tři ovocné plody – výsledky uměleckých tvůrčích snah.[3]

Léta 1902–1908 Karel Špillar strávil na studijním pobytu ve Francii. Žil v Paříži a často jezdil do Normandie. Seznamoval se s pracemi současných francouzských malířů. Nejvíce jej ovlivnila tvorba Pierra Puvise de Chavannes, což se projevilo již v anonymní soutěži na

  • oponu Vinohradského divadla, která byla vyhlášena roku 1905. Návrh opony[4] obsadil druhé místo a francouzský vliv lze pozorovat i v jeho pozdějších návrzích monumentálních maleb. Z Francie se Špillar vrátil v roce 1908, odchod uspíšila smrt jeho otce a duševní onemocnění bratra Jaroslava.

Po návratu do Čech se věnoval monumentální freskové malbě, sgrafitům i užité grafice, hlavně plakátům.

  • Dva návrhy na figurální mozaiku Hold Praze na průčelí Obecního domu v Praze vyhrály v soutěži první i druhou cenu, provedl je roku 1909, v následujícím roce provedl také malby ve Smetanově síni.

Je také autorem řady sokolských kreseb a plakátů.

Po smrti bratra Jaroslava († 1917) trávil prázdniny v jeho vile v Peci pod Čerchovem, některé náměty čerpal z chodského prostředí.

Léta 1918-1938 jsou obdobím Špillarovy monumentální novobarokní malby, navazující na Švabinského vitalismus a optimistickou linii malby Rudolfa Vejrycha a Jakuba Obrovského.[5] Tematicky obrazy zahrnují často portréty, ženské i dětské akty, také Milence se satyrem, radostné mytologické náměty jako Paridův soud, nebo alegorické kompozice typu Hold matce Vlasti či Mír.

Zemřel po delší nemoci na jaře roku 1939 a je pohřben na Vinohradském hřbitově v Praze.

Výstavy

editovat

Karel Špillar se pravidelně zúčastňoval výstav SVU Mánes, vystavoval také s Jednotou výtvarných umělců.
V letech 1948–1980 se jeho obrazy téměř nevystavovaly, zlom přinesla až samostatná výstava v roce 1980, která vyvolala mimořádný zájem veřejnosti.

Samostatné

editovat
  • První samostatná výstava v Obecním domě Praha pořádaná Jednotou umělců výtvarných, Praha 1926
  • Druhá samostatná výstava, Plzeň 1927
  • Výstava pastelů a kreseb prof. Karla Špillara, Rubešova galerie, Praha I, Praha 1938
  • Karel Špillar, (posmrtná výstava), Jednota umělců výtvarných a Hollar, Praha 1939
  • Výstava obrazů Karla Špillara, Národní galerie v Městské knihovně v Praze, Praha 1971
  • Karel Špillar 1871 – 1939, Středočeská galerie v Praze, Praha 1980
  • Karel Špillar : 38. výtvarné Hlinecko 1997, Městské muzeum a galerie v Hlinsku, Hlinsko 1997
  • Karel Špillar: 1871 – 1939, Obecní dům Praha, Praha 2000

Společné

editovat
  • Výstava prací malíře Karla Špillara a sochaře Franty Úprky, Obecní dům Praha, Praha 1926
  • Výstava obrazů Jaroslava a Karla Špillara, Západočeské muzeum v Plzni, Plzeň 1949
  • Kresba 19. století ze sbírky Západočeské galerie v Plzni - 2. část, Oblastní galerie v Liberci, Liberec 2007
  • Bratři Špillarové, Galerie bratří Špillarů, Domažlice 2009
  • Mistři české krajinomalby, Galerie Diamant, Spálená 4, Praha 2011
  • 1912, výstava v Obecním domě v Praze, Praha 2012

Velká část jeho prací je nyní ve sbírkách Národní galerie v Praze a v Galerii hlavního města Prahy (234 děl).[6] Řadu obrazů, (zejména s chodskými motivy), vystavuje Galerie bratří Špillarů v Domažlicích.

Galerie

editovat
  •  
    Leda s labutí
  •  
    Na pláži
  •  
    Toilette (1939)
  •  
    Bretaňský rybář s chaluhou na zádech
  •  
    Po bouři
  •  
    Autoportrét s manželkou
  •  
    Plakát výstavy SVU Mánes v Hagenbundu, Vídeň 1902
  •  
    Hlavní oltář kostela sv. Mikuláše, Praha 1

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých československé církve u sv. Mikuláše na Starém Městě, sign. ČSMIK Z3, s. 277
  3. ↑ SYLVESTROVÁ Marta: Ohlasy Vídně v plakátové tvorbě v Čechách. In: Ambrož, Miroslav (ed.): Vídeňská secese a moderna 1900–1925. MG Brno, Brno 2005, s. 220–236, ISBN 80-7027-131-0
  4. ↑ VALENTA, Jiří (ed.): Malované opony divadel českých zemí. NIPOS, Praha 2010
  5. ↑ MŽYKOVÁ Marie, NEČVU 2, 1995, s. 839
  6. ↑ Galerie hl.m. Prahy sbírky online

Literatura

editovat
  • ČADÍK Jindřich: Průvodce výstavou obrazů Jaroslava a Karla Špillara:k výročí osmdesátých narozenin Jar. Špillara a k upomínce desetiletí od smrti Karla Špillara, Katalog výstavy v Západočeském muzeu v Plzni, Plzeň 1949
  • KOLEKTIV AUTORŮ: Karel Špillar 1871 – 1939, katalog k výstavě, Středočeská galerie, Praha 1980
  • MATĚJČEK Antonín, ŠUMAN Viktor: Výstava prací malíře Karla Špillara a sochaře Franty Úprky : Obecní dům 10. duben - 9. květen 1926, Jednota umělců výtvarných, Praha 1926
  • MATĚJČEK Antonín: Výstava pastelů a kreseb prof. Karla Špillara: Rubešova galerie, Praha I, Národní třída 37 (Platýz) : Od 3. do 31. března 1938, katalog k výstavě, nákladem vlastním, Praha 1938
  • MŽYKOVÁ, Marie: Špillar Karel, in: Nová encyklopedie českého výtvarného umění 2 (N-Ž), Academia Praha 1995, s. 838-838.
  • ORLÍKOVÁ Jana: Kresba 19. století ve sbírce Západočeské galerie v Plzni (2. část), katalog k výstavě, Západočeská galerie v Plzni, Plzeň 2005, ISBN 80-86415-38-4
  • ŘEHÁKOVÁ Naďa: Karel Špillar : 38. výtvarné Hlinecko 1997, katalog výstavy, Městské muzeum a galerie v Hlinsku, Hlinsko 1997
  • ŘEHÁKOVÁ Naďa, ŠTEMBERA Petr: Karel Špillar: 1871 – 1939, Obecní dům Praha, Praha 2000 ISBN 80-86339-02-5
  • ŠUMAN Viktor: Karel Špillar, vydal Josef Springer, Praha 1926
  • TOMAN Prokop: Nový slovník česko-slovenských umělců 2, (heslo Špillar Karel), Ivo Železný, Praha 2001, s. 553-554, ISBN 80-237-3633-7

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karel_Špillar&oldid=24021137“