Otakar Švec (sochař)

český sochař

Otakar Švec (23. listopadu 1892 Praha-Nové Město[1] – 4. dubna 1955[2] nebo 3. března 1955[p 1] Praha) byl český sochař. Jeho nejznámějšími díly jsou pískovcová socha Karla IV. v Karlových Varech[3], plastiky T. G. Masaryka a monumentální pomník J. V. Stalina na Letné v Praze.

Otakar Švec
Sochař Otakar Švec dokončuje model pomníku pluk. J. J. Švece
Sochař Otakar Švec dokončuje model pomníku pluk. J. J. Švece
Narození 23. listopadu 1892
Praha-Nové Město
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 4. dubna 1955 (ve věku 62 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání sochař
Ocenění Leninův řád
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodil se v rodině cukráře Josefa Švece a matky Františky, rozené Žemlové.[1] Byl třetím ze sedmi dětí.[p 2]

V letech 1908–1911 studoval na Uměleckoprůmyslové škole u Josefa Drahoňovského a Jana Kastnera a na Akademii výtvarných umění v Praze u Josefa Václava MyslbekaJana Štursy. Od roku 1912 pracoval jako pomocník ve Štursově ateliéru, v roce 1919 se stal Štursovým asistentem na AVU. Po jeho smrti vedl speciálku až do roku 1927. V roce 1920 pobyl v sochařském ateliéru Émile-Antoine Bourdella v Paříži. Vystavoval na reprezentačních výstavách v Benátkách, Paříži a Filadelfii.

Od roku 1919 byl členem SVU Mánes. Ze spolku vystoupil na vlastní žádost v roce 1932.[4]

Manželka Vlasta Švěcová spáchala sebevraždu v dubnu roku 1954[5]. Otakar Švec spáchal sebervraždu rok poté, několik dní před odhalením pomníku Josefa Stalina.[6]

DíloEditovat

Stalinův pomníkEditovat

Podrobnější informace viz Stalinův pomník

Roku 1949 zvítězil v sochařské soutěži na pomník J.V. Stalina v Praze na Letné. V letech 1950–1955 na tomto monumentálním projektu pracoval spolu s architekty Vlastou a Jiřím Štursovými, kteří řešili podstavec a okolí pomníku.[18] V roce 1952, kdy již bylo o hrubé podobě pomníku rozhodnuto, Švec zhotovil třímetrový model.[19] K samotné realizaci sochy a její stavbě byli povoláni studenti Akademie výtvarných umění v Praze a množství pražských i mimopražských kameníků. Opracované žulové kvádry byly naskládány na rozlehlé železobetonové konstrukci o výšce 15,5 m. Pomník byl slavnostně odhalen 1. května 1955.[20] Odstraněn byl v listopadu 1962.[21]

Zastoupení ve sbírkáchEditovat

GalerieEditovat

Otakar Švec v uměníEditovat

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Mariusz Szczygieł ve své knize Gottland na str. 88 (české vydání z roku 2007) píše, že dle spisu StB, který prostudoval, Švec zemřel 3. března, bezpečnost jej našla v bytě otráveného plynem 21. dubna 1955. Píše také, že nikde nenašel zdroj, který by vysvětloval udávání data 4. dubna v pozdějších encyklopediích.
  2. Stejnojmenný starší bratr Otakar zemřel před jeho narozením, předčasně zemřela i jedna ze tří sester.

ReferenceEditovat

  1. a b Matrika narozených, sv. Apolinář, 1891–1894, snímek 352, Záznam o narození a křtu
  2. Malá Československá encyklopedie ČSAV. Svazek VI. svazek Š–Ž. Praha: Academia, 1986. 927 s. S. 91. 
  3. Otakar Švec, Karlovy Vary – pomník Karla IV.
  4. Řádní členové Spolku výtvarných umělců Mánes od generace zakladatelů do dnešních dnů. www.svumanes.cz [online]. [cit. 2016-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-19. 
  5. HORÁK, Ondřej; FRANTA, Jiří; BÖHM, David. Průvodce neklidným územím. 1. vyd. Praha: Labyrint, 2016. 248 s. ISBN 978-80-87260-84-5. S. 124. 
  6. Hořký příběh tvůrce pomníku Stalina skončil sebevraždou - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. 
  7. Artnet, O. Švec: Sluneční paprsek (1924)
  8. Otakar Švec - Motocyklista (Sluneční paprsek) [online]. NG Praha [cit. 2020-04-30]. Dostupné online. 
  9. O. Švec: Voskovec a Werich (1932)
  10. Martin Zet: Osud národa - sochař Otakar Švec. cca.fcca.cz [online]. [cit. 2016-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-04. 
  11. Pestrý týden. 22. 6. 1935, s. 11. Dostupné online. 
  12. Muzeum hl. m. Prahy: Fotografie pomníku J. J. Švece
  13. Hold Prahy hrdinovi. Národní listy. 30. 9. 1934, s. 3. Dostupné online. 
  14. O. Švec: Pomník presidenta Masaryka pro Louny. Národní listy. 7. 3. 1930, s. 3. Dostupné online. 
  15. Před lounskou školu se vrátila socha Masaryka, původní zmizela za války. iDNES.cz [online]. 2018-10-11. Dostupné online. 
  16. Otakar Švec, Pomník obětem nacismu v Domažlicích (1948)
  17. VYČICHLO, Jaroslav. Karlovy Vary - pomník Karla IV. | Památky a příroda Karlovarska. www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz [online]. [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. 
  18. Konečný návrh pomníku J. V. Stalina na Letenské pláni. Lidové noviny. 9. června 1951, s. 1. Dostupné online. 
  19. Přípravy k postavení pomníku J. V. Stalina v Praze. Rudé právo. 22. 2. 1952, s. 4. RudePravo/1952/2/22/4.png Dostupné online. 
  20. Slavnostní odhalení pomníku J. V. Stalina v Praze. Rudé právo. 2. května 1955, s. 3. Dostupné online. 
  21. Žulový Stalin: jak se bourala "Fronta na maso". Radio Prague International [online]. 2012-03-24 [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. (česky) 
  22. Žulový Stalin: jak se bourala "Fronta na maso"
  23. Monstrum
  24. Žádný člověk [online]. Národní divadlo [cit. 2019-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-06-18. 
  25. Marko Ivanović : Monument [online]. Národní divadlo Brno [cit. 2019-05-04]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • Wittlich Petr, Otakar Švec, Nakladatelství československých výtvarných umělců, Praha 1959
  • Wittlich Petr, České sochařství ve XX. století: 1890 – 1945, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1978
  • Cannon-Brookes Peter, Czech Sculpture 1800-1938, Trefoil Books Ltd., Londýn 1983 (k výstavě Czech Sculpture: 1867–1937, National Museum Wales, Cardiff)

Externí odkazyEditovat