Otakar Švec (sochař)

český sochař

Otakar Švec (23. listopadu 1892 Praha-Nové Město[1] – 4. dubna 1955[2] nebo 3. března 1955[p 1] Praha) byl český sochař. Jeho nejznámějšími díly jsou vůbec první česká futuristická socha Sluneční paprsek - Motocyklista (1924), pískovcová socha Karla IV. v Karlových Varech[3], plastiky T. G. Masaryka a monumentální pomník J. V. Stalina na Letné v Praze.

Otakar Švec
Sochař Otakar Švec dokončuje model pomníku pluk. J. J. Švece
Sochař Otakar Švec dokončuje model pomníku pluk. J. J. Švece
Narození23. listopadu 1892
Praha-Nové Město
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí4. dubna 1955 (ve věku 62 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánísochař
OceněníLeninův řád lř
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodil se v rodině cukráře Josefa Švece a matky Františky, rozené Žemlové.[1] Byl třetím ze sedmi dětí.[p 2]

V letech 1908–1911 studoval na Uměleckoprůmyslové škole u Josefa Drahoňovského a Jana Kastnera a na Akademii výtvarných umění v Praze u Josefa Václava MyslbekaJana Štursy. Od roku 1912 pracoval jako pomocník ve Štursově ateliéru, v roce 1919 se stal Štursovým asistentem na AVU. Po jeho smrti vedl speciálku až do roku 1927. V roce 1920 absolvoval roční stáž v sochařském ateliéru Émile-Antoine Bourdella v Paříži. Vystavoval na reprezentačních výstavách v Benátkách, Paříži a Filadelfii.

Od roku 1919 byl členem SVU Mánes. Ze spolku vystoupil na vlastní žádost v roce 1932.[4]

Manželka Vlasta Švecová v dubnu roku 1954 spáchala sebevraždu.[5]. Otakar Švec spáchal sebevraždu rok poté, několik dní před odhalením pomníku Josefa Stalina.[6]

DíloEditovat

Otakar Švec byl mimořádně nadaným sochařem a již ve 20. letech dostal možnost portrétovat prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Tento portrét se stal předlohou pro bronzový pomník TGM v Lounech a pískovcový pomník v Sušici. Jeho nejslavnější socha Sluneční paprsek (podle populární anglické značky motocyklů Sunbeam, 1924) byla představena na výstavě dekorativních umění v Paříži. Na přelomu tisíciletí nechala Národní galerie v Praze tuto sochu znovu odlít pro americké sběratele manžele Hascoeovi. Jejich pozůstalost se roku 2011 dražila v Sotheby’s a Sluneční paprsek dosáhl rekordní ceny 3,8 milionu korun.

Švec byl přítelem architekta Bedřicha Feuersteina a původně měl být autorem sochařské výzdoby Vojenského zeměpisného ústavu, který Feuerstein postavil v Bubenči v letech 1921–1923. Vojenským zadavatelům se Švecovy ženské postavy jevily příliš štíhlé a dali přednost plnějším tvarům od Břetislava Bendy.[7] Počátkem třicátých let Švec vytvořil unikátní civilistní dvojportrét Voskovce a Wericha v polychromované sádře (1932) a byl rovněž spoluautorem scény pro hru Osel a stín (1933).[8]

  • Jeho prvním významným dílem se stal Sluneční paprsek – Motocyklista, futuristická socha jezdce na motocyklu z roku 1924.[9] Odlitek ze sbírek Národní galerie Praha byl umístěn v zahradě Zbraslavského kláštera, později ve Veletržním paláci.[10]
  • Alegorické postavy na fasádě spořitelny v Lounech
  • Dvě alegorické postavy ve vestibulu Městské spořitelny ve Strakonicích[11]
  • Byl autorem portrétů významných osobností (Josef Bohuslav Foerster, 1918, dvojportrét Voskovce a Wericha, 1932,[12] Vítězslav Nezval, 1932, Jan Neruda, 1942, Vítězslav Novák, 1948, Otakar Nejedlý, houslista J. Vaněček)[13]
  • Pomník Adolfa Heyduka byl odhalen v Písku roku 1935[14] 
  • Pomník ruského legionáře plukovníka Josefa Jiřího Švece, který byl slavnostně odhalen 29. 9. 1934 v Praze na Pohořelci v ose tehdejších kasáren.[15][16]
  • Pomník T. G. Masaryka v Lounech z roku 1930[17] byl zničen za nacistické okupace. V roce 2018 byla v Lounech odhalena zmenšená replika plastiky modelovaná podle původního Švecova návrhu.[18]
  • Pomník T. G. Masaryka v Sušici (předloha shodná s pomníkem v Lounech), pískovec, instalován v roce 1969.
  • Pomník obětem nacismu v Domažlicích (1948), odhalen v den třetího výročí osvobození americkou armádou[19]
  • Pomník Karla IV. v Karlových Varech (1955) [20]
  • Statečnost (pro Národní památník na Vítkově)[21]
  • Věrnost (pro Národní památník na Vítkově)[22]

Komorní plastikyEditovat

  • Houslistka (v. 53 cm)[23]
  • Bugatka (28,5 × 54 cm)[24]

Stalinův pomníkEditovat

Podrobnější informace viz Stalinův pomník

Roku 1949 zvítězil v sochařské soutěži na pomník J.V. Stalina v Praze na Letné. V letech 1950–1955 na tomto monumentálním projektu pracoval spolu s architekty Vlastou a Jiřím Štursovými, kteří řešili podstavec a okolí pomníku.[25] V roce 1952, kdy již bylo o hrubé podobě pomníku rozhodnuto, Švec zhotovil třímetrový model.[26] Sousoší bylo částečně vytvářeno v bývalém ateliéru Bohumila Kafky ve Střešovicích. K samotné realizaci sochy a její stavbě byli povoláni studenti Akademie výtvarných umění v Praze a množství pražských i mimopražských kameníků. Opracované žulové kvádry byly naskládány na rozlehlé železobetonové konstrukci o výšce 15,5 m. Pomník byl slavnostně odhalen 1. května 1955.[27] Odstraněn byl v listopadu 1962.[28]

Zastoupení ve sbírkáchEditovat

GalerieEditovat

Otakar Švec v uměníEditovat

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Mariusz Szczygieł ve své knize Gottland na str. 88 (české vydání z roku 2007) píše, že dle spisu StB, který prostudoval, Švec zemřel 3. března, bezpečnost jej našla v bytě otráveného plynem 21. dubna 1955. Píše také, že nikde nenašel zdroj, který by vysvětloval udávání data 4. dubna v pozdějších encyklopediích.
  2. Stejnojmenný starší bratr Otakar zemřel před jeho narozením, předčasně zemřela i jedna ze tří sester.

ReferenceEditovat

  1. a b Matrika narozených, sv. Apolinář, 1891–1894, snímek 352, Záznam o narození a křtu
  2. Malá Československá encyklopedie ČSAV. Svazek VI. svazek Š–Ž. Praha: Academia, 1986. 927 s. S. 91. 
  3. Otakar Švec, Karlovy Vary – pomník Karla IV.
  4. Řádní členové Spolku výtvarných umělců Mánes od generace zakladatelů do dnešních dnů. www.svumanes.cz [online]. [cit. 2016-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-19. 
  5. HORÁK, Ondřej; FRANTA, Jiří; BÖHM, David. Průvodce neklidným územím. 1. vyd. Praha: Labyrint, 2016. 248 s. ISBN 978-80-87260-84-5. S. 124. 
  6. Hořký příběh tvůrce pomníku Stalina skončil sebevraždou - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. 
  7. Chtěli plnější sochy žen, teď se vojáci k opravě svého ústavu nemají, iDNES, 1.10.2020
  8. Jan Skřivánek: Otakar Švec, Art+, 15.5.2016
  9. Artnet, O. Švec: Sluneční paprsek (1924)
  10. Otakar Švec - Motocyklista (Sluneční paprsek) [online]. NG Praha [cit. 2020-04-30]. Dostupné online. 
  11. Dvě alegorické postavy ve vestibulu Městské spořitelny ve Strakonicích » Centrum pro dějiny sochařství. www.socharstvi.info [online]. [cit. 2021-01-10]. Dostupné online. 
  12. O. Švec: Voskovec a Werich (1932)
  13. Martin Zet: Osud národa - sochař Otakar Švec. cca.fcca.cz [online]. [cit. 2016-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-04. 
  14. Pestrý týden. 22. 6. 1935, s. 11. Dostupné online. 
  15. Muzeum hl. m. Prahy: Fotografie pomníku J. J. Švece
  16. Hold Prahy hrdinovi. Národní listy. 30. 9. 1934, s. 3. Dostupné online. 
  17. O. Švec: Pomník presidenta Masaryka pro Louny. Národní listy. 7. 3. 1930, s. 3. Dostupné online. 
  18. Před lounskou školu se vrátila socha Masaryka, původní zmizela za války. iDNES.cz [online]. 2018-10-11. Dostupné online. 
  19. Otakar Švec, Pomník obětem nacismu v Domažlicích (1948)
  20. VYČICHLO, Jaroslav. Karlovy Vary - pomník Karla IV. | Památky a příroda Karlovarska. www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz [online]. [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. 
  21. Otakar Švec, Statečnost, Europeana.eu
  22. Otakar Švec, Věrnost, Europeana.eu
  23. Otakar Švec: Houslistka, Galerie Platýz
  24. Otakar Švec, Bugatka, Galerie Artia
  25. Konečný návrh pomníku J. V. Stalina na Letenské pláni. Lidové noviny. 9. června 1951, s. 1. Dostupné online. 
  26. Přípravy k postavení pomníku J. V. Stalina v Praze. Rudé právo. 22. 2. 1952, s. 4. Dostupné online. 
  27. Slavnostní odhalení pomníku J. V. Stalina v Praze. Rudé právo. 2. května 1955, s. 3. Dostupné online. 
  28. Žulový Stalin: jak se bourala "Fronta na maso". Radio Prague International [online]. 2012-03-24 [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. (česky) 
  29. Žulový Stalin: jak se bourala "Fronta na maso"
  30. Monstrum
  31. Žádný člověk [online]. Národní divadlo [cit. 2019-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-06-18. 
  32. Marko Ivanović : Monument [online]. Národní divadlo Brno [cit. 2019-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-04. 

LiteraturaEditovat

  • Wittlich Petr, Otakar Švec, Nakladatelství československých výtvarných umělců, Praha 1959
  • Wittlich Petr, České sochařství ve XX. století: 1890 – 1945, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1978
  • Cannon-Brookes Peter, Czech Sculpture 1800–1938, Trefoil Books Ltd., Londýn 1983 (k výstavě Czech Sculpture: 1867–1937, National Museum Wales, Cardiff)

Externí odkazyEditovat