Wikipedie

Jaškovská krčma

hostinec a kulturní památka České republiky na území obce Těrlicko

Jaškovská krčma (původně Jaskovická) v Horním Těrlicku v okrese Karviná se nachází v dolní části obce, na břehu vodní nádrže Těrlicko, kde patří mezi nejstarší dochované stavby obce. Je zapsána na seznam kulturních památek, a to v roce 1974.[1] Krčma je jedna z nejstarších doložených hospod (historický pojem) v Česku, na Moravě i ve Slezsku. Poprvé byla zmíněna v listině z roku 1268, kdy mnichům z Orlovského kláštera patřily ještě další dvě hospody (Žukov a Ostrava).[2] V roce 2018 to bylo tedy 750 let písemně doložené existence.

Jaškovská krčma
v Horním Těrlicku
Jaškovská krčma v roce 2016
Jaškovská krčma v roce 2016
Účel stavby

hostinec
hotel

Základní informace
Slohgotika, renesance
Výstavbapřed 1268
Přestavba1691, 1976-1977, 2002
Materiálykámen, cihla
Současný majitel1435mm a.s.
Poloha
AdresaHorní Těrlicko 242,
735 42 Těrlicko, ČeskoČesko Česko
UlicePřehradní
Souřadnice49°45′11,87″ s. š., 18°29′34,5″ v. d.
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky14277/8-2223 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Přesné datování vzniku této stavby, nad říčkou Stonávkou (dnes nad hladinou vodní nádrže Těrlicko), na Jaškovském kopci (dnes pod Bludovickým kopcem), nelze určit.[3] První písemná zmínka pochází z 12. května 1268, kde v zakládací listině opolský kníže Vladislav stvrzuje užívání taberny v Sierlitzku benediktýnskému klášteru v Orlové.

„ „Ve jméno Otce. Amen. My Vladislav z Boží milosti kníže Opolské známo činíme, že obdarování našich předkův slavné paměti, jakáž bratřím řádu sv. Benedikta byli učinili ku kapli v Orlové, kdež jim některé dědiny s veškerým příslušenstvím s požitky a svobodami byli pustili, milostivě obnovujeme: totižto sůl veskrze i s Da(m)brow – ou a všemi lukami, Chotebanz, Vrbici (Wirzbica), Záblať; kromě soli hospodu s plným právem na třech všech: Žukově (Szucowo), Těrličku (Sierliczko), Ostravě; a na všech výš jmenovaných cokoli bude příslušného buďto ku knížecímu dvoru nebo komukoli jinému, všecko přísežné slušeti bude kostelu výš jmenovanému." “
— Vladislav I. Opolský[4]

Krčma se nacházela na kupecké cestě mezi hradem v Ostravě a hradem v Těšíně, byla odbočkou jantarové stezky. Jednalo se tedy o krčmu zájezdní, která sloužila nejen místnímu lidu, ale také formanům, kupcům, pocestným a také těm, co jeli koňmo. Ve vesnických krčmách se pivo nejen čepovalo, ale i vařilo. Vzhledem k tomu, že krčma byla klášterním majetkem, mohla odebírat pivo přímo z klášterního pivovaru, a pálenku z klášterní pálenice.

Po roce 1268 byla krčma opevněna a opatřena stálou stráží, která zajišťovala bezpečnost cestujících a také vybírala také mýto.[5]

V roce 1458 byl zde zmíněn jistý Machnik Kronic z Cierlicka.[6] Po sekularizaci orlovského kláštera v roce 1561[7] knížetem Václavem III. Adamem Těšínským, připadla krčma prodejem těšínským šlechticům, jsou zde zmíněni Rousečtí z Ejvaně[8] (1515 Václav Rousecký, 1523–1545 Melichar Rousecký, 1566 bratři Václav a Jan Rousečtí, 1597 Jan Rousecký, 1711 Jan Jiří Rousecký)[9]. V tomtéž roce se stala krčmou panskou.

V roce 1682 byla krčma v majetku šlechtice Mikuláše staršího Wilczeka, v tomto roce vyhořela. V letech 1683– 1731 byl vlastníkem rod Larischů. V roce 1691 byla opravena na náklady Těšínské komory (někdy je uváděna Slezská komora).

V roce 1770 prodal Kalixt hrabě Larisch krčmu prodal s dědičným užíváním Janu Hauttlovi, měšťanu z Ostravy a dvornímu stolaři z Karviné. Ve smlouvě je řada podmínek, například, že: je povoleno čepovat pouze panské pivo a pálenku, že se nepřipustí výčep cizích nápojů a to pod ztrátou místa a živnosti, také se zde může svobodně vykonávat živnost pekařskou a řeznickou.

V roce 1870 bylo na základě nájemní smlouvy dáno právo na výčep piva a pálenky v panském hostinci v Horním Těrlicku pro Adolfa Glücklicha (Horní Těrlicko čp. 145). Po jeho smrti krčmu, vdova Terezie Glücklichová, převedla na Karolinu Pěgřimek.

Z dalších písemných záznamů z roku 1902 je doložen nájemce Antonín Palarčík, kterému krčmu pronajal hrabě Larisch-Mönnich. Ve smlouvě bylo sjednáno právo na: výčep piva a pálenky, poskytovat nocleh cizím osobám, připravovat a předkládat jídla, výčep vína, výčep ovocných vín, připravovat kávu a čaj, provozovat dovolené hry. Jméno Palarčík bylo zmíněno ještě v dokumentech z let 1923, 1928, 1931.

V roce 1922 byly nalezeny nájemcem, panem Palarčíkem, mince. Nejstarší z mincí pocházela z roku 1723, na jedné straně byl vyobrazen rakouský císař Karel VI., otec Marie Terezie, na druhé straně byl obraz Marie s Jezulátkem s latinským nápisem: Custos regni Hungaria (Ochránkyně království uherského). Druhá mince z r.oku 1735 zobrazovala poprsí pruského krále Bedřicha Viléma a znak Pruska s latinským nápisem: Quisque scriptor (Každému své). Třetí mince byla identická s první, pocházela však z roku 1738. Ke čtvrté a páté minci popis není.[10]

V roce 1971 majitelé Palarčíkovi prodali hostinec Dolu ČSM Stonava.[8][11][12][13][14]

Architektura editovat

Stavba editovat

Jednopatrová stavba obdélného půdorysu se sedlovou střechou. Kolmo k zadní stěně je přistavěno krátké křídlo. Fasáda šesti okenními osami, boční tříosé. Ve štítech po dvou obdélných oknech. Nároží průčelí a zadního křídla byla opatřena šikmými opěráky.[15]

V interiéru jsou dochovány v některých přízemních místnostech křížové a valené klenby, patro je plochostropé, ve sklepení původní zdivo z 13. století a kamenný portál do sklepení. Místnosti jsou vybaveny replikami historického nábytku.[3][11][13]

Chodba editovat

V roce 1954 byla objevena a prozkoumána tajná chodba.[16] V chodbě bylo nalezeno několik starých mincí. Je pravděpodobné, že v dávných dobách sloužila krčma i jako opevněné hradiště s možností úniku. Obrana hradiště byla složitější, než obrana opevněného hradu. K úniku vpřípadě ohrožení sloužily podzemní chodby. Nálezem této chodby byly potvrzeny ústně tradované pověstí z konce 13. a počátku 14. století.

Rekonstrukce editovat

V průběhu let byla krčma přestavována. Kamennou podobu získala po požáru v roce 1691. Rekonstrukce proběhla v létech 1976–1977 a v roce 2002.

Nejstarší restaurace v Česku editovat

Tato krčma v Těrlicku existuje z doby, kdy např. přes Vltavu stál ještě Juditin most. Nejstarší pražská restaurace U Krále brabantského vznikla až o 108 let později. Pivovarská restaurace U Fleků až o 231 let později.

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-04-02]. Identifikátor záznamu 124621 : Jaškovská krčma. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ DIGITÁLNÍ KNIHOVNA MSK. Těšínský kalendář na rok 1924. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  3. ↑ a b Jaškovská krčma letos oslaví 750 let. Je nejstarší hospodou v zemi?. PATRIOT. 2018-3-28. Dostupné online [cit. 2018-04-02]. 
  4. ↑ PRASEK, V.: Dějiny knížectví Těšínského. Opava: 1894, s. 40
  5. ↑ RECMANÍK, G. a kol.: Těrlicko 1229 – 1979. Ĉeský Těšín: Moravské tiskařské závody, 1979, s. 46.
  6. ↑ BROULÍK, P.: Krčma je nejstarší hospodou Slezska, s. C4.
  7. ↑ DIGITÁLNÍ KNIHOVNA MSK. Z dějin Orlové. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.  Archivováno 4. 6. 2020 na Wayback Machine.
  8. ↑ a b MATROSZOVÁ, Veronika. Hospoda s více než 700letou tradicí. [cit. 2018-04-02]. Dostupné online
  9. ↑ Pamětní kniha obce Horní Těrlicko, s. 5 – 6, 10
  10. ↑ Pamětní kniha obce Horní Těrlicko, s. 8
  11. ↑ a b BITTER, Miroslav. Jaškovská krčma, Těrlicko. www.hrady.cz [online]. 2015-10-27 [cit. 2018-04-02]. Dostupné online. 
  12. ↑ Historie » Jaškovská Krčma. jaskovskakrcma.cz [online]. [cit. 2018-04-02]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b Památky: Těrlicko - oficiální web obce. www.terlicko.cz [online]. [cit. 2018-03-31]. Dostupné online. 
  14. ↑ PINTÉR, Josef. Historie a současnost ve fotografickém srovnání. Karvinský a havířovský deník. 2008-01-26. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-27.  Archivováno 27. 6. 2018 na Wayback Machine.
  15. ↑ Detail dokumentu - G0155221. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2018-04-02]. Dostupné online. 
  16. ↑ BROULÍK, P.: Krčma je nejstarší hospodou Slezska. In: Mladá fronta, 21. 11. 2007, s. C4

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jaškovská_krčma&oldid=23739742“