Slezskoostravský hrad

český hrad

Slezskoostravský hrad stojí v ostravském městském obvodu Slezská Ostrava. Je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Slezskoostravský hrad
Hrad v roce 2008
Hrad v roce 2008
Základní informace
Slohgotický
Výstavba13. století
Poloha
AdresaOstrava, ČeskoČesko Česko
UliceHradní
Souřadnice
Slezskoostravský hrad
Slezskoostravský
hrad
Další informace
Rejstříkové číslo památky37050/8-233 (PkMISSezObrWD)
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat
 
Hlavní věž s přilehlou budovou a kašnou

Byl postaven ve druhé polovině 13. století u brodiště poblíž soutoku řek Lučiny a Ostravice. Jeho účelem byla ochrana zemské stezky z Opavy přes Hlučín a Těšín do Krakova. Již ve 13. století byl obehnán 4 metry vysokou a 2,5 m širokou zdí. Roku 1327 přestal být hraniční pevností, když slezská vévodství včetně těšínského připadla jako léno českým zemím. V roce 1508 byl hrad koupen Janem Sedlnickým z Choltic, který v letech 15341548 hrad přestavěl na zámek. Z té doby pochází brána s věží, které se jako jediné uchovaly až do současné doby. Roku 1621 vydrancovala město i zámek neapolská vojska, kterým velel Karel Spinelli. Další rabování nastalo v letech 1626 Dány a 1628 Valdštejnovými vojsky. V roce 1637 zde přenocovala arcivévodkyně Cecílie Renata, sestra císaře Ferdinanda III., která tudy jela na svatbu s polským králem Vladislavem. V letech 16421649 obsadili Ostravu i zámek Švédové. Roku 1714 přešel zámek do vlastnictví rodu Wilczků, kteří jej drželi až do roku 1945, kdy byl vyvlastněn. Těžbou uhlí v okolí zámku jej však vědomě zničili. Prakticky od počátku 20. století docházelo k chátrání budovy. V důsledku poddolování poklesl hrad asi o 16 metrů a 15. února 1954 byl na něj dokonce vydán demoliční výměr.[2]

Historické události

editovat

Roku 1543 tudy projížděla rakouská arcivévodkyně Alžběta Habsburská, budoucí polská královna a litevská velkokněžna. Doprovázena okázalým, vlastním 200 členným průvodem a 1500 členným průvodem plockého biskupa, jela na knížecí dvůr ve Fryštátě, kde pro ni přichystal předsvatební hostinu pán Slezskoostravského hradu, hejtman Jan Sedlnický z Choltic. Budoucí královna druhého dne pokračovala do Krakova na svou svatbu s polským králem Zikmundem Jagellonským, kde 6. května 1543 proběhla také její korunovace. Byl to největší průvod, který Slezskoostravským hradem projížděl.[zdroj?]

Dne 30. července 1590 se na hradě konal zemský sněm pánů a rytířů Těšínského knížectví, kde byla přijata deklarace k Těšínskému zemskému zřízení. Mimo jiné se zde písemně potvrdilo (uzákonilo), že česká řeč (český jazyk) je jediný úřední jazyk v Těšínském knížectví.[3][4][5]

Pověsti

editovat

Pověsti praví, že pod hradem bývaly ukryty poklady. Ty však bylo možné spatřit jen na Velký pátek. Hlídal je u dveří stojící muž se železnou palicí, který by každému případnému zloději rozbil hlavu. Jako jiné hrady, i zde existovala bílá paní. Bíle oděná žena s rozpuštěnými vlasy, hořící svíčkou v levé a zlatým klíčem v pravé ruce se zjevovala pouze tehdy, měl-li někdo z rodiny majitele hradu zemřít.[6]

Současnost

editovat

Chátrající hrad koupilo město Ostrava a po nákladné rekonstrukci začátkem roku 2004 jej zachránilo. Pro veřejnost byl otevřen v květnu téhož roku. Hrad nyní slouží k pořádání kulturních akcí, každoročně se tam koná například Letní shakespearovské slavnosti nebo Slezskoostravský Rock-Fest.

Dostat se k němu je možné pěšky od Černé louky přes Lávku Unie. Dnešní podobě hradu dominuje vstupní brána s věží, která tvoří nejvyšší budovu komplexu. S ní spojený prostor podkrovní galerie v přízemí obsahuje malý sál. Na nádvoří nalezneme hradní tvrz a hradní studnu s fontánou. Ve sklepení tvrze je strašidelný sklep a obrovská sladkovodní akvária. V roce 2009 bude zahájena přístavba severního křídla budovy.[7]

Návštěvnost hradu[8][9]
Rok Počet návštěvníků
2015 139 325
2016 96 699
2017 139 836
2018 113 176

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-11-12]. Identifikátor záznamu 148951 : Slezskoostravský hrad, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Slezskoostravský hrad. www.slezskoostravskyhrad.cz [online]. [cit. 2006-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-08-19. 
  3. Hlas: list československé strany lidové. 1946-07-04, roč. 2, čís. 159, s. 2. Dostupné online. 
  4. Slezskoostravský hrad [online]. Hrad.cerna-louka.cz [cit. 2019-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-28. 
  5. Historické kalendárium [online]. Ostrava.cz [cit. 2019-01-28]. Dostupné online. 
  6. Ostravská radnice, březen 2000
  7. Slezskoostravský hrad se rozšíří [online]. Hospodářské noviny, 2009-05-10 [cit. 2019-01-28]. Dostupné online. 
  8. Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [PDF online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [cit. 2020-03-11]. S. 57. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-18. 
  9. Památkové objekty 2018 [PDF online]. [cit. 2020-03-11]. S. 16. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-18. 

Externí odkazy

editovat