Isabela Brazilská

Isabela
	císařská princezna
	Isabela, císařská princezna
Doba vlády	7. duben 1891 – 15. listopad 1921
Úplné jméno	Isabel Cristina Leopoldina Augusta Micaela Gabriela Rafaela Gonzaga
Tituly	titulární brazilská císařovna; brazilská císařská princezna
Narození	29. červenec 1846; Rio de Janeiro, Brazílie
Úmrtí	14. listopad 1921; Château d'Eu, Francie
Předchůdce	Pedro II.
Nástupce	Petr Jindřich
Manžel	Gaston, hrabě z Eu
Potomci	Ludvíka Viktorie z Orléans-Braganzy; Petr z Orléans-Braganzy; Ludvík z Orléans-Braganzy; Antonin z Orléans-Braganzy
Dynastie	Braganzové
Hymna	jméno & Wikiodkaz
Motto	motto panovníka
Otec	Pedro II.
Matka	Tereza Marie Neapolsko-Sicilská
Podpis
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dona Isabela (29. červenec 1846, Rio de Janeiro – 14. listopad 1921, Eu), přezdívána „Vykupitelka“, byla císařská princezna (domnělá dědička trůnu) Brazilského císařství a třikrát jeho regentka. Narodila se v Rio de Janeiru jako nejstarší dcera císaře Petra II. a císařovny Terezy Kristýny a byla členkou brazilské linie rodu Braganza (portugalsky: Bragança). Po smrti svých dvou bratrů v dětství byla uznána za domnělou dědičku svého otce. Provdala se za francouzského prince Gastona, hraběte z Eu. Měli tři syny.

Během nepřítomnosti svého otce v Brazílii Isabela působila jako regentka. Ve své třetí a poslední vládě aktivně prosazovala a nakonec podepsala zákon, pojmenovaný Lei Áurea neboli Zlatý zákon, emancipující všechny otroky v Brazílii. I když byla tato akce široce populární, proti jejímu nástupnictví na trůn byl silný odpor. Její pohlaví, silná katolická víra a manželství s cizincem byly považovány za překážky a emancipace otroků vyvolala nechuť mezi mocnými plantážníky. V roce 1889 byla její rodina sesazena vojenským převratem a posledních 30 let svého života strávila v exilu ve Francii.

PůvodEditovat

Isabela se narodila 29. července 1846 v Riu de Janeiru v Brazílii jako druhé dítě brazilskému císaři Petru II. a jeho ženě císařovně Tereze Marii Neapolsko-Sicilské Měla staršího bratra Pedra Alfonse (*1845), ten ale zemřel v roce 1847, dále měla mladší sestru Leopoldinu (*1847) a bratra Pedra, ten ale ve dvou letech také zemřel (1848–1850). Isabela tak opět stala dědicem trůnu a tím zůstala až do smrti svého otce v roce 1891.

Politická role a regentstvíEditovat

Následníkem trůnu s titulem císařská princezna byla Isabela za svůj život dvakrát. Poprvé v letech 1847–1848, od smrti bratra Alfonse do narození bratra Petra. Když i on brzo po narození zemřel, stala se opět a definitivně dědicem brazilského císařského trůnu.

Jako následník trůnu zastupovala svého otce Petra II. třikrát jako regent. Poprvé v letech 1871–1872, podruhé 1876–1877 a naposledy v letech 1887–1888.

Společně se svým otcem Petrem II. se snažila o ukončení otroctví v zemi. To bylo zrušeno, když jako regent podepsala 13. května 1888 zákon "Lei Áurea" neboli Zlatý zákon, který ukončoval otroctví v Brazílii. Zrušení otroctví, ale rozzuřilo bohatou a vlivnou vrstvu majitelů velkých kávových plantáží, kteří se přidali na stranu republikanismu a následujícího roku (1889) proběhla v Brazílii vojenská revoluce, která svrhla liberální a stabilní císařskou vládu. Isabela s rodinou byla nucena odjet do exilu. Za místo svého pobytu si zvolili Francii, rodnou zemi jejího manžela prince Gastona.

Pouhý den po svržení monarchie si měla Isabela do deníku poznamenat: „Pokud je zrušení otroctví důvodem pro toto (svržení monarchie), myslím si, že to za ztrátu trůnu stálo."

Po smrti otce Pedra II. v roce 1891 se stala titulární brazilskou císařovnou a hlavou brazilské císařské rodiny.

RodinaEditovat

V roce 1864 si v Brazílii vzala za muže vnuka francouzského krále Ludvíka Filipa prince Gastona, hraběte z Eu. Celkem spolu měli 3 syny a jednu dceru: