Otevřít hlavní menu

Husův sbor v Dejvicích byl postaven v letech 1925 – 1927 jako bohoslovecká kolej a sídlo úřadu patriarchy a zakladatele Církve československé (později Církve československé husitské), dr. Karla Farského. Samotný sbor, situovaný ve dvoře objektu, byl otevřen 19. 10. 1928.[1] Stavba vznikla podle návrhu architekta Jiřího Stibrala pod vedením stavitele a architekta Aloise Zimy. Nachází se ve Wuchterlově ulici čp. 523/5 v Praze 6-Dejvicích. V roce 1990 byla zapsána do seznamu kulturních památek ČR a je chráněna jako nemovitá památka.[2]

Husův sbor v Dejvicích
Husův sbor v Dejvicích (ústředí CČSH) v roce 2009
Husův sbor v Dejvicích (ústředí CČSH) v roce 2009
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Husův sbor v Dejvicích
Husův sbor v Dejvicích
Základní informace
Církev československá husitská
Architektonický popis
Architekt Jiří Stibral
Stavební sloh novogotika
Typ stavby moderna
Výstavba 19251927
Odkazy
Adresa Wuchterlova 535/5,
Praha 6–Dejvice
Ulice Wuchterlova
Oficiální web http://www.dejvickysbor-ccsh.cz/
Kód památky 41484/1-2133 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

V době příprav stavby Husova sboru v Dejvicích probíhaly diskuse o změnách liturgického prostoru v protestantských kostelích.[3] Významným způsobem do nich zasáhl i patriarcha Církve československé Karel Farský, který ve snaze přiblížit kněze věřícím navrhl, aby celá liturgická síň tvořila jednotný prostor a kněžiště mělo podobu mírně vyvýšeného a nehlubokého výklenku.[4]

ArchitekturaEditovat

Ze stavebního hlediska se jedná o desetipodlažní objekt s mírně předsunutou, 42 m vysokou věží, zakončenou jednoduchou střechou ve tvaru jehlanu. Zároveň se jedná o nejkonzervativnější pražskou stavbu 30. let dvacátého století. Sjednocením prvků různých stavebních slohů v jeden architektonický celek, autor návrhu arch. Jiří Stibral vyjádřil snahu Církve československé dovršit národní reformační snahy. Kromě liturgického prostoru, kolumbária se 600 schránkami, přednáškových sálů, místností bohoslovecké koleje a obytné části, jsou v budově i kanceláře ústředí Církve československé husitské, které zde má své sídlo.

ExteriérEditovat

Novogotická fasáda s pseudorománskými okny je v úrovni druhého podlaží ozdobena sochami Jana Amose Komenského a mistra Jana Husa. Nad vchodem do budovy je umístěn reliéf Mistr Jan Hus se loučí s přáteli od ak. sochaře Josefa Kotyzy. Velká pamětní deska na průčelí budovy oznamuje, že zde Karel Farský 12. června 1927 zemřel. Na vrchní části fasády je ve výklenku umístěn symbol husitství, kalich a pod ním se nacházejí kulaté věžní hodiny. Vrchol střechy je ozdoben symbolem slunce na dlouhé železné tyči.

InteriérEditovat

Jednolodní modlitebna je zaklenuta síťovou gotickou klenbou, inspirovanou klenbou ve Vladislavském sále. Sloupy jsou zakončeny korintskými hlavicemi, známými z křesťanských bazilik v Římě. Dřevěný kříž s Kristem na oltářní mensou je dílem sochaře Viléma Amorta. Kovové zábradlí kolem oltáře a dvě kovové palmy (stromy života) s osvětlením po jeho stranách připomínají klášterní kostel v Emauzích, kde byla tato výzdoba zničena při náletu v roce 1945. Vedle oltáře je umístěna busta mistra Jana Husa, jeden z návrhů sochaře Ladislava Šalouna na Husův pomník na Staroměstském náměstí. Před lavicemi, po stranách stolu Páně, se nacházejí busty dvou prvních patriarchů Církve československé (husitské), Karla Farského a Adolfa Procházky. Pod nimi jsou ve zdi uloženy urny s jejich popelem. Na kůru jsou umístěny dvoumanuálové varhany s pneumatickou trakturou, vyrobené firmou Tuček z Kutné Hory. Zajímavostí těchto varhan jsou dekorativní (nehrající) prospektové píšťaly, které jsou na návrh autora hudby liturgie Církve československé Josefa Píchy uspořádány do tvaru husitského slunce.

Ve zvonici pod střechou je jeden (zatím nefunkční) zvon.

ZajímavostEditovat

V letech 2007 – 2008 byl v rámci vybudování podzemních garáží architektonicky ztvárněn a upraven prostor před vstupem do budovy Husova sboru. Jedná se o náměstí mezi ulicemi Wuchterlova a Kafkova, kde podle návrhu autorů z firmy Pata & Frýdecký Architekti, s.r.o. vznikla centrální vodní kaskáda s lávkami a můstky, lemovaná po obou stranách stromy a lavičkami. Kolem kaskády jsou umístěny tři bronzové plastiky koní sochaře Michala Gabriela.[5][6]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. VAVERKA, Jiří, a kol. Moderní sakrální stavby církví a náboženských společností na území Čech, Moravy a Slezska. Brno: Jota, 2004. ISBN 80-7217-297-2. S. 145. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1990-10-24]. Identifikátor záznamu 153596 : sbor Husův Církve československé husitské. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. VEČEŘÁKOVÁ, Markéta. Změny liturgického prostoru v pražské meziválečné sakrální architektuře. Umění. 1998, roč. 46, čís. 6, s. 548–558. (česky/anglicky) 
  4. KUDYN, Milan. Husovy sbory v Čechách a na Moravě. Architektura 1920 – 1940. Olomouc, 2008. 119 s. magisterská diplomová. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Prof. PhDr. Rostislav Švácha. s. 7 – 8. Dostupné online. (čeština)
  5. Praha 6, Dejvice, náměstí Kafkova – Wuchterlova – vodní kaskáda s bronzovými plastikami, podzemní garáže. www.npu.cz [online]. [cit. 2015-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-18. 
  6. Galerie: Instalace bronzových koní na náměstí v Dejvicích

LiteraturaEditovat

  • VEČEŘÁKOVÁ, Markéta. Změny liturgického prostoru v pražské meziválečné sakrální architektuře. Umění. 1998, roč. 46, čís. 6, s. 548–558. (česky/anglicky) 
  • KŘÍŽEK, Jiří. Jiří Stibral (1859 – 1939) – architekt budovy Üstřední rady. Český zápas. Srpen 2007, roč. 87, čís. 35, s. 1, 3. ISSN 0323. (čeština) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat