Hry bez hranic

Hry bez hranic (francouzsky Jeux sans frontières) byla televizní soutěž.

S nápadem, aby se země Evropy zábavnou formou propojily přišel francouzský prezident Charles de Gaulle. Tato idea se zalíbila francouzské televizi, která od roku 1965 začala tuto soutěž ve spolupráci s ostatními stanicemi vysílat. Historické datum prvního odvysílaného dílu je 26.květen 1965.

Soutěž měla fenomenální popularitu, ale byla vysílána pouze v západní Evropě.

V době svého vysílání (v devadesátých letech 20. století) na ČST/ČT 1, se Hry bez hranic staly nejpopulárnějším zábavným pořadem. Za svoji přitažlivost soutěž vděčí výpravným kulisám a neotřelým nápadům italského výtvarníka scény Nobileho a novému přístupu k moderování původní české televizní hlasatelky a herečky Martiny Adamcové.

Soutěž byla zcela neobvyklou podívanou, ve které sice družstva soutěžila sportovně, ale v komických převlecích, v nádherných kulisách a s velkolepě pojatou kamerou. Pořad se snoubil v Čechách do té doby s neobvyklou bezprostředností a prvky hravé zábavnosti.

VývojEditovat

Původně, od začátku her v roce 1965, se soutěže účastnily čtyři evropské země: Francie, Belgie, S.R.Německo a Itálie. Poslední ročník první série letních her se konal v roce 1982. V tomto období se konaly i tzv. Vánoční hry 1983. První zemí tehdejšího východního bloku která se přihlásila do Her bez hranic byla Jugoslávie roku 1978.

Roku 1988 se začala konat druhá série Her bez hranic za účasti měst z pěti zemí Itálie, Belgie, Francie, Portugalska a Španělska. Počet soupeřících zemí v jednom ročníku se vyhoupl až na osm a kolem tohoto čísla pak kolísal sezónu od sezóny. Nejsilnějším ročníkem v historii her byl rok 1994, kdy se soutěže zúčastnilo celkem devět zemí, a sice Itálie, Portugalsko, Velká Británie (zastoupena jen městy z Walesu), Švýcarsko (zastupované i lichtenštejnskými městy), Česko, Řecko, Maďarsko, Slovinsko a Malta. Natáčení soutěže skončilo v roce 1999. Zajímavostí je, že přihlášky zemí podávaly veřejnoprávní televize jednotlivých zemí spojené v Evropskou vysílací unii, ty pak přijímaly přihlášky jednotlivých měst/družstev a byly jejich mediálními garanty v soutěži. Ve druhé sérii Her bez hranic se do soutěžních disciplín aktivně zapojovali i sami moderátoři těchto televizí.

1.série byla v letech 1965-1983 (zakončeno vánočním speciálem)

2.série proběhla v letech 1988-1999

Jediná Itálie se zúčastnila všech 30 ročníků klasických letních Her bez hranic (1965-1999). Naopak jednu účast má i jediná země mimo evropský kontinent Tunisko a to v ročníku 1992.

Vystoupení ČSFR (ČT) a české v soutěžiEditovat

Reprezentaci ČSFR (a posléze Česka) lze procentuálně považovat za jednu z nejlepší ze všech zúčastněných zemí. 5 účastí a 4 absolutní vítězství (včetně první účasti zimní Hry bez hranic 1991/1992 ![zdroj?] Taky jinak z 5 účastí/ročníků (včetně Zima 1991-1992) 4x zlato a 1x stříbro! Takovou skvělou statistiku v procentech (účast/výsledek) nemá žádná další země.

Poprvé se ČSFR soutěže účastnila v ročníku 1991/1992, který byl zároveň jediným, který se konal pod hlavičkou Zimní Hry bez hranic. Semifinále i finále soutěže se tehdy konalo v Praze ve Sportovní hale a družstvo z Nového Města na Moravě, které ČSFR zastupovalo, tuto soutěž vyhrálo. A to i díky nadšenému fandícímu domácímu publiku. Zajímavostí je že za čtvrt roku se na stejném místě konalo Mistrovství světa v ledním hokeji.

Těsně po sametové revoluci bylo toto vítězství vnímáno silněji, protože dokazovalo, že Čechy jsou rovnocenným partnerem západoevropským zemím. Češi dokázali také při výrobě jednotlivých dílů, že se dokáží vyrovnat svým západoevropským producentským protějškům. Obsah her vymýšlel Aleš Ulm (když Hry pořádata ČT). Pořadí vysílání dílů ČT českých měst není chronologický podle skutečné chronologie her nýbrž dle podle odvysílání Českou televizí, jen finále ročníku logicky bylo vždy tím posledním odvysílaným dílem.

V dalších ročnících česká účast na klasických letních hrách a nejvýraznějších úspěchů dosáhli:

Města reprezentující ČSFR (Česká televize), resp. ČeskoEditovat

zimní Hry bez hranic 1991/1992Editovat

První a zároveň poslední zimní ročník : zúčastněné země/národy (4) : Itálie, Francie, Švýcarsko, ČSFR (zastoupena jen českými a moravskoslezskými městy,z principu samostatné České televize). Kde se v základních kvalifikačních čtyřech kolech, konané v prosinci 1991, družstva střetávala v italském lyžařském středisku Santa Caterina Valfurva (z velké části disciplíny na lyžích a sněžních skútrech). Semifinále a finále se odehrálo po Novém roce 1992 v Praze, v holešovické sportovní hale na ledové ploše (většina disciplín na bruslích). Moderátoři za ČT Martina Adamcová a od semifinále a finále v Praze společně s Martinem Dejdarem.

letní Hry bez hranic 1992Editovat

23. ročník : zúčastněné země/národy (8) : Itálie, Francie, Portugalsko, Španělsko, Velká Británie (zastoupena jen městy z Walesu), Švýcarsko (+Lichtenštejnsko), ČSFR (zastoupena jen českými a moravskoslezskými městy), Tunisko. Moderátoři ČT : Martina Adamcová a Pavel Zedníček.

letní Hry bez hranic 1993Editovat

24. ročník : zúčastněné země/národy (7) : Itálie, Portugalsko, Velká Británie (zastoupena jen městy z Walesu), Švýcarsko (+Lichtenštejnsko), Česko, Řecko, Madarsko. Moderátoři ČT Marcela Augustová a Petr Vichnar.

letní Hry bez hranic 1994Editovat

25. ročník : zúčastněné země/národy (9) : Itálie, Portugalsko, Velká Británie (zastoupena jen městy z Walesu), Švýcarsko (+Lichtenštejnsko), Česko, Řecko, Maďarsko, Slovinsko, Malta. Moderátoři ČT Marcela Augustová a Ota Jirák, několik dílů za záskok se objevil i herec a mim Rudolf Papežík.

letní Hry bez hranic 1995Editovat

26 . ročník : zúčastněné země/národy (7) : Itálie, Portugalsko, Švýcarsko (+Lichtenštejnsko), Česko, Řecko, Maďarsko, Malta. Moderátoři ČT Barbora Kroužková a Petr Vichnar.

České pořádání Her bez hranic :Editovat

Snahy o obnovení soutěžeEditovat

V létě 2007 se měla vyrábět nová řada soutěže s velmi pozměněnými pravidly.[1] Soutěž měla mít celkem 9 dílů (8 a finále) a měla probíhat během léta na pouze jednom místě. Z natáčení však později kvůli finančním těžkostem sešlo. Natáčení bylo připravováno na rok 2011, avšak z toho také nakonec sešlo.

Dne 4. června 2007 byla spuštěna online petice žádající Evropskou vysílací unii o obnovení pořadu. K začátku roku 2010 ji podepsalo přibližně 10 000 lidí.[2]

Průběh soutěžního díluEditovat

Soutěž tvořilo celkem zhruba deset různých disciplín, tematicky zařazených podle země, která momentálně hry pořádala.

Ročníky Her bez hranic (ročník, počet zemí,zúčastněné země/národy,vítěz)Editovat

1. 1965 (4)Editovat

  • Francie
  • Itálie
  • Belgie
  • S.R.Německo

Vítěz : Belgie (Ciney) + Francie (Saint-Amand-les-Eaux)

2. 1966 (4)Editovat

  • Francie
  • Itálie
  • Belgie
  • S.R.Německo

Vítěz : S.R.Německo (Eichstatt)

3. 1967 (6)Editovat

  • Francie
  • Itálie
  • Belgie
  • S.R.Německo
  • Švýcarsko
  • Velká Británie

Vítěz : S.R.Německo (Bardenberg)

4. 1968 (6)Editovat

  • Francie
  • Itálie
  • Belgie
  • S.R.Německo
  • Švýcarsko
  • Velká Británie

Vítěz : S.R. Německo (Siegen)

5. 1969 (5)Editovat

  • Itálie
  • Belgie
  • S.R.Německo
  • Švýcarsko
  • Velká Británie

Vítěz : S.R.Německo (Wolfsburg) + Velká Británie (Shrewsbury)

6. 1970 (7)Editovat

  • Itálie
  • Belgie
  • S.R.Německo
  • Švýcarsko
  • Velká Británie
  • Francie
  • Nizozemsko

Vítěz : Itálie (Como)

7. 1971 (7)Editovat

  • Itálie
  • Belgie
  • S.R.Německo
  • Švýcarsko
  • Velká Británie
  • Francie
  • Nizozemsko

Vítěz : Velká Británie (Blackpool)

8. 1972 (7)Editovat

  • Itálie
  • Belgie
  • S.R.Německo
  • Švýcarsko
  • Velká Británie
  • Francie
  • Nizozemsko

Vítěz : Švýcarsko (La Chaux-de-Fonds)

9. 1973 (7)Editovat

  • Itálie
  • Belgie
  • S.R.Německo
  • Švýcarsko
  • Velká Británie
  • Francie
  • Nizozemsko

Vítěz : Velká Británie (Ely)

10. 1974 (7)Editovat

  • Itálie
  • Belgie
  • S.R.Německo
  • Švýcarsko
  • Velká Británie
  • Francie
  • Nizozemsko

Vítěz : Švýcarsko (Muotathal)

11. 1975 (7)Editovat

  • Itálie
  • Belgie
  • S.R.Německo
  • Švýcarsko
  • Velká Británie
  • Francie
  • Nizozemsko

Vítěz : Francie (Nancy)

12. 1976 (7)Editovat

  • Itálie
  • Belgie
  • S.R.Německo
  • Švýcarsko (+ Lichtenštejnsko)
  • Velká Británie
  • Francie
  • Nizozemsko

Vítěz : S.R.Německo (Ettlingen)

13. 1977 (7)Editovat

  • Itálie
  • Belgie
  • S.R.Německo
  • Švýcarsko (+ Lichtenštejnsko)
  • Velká Británie
  • Francie
  • Nizozemsko

Vítěz : S.R.Německo (Schliersee)

14. 1978 (7)Editovat

  • Itálie
  • Belgie
  • S.R.Německo
  • Švýcarsko (+ Lichtenštejnsko)
  • Velká Británie
  • Francie
  • Jugoslávie

Vítěz : Itálie (Abano Terme)

15. 1979 (8)Editovat

  • Itálie
  • Belgie
  • S.R.Německo
  • Švýcarsko (+ Lichtenštejnsko)
  • Velká Británie
  • Francie
  • Jugoslávie
  • Portugalsko

Vítěz : Francie (Bar-le-Duc)

16. 1980 (8)Editovat

  • Itálie
  • Belgie
  • S.R.Německo
  • Švýcarsko (+ Lichtenštejnsko)
  • Velká Británie
  • Francie
  • Jugoslávie
  • Portugalsko

Vítěz : Portugalsko (Vilamoura)

17. 1981 (7)Editovat

  • Itálie
  • Belgie
  • Švýcarsko (+ Lichtenštejnsko)
  • Velká Británie
  • Francie
  • Jugoslávie
  • Portugalsko

Vítěz : Velká Británie (Dartmouth) + Portugalsko (Lisabon)

18. 1982 (7)Editovat

  • Itálie
  • Belgie
  • Švýcarsko (+ Lichtenštejnsko)
  • Velká Británie
  • Francie
  • Jugoslávie
  • Portugalsko

Vítěz : Belgie (Rochefort)

19. 1988 (5)Editovat

  • Itálie
  • Belgie
  • Francie
  • Portugalsko
  • Španělsko

Vítěz : Portugalsko (Madeira)

20. 1989 (5)Editovat

  • Itálie
  • Belgie
  • Francie
  • Portugalsko
  • San Marino

Vítěz : Portugalsko (Azorské ostrovy)

21. 1990 (6)Editovat

  • Itálie
  • Francie
  • Portugalsko
  • San Marino
  • Jugoslávie
  • Španělsko

Vítěz : Španělsko (Jaca)

22. 1991 (6)Editovat

  • Itálie
  • Francie
  • Portugalsko
  • San Marino
  • Španělsko
  • Velká Británie / Wales

Vítěz : Itálie (Vigevano)

1. Zimní Hry bez hranic 1991-1992 (4) Kompletní kvalifikační kola v Itálii (Santa Caterina Valfurva) a semifinále a finále v ČSFR (Praha)Editovat

  • Itálie
  • Francie
  • Švýcarsko

Vítěz : ČSFR (Česká televize) (Nové Město na Moravě)

23. 1992 (8)Editovat

  • Itálie
  • Francie
  • Portugalsko
  • Španělsko
  • Velká Británie / Wales
  • Švýcarsko (+ Lichtenštejnsko)
  • Tunisko

Vítěz : ČSFR (Česká televize) (Třebíč)

24. 1993 (7)Editovat

  • Itálie
  • Portugalsko
  • Velká Británie / Wales
  • Švýcarsko (+ Lichtenštejnsko)
  • Řecko
  • Madarsko

Vítěz : Madarsko (Kecskemét)

25. 1994 (9)Editovat

  • Itálie
  • Portugalsko
  • Velká Británie / Wales
  • Švýcarsko (+ Lichtenštejnsko)
  • Řecko
  • Madarsko
  • Slovinsko
  • Malta

Vítěz : Česko (Česká Třebová)

26. 1995 (7)Editovat

  • Itálie
  • Portugalsko
  • Švýcarsko (+ Lichtenštejnsko)
  • Řecko
  • Madarsko
  • Malta

Vítěz : Česko (Brno)

27. 1996 (6) Kompletní hry v Itálii (Stupinigi / Turín)Editovat

  • Itálie
  • Portugalsko
  • Švýcarsko (+ Lichtenštejnsko)
  • Řecko
  • Madarsko
  • Slovinsko

Vítěz : Madarsko (Kecskemét)

28. 1997 (8) Kompletní kvalifikační kola v Madarsku (Budapešt') a finále v Portugalsku (Lisabon)Editovat

  • Itálie
  • Portugalsko
  • Švýcarsko (+ Lichtenštejnsko)
  • Řecko
  • Madarsko
  • Slovinsko
  • Francie
  • Nizozemsko

Vítěz : Portugalsko (Amadora)

29. 1998 (7) Kompletní hry v Itálii (Trento)Editovat

  • Itálie
  • Portugalsko
  • Švýcarsko (+ Lichtenštejnsko)
  • Řecko
  • Madarsko
  • Francie
  • Nizozemsko

Vítěz : Madarsko (Százhalombatta)

30. 1999 (6) Kompletní hry v Itálii (Le Castella)Editovat

  • Itálie
  • Švýcarsko (+ Lichtenštejnsko)
  • Řecko
  • Madarsko
  • Francie
  • Slovinsko

Vítěz : Itálie (Bolzano / jižní Tyrolsko)

Tabulka klasických letních Her bez hranic,bez speciálních vánočních a zimních klání v počtu vítězství :Editovat

Země Počet vítězství
S.R.Německo 6 vítězství
Portugalsko 5 vítězství
Velká Británie 4 vítězství
Itálie 4 vítězství
ČSFR (ČT) / Česko 3 vítězství
Madarsko 3 vítězství
Francie 3 vítězství
Belgie 2 vítězství
Švýcarsko (+ Lichtenštejnsko) 2 vítězství
Španělsko 1 vítězství
Nizozemsko bez vítězství
Řecko bez vítězství
Jugoslávie bez vítězství
Velká Británie / Wales bez vítězství
Slovinsko bez vítězství
San Marino bez vítězství
Malta bez vítězství
Tunisko bez vítězství

Tabulka klasických letních Her bez hranic, bez speciálních vánočních a zimních klání v počtu účastí :Editovat

Země Počet účastí
Itálie 30 (všechny)
Francie 25
Švýcarsko (+ Lichtenštejnsko) 24
Belgie 20
S.R.Německo 16
Velká Británie 16
Portugalsko 15
Nizozemsko 10
Řecko 7
Madarsko 7
Jugoslávie 6
Španělsko 4
Velká Británie / Wales 4
ČSFR (ČT) / Česko 4
Slovinsko 4
San Marino 3
Malta 2
Tunisko 1

Tabulka klasických letních Her bez hranic, bez speciálních vánočních a zimních klání v procentuální úspěšnosti (účast/vítězství) :Editovat

Země Procentuální úspěšnost Počet účastí Počet vítězství
ČSFR (ČT) / Česko 75,00% 4 3
Madarsko 42,85% 7 3
S.R.Německo 37,50% 16 6
Portugalsko 33,33% 15 5
Velká Británie 25,00% 16 4
Španělsko 25,00% 4 1
Itálie 13,33% 30 4
Francie 12,00% 25 3
Belgie 10,00% 20 2
Švýcarsko (+ Lichtenštejnsko) 8,33% 24 2
Tunisko 0,00% 1 0
Malta 0,00% 2 0
San Marino 0,00% 3 0
Slovinsko 0,00% 4 0
Velká Británie / Wales 0,00% 4 0
Jugoslávie 0,00% 6 0
Řecko 0,00% 7 0
Nizozemsko 0,00% 10 0

Každé z účastnických zemí byla přidělena unikátní barva, jíž se země pro větší diváckou přehlednost v soutěži prezentovala. ČSFR (ČT) / Česku například vždy patřila barva oranžová.

Soutěž v České televiziEditovat

V ČR soutěž vysílala Česká televize. Původní odvysílání v roce 1990, jinak barvitého zábavního pořadu, se nesetkalo se zájmem publika. Proto tvůrčí skupina ČT Čapek - Borovan rozhodla, že se do italské alpské destinace Santa Caterina Valfurva na natáčení 22.ročníku má vydat zúžený štáb, složený z kameramana, obou producentů, ale také, do té doby neznáme tváře, jimi vybrané komentátorky, Martiny Adamcové.

Tak vznikl první, v ČR skutečně sledovaný, ročník zábavné soutěžní hry.

Velkou zásluhu na popularitě pořadu měl hovorový bezprostřední projev Martiny Adamcové, která si komentáře k pořadu sama vypracovávala.

Její styl, včetně oslňujícího úsměvu, který ve vstupech vždy zářně odhalovala, přejali po ní další komentátoři a to nejen této soutěže, ale všeobecně moderátoři v projevu na televizní obrazovce.

Po prvním zimním ročníku následoval 23. ročník 1992. To už se pořad vyšvihl na první příčku sledovanosti, města považovala svoji účast za prestižní, a komentátorka Martina Adamcová se stala objevem roku, leč krátce poté co skončil ročník 1992 Her bez hranic se odstěhovala do Kanady. K popularitě pořadu přispěl také fakt, že Česká družstva v soutěži vítězila. Na finále na Azorské ostrovy se letěl se podívat i ředitel ČTV, Ivo Mathé.


Následovaly pak 24. ročník v roce 1993, 25. ročník 1994 a 26. ročník 1995. Českými moderátory pořadu byli a soutěžili s českými městy:

Po proběhnutí Her bez hranic v roce 1995 se Česká televize další účasti vzdala pro vysoké finanční nároky.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. iDNES.cz. Vrací se soutěž Hry bez hranic. Ale bez Čechů. iDNES.cz [online]. 2007-02-05 [cit. 2010-08-06]. Dostupné online. 
  2. (anglicky) Bring back 'Jeux Sans Frontieres'!

Externí odkazyEditovat