Smržovka

město v okrese Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji
Tento článek pojednává o městě v okrese Jablonec nad Nisou. Možná hledáte: smržovka neboli řemdih – zbraň.

Smržovka (německy Morchenstern) je město v okrese Jablonec nad Nisou v podhůří Jizerských hor na silniční a železniční trati mezi Jabloncem nad Nisou a Tanvaldem. Žije zde přibližně 3 800[1] obyvatel.

Smržovka
Náměstí T. G. Masaryka
Náměstí T. G. Masaryka
Znak města Smržovka
znak
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0512 563811
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíTanvald
Okres (LAU 1)Jablonec nad Nisou (CZ0512)
Kraj (NUTS 3)Liberecký (CZ051)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel3 751 (2021)[1]
Rozloha14,82 km²
Katastrální územíSmržovka
Nadmořská výška585 m n. m.
PSČ468 51
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ9
Kontakt
Adresa městského úřadunáměstí T. G. Masaryka 600
468 51 Smržovka
mesto@smrzovka.cz
StarostaMgr. Marek Hotovec
Oficiální web: www.smrzovka.cz
Smržovka
Smržovka
Další údaje
Kód části obce408239
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PolohaEditovat

 
Pohled na Smržovku

Město Smržovka se rozkládá v údolí od severozápadu tekoucího Smržovského potoka a dále pokračuje do údolí Kamenice, do které se potok vlévá. Na jihu tvoří hranici lesnatý hřeben Černé studnice a Muchova, na sever od Smržovky se zvedá Buková hora. Na západě sousedí Smržovka těsně s Lučany nad Nisou, na východě s Tanvaldem. Nejvýše položeným místem je Černá studnice, (869 m n. m.), na východě katastru v údolí Kamenice klesá terén na 458 m n. m.[2]

HistorieEditovat

Název Smržovce dala lesem zarostlá hora, na níž rostlo velké množství smržů. Němečtí obyvatelé si název spojovali s husitskou zbraní „smržovkou“ (řemdihem) zakončenou hvězdicovitými hroty a proto město nazývali Morgenstern (Jitřenka). Teprve v 2. polovině 17. století se smysl německého názvu změnil a začalo se používat označení Morchelnstern, později jen Morchenstern (Morchel = smrž). Jak k jitřence, tak i k houbě odkazuje znak.

Smržovka vznikla v první polovině 16. století při kolonizaci Jizerských hor. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1568. Většina obyvatel hovořila německy.

Obyvatelstvo bylo v době před třicetiletou válkou většinou protestantské, a částečně si víru zachovalo i po vypovězení evangelického faráře po bitvě na Bílé Hoře. Na konci třicetileté války se obyvatelstvo pod vlivem rekatolizace začalo hlásit ke katolictví a byl zbudován dřevěný katolický kostel.

Smržovka ležela v panství Semily, které v 15. století vlastnil rod Valdštejnů, následně Smiřičtí. Po konfiskacích v roce 1620 získal panství Albrecht z Valdštejna. Od roku 1635 se vlastníky Smržovky stali Desfoursové, později Desfours-Walderode, ti ho vlastnili až do roku 1848, značnou část pozemků až do roku 1945.

 
Železniční zastávka Smržovka střed

Po zrušení poddanství v roce 1848 bylo ve Smržovce zvoleno obecní zastupitelstvo, prvním starostou se roku 1850 stal Anton Fischer. Původně byla Smržovka sídlem okresního úřadu, bylo ale přeneseno do Tanvaldu. V té době byla ke Smržovce připojena obec Jiřetín pod Bukovou, která se osamostatnila až v roce 1992.

V době rozvoje průmyslu se ve Smržovce a okolí rozvíjí především sklářské hutě a brusírny, ale i tkalcovství, později textilní závody zpracovávaly i další materiály. Díky rozvoji průmyslu a obchodu se Smržovka v roce 1849 stala tržištěm (Marktplatz), v roce 1868 byla povýšena na městys (Marktgemeinde), v roce 1905 jí byl udělen status města a městský znak.

V 70. letech 19. století nastala hospodářská krize, následovaná vlnou emigrace několik set občanů z města a okolí do Brazílie. Pracovní podmínky dělníků vedly ke stávkám, té nejvýznamnější (1890) se účastnilo 2 000 brusičů, k jejímu potlačení byla povolána policie a armáda.

V době vzniku Československa Ve městě žilo přibližně 7 000 obyvatel, z nichž asi tři čtvrtiny tvořili Němci. Nejbližší česká škola byla v Tanvaldu.

Krize ve třicátých letech zvýšila napětí mezi místním obyvatelstvem, na počátku třicátých let byl starostou krátce člen DNSAP, strany, která byla v roce 1933 zakázána. Po druhé světové válce značnou část obyvatel čekal odsun.[3]

V Dolní Smržovce (Unter-Morchenstern) bylo německé výzkumné středisko Televid.[4]

V roce 1991 zde byla založena společnost Kaipan, český výrobce automobilů se zaměřením na sportovní roadstery.

Počátkem roku 2015 obdrželi místní policisté automobil Škoda Yeti, aby mohli lépe a operativněji střežit svoji svěřenou oblast.[5]

ZajímavostiEditovat

OsobnostiEditovat

  • Marie Kwaysser (3. dubna 1849 – 8. prosince 1913), spisovatelka, překladatelka, autorka knihy Sen a skutečnost, která vyšla u příležitosti autorčina 160. výročí narození
  • Alfréd Technik rodák ze Smržovky, spisovatel, reportér Čs. rozhlasu, publicista. Podle jeho románu Svárov o Svárovské stávce natočil v roce 1974 režisér Karel Kachyňa film Pavlínka. Filmaři si pro natáčení vybrali lokality v Desné, Velkých Hamrech a Příchovicích.
  • Horst Urban (15. května 1936 - 2. března 2010) československý závodník německé národnosti v jízdě na saních
  • Petr Urban český sportovec (sáňkař), reprezentant, kreslíř a ilustrátor, syn Horsta Urbana
  • Roland Urban (29. března 1940 – 26. února 2011) československý sáňkař německé národnosti, bratr Horsta Urbana

Podle překladu knihy Syn lovce medvědů od Gabriela Smetany z roku 1891 byl místním rodákem Hobble Frank[pozn 1], postava z děl Karla Maye; v jiných vydáních je však rodákem ze Saska.

  1. »Jsem z Čech od Frýdlandu. Narodil jsem se ve Smržovce a tam také začal jsem svoji karrieru…«

    Syn lovce medvědův

PopulaceEditovat

Rok 1833 1878 1918 1970 1980 1991 2001 2012
Populace 2 550 4 551 c. 7 000 3 747 3 526 3 418 3 430 3 572

Partnerská městaEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. http://www.smrzovka.cz/zakladni-udaje/d-1053/p1=1153
  3. http://www.smrzovka.cz/historie/d-1054/p1=1142
  4. http://vtm.e15.cz/aktuality/televize-a-jeji-historie - Televize a její historie
  5. PLUHAŘ, Adam. V Jizerských horách se objevil yeti. Bude pomáhat místním policistům. iDNES.cz [online]. 2015-01-09 [cit. 2015-01-13]. Dostupné online. 
  6. TYDLITÁT, René; TREJBAL, Jan. Povětrnostní sloupy: Průvodce po objektech drobné architektury s meteorologickými přístroji. 1. vyd. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2019. 276 s. ISBN 978-80-87577-97-4. S. 146. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat