Otevřít hlavní menu

Hortenzie stromkovitá (Hydrangea arborescens) je opadavý, od země hustě větvený, okrasný keř pěstovaný pro kulovitá květenství. Pochází ze Severní Ameriky, odkud byla v 18. století dovezena do evropských zahrad. Roku 1835 byla jako vzácnost vysázena v Praze, v tehdejší Královské oboře. Od té doby v českých okrasných zahradách a parcích zdomácněla, do volné přírody se však nerozšířila.[1][2]

Jak číst taxoboxHortenzie stromkovitá
alternativní popis obrázku chybí
Hortenzie stromkovitá (Hydrangea arborescens)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád dřínotvaré (Cornales)
Čeleď hortenziovité (Hydrangeaceae)
Rod hortenzie (Hydrangea)
Binomické jméno
Hydrangea arborescens
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

VýskytEditovat

Jejím domovem je severovýchodní oblast spojených států, zhruba od Atlantiku po Appalačské pohoří a řeku Missouri, s přesahem do severovýchodní Kanady. Obvykle rostla na kamenitých březích řek a v jejích údolích a vyhloubených stržích. Z Ameriky byla jako okrasná rostlina rozšířena do mnoha zemí kde postupně zplaněla a roste tam ve volné přírodě; v Evropě např. v Itálii a v AsiiKoreji.[3][4][5]

EkologieEditovat

Rostliny dávají přednost polostinnému stanovišti s trvale vlhkou, mírně kyselou, výživnou půdou s dostatkem rozkládající se organické hmoty. Snášejí středoevropské zimy, pouze nevyzrálé letorosty někdy namrzají. V případě zmrznutí nadzemních částí vyrostou tyto nově z kořenů. Ploidie druhu je 2n = 36.[1][2][6]

PopisEditovat

Polokulovitý, hustě větvený keř se vzpřímenými letorosty, fanerofyt, dorůstající do výšky 1 až 3 metrů. Obvykle nevětvené letorosty, rostoucí z hrubých, široce rozvětvených kořenů, mívají barvu světle šedou až červenavě hnědou a v mládí bývají krátce chlupaté. Kůra starších výhonů postupně tmavne, stává se hnědou a v pozdějším věku se v plátcích odlupuje.

Listyřapíky až 5 cm dlouhými vyrůstají vstřícně nebo v trojčetných přeslenech. Čepele jsou vejčité, 5 až 15 cm dlouhé, na bázi okrouhlé až srdčité, na vrcholu krátce zašpičatělé a po obvodě hrubě pilovité. Na tmavší, lícní straně jsou občas roztroušeně chlupaté, na světlejší, rubové mají krátké chlupy podél středního žebra a žilek.

Na vrcholech výhonů vyrůstají na stopkách bílé nebo nazelenalé květy a vytvářejí 5 až 15 cm velké koncové chocholíky polokulovitého tvaru, složené ze 100 až 500 květů. Po obvodě květenství se vyskytuje několik neplodných květů, u některých původních populací neplodné květy chybí, nebo ojediněle jsou neplodné všechny květy, květenství pak bývá velké až 20 cm. Plodné květy mají pětičetný, drobný, světle zelený kalich a korunu tvořenou 3 mm dlouhými, bílými, krémovými nebo nazelenalými lístky, deset tyčinek s krátkými prašníky a spodní semeník nesoucí dvě čnělky. Produkují hojnost nektaru i pylu a bývají navštěvované čmeláky i různými včelami. Neplodné květy mají kalich mnohem větší, korunní lístky silně redukované nebo žádné a hmyzu nenabízejí nic. Plodné květy kvetou jen po krátkou dobu, kdežto neplodné jsou atraktivní mnohem déle.

Plod je polokulovitá, na vrcholu uťatá, dvoupouzdrá, asi 3 mm velká, pukající tobolka s žebry po bocích a kališním lemem na vrcholu. Obsahuje množství drobných, zploštělých, asi 0,4 mm velkých semen rozfoukávaných větrem nebo roznášených vodou. Rostlina se může do blízkého okolí šířit i klonálně kořenovými výběžky, výsledkem pak jsou husté kolonie. Při pěstování se hortenzie stromkovitá v zahradnictvích množí řízkováním nebo dělením trsů.[1][2][4][6][7]

VýznamEditovat

Je rozšířená v okrasném zahradnictví, kde je vhodnou dřevinou pro městskou zeleň, bývá používána jako solitéra nebo v menších skupinkách v parcích a zahradách. Téměř všude se pěstují kultivary s výhradně neplodnými květy, které nejintenzivněji kvetou v červnu a červenci. Obvykle nevyrůstají výše než 1,5 m. Pro dosažení maximálního kvetení se doporučuje brzy z jara sestříhat výhony na výšku asi 30 cm.

Rostliny jsou intenzivně šlechtěny pro získáni co největších, dlouze kvetoucích květů s různým zbarvením. Nepřirozené modravé barvy květů bývá docilováno nejen křížením a výběrem vhodných jedinců, ale i složením půdy ve které rostlina roste (kyselost a dostatek hliníku) a také průběžnou zálivkou s přídavkem kamence amonno-hlinitého. V půdě s pH 3,5 až 4,5 se květy původně růžové barví do modra a načervenalé do fialova, při pH 5 až 6 jim zůstává původní barva a pH nad 6,5 rostlinám škodí, vzniká chloróza a žloutnou listy.[1][4][5][6]

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d HEJNÝ, Slavomír; SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR, díl 3. Praha: Academia, 1992. 542 s. ISBN 80-200-1090-4. Kapitola Hortenzie stromkovitá, s. 372. 
  2. a b c Dendrologie.cz: Hortenzie stromkovitá [online]. Petr Horáček a J. Mencl, rev. 31.12.2006 [cit. 2017-06-19]. Dostupné online. (česky) 
  3. HASSLER, M. Catalogue of Life: Hydrangea arborescens [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2017 [cit. 2017-06-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c Prairie Wildflowers of Illinois: Hydrangea arborescens [online]. Illinois Wildflowers, John Hilty, USA [cit. 2017-06-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b SIEVERS, A. F. Hydrangea arborescens [online]. Purdue University, West Lafayette, IN, USA, rev. 03.04.1998 [cit. 2017-06-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b c PEJCHAL, Miloš. Hortenzie stromkovitá [online]. Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity, Lednice, rev. 2000 [cit. 2017-06-19]. Dostupné online. (česky) 
  7. FREEMAN, Craig C. Flora of North America: Hydrangea arborescens [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2017-06-19]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat