Hortenzie stromkovitá
Hortenzie stromkovitá (Hydrangea arborescens) je opadavý, od země hustě větvený, okrasný keř pěstovaný pro kulovitá květenství. Pochází ze Severní Ameriky, odkud byla v 18. století dovezena do evropských zahrad. Roku 1835 byla jako vzácnost vysázena v Praze, v tehdejší Královské oboře. Od té doby v českých okrasných zahradách a parcích zdomácněla, do volné přírody se však nerozšířila.[1][2]
 Hortenzie stromkovitá | |
|---|---|
 Hortenzie stromkovitá (Hydrangea arborescens) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | dřínotvaré (Cornales) |
| Čeleď | hortenziovité (Hydrangeaceae) |
| Rod | hortenzie (Hydrangea) |
| Binomické jméno | |
| Hydrangea arborescens L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Výskyt editovat
Jejím domovem je severovýchodní oblast spojených států, zhruba od Atlantiku po Appalačské pohoří a řeku Missouri, s přesahem do severovýchodní Kanady. Obvykle rostla na kamenitých březích řek a v jejích údolích a vyhloubených stržích. Z Ameriky byla jako okrasná rostlina rozšířena do mnoha zemí kde postupně zplaněla a roste tam ve volné přírodě; v Evropě např. v Itálii a v Asii v Koreji.[3][4][5]
Ekologie editovat
Rostliny dávají přednost polostinnému stanovišti s trvale vlhkou, mírně kyselou, výživnou půdou s dostatkem rozkládající se organické hmoty. Snášejí středoevropské zimy, pouze nevyzrálé letorosty někdy namrzají. V případě zmrznutí nadzemních částí vyrostou tyto nově z kořenů. Ploidie druhu je 2n = 36.[1][2][6]
Popis editovat
Polokulovitý, hustě větvený keř se vzpřímenými letorosty, fanerofyt, dorůstající do výšky 1 až 3 metrů. Obvykle nevětvené letorosty, rostoucí z hrubých, široce rozvětvených kořenů, mívají barvu světle šedou až červenavě hnědou a v mládí bývají krátce chlupaté. Kůra starších výhonů postupně tmavne, stává se hnědou a v pozdějším věku se v plátcích odlupuje.
Listy s řapíky až 5 cm dlouhými vyrůstají vstřícně nebo v trojčetných přeslenech. Čepele jsou vejčité, 5 až 15 cm dlouhé, na bázi okrouhlé až srdčité, na vrcholu krátce zašpičatělé a po obvodě hrubě pilovité. Na tmavší, lícní straně jsou občas roztroušeně chlupaté, na světlejší, rubové mají krátké chlupy podél středního žebra a žilek.
Na vrcholech výhonů vyrůstají na stopkách bílé nebo nazelenalé květy a vytvářejí 5 až 15 cm velké koncové chocholíky polokulovitého tvaru, složené ze 100 až 500 květů. Po obvodě květenství se vyskytuje několik neplodných květů, u některých původních populací neplodné květy chybí, nebo ojediněle jsou neplodné všechny květy, květenství pak bývá velké až 20 cm. Plodné květy mají pětičetný, drobný, světle zelený kalich a korunu tvořenou 3 mm dlouhými, bílými, krémovými nebo nazelenalými lístky, deset tyčinek s krátkými prašníky a spodní semeník nesoucí dvě čnělky. Produkují hojnost nektaru i pylu a bývají navštěvované čmeláky i různými včelami. Neplodné květy mají kalich mnohem větší, korunní lístky silně redukované nebo žádné a hmyzu nenabízejí nic. Plodné květy kvetou jen po krátkou dobu, kdežto neplodné jsou atraktivní mnohem déle.
Plod je polokulovitá, na vrcholu uťatá, dvoupouzdrá, asi 3 mm velká, pukající tobolka s žebry po bocích a kališním lemem na vrcholu. Obsahuje množství drobných, zploštělých, asi 0,4 mm velkých semen rozfoukávaných větrem nebo roznášených vodou. Rostlina se může do blízkého okolí šířit i klonálně kořenovými výběžky, výsledkem pak jsou husté kolonie. Při pěstování se hortenzie stromkovitá v zahradnictvích množí řízkováním nebo dělením trsů.[1][2][4][6][7]
Význam editovat
Je rozšířená v okrasném zahradnictví, kde je vhodnou dřevinou pro městskou zeleň, bývá používána jako solitéra nebo v menších skupinkách v parcích a zahradách. Téměř všude se pěstují kultivary s výhradně neplodnými květy, které nejintenzivněji kvetou v červnu a červenci. Obvykle nevyrůstají výše než 1,5 m. Pro dosažení maximálního kvetení se doporučuje brzy z jara sestříhat výhony na výšku asi 30 cm.
Rostliny jsou intenzivně šlechtěny pro získáni co největších, dlouze kvetoucích květů s různým zbarvením. Nepřirozené modravé barvy květů bývá docilováno nejen křížením a výběrem vhodných jedinců, ale i složením půdy ve které rostlina roste (kyselost a dostatek hliníku) a také průběžnou zálivkou s přídavkem kamence amonno-hlinitého. V půdě s pH 3,5 až 4,5 se květy původně růžové barví do modra a načervenalé do fialova, při pH 5 až 6 jim zůstává původní barva a pH nad 6,5 rostlinám škodí, vzniká chloróza a žloutnou listy.[1][4][5][6]
Galerie editovat
-
Hortenzie stromkovité -
Kultivar 'Annabelle' -
Kultivar 'Strong Annabelle' -
Modrý kultivar
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d HEJNÝ, Slavomír; SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR, díl 3. Praha: Academia, 1992. 542 s. ISBN 80-200-1090-4. Kapitola Hortenzie stromkovitá, s. 372.
- ↑ a b c Dendrologie.cz: Hortenzie stromkovitá [online]. Petr Horáček a J. Mencl, rev. 31.12.2006 [cit. 2017-06-19]. Dostupné online.
- ↑ HASSLER, M. Catalogue of Life: Hydrangea arborescens [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2017 [cit. 2017-06-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky)
- ↑ a b c Prairie Wildflowers of Illinois: Hydrangea arborescens [online]. Illinois Wildflowers, John Hilty, USA [cit. 2017-06-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b SIEVERS, A. F. Hydrangea arborescens [online]. Purdue University, West Lafayette, IN, USA, rev. 03.04.1998 [cit. 2017-06-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c PEJCHAL, Miloš. Hortenzie stromkovitá [online]. Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity, Lednice, rev. 2000 [cit. 2017-06-19]. Dostupné online.
- ↑ FREEMAN, Craig C. Flora of North America: Hydrangea arborescens [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2017-06-19]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu hortenzie stromkovitá na Wikimedia Commons 
Taxon Hydrangea arborescens ve Wikidruzích
