Wikipedie

Hazlov

obec v okrese Cheb v Karlovarském kraji

Hazlov (německy Haslau) je obec v okrese Cheb, v kraji Karlovarském. Žije zde přibližně 1 500[1] obyvatel. U vesnice se nachází naleziště minerálu egeran.

Hazlov
Hazlov. V pozadí ruiny hradu a kostel
Hazlov. V pozadí ruiny hradu a kostel
Znak obce HazlovVlajka obce Hazlov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecAš
Obec s rozšířenou působnostíAš
(správní obvod)
OkresCheb
KrajKarlovarský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°9′23″ s. š., 12°16′21″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 530 (2024)[1]
Rozloha27,88 km²[2]
Nadmořská výška550 m n. m.
PSČ351 32
Počet domů407 (2021)[3]
Počet částí obce6
Počet k. ú.7
Počet ZSJ9
Kontakt
Adresa obecního úřaduHazlov 31
351 32 Hazlov
info@obechazlov.cz
StarostkaLenka Dvořáková
Oficiální web: www.obechazlov.cz
Hazlov na mapě
Hazlov
Hazlov
Další údaje
Kód obce554545
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hazlov se nachází zhruba 10 kilometrů jihovýchodně od Aše a dvanáct kilometrů severozápadně od Chebu. Obec byla založena v údolí Hazlovského potoka, v nadmořské výšce 550 metrů.

Historie

editovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1224, kdy se v historických pramenech objevuje Bedřich z Hazlova, který pravděpodobně založil místní hrad. Páni z Hazlova vlastnili obec až do roku 1401, kdy ji od nich odkoupil Mikuláš Jur z Chebu. Dalšími majiteli Hazlova byli od roku 1450 Landwüstové, později loupeživý Jan Maléřík, od roku 1579 Kocovští, dále Dětřichovci a na krátkou dobu také Nosticové. Poté získali obec i hrad Moserové, kteří jako dobří páni pomohli Hazlovu z krize a rozšířili hrad, který nakonec přestavěli v zámek. Posledním šlechtickým rodem obývající zámek byli až do roku 1945 Hemfeldové.

Do konce 18. století byl Hazlov převážně zemědělskou obcí. Na počátku 19. století se v Hazlově, stejně jako na celém Ašsku začal rozvíjet průmysl, převážně textilní. V roce 1822 byla otevřena první přádelna, která byla poháněna vodním kolem. Následovaly textilní firmy Bareuther a Weigandt. Největší továrna vznikla přímo v centru obce, a patřila průmyslníkovi Göldnerovi. Tato firma existovala až do roku 2008 (s novými majiteli), kdy byla uzavřena.

Již v roce 1553 zde byl v sousedství dnešního zámku založen pivovar s nejstarší tradicí na Ašsku. Ten již zanikl, ale jeho budova dodnes slouží jako pivnice.

Moderní historie

editovat

V roce 2011 vznikla v Hazlově nevšední situace, kdy měla od dubna obec dva starosty. Po volbách v roce 2010 byla většina občanů nespokojena s tím, jak bylo sestaveno zastupitelstvo obce. Opozice poté krajskému úřadu předala rezignaci zvoleného starosty Josefa Čapka. Ten ji však zpochybňoval a tvrdil, že ji nepodepsal. Karlovarský úřad však mezitím Čapkovo pověření zrušil a opozice jmenovala starostkou Lenku Dvořákovou. Čapek odmítal post starosty opustit a chtěl celou věc řešit soudně.[4][5] 1. června 2011 Ministerstvo vnitra rozhodlo, že starostou je stále Miroslav Všetečka, který byl starostou obce před volbami. Ministerstvo považovalo rezignaci Čapka za platnou, a navíc zpochybnilo i mandát Dvořákové. Dne 28. června 2011 byla na jednání opozičních zastupitelů zvolena za starostku Lenka Dvořáková, přičemž podle ministerstva již proběhlo vše v pořádku.[6]

Obyvatelstvo

editovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 2 301 obyvatel, z toho bylo osm Čechoslováků, 2 214 obyvatel bylo německé národnosti, dva byli Židé a 77 bylo cizozemců. K římskokatolické církvi se hlásilo 2 162 obyvatel, 118 k evangelické, dva k církvi československé, sedm k izraelské, dva k jiné církvi a deset bylo bez vyznání.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů Hazlova[8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 2 238 2 257 2 156 2 288 2 785 2 301 2 867 1 054 1 173 1 168 1 205 1 217 1 358 1 295
Počet domů 206 211 226 235 268 281 354 366 257 223 223 229 240 282

Části obce

editovat

Společnost

editovat
  • Základní škola a mateřská škola
  • Hazlovské centrum sportu a volného času
  • Víceúčelové hřiště
  • Golf Resort

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Hazlově.

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ V Hazlově vládnou dva starostové 2011-05-12 ct24.cz
  5. ↑ Radnici v Hazlově hlídala ochranka, nové vedení úřad nepřevzalo 2011-05-16 ct24.cz
  6. ↑ Konec zmatků v Hazlově, starostkou je Dvořáková 2011-08-26 ct24.cz
  7. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Hazlov. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 634 s. Dostupné online. S. 233. 
  8. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Cheb. Praha: Český statistický úřad, 2015. 20 s. Dostupné online. S. 1.  Archivováno 27. 10. 2022 na Wayback Machine.

Literatura

editovat
  • Obce Ašska v proměnách času. Die Dörfer des Ascher Ländchens im Wandel der Zeit. Aš: Muzeum Aš, 2008. 46 s. (česky, německy) 
  • ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. Díl 1. A–M. Praha: Libri, 2003. 504 s. ISBN 80-7277-099-3. Kapitola Hazlov. 
  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 79. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hazlov&oldid=24336405“