Hazlov
Hazlov (německy Haslau) je obec v okrese Cheb, v kraji Karlovarském. Žije zde přibližně 1 500[1] obyvatel. U vesnice se nachází naleziště minerálu egeran.
Hazlov | |
---|---|
Hazlov. V pozadí ruiny hradu a kostel | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Aš |
Obec s rozšířenou působností | Aš (správní obvod) |
Okres | Cheb |
Kraj | Karlovarský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°9′23″ s. š., 12°16′21″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 530 (2024)[1] |
Rozloha | 27,88 km²[2] |
Nadmořská výška | 550 m n. m. |
PSČ | 351 32 |
Počet domů | 407 (2021)[3] |
Počet částí obce | 6 |
Počet k. ú. | 7 |
Počet ZSJ | 9 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Hazlov 31 351 32 Hazlov info@obechazlov.cz |
Starostka | Lenka Dvořáková |
Oficiální web: www | |
Hazlov | |
Další údaje | |
Kód obce | 554545 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hazlov se nachází zhruba 10 kilometrů jihovýchodně od Aše a dvanáct kilometrů severozápadně od Chebu. Obec byla založena v údolí Hazlovského potoka, v nadmořské výšce 550 metrů.
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1224, kdy se v historických pramenech objevuje Bedřich z Hazlova, který pravděpodobně založil místní hrad. Páni z Hazlova vlastnili obec až do roku 1401, kdy ji od nich odkoupil Mikuláš Jur z Chebu. Dalšími majiteli Hazlova byli od roku 1450 Landwüstové, později loupeživý Jan Maléřík, od roku 1579 Kocovští, dále Dětřichovci a na krátkou dobu také Nosticové. Poté získali obec i hrad Moserové, kteří jako dobří páni pomohli Hazlovu z krize a rozšířili hrad, který nakonec přestavěli v zámek. Posledním šlechtickým rodem obývající zámek byli až do roku 1945 Hemfeldové.
Do konce 18. století byl Hazlov převážně zemědělskou obcí. Na počátku 19. století se v Hazlově, stejně jako na celém Ašsku začal rozvíjet průmysl, převážně textilní. V roce 1822 byla otevřena první přádelna, která byla poháněna vodním kolem. Následovaly textilní firmy Bareuther a Weigandt. Největší továrna vznikla přímo v centru obce, a patřila průmyslníkovi Göldnerovi. Tato firma existovala až do roku 2008 (s novými majiteli), kdy byla uzavřena.
Již v roce 1553 zde byl v sousedství dnešního zámku založen pivovar s nejstarší tradicí na Ašsku. Ten již zanikl, ale jeho budova dodnes slouží jako pivnice.
Moderní historie
editovatV roce 2011 vznikla v Hazlově nevšední situace, kdy měla od dubna obec dva starosty. Po volbách v roce 2010 byla většina občanů nespokojena s tím, jak bylo sestaveno zastupitelstvo obce. Opozice poté krajskému úřadu předala rezignaci zvoleného starosty Josefa Čapka. Ten ji však zpochybňoval a tvrdil, že ji nepodepsal. Karlovarský úřad však mezitím Čapkovo pověření zrušil a opozice jmenovala starostkou Lenku Dvořákovou. Čapek odmítal post starosty opustit a chtěl celou věc řešit soudně.[4][5] 1. června 2011 Ministerstvo vnitra rozhodlo, že starostou je stále Miroslav Všetečka, který byl starostou obce před volbami. Ministerstvo považovalo rezignaci Čapka za platnou, a navíc zpochybnilo i mandát Dvořákové. Dne 28. června 2011 byla na jednání opozičních zastupitelů zvolena za starostku Lenka Dvořáková, přičemž podle ministerstva již proběhlo vše v pořádku.[6]
Obyvatelstvo
editovatPři sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 2 301 obyvatel, z toho bylo osm Čechoslováků, 2 214 obyvatel bylo německé národnosti, dva byli Židé a 77 bylo cizozemců. K římskokatolické církvi se hlásilo 2 162 obyvatel, 118 k evangelické, dva k církvi československé, sedm k izraelské, dva k jiné církvi a deset bylo bez vyznání.[7]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 2 238 | 2 257 | 2 156 | 2 288 | 2 785 | 2 301 | 2 867 | 1 054 | 1 173 | 1 168 | 1 205 | 1 217 | 1 358 | 1 295 |
Počet domů | 206 | 211 | 226 | 235 | 268 | 281 | 354 | 366 | 257 | 223 | 223 | 229 | 240 | 282 |
Části obce
editovatSpolečnost
editovat- Základní škola a mateřská škola
- Hazlovské centrum sportu a volného času
- Víceúčelové hřiště
- Golf Resort
Pamětihodnosti
editovat- zřícenina hazlovského zámku
- zámecký kostel Povýšení svatého Kříže
- hřbitovní kostel svatého Jiří z roku 1686
- evangelický kostel z roku 1907
- socha Jana Nepomuckého, která dříve stávala na náměstí; dnes je umístěna v uzavřeném prostoru zámku
- krucifix
- smírčí kříž
- tzv. Chebský kříž
- velká a malá výklenková kaplička
- památník obětem první světové války na vrchu Kalvárie
- památník gymnasty Dr. Antona Freye v blízkosti nádraží
- památník obětem druhé světové války před obecním úřadem
- přírodní rezervace Ztracený rybník
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ V Hazlově vládnou dva starostové 2011-05-12 ct24.cz
- ↑ Radnici v Hazlově hlídala ochranka, nové vedení úřad nepřevzalo 2011-05-16 ct24.cz
- ↑ Konec zmatků v Hazlově, starostkou je Dvořáková 2011-08-26 ct24.cz
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Hazlov. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 634 s. Dostupné online. S. 233.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Cheb. Praha: Český statistický úřad, 2015. 20 s. Dostupné online. S. 1. Archivováno 27. 10. 2022 na Wayback Machine.
Literatura
editovat- Obce Ašska v proměnách času. Die Dörfer des Ascher Ländchens im Wandel der Zeit. Aš: Muzeum Aš, 2008. 46 s. (česky, německy)
- ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. Díl 1. A–M. Praha: Libri, 2003. 504 s. ISBN 80-7277-099-3. Kapitola Hazlov.
- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 79.
Související články
editovat- Ašský výběžek
- Hazlovská pahorkatina
- Přátelé v srdci Evropy
- Sdružení Ašsko
- Smrt Panny Marie z Hazlova
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hazlov na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Hazlov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)