Hazlov (zámek)
Hazlov je zřícenina hradu přestavěného na zámek v centru stejnojmenné obce v okrese Cheb, v kraji Karlovarském. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]
| Hazlov | |
|---|---|
.jpg) Pohled na zámek v roce 2020 | |
| Základní informace | |
| Sloh | architektura |
| Výstavba | počátek 13. století |
| Zánik | postupně ničen od roku 1945 |
| Stavebník | Bedřich z Hazlova |
| Další majitelé | z Hazlova Landwüstové Maléříkové Dětřichovci Nosticové Moserové Hemfeldové |
| Současný majitel | obec Hazlov |
| Poloha | |
| Adresa | Hazlov,  Česko |
| Souřadnice | 50°9′28,43″ s. š., 12°16′25,46″ v. d. |
  Hazlov | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 11519/4-5088 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Hrad Hazlov byl založen pravděpodobně Bedřichem z Hazlova někdy na počátku 13. století. Jeho existence je prvně datována v roce 1224. Páni z Hazlova drželi hrad i okolní vísky až do 15. století. Ve 14. století byl hrad (původně románský), goticky přestavěn. Hazlov byl v roce 1401 odkoupen Mikulášem Jurem z Chebu. V roce 1450 získávají hrad Landwüstové, kteří ho patrně po druhé upravují, a dostavují některé budovy. Po nich hrad odkupuje Jan Maléřík. Jeho potomci vlastní sídlo až do poloviny 16. století. V roce 1579 ho získává Václav Volf z Kocova a později Dětřichovci. Dalšími majiteli byli na krátkou dobu také Nosticové a po nich Moserové, kteří svůj vliv zde uplatňovali až do 19. století. Moserové vyzdvihli Hazlov z krize, hrad značně rozšířili, přeměnili ho na zámek a koncem 17. století přistavěli kostel. Posledními majiteli byli Hemfeldové, kteří hrad vlastnili až do roku 1945.
Po celou dobu existence, až do 20. století byl hrad neustále využíván svými majiteli jako sídlo, proto zůstával v dobrém stavu. Ve 20. století, po skončení 2. světové války a zrušení šlechty[zdroj?] v Československu, byl hrad nevyužívaný, začal podléhat zubu času a rozpadat se. V 60. letech 20. století byla zbořena velká část jižní strany hradu a v 70. letech na něj byl vydán demoliční výměr (který je stále platný). Nakonec však ke stržení paláce nedošlo (jelikož se údajně jedná o památku), a hrad byl ponechán dále bez využití.
Obci se podařilo zachránit barokní kostel Povýšení svatého Kříže s románskou věží, na hrad však tehdy stále nezbývaly finance. Na hradě nikdy neproběhl archeologický výzkum.
V roce 2010, po několikaletém hledání investorů, se obci podařilo získat peníze na částečné opravy. V druhé polovině roku se začala stavět střecha.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-03]. Identifikátor záznamu 123016 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Literatura editovat
- Durdík, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000, s. 152–153, ISBN 80-7277-003-9
- Kolektiv, Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – západní Čechy, Praha 1985
- Úlovec, Jiří, Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech, Praha 2007
- BRYCH, Vladimír; RENDEK, Jan. Hrady, zámky a tvrze západních Čech. 1. vyd. Praha: Academia, 2016. 615 s. ISBN 978-80-200-2329-2. S. 120.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hazlov na Wikimedia Commons - Zámek Hazlov na webu Hrady.cz
