Otevřít hlavní menu

Smírčí kříž

nahrubo vytesaný kříž z kamene, často v polích a u cest, často uložený jako součást trestu
Dvojice smírčích křížů u Milhostova na Chebsku

Smírčí kříž je kamenný kříž postavený nejčastěji na místě, kde se stal hrdelní zločin nebo neštěstí.

VyužitíEditovat

Ve středověku bylo možno při trestání provinilců uplatnit systém tzv. smírčího práva, kdy byl provinilci uložen nějaký úkol, kterým odčinil svůj zločin. Takovým úkolem kromě vyrovnání s postiženou rodinou mohlo být i vytesání a vztyčení kamenného kříže na místě, kde byl zločin spáchán.

Podobným symbolem je křížový kámen, což je kříž vytesaný do kamene a nemá tudíž klasický „křížový" obrys.

Soudnictví ve středověké západní Evropě vycházelo z křesťanského kanonického práva založeného na hodnotách duchovních, svědomí a rozumu. Život na naší zemi nám daroval Bůh. A lidský život byl chápán jako nejvyšší hodnota. Pro spásu lidí, jejich vykoupení od hříchu Ježíš Kristus zemřel na kříži. Vraždou, usmrcením člověka pohrdl jedinec Kristovou výkupnou obětí a darem stvoření. Toto jednání si vůči živoucímu Bohu žádalo usmíření – potvrdit, že si křesťané váží Vykupitelova kříže. A tak vedle odškodnění pozůstalých byli pachatelé zločinu odsuzováni ke stavbě smírčích křížů.

Křížové kameny byly stavěny také jako upomínka na pohromy, například morové epidemie.

Výzkum na území ČeskaEditovat

V roce 1997 byl vydán soupis (citován jako katalog) všech dosud nalezených smírčích křížů na území Česka. Katalog sestavilo muzeum v Aši a na něj navázaná Společnost pro výzkum kamenných křížů. Autoři vycházeli z desítek písemných podkladů od roku 1884. Katalog je tříděn po okresech a nalezené kříže byly očíslovány a popsány. Společnost později vydala novelizace, protože kříže byly a jsou dále nacházeny. V roce 2003 měla společnost zmapováno ve své centrální evidenci 3893 kamenných křížů na území celé České republiky.[1]

Jinou aktivitu vyvinul Klub českých turistů – odbor Dvůr Králové nad Labem, který po roce 2000 vydal sérii zhruba 20 záznamníků tematických turistických odznaků (TTO) motivující turisty k jejich vyhledávání a zakreslení současného stavu.[2] V brožurkách je použit systém očíslovaných křížů z výše uvedeného katalogu a dodány jejich souřadnice.

Ukázky kamenůEditovat

ReferenceEditovat

  1. BĚLOHRADSKÝ, René; BELISOVÁ, Natálie; BOŘIL, Petr. Kamenné kříže Čech, Moravy a Slezska. Liberec: Knihy 555, 2013. ISBN 978-80-86660-37-0. Kapitola 30 let Společnosti pro výzkum kamenných křížů, s. 33. 
  2. AUTORSKÝ KOLEKTIV. TTO Kamenné kříže Českolipsko. Dvůr Králové nad Labem: KČT Dvůr Králové nad Labem, 2005. Kapitola Dosud vydané záznamníky, s. 50. 

LiteraturaEditovat

  • AUTORSKÝ KOLEKTIV. Kamenné kříže Čech a Moravy. Praha: Argo, 1997. ISBN 80-7203-157-0. S. 400. 
  • BĚLOHRADSKÝ, René; BELISOVÁ, Natálie; BOŘIL, Petr. Kamenné kříže Čech, Moravy a Slezska. Liberec: Knihy 555, 2013. ISBN 978-80-86660-37-0. S. 370. 
  • AUTORSKÝ KOLEKTIV. TTO Kamenné kříže Českolipsko. Dvůr Králové nad Labem: KČT Dvůr Králové nad Labem, 2005. S. 52. 

Externí odkazyEditovat