Wikipedie

Fyzikální ústav Akademie věd České republiky

výzkumný ústav
(přesměrováno z Fyzikální ústav ČSAV)

Fyzikální ústav AV ČR (FZU) je výzkumnou institucí Akademie věd České republiky.[1] Ústav se věnuje základnímu a aplikovanému výzkumu v oblasti fyziky. V současnosti je výzkum ústavu orientován na pět odvětví: fyziku elementárních částic, fyziku kondenzovaných systémů a fyziku pevných látek, optiku a fyziku plazmatu. Ústav se podílí také na vzdělávání na univerzitní úrovni, vedení diplomových a doktorských prací a komunikaci vědy veřejnosti.

Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.
Budovy Fyzikálního ústavu v Praze 8
Budovy Fyzikálního ústavu v Praze 8
ZkratkaFZU
Vznik1. 1. 1954
Právní formaveřejná výzkumná instituce
SídloNa Slovance 1999/2
182 00 Praha 8
Souřadnice50°7′24,49″ s. š., 14°28′7,81″ v. d.
ŘeditelRNDr. Michael Prouza, Ph.D.
Mateřská organizaceAkademie věd České republiky
Oficiální webwww.fzu.cz
E-mailinfo@fzu.cz
Datová schránkanm9ns84
IČO68378271 (VR)
LEI31570090UCILTUZJKA51
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výzkum a vědecké sekce

editovat

FZU je mezinárodně významným a uznávaným centrem vědecké excelence. Výzkumné týmy ve FZU se zabývají širokou škálou výzkumných aktivit, mají velké mezinárodní zastoupení a podíl žen činí přibližně 30 %. Většina týmů dosahuje světově špičkových a mezinárodně excelentních výsledků a některé týmy patří k absolutní špičce výzkumu a vývoje na celosvětové úrovni, zejména v oblastech spintroniky, strukturní analýzy a krystalografie, atomárních a molekulárních struktur, dále v oblasti klasické a kvantové optiky. [2]

Vědci a vědkyně z FZU pravidelně publikují články v uznávaných časopisech Science(např. [3][4][5][6][7][8]), Nature[9][10][11][12][13] a dalších časopisech vydavatelství Nature Portfolio[14][15][16][17][18][19][20][21][22], Advanced Functional Materials[23][24][25], Physical Review Letters[26][27][28][29], The Astrophysical Journal[30][31] a řadě dalších.[32][33]

FZU se dělí na 5 sekcí[34], z nichž každá obsahuje několik oddělení. Sekce fyziky pevných látek se nachází v pražských Střešovicích, Sekce výkonových laserů v Dolních Břežanech; ostatní tři jsou umístěny převážně v areálu hlavní budovy v Praze 8 - Libni (s výjimkou některých společných laboratoří).

Sekce fyziky elementárních částic

editovat

Sekce fyziky elementárních částic je umístěna v Praze v ulici Na Slovance. Zahrnuje pět oddělení: oddělení astročásticové fyziky, oddělení experimentální fyziky částic, oddělení teorie elementárních částic, oddělení vývoje detektorů a zpracování dat, oddělení kosmologie a gravitační fyziky.

Náplní práce sekce je zkoumání struktury hmoty na úrovni subatomárních částic a sil, které mezi nimi působí. Účastní se na experimentu ATLAS na urychlovači LHC v CERN a experimentu z oblasti astročásticové fyziky prováděného Observatoří Pierra Augera v Argentině.

V rámci mezinárodního projektu CALICE se podílí na vývoji detektorů pro plánovaný Mezinárodní lineární srážeč elektronů a pozitronů ILC. Má také nezanedbatelný podíl na přípravě a budování gama observatoře CTA (Cherenkov Telescope Array).[35]

Menší měrou se sekce účastní i na dalších experimentech v CERN (ALICE, TOTEM), na neutrinovém experimentu NOvA[36], projektu Observatoře Very C. Rubin[37] a kosmického detektoru gravitačních vln LISA.

Sekce fyziky kondenzovaných látek

editovat

Sekce fyziky kondenzovaných látek má šest oddělení, z toho pět je umístěných v budově FZU v Praze Na Slovance: oddělení magnetických měření a materiálů (jeho součástí je též společná laboratoř magnetických studií s MFF UK), oddělení dielektrik, oddělení materiálové analýzy, oddělení funkčních materiálů, oddělení chemie.

Oddělení teorie kondenzovaných látek je umístěné v budově Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR, v.v.i., v ulici Pod Vodárenskou věží.

Předmětem výzkumu sekce je teoretické a experimentální studium struktury a vlastností především multiferoických, piezoelektrických a spintronických materiálů, kapalných krystalů, moderních kovových materiálů, funkčních technických materiálů, jako jsou slitiny s tvarovou pamětí, diamantové povlaky, Heuslerovy slitiny a tenké vrstvy.

  •  
    Detail deformačního stroje s teplotní komorou v oddělení funkčních materiálů
  •  
    Spektrometry pro THz spektroskopii v časové oblasti (detail) v oddělení dielektrik
  •  
    Transmisní elektronový mikroskop v oddělení materiálové analýzy
  •  
    Aparatura pro růst krystalů Czochralského metodou

Sekce fyziky pevných látek

editovat

Většina sekce sídlí v Praze v ulici Cukrovarnická 112/10 a má celkem 7 oddělení: oddělení povrchů a molekulárních struktur, oddělení spintroniky a nanoelektroniky (jeho součástí je též společná laboratoř optospintroniky s MFF UK), oddělení strukturní analýzy, oddělení magnetik a supravodičů, oddělení tenkých vrstev a nanostruktur, oddělení polovodičů a oddělení optických materiálů

Výzkum je zde zaměřen především na magneticky a opticky aktivní materiály, nanokrystalické formy křemíku, polovodičů III-V, diamantu a grafitu a nanostruktury pro biologické, lékařské a mikroelektronické aplikace.

Sekce optiky

editovat

Sekce optiky má čtyři oddělení umístěné v budově Na Slovance: oddělení analýzy funkčních materiálů, oddělení optických a biofyzikálních systémů, oddělení nízkoteplotního plazmatu a oddělení optických a mechanických dílen.

Pátým oddělním je Společná laboratoř optiky, kterou FZU sdílí s Univerzitou Palackého v Olomouci.[38]

Sekce se zaměřuje jak na zkoumání vlastností optického záření, tak výzkum optických materiálů a struktur (včetně dopovaných oxidů a jejich povrchů, vícevrstvých systémů a nanostrukturovaných keramik a krystalů). V oboru klasické optiky řeší problémy interferometrie, holografie, fraktálové optiky, koherenčního a statistického chování světelných svazků.

Kromě toho se podílí na vývoji aplikací pro vědecké a medicínské použití včetně rentgenové optiky pro synchrotronní záření.

  •  
    Přístroj pro magnetronové naprašování
  •  
    Plazmatický systém pro reaktivní depozici tenkých vrstev v oddělení nízkoteplotního plazmatu
  •  
    Vědkyně u “Spinning disk” konfokálního mikroskopu pro snímání buněčných struktur
  •  
    3D tisk z kovu a kovových slitin

Sekce výkonových laserů – Centrum HiLASE

editovat

Sekce výkonových laserů – Centrum HiLASE má celkem 7 oddělení: v areálu ústavů AV ČR na Slovance sídlí oddělení radiační a chemické fyziky (badatelské centrum PALS provozované společně s Ústavem fyziky plazmatu AV ČR) a část oddělení technické podpory PALS. Dalších pět oddělení sídlí v budově Centra HiLASE v Dolních Břežanech: oddělení vývoje pokročilých laserů, oddělení průmyslových aplikací laserů, oddělení vědeckých aplikací laserů a dále oddělení inženýrské a technické podpory a oddělení řízení projektů.

Sekce se věnuje základnímu výzkumu laserového plazmatu vytvářeného impulsními výkonovými lasery emitujícími záření v infračervené, viditelné i měkké rentgenové oblasti.

Podílí se také na vývoji laserů, například kontinuálního supersonického chemického kyslík-jódového laseru (COIL) kilowattové třídy ve spolupráci s indickým Laser Science & Technology Centre, Indie a laserů založených na diodovém čerpání s vysokou opakovací frekvencí v rámci projektu HiLASE.

  •  
    Centrum PALS
  •  
    PALS - detail
  •  
    Budova Centra HiLASE

Sekce realizace projektu ELI Beamlines

editovat

Sekce existovala v letech 2012[39] až 2022 a byla umístěna v Dolních Břežanech (Za Radnicí 835). Jejím hlavním účelem byla příprava a realizace laserového centra ELI Beamlines, které je od ledna 2023 součástí evropského konsorcia ELI ERIC.[40][41]

  •  
    Budova ELI Beamlines v Dolních Břežanech
  •  
    Experimentální zařízení ELIMAIA
  •  
    Laserový systém L3 HAPLS

Dvořákova přednáška

editovat
 
Profesor Marko Topič na 13. Dvořákově přednášce v prostorách FZU.

FZU od roku 2009 pořádá Dvořákovy přednášky, které se konají 1x ročně a přednášejícím je mezinárodně uznávaná autorita v některém z oborů fyziky. Přednáška je pojmenována po Vladimíru Dvořákovi, fyziku v oboru pevných látek a též řediteli FZU v letech 1993-2001. Mezi přednášejicími byli: Yoshihiro Ishibashi, Anton Zeilinger, Dieter Vollhardt, Allan H. MacDonald, Peter Jenni, Orazio Svelto, Janos Hajdu, Marco Cavaglià, Paul Lecoq, Shaoyi Jiang, Ramamoorthy Ramesh, Jorge J. Rocca, Marko Topič.[42]

Popularizační aktivity

editovat

Fyzikální ústav se podílí na řadě aktivit popularizujících výzkum mezi veřejností, například prostřednictvím přednášek, exkurzí, workshopů pro studenty, apod. Mezi největší akce patří Veletrh vědy, Týden Akademie (Dny otevřených dveří) a Noc vědců. FZU se zúčastňuje také festivalů VědaFest, Zažít město jinak a řady dalších akcí v ČR.

Fyzikální ústav disponuje řadou zajímavých pomůcek, které pomáhají při objasňování pokročilých fyzikálních témat – například mlžná komora, laserové bludiště, model supravodivé dráhy, či fotovoltaický stan.[43]

Transfer technologií a znalostí

editovat

Fyzikální ústav je dlouhodobě aktivní v přenosu znalostí a technologií z výzkumného prostředí do praxe. Vědci a vědkyně z FZU jsou každoročně autory, či spoluautory řady patentů a užitných vzorů.[44]

Fyzikální ústav AV ČR má dvě spin-off společnosti pro přenos technologií a znalostí z výzkumného prostředí do aplikované sféry – v roce 2016 spoluzaložil firmu CARDAM s.r.o. zabývající se aditivní výrobou, zakázkovým vývojem, matematickými výpočty a simulacemi pro průmysl, digitalizací a optimalizací procesů ve výrobě.[45] V roce 2021 FZU spoluzaložil firmu Hi-Beams, s.r.o., která se zabývá inovativními způsoby povrchových úprav materiálů pomocí laserových technologií.[46]

V červenci 2023 byla otevřena budova evropského digitálního inovačního centra Brain4Industry (B4I) v Dolních Břežanech, které provozuje FZU společně s partnery z průmyslové i výzkumné sféry. B4I podporuje spolupráci mezi vědou, výzkumem a průmyslem, zejména malými a středními firmami.[47]

Historie ústavu

editovat

Ústav má komplikovanou historii, protože docházelo k mnoha reorganizacím, slučováním, přejmenováváním jednotlivých fyzikálních pracovišť.[48] Současná podoba ústavu je víceméně stabilní od roku 1979.

Z podnětu Ing. Dr. tech. Vítězslava Havlíčka, tehdy vedoucího konstrukce transformátorů v Elektrotechnické továrně (ETD) Škodových závodů v plzeňských Doudlevcích a prof. Dolejška ze Spektroskopického ústavu Univerzity Karlovy vzniklo v letech 1932–1934 nové pracoviště – Fyzikální výzkum Škodových závodů (FVŠZ). Za druhé světové války pak byla 17. 11. 1939 při uzavření vysokých škol výzkumná činnost přerušena.[49]

V roce 1946 vznikla Laboratoř pro nukleární fyziku a v roce 1950 vznikl reorganizací Fyzikálního výzkumu Škodových závodů Ústřední ústav fyzikální (ÚÚF) pod vedením J. Bačkovského.[50] Byl podřízen tzv. Ústředí vědeckého výzkumu. Získal budovy Výzkumného ústavu československého průmyslu cukrovarnického v Cukrovarnické ulici 10 v Praze-Střešovicích z let 1920–1923. Po založení Československé akademie věd (ČSAV) v roce 1952 proběhlo přejmenování ÚÚF na Ústav technické fyziky ČSAV.

V roce 1954 vznikl Fyzikální ústav ČSAV sloučením Laboratoře pro nukleární fyziku ČSAV a Laboratoře pro experimentální a teoretickou fyziku ČSAV. Prvním ředitelem ústavu byl Čestmír Šimáně. V roce 1955 se od ústavu oddělila část pracovišť, z nichž vznikl Ústav jaderné fyziky ČSAV. Fyzikální ústav ČSAV během 50. a 60. let sídlil v několika menších pracovištích po Praze, v roce 1970 proběhlo stěhování do nově postavené budovy v ulici Na Slovance v Praze 8, kde velká část FZU sídlí dodnes.

V roce 1962 byl Ústav technické fyziky ČSAV (sídlící v Cukrovarnické ulici) přejmenován na Ústav fyziky pevných látek ČSAV. V roce 1979 došlo ke sloučení Fyzikálního ústavu ČSAV, Ústavu fyziky pevných látek ČSAV a Oddělení nízkých teplot Ústavu jaderné fyziky. Ředitelem ústavu se stal Bohumil Kvasil.

Ředitelé od roku 1954

editovat

Významní pracovníci ústavu

editovat

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Rejstřík veřejných výzkumných institucí. rvvi.msmt.cz [online]. [cit. 2020-07-26]. Dostupné online. 
  2. ↑ Evaluation of research and professional activity of research-oriented institutes of the Czech Academy of Sciences for the period 2015–2019 [online]. [cit. 2024-02-07]. Kapitola Summary Final Report (Name of the Institute: Institute of Physics of the CAS, v. v. i.), s. 1–8. Dostupné online. 
  3. ↑ BRÁZDA, Petr; PALATINUS, Lukáš; BABOR, Martin. Electron diffraction determines molecular absolute configuration in a pharmaceutical nanocrystal. Science. 2019-05-17, roč. 364, čís. 6441, s. 667–669. Dostupné online [cit. 2024-02-07]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.aaw2560. (anglicky) 
  4. ↑ MALLADA, B.; GALLARDO, A.; LAMANEC, M. Real-space imaging of anisotropic charge of σ-hole by means of Kelvin probe force microscopy. Science. 2021-11-12, roč. 374, čís. 6569, s. 863–867. Dostupné online [cit. 2024-02-07]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.abk1479. (anglicky) 
  5. ↑ PALATINUS, L.; BRÁZDA, P.; BOULLAY, P. Hydrogen positions in single nanocrystals revealed by electron diffraction. Science. 2017-01-13, roč. 355, čís. 6321, s. 166–169. Dostupné online [cit. 2024-02-07]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.aak9652. (anglicky) 
  6. ↑ WUNDERLICH, Jörg; PARK, Byong-Guk; IRVINE, Andrew C. Spin Hall Effect Transistor. Science. 2010-12-24, roč. 330, čís. 6012, s. 1801–1804. Dostupné online [cit. 2024-02-07]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.1195816. (anglicky) 
  7. ↑ SEDMÁK, P.; PILCH, J.; HELLER, L. Grain-resolved analysis of localized deformation in nickel-titanium wire under tensile load. Science. 2016-08-05, roč. 353, čís. 6299, s. 559–562. Dostupné online [cit. 2024-02-07]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.aad6700. (anglicky) 
  8. ↑ THE PIERRE AUGER COLLABORATION; AAB, A.; ABREU, P. Observation of a large-scale anisotropy in the arrival directions of cosmic rays above 8 × 10 18 eV. Science. 2017-09-22, roč. 357, čís. 6357, s. 1266–1270. Dostupné online [cit. 2024-02-07]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.aan4338. (anglicky) 
  9. ↑ LI, Qian; STOICA, Vladimir A.; PAŚCIAK, Marek. Subterahertz collective dynamics of polar vortices. Nature. 2021-04, roč. 592, čís. 7854, s. 376–380. Dostupné online [cit. 2024-02-07]. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/s41586-021-03342-4. (anglicky) 
  10. ↑ PENG, Jinbo; CAO, Duanyun; HE, Zhili. The effect of hydration number on the interfacial transport of sodium ions. Nature. 2018-05, roč. 557, čís. 7707, s. 701–705. Dostupné online [cit. 2024-02-07]. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/s41586-018-0122-2. (anglicky) 
  11. ↑ SUGIMOTO, Yoshiaki; POU, Pablo; ABE, Masayuki. Chemical identification of individual surface atoms by atomic force microscopy. Nature. 2007-03, roč. 446, čís. 7131, s. 64–67. Dostupné online [cit. 2024-02-07]. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/nature05530. (anglicky) 
  12. ↑ LEE, June Hyuk; FANG, Lei; VLAHOS, Eftihia. A strong ferroelectric ferromagnet created by means of spin–lattice coupling. Nature. 2010-08, roč. 466, čís. 7309, s. 954–958. Dostupné online [cit. 2024-02-07]. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/nature09331. (anglicky) 
  13. ↑ KREMPASKÝ, J.; ŠMEJKAL, L.; D’SOUZA, S. W. Altermagnetic lifting of Kramers spin degeneracy. Nature. 2024-02-15, roč. 626, čís. 7999, s. 517–522. Dostupné online [cit. 2024-02-21]. ISSN 0028-0836. DOI 10.1038/s41586-023-06907-7. PMID 38356066. (anglicky) 
  14. ↑ LAWRENCE, James; BERDONCES-LAYUNTA, Alejandro; EDALATMANESH, Shayan. Circumventing the stability problems of graphene nanoribbon zigzag edges. Nature Chemistry. 2022-12, roč. 14, čís. 12, s. 1451–1458. Dostupné online [cit. 2024-02-07]. ISSN 1755-4349. DOI 10.1038/s41557-022-01042-8. (anglicky) 
  15. ↑ JELÍNEK, P. Quantum spin chains go organic. Nature Chemistry. 2023-01, roč. 15, čís. 1, s. 12–13. Dostupné online [cit. 2024-02-07]. ISSN 1755-4349. DOI 10.1038/s41557-022-01112-x. (anglicky) 
  16. ↑ KLAR, Paul B.; KRYSIAK, Yaşar; XU, Hongyi. Accurate structure models and absolute configuration determination using dynamical effects in continuous-rotation 3D electron diffraction data. Nature Chemistry. 2023-06, roč. 15, čís. 6, s. 848–855. Dostupné online [cit. 2024-02-07]. ISSN 1755-4349. DOI 10.1038/s41557-023-01186-1. (anglicky) 
  17. ↑ SONG, Shaotang; PINAR SOLÉ, Andrés; MATĚJ, Adam. Highly entangled polyradical nanographene with coexisting strong correlation and topological frustration. Nature Chemistry. 2024-02-19. Dostupné online [cit. 2024-02-21]. ISSN 1755-4330. DOI 10.1038/s41557-024-01453-9. (anglicky) 
  18. ↑ ŽELEZNÝ, J.; WADLEY, P.; OLEJNÍK, K. Spin transport and spin torque in antiferromagnetic devices. Nature Physics. 2018-03, roč. 14, čís. 3, s. 220–228. Dostupné online [cit. 2024-02-07]. ISSN 1745-2481. DOI 10.1038/s41567-018-0062-7. (anglicky) 
  19. ↑ JUNGWIRTH, T.; SINOVA, J.; MANCHON, A. The multiple directions of antiferromagnetic spintronics. Nature Physics. 2018-03, roč. 14, čís. 3, s. 200–203. Dostupné online [cit. 2024-02-07]. ISSN 1745-2481. DOI 10.1038/s41567-018-0063-6. (anglicky) 
  20. ↑ WADLEY, Peter; REIMERS, Sonka; GRZYBOWSKI, Michal J. Current polarity-dependent manipulation of antiferromagnetic domains. Nature Nanotechnology. 2018-05, roč. 13, čís. 5, s. 362–365. Dostupné online [cit. 2024-02-07]. ISSN 1748-3395. DOI 10.1038/s41565-018-0079-1. (anglicky) 
  21. ↑ AMIN, O. J.; POOLE, S. F.; REIMERS, S. Antiferromagnetic half-skyrmions electrically generated and controlled at room temperature. Nature Nanotechnology. 2023-08, roč. 18, čís. 8, s. 849–853. Dostupné online [cit. 2024-02-07]. ISSN 1748-3395. DOI 10.1038/s41565-023-01386-3. (anglicky) 
  22. ↑ PARK, Jae Whan; DO, Euihwan; SHIN, Jin Sung. Creation and annihilation of mobile fractional solitons in atomic chains. Nature Nanotechnology. 2022-03, roč. 17, čís. 3, s. 244–249. Dostupné online [cit. 2024-02-07]. ISSN 1748-3395. DOI 10.1038/s41565-021-01042-8. (anglicky) 
  23. ↑ OLSHTREM, A.; PANOV, I.; CHERTOPALOV, S. Chiral Plasmonic Response of 2D Ti 3 C 2 T x Flakes: Realization and Applications. Advanced Functional Materials. 2023-07, roč. 33, čís. 30. Dostupné online [cit. 2024-02-07]. ISSN 1616-301X. DOI 10.1002/adfm.202212786. (anglicky) 
  24. ↑ SANTHINI, Vijai M.; STETSOVYCH, Oleksandr; ONDRÁČEK, Martin. On‐Surface Synthesis of Polyferrocenylene and its Single‐Chain Conformational and Electrical Transport Properties. Advanced Functional Materials. 2021-01, roč. 31, čís. 5. Dostupné online [cit. 2024-02-07]. ISSN 1616-301X. DOI 10.1002/adfm.202006391. (anglicky) 
  25. ↑ PUSHKAREV, Vladimir; NĚMEC, Hynek; PAINGAD, Vaisakh C. Charge Transport in Single‐Crystalline GaAs Nanobars: Impact of Band Bending Revealed by Terahertz Spectroscopy. Advanced Functional Materials. 2022-01, roč. 32, čís. 5. Dostupné online [cit. 2024-02-07]. ISSN 1616-301X. DOI 10.1002/adfm.202107403. (anglicky) 
  26. ↑ PAŚCIAK, M.; WELBERRY, T. R.; KULDA, J. Dynamic Displacement Disorder of Cubic BaTiO 3. Physical Review Letters. 2018-04-20, roč. 120, čís. 16. Dostupné online [cit. 2024-05-20]. ISSN 0031-9007. DOI 10.1103/PhysRevLett.120.167601. (anglicky) 
  27. ↑ DE LA TORRE, Bruno; ŠVEC, Martin; FOTI, Giuseppe. Submolecular Resolution by Variation of the Inelastic Electron Tunneling Spectroscopy Amplitude and its Relation to the AFM/STM Signal. Physical Review Letters. 2017-10-16, roč. 119, čís. 16. Dostupné online [cit. 2024-05-20]. ISSN 0031-9007. DOI 10.1103/PhysRevLett.119.166001. (anglicky) 
  28. ↑ AAB, A.; ABREU, P.; AGLIETTA, M. Measurement of the Fluctuations in the Number of Muons in Extensive Air Showers with the Pierre Auger Observatory. Physical Review Letters. 2021-04-16, roč. 126, čís. 15. Dostupné online [cit. 2024-05-20]. ISSN 0031-9007. DOI 10.1103/PhysRevLett.126.152002. (anglicky) 
  29. ↑ YAO, Yugui; KLEINMAN, Leonard; MACDONALD, A. H. First Principles Calculation of Anomalous Hall Conductivity in Ferromagnetic bcc Fe. Physical Review Letters. 2004-01-22, roč. 92, čís. 3. Dostupné online [cit. 2024-05-20]. ISSN 0031-9007. DOI 10.1103/PhysRevLett.92.037204. (anglicky) 
  30. ↑ AAB, A.; ABREU, P.; AGLIETTA, M. A Search for Ultra-high-energy Neutrinos from TXS 0506+056 Using the Pierre Auger Observatory. The Astrophysical Journal. 2020-10-01, roč. 902, čís. 2, s. 105. Dostupné online [cit. 2024-05-20]. ISSN 0004-637X. DOI 10.3847/1538-4357/abb476. 
  31. ↑ AAB, A.; ABREU, P.; AGLIETTA, M. Cosmic-Ray Anisotropies in Right Ascension Measured by the Pierre Auger Observatory. The Astrophysical Journal. 2020-03-10, roč. 891, čís. 2, s. 142. Dostupné online [cit. 2024-05-20]. ISSN 0004-637X. DOI 10.3847/1538-4357/ab7236. 
  32. ↑ Seznam výsledků | FZU. www.fzu.cz [online]. [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. 
  33. ↑ Publikace | FZU. www.fzu.cz [online]. [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. 
  34. ↑ Výzkumné sekce a oddělení Fyzikálního ústavu AVČR [online]. Fyzikální ústav Akademie věd ČR [cit. 2023-07-25]. Dostupné online. 
  35. ↑ Home [online]. Cherenkov Telescope Array [cit. 2018-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. ↑ The NOvA Experiment [online]. Fermi National Accelerator Laboratory [cit. 2018-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-05. (anglicky) 
  37. ↑ Sky Surveys - Vera C. Rubin Observatory (LSST) | FZU. www.fzu.cz [online]. [cit. 2023-11-17]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  38. ↑ Společná laboratoř optiky Univerzity Palackého v Olomouci a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR [online]. Univerzita Palackého v Olomouci [cit. 2018-01-05]. Dostupné online. 
  39. ↑ Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i. Výroční zpráva o činnosti a hospodaření za rok 2012 [online]. [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. 
  40. ↑ Evropská komise ustavila konsorcium ELI ERIC - Akademie věd České republiky. www.avcr.cz [online]. [cit. 2023-11-17]. Dostupné online. 
  41. ↑ Od ledna se centrum ELI Beamlines proměnilo v The Extreme Light Infrastructure ERIC | FZU. www.fzu.cz [online]. 2023-01-25 [cit. 2023-11-17]. Dostupné online. 
  42. ↑ Dvořákovy přednášky | FZU. www.fzu.cz [online]. [cit. 2024-02-21]. Dostupné online. 
  43. ↑ Materiály pro školy | FZU. www.fzu.cz [online]. [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. 
  44. ↑ Patenty a licence | FZU. www.fzu.cz [online]. [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. 
  45. ↑ Cardam Solution [online]. [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. 
  46. ↑ Laserové Centrum HiLASE představuje spin-off Hi-Beams, s.r.o. | FZU. www.fzu.cz [online]. 2021-03-16 [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. 
  47. ↑ Most mezi vědou a průmyslem – otevřelo se Inovační centrum Brain4Industry | FZU. www.fzu.cz [online]. 2023-07-12 [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. 
  48. ↑ Stručná historie FZU | FZU. www.fzu.cz [online]. [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. 
  49. ↑ ROZSÍVAL, Miroslav. Václav Dolejšek /1895-1945/. Vesmír. 5. 6. 1995, roč. 74, čís. 1995/6, s. 334. Dostupné online [cit. 2018-01-05]. 
  50. ↑ Historie FZÚ [online]. Fyzikální ústav Akademie věd ČR [cit. 2018-09-22]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Fyzikální_ústav_Akademie_věd_České_republiky&oldid=24014734“