Formule 1 v roce 1962
XIII. Mistrovství Světa Formule 1 a 5. ročník poháru konstruktérů, byl zahájen 20. května Velkou cenou Nizozemska na okruhu Zandvoort. Posledním závodem ve kterém se bojovalo o mistrovské body byla jihoafrická Grand Prix pořádaná v East Londonu 29. prosince. Třináctého ročníku mistrovství světa se zúčastnilo celkem 61 pilotů, z tohoto počtu bylo 22 nováčků. Dvanáct konstruktérů představilo celkem 24 modelů či různých specifikací svých vozů. Oficiální kalendář mistrovství světa obsahoval 9 závodů, z toho se jich 7 pořádalo v Evropě a po jednom na americkém a africkém kontinentě. Sezóna 1962 zahrnovala krom, závodu započítávaných do mistrovství světa i dalších 22 nemistrovských Grand Prix, dále pak mezinárodní mistrovství Jihoafrické republiky, které sestávalo z dalších 12 Grand Prix.
13 sezóna mistrovství světa vozů Formule 1 (1962) | |
---|---|
![]() | |
Obecné informace | |
Počet závodů | 9 |
Počet pilotů | 19 |
Pohár jezdců | |
První | ![]() (BRM) |
Druhý | ![]() (Lotus–Climax) |
Třetí | ![]() (Cooper–Climax) |
Pohár konstruktérů | |
První | ![]() |
Formule 1 | |
◄ 1961 ![]() 1963 ► |
Pohled na sezónuEditovat
Formule 1 zahájila sezónu již 2. ledna v Jihoafrické republice, závod zde vyhrál Trevor Taylor. Největší událostí však byl závod v Goodwoodu, kde se jely hned dva podniky, Lavant Cup a Glover Trophy. Při závodě těžce havaroval Stirling Moss, který utrpěl mnohačetné zlomeniny a to byl konec jeho kariéry pilota formule 1. Dále byla sezóna poznamenána krizí uvnitř stáje Ferrari, kterou opustilo celé vedení a tým musel zahájit sezónu se starým modelem. První závody sezony ukázaly, že loňský vítězný tým Ferrari na konkurenci z britských ostrovů nestačí.
Stáj BRM přišla s novým motorem V8 a jezdeckou dvojicí Graham Hill a Richie Ginther, který přišel od Ferrari. Také Lotus renovoval celou koncepci vozu a přišel s revolučním řešením šasi u vozu Lotus 25, jako motor používal Climax V8, který používalo i několik dalších týmů. Lotus také experimentoval s motorem od BRM, což se posléze ukázalo jako ne příliš vhodné spojení. Ferrari se snažilo navázat na předešlé úspěchy a místo dosud úspěšného šestiválce zkoušelo i osmiválec a dvanáctiválec. Nic však nevedlo k výsledkům a tak se Ferrari posledních dvou závodů v USA a Jihoafrické republice nezúčastnil. Nováčkem byla stáj Lola, která najala Johna Surteese a Roye Salvadoriho.
Sezóna začala v květnu v nizozemském Zandvoortu, který byl vypsán zároveň jako Grand Prix Evropy. V závodě zvítězil Graham Hill s vozem BRM a protože tento úspěch v sezóně zopakoval ještě třikrát, získal titul. V Monaku zvítězil Bruce McLaren s vozem Cooper před úřadujícím mistrem světa Philem Hillem na Ferrari, který tak zaznamenal nejlepší výsledek pro Ferrari toho roku. V Belgii se poprvé prosadil Jim Clark na voze Lotus, v prvních třech závodech zvítězili tři různí piloti a tři různé značky. Ve stejném duchu se pokračovalo i ve Francii, kde zvítězil Dan Gurney na Porsche, v podstatě jen díky odstoupení svých soupeřů.
Prvním kdo dokázal zvítězit podruhé byl Jim Clark, který získal prvenství v Aintree před Surteesem a Mclarenem. Graham Hill to vyrovnal hned v dalším závodě v Německu. Rozhodující krok k titulu učinil Hill v italské Monze, kterou vyhrál a Clark odstoupil. Jim Clark vykřesal teoretickou šanci na titul v USA, kde zvítězil před Hillem a snížil náskok konkurenta z BRM na 9 bodů, což znamenalo, že k titulu by ho dovedlo jedině vítězství a odstoupení Hilla. Vše, ale dopadlo přesně naopak, z vítězství a prvního titulu se tak radoval Graham Hill.
Závody formule 1 si vyžádaly další život. Při tréninku na Grand Prix Mexika, který se jel mimo šampionát, zahynul nadějný Ricardo Rodríguez, který dojel čtvrtý v Belgii a ve věku 20 let byl novou vycházející hvězdou.
PravidlaEditovat
Boduje prvních 6 jezdců podle klíče:
- místo – 9 bodů
- místo – 6 bodů
- místo – 4 bodů
- místo – 3 bodů
- místo – 2 body
- místo – 1 bod
- Do šampionátu se započítává pouze 5 nejlepších výsledků.
- Motory se mohou používat atmosférické o objemu v rozmezí 1300 cm³ – 1500 cm³.
- Minimální hmotnost vozu byla stanovena na 450 kg
- V poháru konstruktérů může bodovat pouze jeden vůz z týmu a to ten, který v dané Grand Prix dojede na lépe bodované pozici. Lotus se do poháru zapsal na dvou pozicích, dle komisařů byl rozdělen na Lotus se specifikací motoru od Climax a se specifikací motoru od BRM. Zákaznické vozy jsou z poháru konstruktérů vyloučeny. Bodový systém je stejný jako u jezdců.
Mistrovství světaEditovat
Závody započítávané do MSEditovat
Datum | Grand Prix | Náhled | Akce | Jezdec | Vůz | Stav MS |
---|---|---|---|---|---|---|
1. GP | Nizozemsko
(Výsledky) |
Závod | Graham Hill | BRM P57 | Graham Hill | |
Kolo | Bruce McLaren | Cooper-Climax T55 | ||||
Pole | John Surtees | Lola-Climax Mk4 | ||||
2. GP | Monako
(Výsledky) |
Závod | Bruce McLaren | Cooper-Climax T60 | ||
Kolo | Jim Clark | Lotus-Climax 25 | ||||
Pole | Jim Clark | Lotus-Climax 25 | ||||
3. GP | Belgie
(Výsledky) |
Závod | Jim Clark | Lotus-Climax 25 | ||
Kolo | Jim Clark | Lotus-Climax 25 | ||||
Pole | Graham Hill | BRM P57 | ||||
4. GP | Francie
(Výsledky) |
Závod | Dan Gurney | Porsche 804 | ||
Kolo | Jim Clark | Lotus-Climax 25 | ||||
Pole | Jim Clark | Lotus-Climax 25 | ||||
5. GP | Velká Británie
(Výsledky) |
Závod | Jim Clark | Lotus-Climax 25 | Jim Clark | |
Kolo | Jim Clark | Lotus-Climax 25 | ||||
Pole | Jim Clark | Lotus-Climax 25 | ||||
6. GP | Německo
(Výsledky) |
Závod | Graham Hill | BRM P57 | Graham Hill | |
Kolo | Graham Hill | Cooper-Climax T51 | ||||
Pole | Dan Gurney | Lotus-BRM 24 | ||||
7. GP | Itálie
(Výsledky) |
Závod | Graham Hill | BRM P57 | ||
Kolo | Graham Hill | BRM P57 | ||||
Pole | Jim Clark | Lotus-Climax 25 | ||||
8. GP | USA
(Výsledky) |
Závod | Jim Clark | Lotus-Climax 25 | ||
Kolo | Jim Clark | Lotus-Climax 25 | ||||
Pole | Jim Clark | Lotus-Climax 25 | ||||
9. GP | Jihoafrická republika
(Výsledky) |
Závod | Graham Hill | BRM P57 | ||
Kolo | Jim Clark | Lotus-Climax 25 | ||||
Pole | Jim Clark | Lotus-Climax 25 |
Hodnocení jezdcůEditovat
* | Jezdec | NED |
MON |
BEL |
FRA |
GBR |
GER |
ITA |
USA |
RSA |
b. |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1 | Graham Hill | 1 | (6) | 2 | 9 | (4) | 1 | 1 | (2) | 1 | 42 (52) |
2 | Jim Clark | 9 | Ret | 1 | Ret | 1 | 4 | Ret | 1 | Ret | 30 |
3 | Bruce McLaren | Ret | 1 | Ret | (4) | 3 | (5) | 3 | 3 | 2 | 27 (32) |
4 | John Surtees | Ret | 4 | 5 | 5 | 2 | 2 | Ret | Ret | Ret | 19 |
5 | Dan Gurney | Ret | Ret | 1 | 9 | 3 | 13 | 5 | 15 | ||
6 | Phil Hill | 3 | 2 | 3 | Ret | Ret | 11 | 14 | |||
7 | Tony Maggs | 5 | Ret | Ret | 2 | 6 | 9 | 7 | 7 | 3 | 13 |
8 | Richie Ginther | Ret | Ret | Ret | 3 | 13 | 8 | 2 | Ret | 7 | 10 |
9 | Jack Brabham | Ret | 8 | 6 | Ret | 5 | Ret | 4 | 4 | 9 | |
10 | Trevor Taylor | 2 | Ret | Ret | 8 | 8 | Ret | Ret | 12 | Ret | 6 |
11 | Giancarlo Baghetti | 4 | Ret | 10 | 5 | 5 | |||||
12 | Lorenzo Bandini | 3 | Ret | 8 | 4 | ||||||
13 | Ricardo Rodríguez | Ret | 4 | 6 | 14 | 4 | |||||
14 | Willy Mairesse | 7 | Ret | 4 | 3 | ||||||
15 | Joakim Bonnier | 7 | 5 | Ret | Ret | 7 | 6 | 13 | 3 | ||
16 | Innes Ireland | Ret | Ret | Ret | Ret | 16 | Ret | 8 | 5 | 2 | |
17 | Carel Godin de Beaufort | 6 | DNQ | 7 | 6 | 14 | 13 | 10 | Ret | 11 | 2 |
18 | Masten Gregory | Ret | DNQ | WD | Ret | 7 | 12 | 6 | 1 | ||
19 | Neville Lederle | 6 | 1 | ||||||||
20 | Maurice Trintignant | Ret | 8 | 7 | Ret | Ret | Ret | 0 | |||
21 | Jackie Lewis | 8 | DNQ | Ret | 10 | Ret | 0 | ||||
22 | John Love | 8 | 0 | ||||||||
23 | Nino Vaccarella | DNQ | 15 | 9 | 0 | ||||||
24 | Lucien Bianchi | 9 | 16 | 0 | |||||||
25 | Roger Penske | 9 | 0 | ||||||||
26 | Bruce Johnstone | 9 | 0 | ||||||||
27 | Jo Siffert | DNQ | 10 | Ret | 12 | DNQ | 0 | ||||
28 | Rob Schroeder | 10 | 0 | ||||||||
29 | Ernie Pieterse | 10 | 0 | ||||||||
30 | Ian Burgess | 12 | 11 | DNQ | 0 | ||||||
31 | Tony Settember | 11 | Ret | 0 | |||||||
32 | John Campbell-Jones | 11 | 0 | ||||||||
33 | Hap Sharp | 11 | 0 | ||||||||
34 | Heini Walter | 14 | 0 | ||||||||
35 | Jay Chamberlain | 15 | DNQ | DNQ | 0 | ||||||
— | Wolfgang Seidel | NC | Ret | DNQ | 0 | ||||||
— | Roy Salvadori | WD | Ret | Ret | Ret | Ret | Ret | Ret | 0 | ||
— | Tony Shelly | Ret | DNQ | DNQ | 0 | ||||||
— | Keith Greene | Ret | DNQ | 0 | |||||||
— | Ben Pon | Ret | 0 | ||||||||
— | Heinz Schiller | Ret | 0 | ||||||||
— | Bernard Collomb | Ret | 0 | ||||||||
— | Timmy Mayer | Ret | 0 | ||||||||
— | Doug Serrurier | Ret | 0 | ||||||||
— | Mike Harris | Ret | 0 | ||||||||
— | Günther Seiffert | DNQ | 0 | ||||||||
— | Gerry Ashmore | DNQ | 0 | ||||||||
— | Ernesto Prinoth | DNQ | 0 | ||||||||
— | Roberto Lippi | DNQ | 0 | ||||||||
— | Nasif Estéfano | DNQ | 0 | ||||||||
* | Jezdec | NED |
MON |
BEL |
FRA |
GBR |
GER |
ITA |
USA |
RSA |
b. |
Pohár konstruktérůEditovat
* | Konstruktér | Body |
---|---|---|
1 | BRM | 42 (56) |
2 | Lotus-Climax | 36 (38) |
3 | Cooper-Climax | 29 (37) |
4 | Lola-Climax | 19 |
5 | Porsche | 18 (19) |
6 | Ferrari | 18 |
7 | Brabham-Climax | 6 |
8 | Lotus-BRM | 1 |
9 | De Tomaso-Osca | 0 |
10 | De Tomaso | 0 |
11 | LDS-Alfa Romeo | 0 |
12 | Gilby-BRM | 0 |
13 | ENB-Maserati | 0 |
14 | Emeryson-Climax | 0 |
15 | Cooper-Alfa Romeo | 0 |
Mistrovství Jihoafrické republikyEditovat
ZávodyEditovat
Závody nezapočítávané do MSEditovat
Související článkyEditovat
Externí odkazyEditovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Formule 1 v roce 1962 na Wikimedia Commons