Formule 1 v roce 1963

XIV. Mistrovství Světa Formule 1 a 6. ročník poháru konstruktérů, byl zahájen 26. května Velkou cenou Monaka v ulicích Monte Carla. Posledním závodem, ve kterém se bojovalo o mistrovské body, byla jihoafrická Grand Prix pořádaná v East Londonu 28. prosince. Třináctého ročníku mistrovství světa se zúčastnilo celkem 61 pilotů, z toho bylo 18 nováčků. Patnáct konstruktérů představilo celkem 29 modelů či různých specifikací svých vozů. Oficiální kalendář mistrovství světa obsahoval 10 závodů, z toho se jich 7 pořádalo v Evropě a po jednom v USA, Mexiku a Jihoafrické republice. Sezóna 1963 zahrnovala krom závodů započítávaných do mistrovství světa i dalších 16 nemistrovských Grand Prix, dále pak mezinárodní mistrovství Jihoafrické republiky, které sestávalo z dalších 11 Grand Prix.

14 sezóna
mistrovství světa vozů Formule 1
(1963)
Mistr světa - Jim Clark
Obecné informace
Počet závodů10
Počet pilotů17
Pohár jezdců
PrvníSpojené království Jim Clark
(LotusClimax)
DruhýSpojené království Graham Hill
(BRM)
TřetíUSA Richie Ginther
(BRM)
Pohár konstruktérů
PrvníSpojené království Lotus 54 bodů
Formule 1
1964

Pohled na sezónu

editovat

Jim Clark vyhrál svůj první šampionát se sedmi vítězstvími, dvě získal Graham Hill a jedno John Surtees s upraveným Ferrari. Tento rekordní počet vítězství v jedné sezóně se podařilo vyrovnat až Alainu Prostovi, který v roce 1984 vyhrál sedm závodů s vozem McLaren MP4/2, a překonán byl až v roce 1988, kdy Ayrton Senna vyhrál osm závodů s vozem McLaren MP4/4 (jeho týmový kolega Prost vyhrál sedm závodů ještě v roce 1988). Na rozdíl od sezóny 1963, která se skládala pouze z deseti závodů, však sezóny 1984 a 1988 zahrnovaly 16 závodů, což Clarkovi dává lepší poměr vítězství (70 %) než Prostovi (43,75 %) nebo Sennovi (50 %).

Pravidla

editovat

Boduje prvních 6 jezdců podle klíče:

  1. místo – 9 bodů
  2. místo – 6 bodů
  3. místo – 4 bodů
  4. místo – 3 bodů
  5. místo – 2 body
  6. místo – 1 bod
  • Do šampionátu se započítává pouze 6 nejlepších výsledků.
  • Motory se mohou používat atmosférické o objemu v rozmezí 1300 cm³ - 1500 cm³.
  • Minimální hmotnost vozu byla stanovena na 450 kg
  • V poháru konstruktérů může bodovat pouze jeden vůz z týmu a to ten který v dané Grand Prix dojede na lépe bodované pozici. Lotus se do poháru zapsal na dvou pozicích, dle komisařů byl rozdělen na Lotus se specifikací motoru od Climax a se specifikací motoru od BRM. Zákaznické vozy jsou z poháru konstruktérů vyloučeny. Bodový systém je stejný jako u jezdců.

Závody započítávané do MS

editovat
Datum Grand Prix Náhled Akce Jezdec Vůz Stav MS
1. GP

26. květen

  Monako

Circuit de Monaco

(Výsledky)

  Závod   Jim Clark BRM P61   Graham Hill
Kolo   John Surtees Ferrari 156
Pole   Jim Clark Lotus-Climax 25
2. GP

9. červen

  Belgie

Spa-Francorchamps

(Výsledky)

  Závod   Jim Clark Lotus-Climax 25   Jim Clark
Kolo   Jim Clark Lotus-Climax 25
Pole   Graham Hill BRM P61
3. GP

23. červen

  Nizozemsko

Zandvoort

(Výsledky)

  Závod   Jim Clark Lotus-Climax 25
Kolo   Jim Clark Lotus-Climax 25
Pole   Jim Clark Lotus-Climax 25
4. GP

30. červen

  Francie

Remeš

(Výsledky)

  Závod   Jim Clark Lotus-Climax 25
Kolo   Jim Clark Lotus-Climax 25
Pole   Jim Clark Lotus-Climax 25
5. GP

20. červenec

  Velká Británie

Silverstone

(Výsledky)

  Závod   Jim Clark Lotus-Climax 25
Kolo   John Surtees Ferrari 156
Pole   Jim Clark Lotus-Climax 25
6. GP

4. srpen

  Německo

Nürburgring

(Výsledky)

  Závod   John Surtees Ferrari 156
Kolo   John Surtees Ferrari 156
Pole   Jim Clark Lotus-Climax 25
7. GP

8. září

  Itálie

Monza

(Výsledky)

  Závod   Jim Clark Lotus-Climax 25
Kolo   Jim Clark Lotus-Climax 25
Pole   John Surtees Ferrari 156
8. GP

6. říjen

  USA

Watkins Glen

(Výsledky)

  Závod   Graham Hill BRM P61
Kolo   Jim Clark Lotus-Climax 25
Pole   Graham Hill BRM P61
9. GP

27. říjen

  Mexiko

Hermanos Rodríguez

(Výsledky)

  Závod   Jim Clark Lotus-Climax 25
Kolo   Jim Clark Cooper-Climax T51
Pole   Jim Clark Cooper-Climax T51
10. GP

28. prosinec

  Jihoafrická republika

East London

(Výsledky)

  Závod   Jim Clark Lotus-Climax 25
Kolo   Dan Gurney Brabham-Climax BT7
Pole   Jim Clark Lotus-Climax 25

Po srdcervoucím závěru minulé sezóny, kdy Jim Clark přišel o titul 20 kol před cílem, celý tým pouze posílila a Lotus přišel s revolučním monopostem Lotus 25. V ulicích Monaka si Jim Clark s přehledem zajistil pole position před úřadujícím mistrem světa Grahamem Hillem (BRM) o 0,7 sekundy. Hill sice na startu Clarka předjel, ale vedení udržel jen 17 kol než se Clark dostal zpět do vedení. Jim Clark poté vedl závod celých 60 kol, jenže jak už bylo u Lotusu zvykem, problémy se spolehlivostí ho donutili ze závodu v 78. kole ze 100 odstoupil. Hill převzal zpět vedení a dovezl svůj vůz do cíle před týmovým kolegou Richiem Gintherem a jezdcem Cooperu Brucem McLarenem.

Na okruhu ve Spa se nejlépe kvalifikoval Graham Hill o 0,9 sekundy před Danem Gurneym (Brabham). Jim Clark dokázal zajet čas dobrý pouze na osmé místo. Celý závod silně pršelo a tyto nepříjemné podmínky Skotovy z Lotusu skvěle seděly. Hned v prvním kole Clark předjel všechny jezdce a vedení do konce závodu nepustil. Do cíle dojel s náskokem na druhého Bruce McLarena 4 minuty 54 sekund a třetí Dan Gurney byl předjet o celé kolo. Graham Hill ze závodu odstoupil v 17. kole, kvůli poruše převodovky. Potíže s převodovkou měl i samotný Clark, když musel řadicí páku držet na místě při zařazeném pátém stupni. Ke konci závodu už Clark raději jel jen se čtyřmi převody.

Nizozemsko

editovat

Na přímořském okruhu Zandvoort si Jim Clark dojel pro další ze svých mnoha Grand Slamů, když v kvalifikaci překonal druhého Grahama Hilla o 0,6 sekundy a v závodu předjel všechny jezdce minimálně o 1 kolo. Graham Hill znovu odstoupil, když se jeho vůz nadměrně přehříval. Američan Dan Gurney dokončil druhý a John Surtees pomohl trápícímu se Ferrari dostat se na pódium.

Francie

editovat

Remešský okruh sestávající z venkovských cest byl stejně jako Zandvoort přesně stavěný pro Lotus a jejich hlavního jezdce Jima Clarka a další Grand Slam nebyl pro Skota problém. V kvalifikaci si zajistil pole position 0,7 sekundy před Grahamem Hillem. Veškeré Hillovy naděje na vítězství se rozplynuly hned na startu, poté co mu zhasnul motor a musel být roztlačen. Za tento počin mu byla udělena penalizace 1 minuta a Brit se nakonec zmohl pouze pro poslední pódiové umístění za stříbrným Tonym Maggsem (Cooper). Jim Clark měl v cíli na Jihoafričana Maggse náskok 64 sekund. V tomto závodě se Chris Amon (Lola) zapsal do dějin jako nejmladší jezdec, který dokonči závod Formule 1 (19 let a 345 dní). Tento rekord pokořil až o 38 let později Fernando Alonso v Austrálii.

Velká Británie

editovat

Na bývalém armádním letišti Silverstone se Jim Clark opět postavil na pole position, když v kvalifikaci předčil druhého Dana Gurneyho o 0,2 sekundy. Clark se ale na startu propadl a vedení na první 3 kola převzal Jack Brabham (Brabham). Ve čtvrtém kole se Clark znovu vrátil do vedení a dovezl tak svůj vůz až do cíle. S náskokem 25 sekund na Johna Surteese a 37 sekund na Grahama Hilla to bylo již čtvrté Clarkovo vítězství v řade.

Německo

editovat

Na Nurburgringu v kvalifikaci opět dominoval Jim Clark, když zajel čas o 7,6 sekundy rychlejší než John Surtees. V prvním kole se Lorenzo Bandini (BRM) roztočil a Innes Ireland (Lotus) nestihl zareagovat a narazil do něj. Chris Amon utrpěl zlomeninu kolena, když se mu zlomilo řídící ústrojí a on vyletěl z vozu do stromů. Graham Hill odstoupil již v druhém kole po problému s převodovkou. Jediný konkurence schopný protivník Jima Clarka, John Surtees, předjel Skota ve čtvrtém kole, když Clarkův osmiválcový motor o jeden z válců přišel. Pro Ferrari to znamenalo jediné vítězství v sezóně. Clark dojel druhý se ztrátou více než 1 minuty a třetí dokončil Richie Ginther.

Itálie

editovat

Naději na další dobrý výsledek, tentokrát na domácí trati, pro italskou stáj Ferrari přinesl John Surtees, který svým kvalifikačním kolem postavil svůj monopost na pole postition o celé 1,2 sekundy před druhým Grahamem Hillem. V 16. kole závodu však motor jeho vozu utrpěl závažné poškození a nemohl dále pokračovat. Do 55. kola probíhaly bitvy mezi vedoucími jezdci a téměř každé kolo vedl závod někdo jiný z trojice Graham Hill, Jim Clark a Dan Gurney. Od 56. kola již však závod ovládl Jim Clark, poté co Graham Hill odstoupil kvůli problému se spojkou a palivový systém vypověděl službu na voze Dana Gurneyho. V cíli byl Jim Clark o 95 sekund dříve než Richie Ginther a o 1 kolo před Brucem McLarenem. Jim Clark si v tomto závodě s předstihem zajistil titul Mistra světa.

Na okruhu Watkins Glen si Graham Hill připsal svou druhou výhru a oživil tím své šance na druhé místo v šampionátu. Hill si ulehčil práci startem z pole position, které získal o 0,1 sekundy před Jimem Clarkem. Tohoto závodu se zúčastnilo i Ferrari, které předchozí 3 Velké ceny USA neabsolvovalo. Jim Clark v tomto závodě neměl šanci usilovat o vítězství kvůli problémům s baterií, které ho sesadily na třetí místo, 1 kolo pozadu. Graham Hill bojoval do 82. kola s Johnem Surteesem o vedení a situaci mu ulehčilo selhání motoru na voze Ferrari. Richie Ginther dojel druhý se ztrátou 34 sekund.

Mexičan Moisés Solana (BRM) si před tímto závodem vybral startovní číslo 13 a byl jediný, kdo takto učinil, až do roku 2014, kdy si toto číslo zvolil Pastor Maldonado. Jim Clark návrat Formule 1 do Latinské Ameriky oslavil dominantní jízdou a třetím Grand Slamem sezóny. V kvalifikaci předvedl skvělou jízdu a na 5 kilometrů dlouhé trati udal čas o 1,7 sekundy rychlejší než druhý John Surtees. John Surtees byl ze závodu diskvalifikován jako následek roztlačení, když mu zhasl motor. Zpět na pódiu se objevil Jack Brabham a odvezl si stříbro, když dojel do cíle se ztrátou 101 sekund. Dalších 13 sekund později protnul šachovnicovou vlajku Richie Ginther.

Jihoafrická republika

editovat

Na okruhu East London to byl opět Jim Clark na pole position, 0,1 sekundy rychlejší než Jack Brabham. V závodě vedl každé kolo a o čtvrtý Grand Slam ho připravil ve 33. kole Dan Gurney, když zajel nejrychlejší kolo. Američan nakonec dojel druhý, o 66 sekundy za Clarkem. Třetí místo získal Graham Hill a znamenalo to pro něj druhé místo v šampionátu Formule 1, i když měl stejně bodů jako jeho týmový kolega Richie Ginther, který tento závod nedojel. Do Velké ceny Abu Dhabí 2019 byl toto poslední závod, který se jel v prosinci.

Konečné hodnocení Mistrovství světa

editovat

Pohár jezdců

editovat
* Jezdec MON
 
BEL
 
NED
 
FRA
 
GBR
 
GER
 
ITA
 
USA
 
MEX
 
RSA
 
Body
1   Jim Clark 8 1 1 1 1 (2) 1 (3) 1 (1) 54 (73)
2   Graham Hill 1 Ret Ret 3 3 Ret 16 1 4 3 29
3   Richie Ginther 2 4 (5) Ret (4) 3 2 2 3 Ret 29 (34)
4   John Surtees 4 Ret 3 Ret 2 1 Ret 9 DSQ Ret 22
5   Dan Gurney Ret 3 2 5 Ret Ret 14 Ret 6 2 19
6   Bruce McLaren 3 2 Ret 12 Ret Ret 3 11 Ret 4 17
7   Jack Brabham 9 Ret Ret 4 Ret 7 5 4 2 13 14
8   Tony Maggs 5 7 Ret 2 9 Ret 6 Ret Ret 7 9
9   Innes Ireland Ret Ret 4 9 Ret Ret 4 6
10   Lorenzo Bandini 10 5 Ret Ret 5 Ret 5 6
11   Jo Bonnier 7 5 11 NC Ret 6 7 8 5 6 6
12   Gerhard Mitter Ret 4 3
13   Jim Hall Ret Ret 8 11 6 5 8 10 8 3
14   Carel Godin de Beaufort 6 9 10 Ret DNQ 6 10 10 2
15   Jo Siffert Ret Ret 7 6 Ret 9 Ret Ret 9 1
16   Trevor Taylor 6 Ret 10 13 Ret 8 Ret Ret 8 1
17   Ludovico Scarfiotti 6 DNS 1
18   Chris Amon DNS Ret Ret 7 7 Ret DNS Ret 0
19   Hap Sharp Ret 7 0
20   Peter Broeker 7 0
21   Maurice Trintignant Ret 8 9 0
22   Mike Hailwood 8 10 0
23   Tony Settember 8 Ret Ret Ret DNQ 0
24   John Love 9 0
25   Bernard Collomb DNQ 10 0
26   Phil Hill Ret Ret NC 11 Ret Ret 0
27   Masten Gregory Ret 11 Ret Ret Ret 0
28   Moises Solana 11 0
29   Doug Serrurier 11 0
30   Bob Anderson 12 12 0
31   Trevor Blokdyk 12 0
32   John Campbell-Jones 13 0
33   Mike Spence 13 0
34   Brausch Niemann 14 0
35   Giancarlo Baghetti Ret Ret 15 Ret Ret 0
  Willy Mairesse Ret Ret Ret 0
  Ian Burgess Ret Ret 0
  Pedro Rodríguez Ret Ret 0
  Ian Raby Ret DNQ DNQ 0
  Lucien Bianchi Ret 0
  Mário de Araújo Cabral Ret DNS 0
  Rodger Ward Ret 0
  Peter de Klerk Ret 0
  Sam Tingle Ret 0
  Ernie Pieterse Ret 0
  David Prophet Ret 0
  Andre Pilette DNQ DNQ 0
  Tim Parnell DNQ 0
  Kurt Kuhnke DNQ 0
  Roberto Lippi DNQ 0
  Ernesto Brambilla DNQ 0
  Frank Dochnal DNQ 0
* Jezdec MON
 
BEL
 
NED
 
FRA
 
GBR
 
GER
 
ITA
 
USA
 
MEX
 
RSA
 
Body

Pohár konstruktérů

editovat
* Konstruktér Body
1   Lotus-Climax 54 (74)
2   BRM 36 (45)
3   Brabham-Climax 28 (30)
4   Ferrari 26
5   Cooper-Climax 25 (26)
6   BRP-BRM 6
7   Porsche 5
8   Lotus-BRM 4
9   Stebro-Ford 0
10   Scirocco-BRM 0
11   Alfa Romeo 0
12   Lotus-Borgward 0
13   Lola-Climax 0
14   LDS-Alfa Romeo 0
15   Gilby-BRM 0
16   De Tomaso-Ferrari 0
17   Cooper-Maserati 0
18   ATS 0
19   Lotus-Ford 0

Mistrovství Jihoafrické republiky

editovat
Datum Grand Prix Okruh Vítěz Vůz Výsledky
5. leden   Gigi Lupini Trophy ?   Bob van Niekerk Lotus Výsledky
9. únor   Dickie Dale Memorial ?   Pieter de Klerk Alfa Speciál Výsledky
30. březen   Rand Autumn Trophy Kyalami   Pieter de Klerk Alfa Speciál Výsledky
15. duben   Coronation 100 Roy Hesketh   Neville Lederle Lotus Výsledky
8. červen   Republic Day Trophy Kyalami   Neville Lederle Lotus Výsledky
22. červen   Royal Show Races ?   Syd van der Vyver Lotus Výsledky
8. červenec   Border 100 East London   Neville Lederle Lotus Výsledky
21. červenec   Governor General Cup Lourenço Marques   Pieter de Klerk Alfa Special Výsledky
3. srpen   Rand Winter Trophy Kyalami   Neville Lederle Lotus Výsledky
21. září   Van Riebeeck Trophy Killarney   Neville Lederle Lotus Výsledky
10. říjen   Rand Spring Trophy Kyalami   Neville Lederle Lotus Výsledky

Závody nezapočítávané do MS

editovat
Datum Grand Prix Okruh Vítěz Vůz Výsledky
5. leden   Nový Zéland Pukekohe   John Surtees Lola T4 Výsledky
10. únor   Austrálie Warwick Farm   Jack Brabham Brabham Výsledky
30. březen   Lombank Trophy Snetterton   Graham Hill BRM P578 Výsledky
7. duben   Grand Prix Bruselu Brusel -- -- Zrušena
15. duben   Glover Trophy Goodwood   Innes Ireland Lotus 24 Výsledky
15. duben   Grand Prix Pau Pau   Jim Clark Lotus 25 Výsledky
21. duben   Grand Prix Imoly Imola   Jim Clark Lotus 25 Výsledky
25. duben   Grand Prix Syrakus Syrakusy   Jo Siffert Lotus 24 Výsledky
27. duben   B.A.R.C. 200 Aintree   Graham Hill BRM P578 Výsledky
28. duben   Grand Prix USA New York -- -- Zrušena
11. květen   BRDC Silverstone   Jim Clark Lotus 25 Výsledky
19. květen   Grand Prix Říma Vallelunga   Bob Anderson Lotus 24 Výsledky
6. červenec   Brands Hatch Brands Hatch -- -- Zrušena
13. červenec   Mallory Park Mallory Park -- -- Zrušena
28. červenec   Großer Preis der Solitude Stuttgart   Jack Brabham Brabham BT3 Výsledky
1. srpen   Kannonloppet Karlskoga   Jim Clark Lotus 25 Výsledky
15. srpen   Grand Prix Pescary Circuito di Pescara -- -- Zrušena
18. srpen   Gran Premio del Mediterraneo Enna Pergusa   John Surtees Ferrari 156 Výsledky
1. září   Grand Prix Rakouska Zeltweg   Jack Brabham Brabham BT3 Výsledky
21. září   Gold Cup Oulton Park   Jim Clark Lotus 25 Výsledky
14. prosinec   Rand Grand Prix Kyalami   John Surtees Ferrari 156 Výsledky

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat