Florence Nightingalová

anglická sociální reformátorka, statistička a zakladatelka moderního ošetřovatelství

Florence Nightingalová (12. května 1820 Florencie, Itálie13. srpna 1910, Londýn, Anglie) byla anglická ošetřovatelka, autorka odborné literatury a průkopnice srovnávací lékařské statistiky. Pomohla snížit úmrtnost pacientů v nemocnicích řady zemí a založila první zdravotnickou školu pro dívky. Je pokládána za zakladatelku ošetřovatelství jako vědy. Ovlivnila zdravotní péči 19. a 20. století v celém světě.

Florence Nightingalová
Florence Nightingale (H Hering NPG x82368).jpg
Narození12. května 1820
Florencie
Úmrtí13. srpna 1910 (ve věku 90 let)
Londýn
BydlištěSpojené království Velké Británie a Irska
Povolánívšeobecná sestra, statistička, spisovatelka, politička a učitelka
OceněníFellow of the Royal Statistical Society (1858)
Decoration of the Royal Red Cross (1883)
Řád Za zásluhy (1907)
Nábož. vyznáníanglikánství
RodičeWilliam Nightingale[1][2] a Frances Smith[3][1][2]
PříbuzníFrances Parthenope Verney[1][2] (sourozenec)
PodpisFlorence Nightingalová – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

MládíEditovat

Florence Nightingalová se narodila v zámožné, vzdělané a vlivné anglické rodině Nightingalových. Rodiče, matka Frances a otec William Edvard jako novomanželé procestovali velkou část Apeninského poloostrova (Itálie). Dcery se narodily během cesty, starší Parthenope (v řecké osadě Parthenope tj. část Neapole) a mladší Florence ve Villa Colombaia, nedaleko Porta Romana. Byla pokřtěna ve Florencii a dostala jméno Florence.[4][5]

V dětství si málo hrála s ostatními dětmi, bývala často nemocná. Přestože byla dívka, žijící v 19. století, získala pod vedením otce vynikající vzdělání. Měla nadání pro matematiku a statistiku, studovala historii, filosofii, klasickou literaturu, etiku, náboženství, věnovala se hudbě a umění. Naučila se několik světovým jazyků (latinsky, řecky, francouzsky, německy a italsky). Od šestnácti let četla Homérovy spisy a překládala spisy Platóna. Po celý život ji zajímaly knihy a zprávy o nemocnicích, zdravotnictví a hygienických zařízeních.[6]

Od roku 1838 cestovala s rodinou po Evropě. V Paříži se Florence setkala s feministkou Mary Clarkovou. Byl mezi nimi velký věkový rozdíl, téměř třicet let, ale spřátelily se a zůstaly přítelkyněmi dalších čtyřicet let. Díky Mary získala Florence kladný postoj k myšlenkám feminismu. Také chtěla pečovat o ty, kteří to potřebují, přála si stát se ošetřovatelkou. Již v dětství se u ní projevovala vysoká sociální inteligence a v tomto ohledu byla podporována dědečkem z matčiny strany Williamem Smithem. Ten byl aktivním členem hnutí abolicionistů, angažoval se za osvobození otroků v Evropě a Americe.[7]

Rodiče nesouhlasili s jejími postoji, mladá žena se má úspěšně provdat a starat se o manžela a rodinu. Ale při cestách po Evropě jí nebránili v návštěvách nemocnic. Florence si z těchto návštěv pořizovala podrobné zápisky o organizaci a řízení nemocnic, o dodržování hygieny, stavebním uspořádání jednotlivých oddělení i o práci lékařů.[6]

Ošetřovatelské začátkyEditovat

 
F. Nightingalové, 1840 Augustus Egg

Zákaz rodičů ji nebránil v dalším studiu. Též odmítla dlouholetého ctitele, sňatek by zneumožnil splnění jejích cílů. Během deseti let se rodiče smířili s jejími plány pracovat jako ošetřovatelka a Florence odjela studovat do Německa.[7] Ve svých 31 letech studovala v nemocnici pastora Theodora Fliednera ošetřovatelství. Také pečovala o nemocné v jejich domovech v Dörfernu a okolí. Poté odešla do Paříže, kde pomáhala nemocným u Milosrdných sester. V roce 1853 se vrátila do Anglie. Byla již známou osobností, získala místo superintendantky a manažerky v „Institutu péče o nemocné dámy“. Pracovala zde pouze rok,[7] ale provedla, na svou dobu, řadu revolučních změn: na její popud byl vybudován výtah na jídlo z kuchyně přímo na oddělení. Sestrám ušetřila čas a práci při roznášení stravy. Vymyslela signalizační systém od lůžka pacienta ke zvonku na chodbě. Zasadila se o vybudování rozvodu teplé vody do každého patra nemocnice. Snažila se o vytvoření oddělení, kde byli pacienti rozděleni na základě své diagnózy. Byla nejen ošetřovatelkou, postupně se stala schopnou organizátorkou i vedoucí nemocnice. Také v novinách aktivně poukazovala na nedostatky při léčení pacientů.[6][8]

Krymská válkaEditovat

Patrně nejzásadnější dobou v životě Florence Nightingalové bylo období krymské války, vyvolané Ruskem proti Osmanské říši s jejími spojenci: Francií, Británii a Sardinskému království. Nebyly to jen válečné boje, ale řada epidemií a umírání ve velmi těžkých podmínkách. Když o nelidských podmínkách v lazaretech začaly psát britské noviny, využila známosti s rodinou ministra války Sidneyho Herberta. Florence navrhovala vytvořit ženskou zdravotní polní službu. Ve stejné době ji Herbert požádal, aby zorganizovala péči pro vojáky umírající v lazaretech.

Florence přijala a kabinet ji schválil do čela „Female Nursing Establishment of the English General Hospitals in Turkey“ (Institutu ženských ošetřovatelek anglické hlavní vojenské nemocnice v Turecku).[9] Florence spolu s 38 „zdravotními sestrami“, většinou jeptiškami, odjela 21. října 1853 do Turecka (do Scutari, což je řecký název pro istanbulskou čtvrť nacházející se na asijském břehu Bosporu).

Skutečnost ve vojenské nemocnici zřízené z kasáren ve Scutari byla mnohem horší, než psaly anglické noviny. Ve špinavých kasárnách, zamořených krysami a blechami, na holé podlaze leželi nazí ranění vojáci, kteří trpěli nedostatkem hygieny a absencí základní péče. Nemoci jako tyfus, cholera a průjmy zde byly častější příčinnou úmrtí než samotná zranění. Zásadním problémem pro sestry, které chtěly pečovat o nemocné, byly překážky v armádní administrativě i pohrdání lékařů, kteří sestry zprvu odmítali.[6]

Po zhoršení situace v nemocnici lékaři přijali pomoc sester. Pod vedením Florence byly vybudovány toalety a prádelna. S pomocí méně zraněných vojáků byly vyčištěny prostory nemocnice a sestry začaly poskytovat raněným skutečnou ošetřovatelskou pomoc. Florence tak psala kromě kritických dopisů o zdejších nedostatcích i o vděčných vojácích, kteří dali její skupině sester přezdívku Band of Angels (Tlupa andělů).[9]

 
Henrietta Rae:Dáma s lucernou, 1891, F. Nightingale v nemocnici Scutari

Přispěla svými kritickými názory ke zlepšení dopravy raněných do Istanbulu. Vznikly první nemocniční lodě s ošetřovatelskou péčí. Bylo postaveno sanatorium ve Smyrně, kde se doléčovali a rehabilitovali pacienti. V Krymské válce zemřelo kolem 4000 vojáků, ale desetkrát více než na zranění v boji umírali vojáci na nemoci, které byly důsledkem nedostatečné hygieny. Florence se snažila o změnu pomocí hygienických opatření (např. pravidelné měnění ložního prádla, adekvátní osvětlení, větrání, zdravější strava). Významný pokles úmrtnosti potvrdil souvislost mezi hygienou a zdravím.[7]

„Dáma s lampou“Editovat

Pracovala v nemocnici i v noci a chodila za nemocnými s lampou. V anglickém tisku získala přezdívku „The Lady with the Lamp“ (dáma s lampou), často tak byla i zobrazována.

Její zdraví ovlivnilo onemocnění „krymskou horečkou“, trpěla též posttraumatickým syndromem a také syndromem z vyčerpání. To jí však nebránilo pracovat nejen jako ošetřovatelka, ale angažovala se ve výchově a vzdělávání sester i ve změnách ve zdravotnictví.[6]

Konzultantka a reformátorkaEditovat

Ještě při pobytu na Krymu se Florence snažila prosazovat své nápady a změny, ale byla si vědoma, že jako žena bude těžce prosazovat nějaké reformy. Zvolila proto osobní setkání s královnou Viktorií a princem Albertem a nabídla vytvoření komise pro reformy vojenského zdravotnictví. Královna souhlasila a komise byla ustanovena. Florence vzdělaná v matematice a statistice shromažďovala data z vojenských nemocnic, která detailně zpracovala v osmisetstránkové zprávě pro členy komise. Vytvořila a prakticky využívala grafy, které uvedla v publikaci Zápisky o armádě a nemocnici.

 
F. Nightingalové diagram

Po úspěšné reformě britské armády se v roce 1858 stala konzultantkou a reformátorkou při řešení zdravotních a hygienických problémů v indické armádě. Úmrtnost místních vojáků byla nejvyšší ze všech anglických posádek a proto na doporučení Florence byla zřízena královnou Královská zdravotní komise pro Indii. Florence vytvořila dotazníky pro vojenské jednotky v Indii. Závěrečná zpráva, kterou zpracovala komise podle informací z dotazníků, měla přes 2000 stran. Florence z ní vytvořila publikaci, která měla 23 stránek a byla doplněna grafy a diagramy. Kopii dostala královna, vláda a všechny osoby, které ji mohly využít. Na této reformě pracovala více než pět let.

Její práci použila také zakladatelka ošetřovatelství v Americe, Linda Richardová. Sloužila také jako inspirace pro sestry v Americké občanské válce a vláda Unie se na Florence obrátila o radu při organizaci polních nemocnic. Poskytla své znalosti ve francouzsko-pruské válce, ve válce v Egyptě a Súdánu a v Jižní Africe.[6][5]

Filozofie dobré péčeEditovat

Správně pečovat o nemocné podle Florence znamenalo splnění pěti bodů: zdravé prostředí, čistý vzduch, funkční odpady, čistota a světlo. Neměla ráda holé stěny v nemocničních pokojích, požadovala barvy na stěnách a květiny, které „pomáhají uzdravovat“. Své zásady popsala v knize Zápisky o ošetřovatelství.[10]

Vzdělávání ošetřovatelekEditovat

Využila odměny a dary od královny Viktorie a s použitím vlastních úspor založila fond. V roce 1860 založila při nemocnici Sv. Tomáše v Londýně první necírkevní ošetřovatelskou školu založenou na moderních vědeckých principech. Celý život podporovala vzdělávání sester, byla přesvědčena, že dobře ošetřovat může jen vzdělaná, inteligentní, tvořivá a samostatná žena – ošetřovatelka. Ve škole, kterou založila, vyučovali lékaři, teoretická výuka se střídala s praktickou u lůžka nemocného. Při praktické výuce studentky nosily uniformy, které sama navrhla. Ve škole se vzdělávalo mnoho cizinek (Dánky, Němky, Finky, Švédky a Francouzky). Od roku 1862 se v ošetřovatelské škole začaly vzdělávat také porodní asistentky. Florence založila v roce 1889 Britskou asociaci sester a na její práci se aktivně podílela.[5]

Od roku 1864 se Florence zajímala o projekty domácí ošetřovatelské péče, porodnic a vojenských kasáren. Do té doby byli muži, ženy i děti umisťováni na pokojích společně. Florence jako první vytvořila pavilony pro odděleně poskytovanou péči. Také přispěla ke zřizování nemocnic pro duševně choré a tím oddělila psychiatricky nemocné od ostatních pacientů.[10]

Roku 1869 otevřela Florence spolu s lékařkou Elizabeth Blackwellovou vysokou školu medicíny pro dívky.[11]

Tato výjimečná, pečující, silně věřící a neuvěřitelně vytrvalá žena bojovala za práva žen, usilovala pro ně o lepší pracovní podmínky. Snažila se o zmírnění trestů i pro prostitutky.[8]

Publikační činnostEditovat

Florence Nightingalová patří v historii mezi nejvíce publikující ženy, napsala přes 200 knih, článků a zpráv, které jsou věnovány ošetřovatelství a zlepšení zdraví. Nejvýznamnější jsou snad "Poznámky k ošetřovatelství", které se staly učebnicí na školách pro ošetřovatelky. Její korespondence obnáší více než 15 000 dopisů. Články o Osmanských lázních se podílela na rozvoji lékařské turistiky.[12]

  • 1858 – „Poznámky o vlivech působení na zdraví, efektivitu a nemocniční administrativu v britské armádě“ („Notes on Matters Affecting the Health, Efficiency, Hospital Administration of the british Army“), zde poprvé použila statistiku a vytvořila grafy a diagramy,
  • 1859 – „Poznámky o ošetřovatelství“ („Notes on Nursing: What it is and what it is not“) – publikaci věnovala prevenci onemocnění a byla určena všem, kteří se starali o nemocné
  • 1861 – nové vydání „Poznámky o ošetřovatelství“, publikace byla doplněna o kapitoly ošetřování dětí
  • 1863 – „Poznámky o nemocnicích“ („Notes on Hospitals“) – zde je popsána důležitost hygienických podmínek. Autorka se zabývala výstavbou nemocnic a definovala základní prvky pro vytvoření a udržování zdravého prostředí v nemocnicích
  • 1871 – napsala „Poznámky o šestinedělí v nemocnici“ („Notes on Confinement in Hospital“) a „Poznámky o státním zdravotnictví v armádě v Indii“ („Notes on the Sanitary State of the Army in India“)
  • 1874 – „Život nebo smrt v Indii“ („Life or Death in India“)

StáříEditovat

Pravděpodobně od roku 1857 byla Florence Nightingalová invalidní a od roku 1897 byla upoutána na lůžko až do konce života. Zhoršil se jí zrak a 10 let před smrtí oslepla.[5] Dožila se 90 let a dne 13. srpna 1910 zemřela ve svém bytě v Londýně. Je pohřbena na hřbitově u kostela sv. Markéty v East Wellow, nedaleko Embley.

OceněníEditovat

 
F. Nightingalová na Waterloo Place, Londýn – Arthur George Walker

Během života obdržela řadu vyznamenání – např. německý kříž „Za zásluhy“, francouzský kříž „Za zranění v boji“.[5] Od královny Viktorie obdržela jako uznání své práce Královský Červený kříž a jako první žena v historii v roce 1907 britský Řád za zásluhy pro britské impérium.[7]

 
Známka s portrétem F. Nightingalové (NSR, 1955)

Mezinárodní červený kříž zřídil na její počest v roce 1912 Medaili Florence Nightingalové. Ta je udělována nejlepším ošetřovatelkám nebo zdravotním sestrám světa.

Den jejího narození – 12. květen – byl ustanoven jako Mezinárodní den zdravotních sester. Sestry po celém světě zakončují svá studia tzv. Slibem Florence Nightingelové, jímž se zavazují dodržovat zásady ošetřovatelské práce.[8]

Její portrét se objevoval na bankovkáchpoštovních známkách. V Londýně bylo založeno muzeum Florence Nightingalové.[5]

Na svém 144. zasedání označila Výkonná rada Světové zdravotnické organizace (WHO) rok 2020 za „Rok sestry a porodní asistentky“ na počest 200. výročí narození Florence Nightingalové.[11]

Britsko-izraelský umělec Ron Arad navrhl a nechal vyrobit pro zdravotníky roušky podle fotografie Florence Nightingalové, které nosí přední světoví lékaři.[13]

Spoluzakladatel Červeného kříže Jean Henri Dunant prohlásil: [13]

"Sice jsem zakladatelem Červeného kříže a tvůrcem Ženevské konvence, ale o úctu, která se mi dostala, se dělím s jednou anglickou dámou. To, co mě přimělo jet během války do Itálie a bitevní pole u Solferina a pomáhat, byl ten velký vzor, který nám Florence na Krymu dala.“

ReferenceEditovat

  1. a b c Oxford Dictionary of National Biography. Oxford. 2004. Dostupné online.
  2. a b c Kindred Britain.
  3. Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  4. Výjimečné ženy: Florence Nightingalová [online]. Úterý 12. května 2020 [cit. 2021-10-05]. Dostupné online. 
  5. a b c d e f HALOUSKOVÁ, Eva, Kolmanová Eleonora, Šálková Milena, Štrbová Pavlína. Florence Nightingale - environmentální model. adoc.pub [online]. Univerzita Palackého v Olomouci, 2008 [cit. 2021-10-04]. Seminární práce. Dostupné online. 
  6. a b c d e f Florence Nightingalová - Nemocnice Jablonec nad Nisou, p.o.. www.nemjbc.cz [online]. [cit. 2021-10-04]. Dostupné online. 
  7. a b c d e ISPV. Před 105 lety zemřela Florence Nightingalová, průkopnice moderního ošetřovatelství [online]. 2015-08-12 [cit. 2021-10-05]. Dostupné online. 
  8. a b c Florence Nightingale: nejslavnější zdravotní sestra, která bránila i prostitutky. ExtraStory [online]. 2020-05-19 [cit. 2021-10-08]. Dostupné online. 
  9. a b Příběh Florence Nightingalové: Jak získala přezdívku Dáma s lampou?. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2020-05-04 [cit. 2021-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. a b ČESKÁ, televize. Matka ošetřovatelek Nightingalová – k její službě ji povolal Bůh. ČT24 [online]. [cit. 2021-10-10]. Dostupné online. 
  11. a b Rok 2020 byl vyhlášen Rokem sester a porodních asistentek | Rehabilitační nemocnice Beroun. www.nemocnice-beroun.cz [online]. [cit. 2021-10-10]. Dostupné online. 
  12. Dne 12. května slavíme Mezinárodní den zdravotních sester [online]. 2021-05-12 [cit. 2021-10-10]. Dostupné online. 
  13. a b "Dáma s lampičkou" změnila celé lékařství. Je symbolem sester. www.nasezdravotnictvi.cz [online]. [cit. 2021-10-04]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat