Felix Vetter z Lilie

moravský velkostatkář a politik
(přesměrováno z Felix Vetter von der Lilie)

Felix hrabě Vetter z Lilie (německy Felix Graf Vetter von der Lilie; 18. března 1830 Nová Horka[1]21. listopadu 1913 Nová Horka[2]) byl rakousko-uherský, respektive moravský politik a velkostatkář.

Felix Vetter z Lilie
Moravský zemský hejtman
Ve funkci:
1884 – 1906
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceAdalbert Widmann
NástupceOtto Serényi
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1879 – 1891
Člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1891 – 1913
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1867 – 1869
Ve funkci:
1871 – 1871
Ve funkci:
1883 – 1906
Stranická příslušnost
ČlenstvíStr. středního velkostatku
Coroniniho klub

Narození18. března 1830
Nová Horka
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí21. listopadu 1913 (ve věku 83 let)
Nová Horka
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
ChoťIda Arz von Arzio‑Wasseg
DětiMoritz Vetter-Lilie
Profesepolitik
OceněníCísařský rakouský řád Leopoldův
Řád železné koruny
CommonsFelix Vetter z Lilie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

editovat

Narodil se v rodině Vetterů z Lilie usedlé na Moravě od poloviny 17. století. Jeho otcem byl František Vetter, matkou Antonie svobodná paní Braida. Oba rodiče mu ovšem poměrně brzy zemřeli, Felix Vetter z Lilie tak byl vychováván tetou Josefinou Vetterovou, rozenou kněžnou Hohenzollern‑Hechingen. 25. října 1855 se v Opavě oženil s Idou hraběnkou Arz von Arzio‑Wasseg. Následujícího roku převzal rodinný allodní statek Nová Horka. Byl také vlastníkem fideikomisního statku Laško (něm. Tüffer) v dnešním Slovinsku. Do roku 1856 sloužil v armádě, pak se věnoval správě rodového panství.[3]

Byl aktivní v politice. Patřil mezi čelné představitele strany středního velkostatku. V letech 1884-1906 zastával úřad moravského zemského hejtmana[3] a stál v čele Moravského zemského sněmu. V době jeho předsednictví došlo k dohodě o národnostních otázkách mezi českými a německými poslanci, tzv. Moravské vyrovnání.

Ve volbách do Říšské rady roku 1879 získal i mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kde reprezentoval velkostatkářskou kurii na Moravě. Mandát obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1885 a setrval zde do konce funkčního období sněmovny, tedy do roku 1891.[4]

Bezprostředně po volbách v roce 1879 ho Národní listy řadily mezi konzervativce,[5] zatímco deník Das Vaterland ho uváděl coby ústavověrného ovšem s dodatkem, že Vetter se ještě nevyjádřil ohledně své politické příslušnosti.[6] Po volbách do Říšské rady roku 1885 se uvádí jako člen Coroniniho klubu, oficiálně nazývaného Klub liberálního středu, který byl orientován vstřícněji k vládě Eduarda Taaffeho.[7] V roce 1890 se uvádí jako poslanec bez klubové příslušnosti.[8]

Uspěl i ve volbách do Říšské rady roku 1891, ale ihned po volbách přišel o mandát, protože byl jmenován doživotním členem panské sněmovny (nevolená horní komora Říšské rady).[9] Uváděl se tehdy jako člen Strany středu.[10] Roku 1907 se stal jejím dědičným členem. Byl vyznamenán Řádem železné koruny a velkokřížem Leopoldova řádu.[11]

Jeho syn Mořic Vetter z Lilie byl v letech 19011907 předsedou poslanecké sněmovny Říšské rady a v letech 1920–1925 československým senátorem za Německou křesťansko sociální stranu lidovou.[12][13]

Reference

editovat
  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. a b kamenne_svedectvi_minulosti.indd 7 [online]. libri.cz [cit. 2013-05-08]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  4. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  5. Národní listy, 11. 7. 1879, s. 1.
  6. Das Vaterland, 11. 7. 1879, s. 1-2.
  7. Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.
  8. Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
  9. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0011&page=775&size=45
  10. Národní listy, 25. 3. 1891, s. 5.
  11. Hrabě Moritz Vetter z Lilie [online]. blansko.cz [cit. 2013-05-08]. Dostupné online. 
  12. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-05-08]. Dostupné online. 
  13. 1. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-05-08]. Dostupné online. 

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat