Otevřít hlavní menu

Otto Johann Philipp hrabě Serényi von Kis-Serényi (21. září 1855 Luhačovice[1]17. prosince 1927 Brno[2]) byl rakousko-uherský, respektive moravský šlechtic, velkostatkář a politik, poslední moravský zemský hejtman.

Otto Serényi
Otto Serényi (1897)
Otto Serényi (1897)

Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1885 – 1918

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1888 – 1907

Člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1912 – 1918

Moravský zemský hejtman
Ve funkci:
1906 – 1918
Panovník František Josef I.
Předchůdce Felix Vetter z Lilie
Nástupce úřad zanikl
Stranická příslušnost
Členství Konz. velkostatek
Český klub
Hohenwartův klub
Klub českých velkostatkářů

Narození 21. září 1855
Luhačovice, Morava
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 17. prosince 1927 (ve věku 72 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Rodiče Gabriel Serényi
Alma mater Vídeňská univerzita
Karlo-Ferdinand. univ.
Zeměd. akademie Prószków
Profese advokát
Commons Kategorie Otto Serényi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Gabriel Serényi
strýc Alois Serényi
manželka Josefine Berchtold
manželka Leopoldine Harrach

Obsah

BiografieEditovat

Narodil se v luhačovické větvi rodiny Serényiů, usedlé na Moravě od konce 16. století. Byl synem zemského poslance Gabriela Serényiho a synovcem Aloise Serenyiho, člena zemského sněmu i Panské sněmovny.[3]

Po absolvování gymnázia studoval práva na Videňské univerzitě a na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze a následně absolvoval zemědělské obory na Zemědělské akademii v Prószkówě v tehdejším pruském Slezsku. V roce 1879 převzal správu rodinného velkostatku Luhačovice a později v roce 1893 po smrti svého strýce i velkostatek Lomnice. Vlastní lázně Luhačovice přenechal roku 1902 skupině etnicky českých podnikatelů-lékařů.[3]

Trvale byl aktivní v politickém životě. Od roku 1885 (uváděno i od roku 1884[4]) byl poslancem Moravského zemského sněmu, kde působil dlouhodobě jako předák Strany konzervativního velkostatku.[3] Od roku 1888 působil rovněž na Říšské radě (celostátní parlament). Do vídeňského parlamentu nastoupil 24. října 1888. Reprezentoval velkostatkářskou kurii v Čechách.[5] Stal se členem Českého klubu, střechové české parlamentní frakce, která sdružovala stoupence českého státoprávního programu z řad staročeských i mladočeských liberálů i šlechticů.[3]

Mandát obhájil za velkostatkářskou kurii ve volbách do Říšské rady roku 1891.[5] Po těchto volbách již ale původní Český klub neexistoval, respektive byl nahrazen dominantním mladočeským zastoupením. Serényi se proto jako konzervativní šlechtic připojil k parlamentní frakci Hohenwartův klub, kterou vedl bývalý předlitavský předseda vlády Karl Sigmund von Hohenwart a která sdružovala především německorakouské konzervativce. Když roku 1894 zemřel Egbert Belcredi, nahradil ho Otto Serényi na pozici předsedy Strany konzervativního velkostatku na Moravě (konzervativně-feudální strana).[3][6] Poté, co Serényi poslanecký mandát získal i ve volbách do Říšské rady roku 1897, se stal členem Klubu českých velkostatkářů. Zvolen byl do vídeňského parlamentu i ve volbách do Říšské rady roku 1901. V Říšské radě setrval do konce jejího funkčního období, tedy do roku 1907.[5]

Politicky zůstával vždy konzervativcem, zastáncem zemského vlastenectví[7] se sympatiemi pro český státoprávní program. Etnicky nebyl vyhraněn, ovládal stejně dobře češtinu i němčinu. V období let 1906–1918 zastával úřad moravského zemského hejtmana a byl tak poslední osobou v této funkci. V letech 1912–1918 byl také členem Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady).[3]

Byl aktivní v četných veřejných spolcích. Zastával post předsedy Moravsko-slezského lesnického spolku a sdružení lesnických škol. Zastával funkce v Červeném kříži i spolku pro boj tuberkulózou.[3]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. a b c d e f g Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 12. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Serényi von Kis-Serény, Otto Johann Gf. (1855-1927), Politiker und Großgrundbesitzer, s. 187. (německy) 
  4. Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 684. (česky) Dále jen: Česká společnost 1848-1918. 
  5. a b c Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  6. Česká společnost 1848-1918. 478
  7. OBRAZEM: Lomničtí představují posledního moravského zemského hejtmana [online]. idnes.cz [cit. 2013-05-12]. Dostupné online. (česky) 

LiteraturaEditovat

  • KOŠŤÁL, Pavel. Hrabě Otto Serényi – poslední zemský hejtman Markrabství moravského. Sborník Muzea Blansko. 2002, s. 27–34. ISSN 80-903081-2-0. 

Externí odkazyEditovat