Moritz Vetter-Lilie

československý senátor československého Národního shromáždění a politik německé národnosti

Moritz Vetter-Lilie, též Mořic hrabě Vetter z Lilie (22. srpna 1856 Opava[1]7. září 1945 Retz), byl moravský šlechtic, rakouský a československý politik německé národnosti, předseda vídeňské Říšské rady a meziválečný senátor Národního shromáždění ČSR za Německou křesťanskosociální stranu lidovou.

Moritz Vetter-Lilie
Moriz Vetter Lilie 1902 Pietzner.jpg
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1897 – 1907
Předseda Poslanecké sněmovny Říšské rady
Ve funkci:
1901 – 1907
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1900 – ???
Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1925
Stranická příslušnost
ČlenstvíStr. středního velkostatku
DSCVP

Narození22. srpna 1856
Opava
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí7. září 1945 (ve věku 89 let)
Retz
RakouskoRakousko Rakousko
RodičeFelix Vetter z Lilie
Alma materVídeňská univerzita
Profesepolitik, majitel panství a lékař
CommonsMoritz Vetter-Lilie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

Pocházel ze šlechtického rodu Vetterů z Lilie (von der Lilie), který svůj původ odvozuje z vedlejší větve rodu Valois a jehož sídla se rozkládala na Moravě a ve Štýrsku. Na Moravě bylo centrem jejich domény panství a zámek Nová Horka na Novojičínsku[2] (byl též majitelem panství Trnávka).[3] Jeho otec, Felix Vetter z Lilie byl v letech 1884-1906 moravským zemským hejtmanem.

Moritz Vetter-Lilie vystudoval práva a začínal jako koncipient v různých úřadech (od roku 1879 konceptní praktikant na Českém místodržitelství, později v Sušici a Teplicích). Od roku 1882 působil na Moravě v Uherském Hradišti. Od roku 1886 pracoval na ministerstvu vnitra. Zastával četné veřejné funkce. V roce 1889 jmenován okresním hejtmanem v Boskovicích a roku 1892 čestným občanem městyse Blanska. Později pracoval na místodržitelství v Brně. Následně odešel ze státní služby.[2][3] Dodatečně také na Vídeňské univerzitě vystudoval medicínu.[2]

Na konci století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1897 získal mandát na Říšské radě za velkostatkářskou kurii.[4] Do parlamentu byl zvolen jako kandidát centristické Strany středního velkostatku.[3][2] Mandát obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1901.[4] K roku 1907 se profesně uvádí jako c. k. tajný rada, komorník a předseda Poslanecké sněmovny Říšské rady. Do funkce předsedy sněmovny byl zvolen roku 1901, nejprve na několik prvních týdnů po ustavení nové sněmovny, pak na celé zasedání (funkční období).[5][2]

V doplňovacích volbách roku 1900 (když se mandátu vzdal Karel Emanuel ze Žerotína) byl zvolen do Moravského zemského sněmu v kurii velkostatkářské. Mandát obhájil v řádných zemských volbách v roce 1902 a zemských volbách v roce 1906.[3]

V parlamentních volbách v roce 1920 získal senátorské křeslo v československém Národním shromáždění za německé křesťanské sociály a v senátu zasedal do roku 1925.[6] Profesí byl statkářem a lékařem v Nové Horce.[7]

Po roce 1925 se stáhl z politického života, i vzhledem k věku. Jeho syn Karel Josef padl roku 1943 v řadách Wehrmachtu v bitvě u Stalingradu.[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. a b c d e f Hrabě Moritz Vetter z Lilie [online]. blansko.cz [cit. 2011-11-30]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b c d BRUMOVSKÝ, V. Almanach moravského sněmu zemského zvoleného od 11. listopadu do 7. prosince 1906. Brno: Česká novinářská a insertní kancelář V. Brumovského v Brně, 1906. 254 s. Dostupné online. S. 203. (česky) 
  4. a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  5. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0017&size=45&page=3089
  6. jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-29. (česky) 
  7. 1. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-14. (česky) 

Externí odkazyEditovat