Otevřít hlavní menu

Karel Emanuel ze Žerotína, též Karel Emanuel Žerotín nebo Karl hrabě Zierotin, svobodný pán von Lilgenau (16. srpna 1850 Bludov[1]26. prosince 1934 Bludov[2]), byl moravský šlechtic a politik, poslanec Moravského zemského sněmu a Říšské rady, počátkem 20. století moravský místodržící, poslední mužský člen moravské větve rodů Žerotínů.

Karel Emanuel ze Žerotína
Karel Emanuel ze Žerotína kolem roku 1900
Karel Emanuel ze Žerotína kolem roku 1900

Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1884 – 1900

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1885 – 1897
Stranická příslušnost
Členství Coroniniho klub

Narození 16. srpna 1850
Bludov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 26. prosince 1934 (ve věku 84 let)
Bludov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma mater Vídeňská univerzita
Commons Kategorie Karel Emanuel ze Žerotína
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

Vystudoval práva na Vídeňské univerzitě. 1. ledna 1875 vstoupil do státních služeb. Působil jako okresní komisař v Přerově. Později se vzdal úřednické kariéry a zapojil se do politiky.[2][3] V letech 1884-1900 byl poslancem Moravského zemského sněmu.[2]

Ve volbách roku 1885 se stal i poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), kde zastupoval kurii velkostatkářskou. Mandát obhájil ve volbách roku 1891. Ve vídeňském parlamentu setrval do konce funkčního období sněmovny, tedy do roku 1897.[4]

Po volbách do Říšské rady roku 1885 se uvádí jako člen Coroniniho klubu, oficiálně nazývaného Klub liberálního středu, který byl orientován vstřícněji k vládě Eduarda Taaffeho.[5] V roce 1890 se uvádí jako poslanec bez klubové příslušnosti.[6]

V letech 1884–1900 byl poslancem Moravského sněmu za nesvěřenský velkostatek, přičemž byl zvolen předsedou střední strany. Roku 1890 byl jmenován c. k. komořím, roku 1891 tajným radou a roku 1909 byl císařem jmenován dědičným členem Panské sněmovny, protože byl "zletilou hlavou rodu šlechtického, který v královstvích a zemích radou říšskou zastoupených rozsáhlými statky vyniká"[7] [8].

Od roku 1898 předsedal nově ustavené Zemědělské radě moravské.[2] 14. února 1901 byl vládou Ernesta von Koerbera jmenován moravským místodržícím (nejvyšší představitel státní správy na území Moravy). Funkci zastával až do 17. září 1906.[3] Následně žil na svém panství v Bludově, kde byl již roku 1890 jmenován čestným občanem.[2]

Jeho největší zásluhou bylo vyjednání Moravského vyrovnání, tedy vytvoření rovnoprávného postavení moravských Čechů a Němců v zemi, neboť předtím byli moravští Němci výrazně zvýhodněni.

Roku 1897 se oženil se Zdeňkou Podstatskou-Thornsern (1875–1947). Byl posledním mužským členem moravské větve Žerotínů, která tak s jeho úmrtím vymřela po meči.[2] Zemřel 16. srpna 1934 a byl pochován v Bludově.[9]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. a b c d e f KVAPILÍKOVÁ, Andrea: Losinsko-vízmberská větev rodů Žerotínů na Šumpersku v 16. – 20. století [online]. muni.cz [cit. 2013-06-02]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b Meyers Großes Konversations-Lexikon [online]. zeno.org [cit. 2013-06-02]. Dostupné online. (německy) 
  4. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  5. Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.
  6. Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
  7. § 3 zák. č. 141/1867 ř.s.
  8. PO STOPÁCH ŽEROTÍNŮ
  9. Historie obce Bludov [online]. hornibecva.cz [cit. 2013-06-02]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazyEditovat