Otevřít hlavní menu

Alois von Spens-Booden

Alois von Spens-Booden, též Alois Spens z Boodenu nebo Alois svobodný pán von Spens-Booden[1] (7. července 1835 Těšín2. dubna 1919 Vídeň), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský soudce, státní úředník a politik, na konci 19. století moravský místodržící, v letech 1900–1902 ministr spravedlnosti Předlitavska ve vládě Ernesta von Koerbera.

Alois von Spens-Booden
Alois von Spens-Booden (1835–1919).jpg

Ministr spravedlnosti Předlitavska
Ve funkci:
19. ledna 1900 – 16. října 1902
Předchůdce Ferdinand von Schrott
Nástupce Ernest von Koerber

Člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1905 – ???

Narození 7. července 1835
Těšín
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 2. dubna 1919 (ve věku 83 let)
Vídeň
RakouskoRakousko Rakousko
Příbuzní Emanuel von Spens-Booden (sourozenec)
Alma mater Olomoucká univerzita
Karlo-Ferdinandova univerzita
Vídeňská univerzita
Profese soudce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Emanuel von Spens-Booden starší
manželka Antonie von Kuenburg
bratr Emanuel von Spens-Booden

BiografieEditovat

Pocházel ze šlechtické rodiny Spensů z Boodenu. Studoval práva na Olomoucké univerzitě, Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze a na Vídeňské univerzitě (1853–1857). V letech 1860–1864 působil jako okresní soudní aktuár v Čechách, pak až do roku 1872 pracoval na zemském soudu v Praze. Od roce 1872 byl radou zemského civilního soudu v Praze. V letech 1884–1890 byl prezidentem krajského soudu v Chebu. Od roku 1875 kromě toho zasedal ve vedení ústavu šlechtičen na Novém Městě pražském. V roce 1890 byl povolán na post na vrchním soudním dvoru ve Vídni a již roku 1891 přešel na post sekčního šéfa ministerstva spravedlnosti. Na podzim 1893 se stal moravským místodržícím coby kompromisní kandidát v době vyhrocené česko-německé polarizace, mimo jiné i proto, že ovládal oba zemské jazyky.[2]

Vrchol jeho politické kariéry nastal na počátku 20. století, kdy se za vlády Ernesta von Koerbera stal ministrem spravedlnosti. Funkci zastával v období 19. ledna 190016. října 1902.[3] Hned na počátku svého mandátu byl pověřen vedením zprostředkovatelské mise při velké stávce v ostravském uhelném revíru.[4] Profiloval se jako nestranický ministr, třebaže názorově měl blízko k německé liberální levici. Jako ministr se podílel na pokračující demontáži Badeniho jazykových nařízení. Věnoval se i otázce reformy vzdělávání soudců. Ve funkci ministra skončil kvůli nemoci, která dále zhoršila jeho neschopnost politického manévrování.[2]

V roce 1905 byl jmenován doživotním členem Panské sněmovny.[2]

Jeho bratr Emanuel von Spens-Booden (1831–1926) působil jako moravský politik a majitel velkostatku v Ropici.[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_udalosti&load=1862
  2. a b c d Österreichisches Biographisches Lexikon 1815-1950, S, s. 16. [online]. biographien.ac.at [cit. 2013-03-06]. Dostupné online. (německy) 
  3. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 589-590. (česky) 
  4. Prohraná stávka se tiše měnila ve vítězství [online]. moravskoslezsky.denik.cz [cit. 2013-03-06]. Dostupné online. (česky)