McDonnell Douglas F/A-18 Hornet

(přesměrováno z F/A-18 Hornet)
Na tento článek je přesměrováno heslo F-18. Tento článek je o víceúčelovém stíhacím letounu McDonnell Douglas F/A-18 A-D Hornet. O jeho následovníku další generace pojednává článek Boeing F/A-18E/F Super Hornet.

McDonnell Douglas (dnes Boeing) F/A-18 Hornet je víceúčelový stíhací dvoumotorový letoun schopný provozu z letadlové lodi a za každého počasí, který je určen jak pro vzdušné souboje, tak i pozemní útoky. Navržen byl v průběhu 70. let 20. století pro potřeby amerického námořnictva a námořní pěchoty, ale do služby se dostal i v mnoha dalších zemích.

F/A-18 Hornet
F/A-18 amerického námořnictva
F/A-18 amerického námořnictva
Určení Víceúčelový stíhací letoun
Výrobce McDonnell Douglas (1974–1997)
Northrop (1974–1994)
Boeing (1997–dosud)
První let 18. listopadu 1978
Zařazeno 7. ledna 1983
Charakter Ve službě
Uživatel US Navy (dříve)
USMC
RCAF
RAAF
Vyrobeno kusů F/A-18A/B/C/D: 1 480[1]
Vyvinuto z typu Northrop YF-17
Varianty CF-18 Hornet
High Alpha Research Vehicle
Další vývoj Boeing F/A-18E/F Super Hornet
Boeing X-53 Active Aeroelastic Wing
Některá data mohou pocházet z datové položky.

F/A-18 dosahuje nejvyšší rychlosti Mach 1,8 (1 034 uzlů, 1 190 mph, 1 915 km/h ve 40 000 ft nebo 12 200 m). Může nést celou řadu pum a raket, včetně vzduch-vzduch a vzduch-země, doplněné o 20 mm kanon M61 Vulcan. Je poháněn dvěma dvouproudovými motory General Electric F404, které dodávají letadlu vysoký poměr tahu k hmotnosti. F/A-18 má vynikající aerodynamické vlastnosti, které jsou přičítány hlavně jeho systémům na náběžných hranách. Hlavními úkoly letounu jsou letecký doprovod, obrana flotily, potlačení nepřátelské protivzdušné obrany, blízká letecká podpora a letecký průzkum. Jeho všestrannost a spolehlivost se ukázala jako cenné nosné aktivum, i když byl kritizován za menší dolet a užitečné zatížení ve srovnání se svými dřívějšími současníky, jako byl Grumman F-14 Tomcat ve stíhací a úderné roli, a dále Grumman A-6 Intruder a LTV A-7 Corsair II v roli útočných letounů.

Hornet byl poprvé bojově nasazen během bombardování Libye Spojenými státy v roce 1986. Následně se účastnil války v Zálivu v roce 1991 a války v Iráku v roce 2003. F/A-18 Hornet dále posloužil jako základ pro větší a novější letoun Boeing F/A-18E/F Super Hornet.

Vznik a vývojEditovat

 
První předprodukční F-18A v říjnu 1978

Letoun vznikl dalším vývojem typu Northrop YF-17A. Po zařazení do služby měl nahradit stroje A-7 Corsair II sloužící v americkém námořnictvu a F-4 Phantom II námořní pěchoty. Původně se plánovaly 2 rozdílné verze: F-18 pro stíhací úkoly a A-18 pro bitevní úkoly, ale nakonec byly sloučeny do jednoho konstrukčního návrhu. To se odrazilo i v jeho neobvyklém označení F/A-18.

Poprvé se vznesl z letiště Lambert 18. listopadu 1978 s šéfpilotem MDD Jackem Kringsem. Od ledna 1979 se F-18 zapojil do testů v Námořním zkušebním leteckém středisku v Patuxent River a u později detašované zkušební letky VX-4. Během následujících letových zkoušek do 4. února 1981 zde bylo použito 9 strojů předcházejících sériové jednomístné F/A-18 a dvě cvičné TF-18A.

8. září 1980 se v důsledku roztržení rotoru nízkotlaké turbíny pravého motoru zřítil druhý dvoumístný Hornet, těsně po odletu z předvádění v britském Farnborough. Palubní kvalifikační zkoušky F-18 probíhaly na letadlové lodi USS America (CV-66) u pobřeží Virginie mezi 31. říjnem a 3. listopadem 1980.

První sériové stroje se začaly k námořnictvu dostávat v květnu 1980. První jednotkou, která dosáhla operační způsobilosti byla jednotka námořní pěchoty VMFA-314, která byla za operačně způsobilou vyhlášena 7. ledna 1983. Ukázalo se, že letadlo vyniká jak v stíhací tak v útočné roli, pro které byl navržen. K tomuto úspěchu dopomohl i radar AN/APG-65.

Po vyrobení 371 ks F/A-18 a 40 ks F/A-18B se výroba soustředila na produkci vylepšených verzí F/A-18C, které byly první verzí schopnou nést rakety AIM-120 AMRAAM a protizemních střel AGM-65 Maverick. Spolu s novými F/A-18C byly pořízeny i F/A-18D – dvoumístné verze, které měly nahradit stroje A-6 Intruder. Pozdější verze F/A-18D měly schopnost nasazení k nočním útokům. Hlavními nedostatky prvních verzí F/A-18 byl malý dolet. Vývoj zvětšené verze, která měla o 86 cm delší trup a 25% zvýšenou plochu křídel, začal na počátku 90. let 20. století. Byl označen jako F/A-18 Super Hornet (jednomístný) a F/A-18F Super Hornet (dvoumístný). Jeho úkolem je nahradit starší verze F/A-18 a stroje F-14 Tomcat. Byla také vyvinuta verze pro elektronický boj, označena jako EF/A-18G Growler, přičemž by měl nahradit letadla EA-6B Prowler.

VerzeEditovat

 
F/A-18B Hornet přidělený k U.S. Naval Test Pilot School
  • F/A-18A – první verze, vyráběná pro americké námořnictvo a námořní pěchotu.
  • TF-18A – dvoumístná cvičná verze stroje F/A-18, později přeznačena na F/A-18B
  • F/A-18C – vylepšená jednomístná verze, která měla rozšířené spektrum nesených zbraní, zlepšenou avioniku a pozdější verze disponovaly schopností vést noční útoky.
  • F/A-18D – dvoumístná bojová verze vyvinutá pro námořní pěchotu; pozdější verze disponovali schopností vést noční útoky.
  • F/A-18E Super Hornet – zvětšená verze F/A-18, objednaná pro americké námořnictvo, kde má nahradit starší verze F/A-18.
  • F/A-18F Super Hornet – dvoumístná verze odvozená od F/A-18, která nahradila stroje F-14 Tomcat.
  • EF/A-18G Growler – verze pro elektronický boj.
  • AF-18A – verze odvozená od F/A-18, určená pro Austrálii.
  • ATF-18A – verze odvozená od F/A-18B, určená pro Austrálii.
  • CF-18A – verze odvozená od F/A-18, určená pro Kanadu.
  • CF-18B – verze odvozená od F/A-18B, určená pro Kanadu.
  • EF-18A – verze odvozená od F/A-18, určená pro Španělsko.
  • EF-18B – verze odvozená od F/A-18A, určená pro Španělsko.
  • KAF-18C – verze odvozená od F/A-18C, určená pro Kuvajt.
  • KAF-18D – verze odvozená od F/A-18D, určená pro Kuvajt.

UživateléEditovat

 
Švýcarský F/A-18 Hornet

  Austrálie

  Kanada

  Finsko

  Kuvajt

  Malajsie

  Španělsko

  Švýcarsko

  USA

Specifikace (F/A-18C/D)Editovat

Technické údajeEditovat

  • Osádka: F/A-18C: 1, F/A-18D: 2 (pilot a obsluha zbraní)
  • Délka: 17,1 m
  • Rozpětí: 12,3 m
  • Výška: 4,7 m
  • Nosná plocha : 38,2 m²
  • Hmotnost (prázdný): 11 200 kg
  • Hmotnost (naložen): 16 850 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 23 400 kg
  • Pohonná jednotka: 2 × dvouproudový motor General Electric F404-GE-402

VýkonyEditovat

  • Maximální rychlost: 1915 km/h
  • Bojový dolet: 537 km
  • Přeletový dolet: 3330 km
  • Dostup: 15 000 m
  • Stoupavost: 254 m/s

VýzbrojEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku McDonnell Douglas F/A-18 Hornet na slovenské Wikipedii.

  1. Jenkins 2000, pp. 186–87.
  2. Australia sells 42 F/A-18A/B Hornet fighters to American training private contractor [online]. Asiapacificdefensejournal.com, 2020-03-06 [cit. 2020-06-22]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat