Švýcarské vzdušné síly

Švýcarské vzdušné síly (francouzsky Forces aériennes suisses, italsky Forze aeree svizzere, německy Schweizer Luftwaffe, rétorománsky Aviatica militara svizra) jsou součást švýcarských ozbrojených sil. Ač bylo švýcarské letectvo zřízeno již 31. července 1914, z celku ozbrojených sil se vydělilo až v roce 1936.

Švýcarské vzdušné síly
Země ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
Vznik 31. července 1914 (jako součást armády)
14. října 1936 (nezávislá složka ozbrojených sil)
Typ letectvo
Posádka Dübendorf (stanovistě velitelství)
Velitelé sborový velitel Berhard "Beni" Müller
Nadřazené jednotky Švýcarsko Švýcarská armáda
Účast
Mise KFOR[1]
Insignie
Znak
Letecký výsostný znak
Letouny
Stíhací F/A-18 Hornet
F-5 Tiger II
Cvičné Pilatus PC-7
Pilatus PC-9
Pilatus PC-21
Transportní Pilatus PC-6
Bezpilotní ADS-95 Ranger
Vrtulníky
Víceúčelové Eurocopter Cougar
Eurocopter Super Puma
Eurocopter EC 635

Druhá světová válkaEditovat

 
Švýcarský Messerschmitt Bf 109E-3 dochovaný v leteckém muzeu v Dübendorfu
 
Proudový útočný letoun švýcarské konstrukce FFA P-16

Během druhé světové války Švýcarské letectvo bránilo vzdušný prostor země proti vniknutí letadel jak ze zemí Osy, tak Spojenců. Provozovalo k tomu účelu letouny zakoupené v zahraničí i domácích konstrukcí. Ve Francii se podařilo získat stíhací letouny Morane-Saulnier MS.406 a z Německa stíhací letouny Messerschmitt Bf 109. Jelikož však bylo obtížné získat dostatek kvalitních letounů pro vlastní obranu, byly vyvinuty domácí stíhací letouny FFA D-3801, FFA D-3802 a FFA D-3803, jež byly odvozeny od francouzských MS.406. Pro ně dokonce vznikla zcela přepracovaná verze motoru Hispano HS12Y z původních MS.406, jejíž výkon byl zvýšen z 850 na 1 500 HP.[2] Vznikl také bombardovací letoun FFA C-3604. Ještě po válce vývoj vlastních konstrukcí pokračoval a vznikly proudové typy FFA N-20 a FFA P-16, které ale nebyly vyráběny sériově.

SoučasnostEditovat

Podle článku švýcarského časopisu FACTS se švýcarské letectvo udržuje v pohotovosti jen během pracovních hodin mimo víkendy. Jeho činitelé totiž prohlásili, že kvůli finančním limitacím bude doba pohotovosti omezena.[3] Potíže s obranou leteckého prostoru Švýcarska naznačuje už malá rozloha státu. Maximální vzdálenost mezi jejími nejvzdálenějšími body totiž nepřesahuje 348 km, přičemž tuto vzdálenost lze překonat civilním letadlem za pouhých 20 minut. Dále je to také švýcarská neutralita, která minimalizuje možnost nasazení švýcarských leteckých sil mimo hranice Švýcarska.

Hlavní obranu švýcarského vzdušného prostoru zajišťují perutě číslo 11, 17 a 18 vyzbrojené 33 letouny McDonnell Douglas F/A-18 Hornet (původně bylo zakoupeno 34 letadel, ale jedno havarovalo) a také 54 zbývajících Northrop F-5 Freedom Fighter (přičemž jich bylo původně zakoupeno 110). V roce 2010 měla začít modernizace vzdušně obrany, počínaje vyřazením tří perutí letounů F-5 (Patrouille Suisse, 8., 19.) a jejich nahrazením novými letouny (NFK, „Neues Kampfflugzeug“).[4] Současně od roku 2008 započala obměna 60 vrtulníků Aérospatiale Alouette III, které jsou nahrazeny typem Eurocopter EC 635[5]

Obnova stíhacích letadel měla být zahájena nákupem 22 stíhaček JAS-39E Gripen za 2,6 miliardy euro od roku 2018.  V meziobdobí roků 2016–2020 švýcarské letectvo plánovalo pronájem jedenácti letadel Gripen verze C/D. Stejně jako při nákupu letadel F/A-18 koncem 90. let 20. století, i nyní se očekával nesouhlas ze strany švýcarských socialistů, protivojenských skupin a skupin zelených. V referendu konaném v roce 2014 byl skutečně nákup a pronájem švédských stíhaček odmítnut.[6]

Švýcarsko v roce 2017 spustilo nové výběrové řízení na nákup stíhacích letadel. Vláda v listopadu 2017 pověřila Ministerstvo obrany, civilní ochrany a sportu výběrem 30 až 40 nových stíhacích letounů. Pro výběr byly osloveny společnosti Airbus, Boeing, Lockheed Martin, francouzský Dassault  a švédský Saab.

Koncem září roku 2020 (27. 9. 2020) se uskutečnilo referendum o nákupu nových stíhacích letadel. Těsnou většinou 50,1 % hlasujících tak byl schválen záměr na modernizaci švýcarského letectva. Vláda tak mohla zahájit jednání s výrobci o nákupu nových letadel v celkové hodnotě 6 miliard švýcarských franků. Švýcarské ministerstvo obrany nyní pokračuje v hodnocení čtyř typů letadel, a to od amerických společností Lockheed Martin (bojového letounu F-35) a Boeing (stíhacího bombardéru F/A-–18E/F Super Hornet), dále od francouzské společnosti Dassault (víceúčelového stíhacího letounu Rafale) a od evropského holdingu Eurofighter GmbH (víceúčelového bojového letounu Eurofighter Typhoon).[7]

Střežení vzdušného prostoruEditovat

Střežení vzdušného prostoru je jednou z hlavních aktivit švýcarského letectva v době míru. Vzdušné síly rozlišují dva druhy misí: „live“ (pozorování, identifikace) a „hot“ (intervence).

Rok „Live Mission“ „Hot Mission“ Pozn.
2006 342 22 [8]
2007 295 23 [9]
2008 308 23
2009 294 9
2010 246 22
2011 350 12
2012 207 10
2013 202 9
2014 277 15
2015 276 37
2016 337 26 [10]
2017 292 36 [11]
2018 245 ca 20 [12]
2019 270 18 [13]
2020 290 15 [14]

[15][16][17]

Letecké základnyEditovat

 
Základny švýcarského letectva

Švýcarské letectvo má k dispozici celkem devět základen, z nichž nejdůležitější je Payerne v kantonu Vaud. Dalšími pak jsou základna pro vrtulníky v Alpinachu, záložní základna v Buochsu, zbývající základny se nacházejí v Bernu (VIP only), Dübendorfu, Emmenu, Meiringenu, Sionu a Locarnu, Lodrino. Základna v Mollis byla zavřena v lednu 2007, také v Alpinachu se plánuje početní redukce.

  • Payerne (LSMP)
  • Sion (LSMS)
  • Emmen (LSME)
  • Meiringen (LSMM)
  • Alpnach (LSMA)
  • Buochs (LSMU)
  • Dübendorf (LSMD)
  • Lodrino (LSML)
  • Locarno (LSMO)
  • Bern (LSZB), VIP only

Radarové systémyEditovat

 
Radarová řídicí jednotka FLORAKO na vrcholu hory Pilatus

Letecký parkEditovat

Obrázek Letadlo Původ typu Typ Verze Ve službě[18] Poznámky
  McDonnell Douglas F/A-18 Hornet   stíhací letoun F/A-18C 25(J-5001 to J-5026) J-5022 crashed[19]
    F/A-18D 5[20] (J-5232 to J-5238. J-5231,J-5235, J-5237 crash)
  Northrop F-5 Tiger II   stíhací letoun F-5E 41 stíhání, akrobacie, vlekání terčů
    F-5F 12 (J-3201 to J-3212) stíhání, elektronický boj
  Pilatus PC-7   cvičný letoun NCPC-7 27 AB Locarno
  Pilatus PC-9   cvičný letoun PC-9/F 6 (C-405 C-407, C-408, C-409 C-411, C-412. C-404 crash) Flight Training Unit 12 (AB Payerne).
Vlekání terčů
  Pilatus PC-21   pokročilý výcvik PC-21 8 (A-101 to A-108) AB Emmen
  Beechcraft 1900   doprava VIP 1900D 1 (T-729) Bern-Belp Airport
  DHC-6 Twin Otter   letecké mapování DHC-6 1 (T-741) Militärflugplatz Dübendorf
  Beechcraft Super King Air   letecké mapování 350C 1 (T-721) Militärflugplatz Dübendorf
  Pilatus PC-6 Turbo-Porter   lehký transportní PC-6/B2-H2M-1 15 Airliftsqn 7 (AB Emmen) + HB-FCF od armasuisse
  Dassault Falcon 900EX   doprava VIP Falcon 900 1 (T-785) Bern-Belp Airpt
  Pilatus PC-12   testování, transport PC-12 1 (HB-FOG) Armasuisse Militärflugplatz Dübendorf
  CL604   VIP /Ambulanz CL60 2 (T-751,T-752)
  Cessna Citation Excel   doprava VIP Ce-560XL 1 (T-784)
  Pilatus PC-24   doprava VIP PC-24 1 (T-786)
  Diamond DA42     experimentální Diamond DA42 Aurora Centauer 1 (R-711) Armasuisse AB Emmen
  ADS-95 Ranger   UAV ADS-95 24 (D-108 to D-134. D-119 & D-132 crash) Drone Sqn 7 (AB Emmen)
  ADS-15 Hermes 900   UAV ADS-15 0 (6) 6 k roku 2019[21]
  RUAG KZD-85   UAV KZD-85 60 (Z-30 to Z-90, Today 30 in use) výcvik protivzdušné obrany
  • Trainingsmockup F/A-18C X-5098, X-5099

VrtulníkyEditovat

Obrázek Vrtulník Původ typu Typ Verze Ve službě Poznámky
  Eurocopter AS332 Super Puma   střední transportní AS332M1 15 (T-311 to T-325) AB Payerne, Militärflugplatz Dübendorf.
  Eurocopter AS532 Cougar   střední transportní AS532UL 10 (T-331 to T342) AB Alpnach.
Cougar (T-341) havaroval 2011 & (T-338) 2016
  Eurocopter EC635     víceúčelový EC635 P2+ 18 (T-353 to T-370) AB Alpnach
transport VIP EC635 P2+ VIP 2 (T-351, T-352)

Protivzdušná obranaEditovat

Obrázek Název Původ typu Typ Ve službě Poznámky
  Flab Kanone 63/90   protiletadlový kanón 45
  FIM-92 Stinger   protiletadlový raketový komplet 288
  Mobile Lenkwaffen Flugabwehr   protiletadlový raketový komplet 54

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Swiss Air Force na anglické Wikipedii.

  1. SCHARENBORG, Martin; WENINK, Ramon. KFOR Helicopters: Keeping the fragile peace. AirForces Monthly. Červenec 2017, čís. 352, s. 48-53. (anglicky) 
  2. ROBERT CRAIG, Johnson. Swiss Guards: the Federal Aircraft Factory N-20 and the FFA P-16 [online]. [cit. 2008-04-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. FACTS No. 06/30 – strana 20
  4. Alpski Tigrovi pred izumiranjem, Aeronautika magazine, Dirk Jan de Ridder, July 2010.
  5. Eurocopter EC 635. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (česky) Page Version ID: 18668881. 
  6. ARMADNINOVINY.CZ. Druhé kolo: Švýcarsko hledá náhradu za stíhačky F-5. armadninoviny.cz [online]. [cit. 2021-01-18]. Dostupné online. (česky) 
  7. Švýcaři v referendu schválili nákup nových stíhaček | Airways.cz. www.airways.cz [online]. [cit. 2021-01-18]. Dostupné online. 
  8. www.vtg.admin.ch [online]. [cit. 21-12-2015]. Dostupné v archivu pořízeném dne 03-03-2016. 
  9. www.vtg.admin.ch [online]. [cit. 21-12-2015]. Dostupné v archivu pořízeném dne 03-03-2016. 
  10. defensio 1-2018 Seite 29
  11. defensio 1-2018 Seite 29
  12. Auch über den Wolken darf die Freiheit nicht grenzenlos sein[nedostupný zdroj]
  13. [https.www.vbs.admin.ch/de/VBS/Fakten/armee.html]
  14. [1]
  15. www.vtg.admin.ch [online]. [cit. 21-12-2015]. Dostupné v archivu pořízeném dne 24-09-2015. 
  16. www.vtg.admin.ch [online]. [cit. 21-12-2015]. Dostupné v archivu pořízeném dne 03-03-2016. 
  17. www.vtg.admin.ch [online]. [cit. 21-12-2015]. Dostupné v archivu pořízeném dne 03-03-2016. 
  18. "World Air Forces 2013". Flightglobal.com, 11 December 2012.
  19. http://www.blick.ch/news/schweiz/f-a-18-absturz-radar-stammt-aus-den-70er-jahren-id5452997.html
  20. http://www.blick.ch/news/schweiz/westschweiz/pilot-rettet-sich-mit-schleudersitz-schweizer-f-a-18-in-frankreich-abgestuerzt-id4258747.html
  21. www.lw.admin.ch [online]. [cit. 13-12-2015]. Dostupné v archivu pořízeném dne 03-03-2016. 

Externí odkazyEditovat

Militärische Denkmäler im Bereich der Luftwaffe (PDF)