Meiringen

obec v kantonu Bern ve Švýcarsku

Meiringen je obec v okrese Interlaken-Oberhasli v kantonu Bern ve Švýcarsku. Žije zde přibližně 4 600[1] obyvatel.

Meiringen
Meiringen – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška595 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonBern
OkresInterlaken-Oberhasli
Meiringen
Meiringen
Meiringen, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha40,63 km²
Počet obyvatel4 621 (2018)[1]
Hustota zalidnění113,7 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.meiringen.ch
PSČ3860
Označení vozidelBE
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

editovat

Meiringen se nachází ve východní části pohoří Berner Oberland, v údolí Haslital na horním toku řeky Aary, která teče na západ do Brienzského jezera. Město leží na úpatí několika průsmyků, které zajišťují přechody přes okolní horská pásma: Na východě se nachází Sustenpass do kantonu Uri, na jihovýchodě Grimselpass do kantonu Valais a na severozápadě Brünigpass do kantonu Obwalden. Přes údolí Reichenbach vede přechod přes průsmyk Grosse Scheidegg do Grindelwaldu, který je však pro soukromou automobilovou dopravu uzavřen.

Meiringen sousedí na východě s obcemi Hasliberg, Innertkirchen a Schattenhalb, na západě s obcemi Brienzwiler, Brienz a Grindelwald a na severu s obcí Lungern v kantonu Obwalden.

Obec tvoří místní části Meiringen (severně od Aary), Balm a Unterheid/Unterbach (jižně od Aary), Hausen (směrem k průsmyku Brünigpass), Brünigen, Brünig (na průsmyku Brünig), Zaun, Wilerli, Prasti, Brünigerälpeli, Alpy Breitenboden, Isetwald, Wandel a Wirzen, Schönbühl a Schwarzwaldalp, nacházející se 12,2 km od centra Meiringenu.

Správní rozloha Meiringenu je 40,7 km². Z celkové rozlohy je 44,3 % využíváno pro zemědělské účely, 32,8 % je zalesněno, dále 6,7 % zabírají stavby (budovy nebo silnice) a zbytek 16,2 % je v přírodním stavu (řeky, ledovce a hory).

Historie

editovat
 
Meiringen kolem roku 1900

Jméno Meiringen se poprvé objevuje v roce 1234 jako Magiringin a v nedatovaném dokumentu z první poloviny 13. století jako jméno původu jistého Petra de Megeringen.[2] Hláskování bez -g- se objevuje již o něco později: 1248 Meiringin, Moieringen, 1272 Meieringen, 1296 Meyringen. Původ místního jména nelze s jistotou určit vzhledem k jeho poměrně pozdnímu prvnímu doložení. Mohlo vzniknout ze starohornoněmeckého osobního jména Megiher a místopisné koncovky -ingun, což by znamenalo „u lidí, u rodu Megiherů“.[3]

Zmínka z roku 1234 je také prvním dokladem o kostele v Meiringenu, který však měl předchůdce v podobě staveb z 10. nebo dokonce 9. století. Meiringen byl již v této době církevním, politickým a hospodářským centrem údolí Haslital. V roce 1234 byl kostel darován klášteru svatého Lazara v Seedorfu, od roku 1272 patřil klášteru v Interlakenu a v roce 1528 připadl s reformací městu Bern. Od roku 1417 se zde koná jarmark a od roku 1490 týdenní trh.[2]

 
Letecký pohled (1956)

Po roce 1800 vedl silný populační růst k chudobě a zvýšené nucené emigraci do Ameriky. Vedle chovu dobytka však v 19. století začala nabývat na významu i domácí řemesla, zejména řezbářství. Hospodářský vzestup díky cestovnímu ruchu začal po roce 1880. V roce 1913 bylo v Meiringenu již 18 hotelů s celkem 500 lůžky.[2]

V letech 1879 a 1891 postihly Meiringen dva velké požáry obce.[2]

V roce 1941 byl zahájen provoz vojenského letiště Meiringen.

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel[2]
Rok 1764 1850 1880 1900 1930 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010 2015
Počet obyvatel 964 2358 2807 3077 3103 3640 3749 3759 4072 4346 4803 4729 4737

Doprava

editovat
 
Železniční stanice Meiringen

Společnost Zentralbahn, která vznikla 1. ledna 2005 sloučením drah Brünigbahn a Luzern-Stans-Engelberg-Bahn, má od roku 1888 konečnou stanici v Meiringenu, kde se setkávají trať podél Brienzského jezera z Interlakenu a zubačka přes průsmyk Brünig z Luzernu. K Reichenbašským vodopádům s Reichenbašskou vodopádovou železnicí a do soutěsky Aare se v letech 1912–1956 dalo dojet tramvají Meiringen – Reichenbach – Aareschlucht. Od roku 1946 spojuje soutěsku Aary také železnice Meiringen-Innertkirchen-Bahn, kterou 1. ledna 2021 převzala společnost Zentralbahn.

Meiringen leží na hlavních silnicích č. 6 a 11, které vedou z Interlakenu do průsmyku Sustenpass (č. 11) a do průsmyku Grimselpass (č. 6). Kromě toho hlavní silnice č. 4 přes průsmyk Brünigpass začíná a končí v Brienzwileru západně od Meiringenu, který je s Meiringenem spojen vedlejší silnicí.

Vojenství

editovat
 
Letiště Meiringen

Nedaleko se nachází jedna ze tří hlavních leteckých základen Švýcarských vzdušných sil, a to v Unterbachu nedaleko Meiringenu. Na základě operují stíhačky F/A-18 Hornet.

V roce 2016 se zde konalo 1. kolo Světového poháru ve sportovním lezení v disciplíně bouldering, kde získal Martin Stráník stříbrnou medaili.

Zajímavosti

editovat
 
Socha Sherlocka Holmese v Meiringenu

Město je známé Reichenbašskými vodopády, u kterých se předpokládá, že zde zemřel Doyleův hrdina Sherlock Holmes. Muzeum Sherlocka Holmese se nachází v suterénu odsvěceného kostela anglikánské církve, a nyní je pojmenován Conan Doyle Place.

Meringue

editovat

Podle všeobecného mínění prý italský cukrář Gasparini vytvořil v Meiringenu kolem roku 1600 (nebo 1720) dezert z cukru a ušlehaných bílků, který pojmenoval podle obce, a Meiringen se prý stal francouzským meringue. Francouzští kolonialisté ho vyváželi až na Haiti - koloniální ostrov byl hlavním dodavatelem cukru do země. Tam prý v polovině 19. století sladkost dala jméno karibskému tanci v Dominikánské republice, merengue. V Německu je tato sladkost známější pod názvem Baiser (francouzsky „polibek“), který údajně pochází z výkřiku anglické královny.

Tyto spekulace nejsou obhajitelné, ačkoli termín meringue je skutečně obtížně interpretovatelný. V každém případě bylo toto slovo poprvé zmíněno ve francouzské kuchařské knize z roku 1691. Podle jednoho z výkladů pochází meringue ze středolatinského melinus, což znamená „sladký jako med“ a je odvozeno od latinského mel „med“. Podle jiného výkladu pochází z latinského merenda, což znamená „svačina“. Pokud by bylo správné toto druhé vysvětlení, bylo by jazykově totožné se slovem Marend, graubündenským slovem Zvieri (odpolední svačina - ve čtyři hodiny).[4]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Meiringen na německé Wikipedii.

  1. a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
  2. a b c d e DUBLER, Anne-Marie. Meiringen [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2008-10-23 [cit. 2023-09-15]. Dostupné online. (německy) 
  3. KRISTOL, Andres. Lexikon der schweizerischen Gemeindenamen. Frauenfeld/Lausanne: [s.n.], 2005. ISBN 2-601-03336-3. S. 585. (německy) 
  4. LANDOLT, Christoph. Meringue [online]. Schweizerisches Idiotikon, 2013-06-20 [cit. 2023-09-15]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

editovat